18 C 85/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Hubeňákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 477,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000,01 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu se žaloba zamítá, tedy co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1 507,19 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 507,20 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 507,19 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 123,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 423,54 Kč a částku smluvní pokuty ve výši 4 970,65 Kč.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol] a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 13 507,20 Kč, spolu s příslušenstvím, a to z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum].

2. Žalovaný se ve věci během celého řízení nevyjádřil.

3. Soud rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen,,o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud ve věci zjistil následující skutkový stav. Z listin – Smlouva o úvěru, Standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) a žalovaná spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu, jíž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s úrokem, celkem částku 27 888 Kč, a to v měsíčních splátkách, poslední splátka měla být splacena do [datum]. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy soud zjistil a má za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně učinila závěr o schopnosti žalované splácet úvěr na základě Žádosti o půjčku, kde žalovaný uvedl informace ke svým osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku ve výši 2 999,99 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což má soud za prokázáno z této smlouvy, jakož i souvisejících příloh k této smlouvě. Žalobkyně je společností s ručením omezeným, jejímž předmětem činnosti je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, což má soud za prokázáno z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně. Postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni bylo oznámeno žalovanému prostřednictvím Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo doručováno žalovanému dne [datum], což má soud za prokázáno z Poštovního podacího archu z téhož dne. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu prostřednictvím Předžalobní výzvy ze dne [datum], kterou doručovala žalované dne [datum], což má soud za prokázáno z Poštovního podacího archu z téhož dne. Žalobkyně nyní po žalovaném požaduje zaplacení částky 13 507,2 Kč představující jistinu úvěru, včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, kapitalizovaný úrok ve výši 13 423,54 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 970,65 Kč.

5. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný, aniž by v řízení bylo prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného splácet zápůjčku, uzavřeli smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit tyto prostředky spolu s úrokem do [datum]. Žalovaný uhradil toliko částku 2 999,99 Kč. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla na žalobkyni postoupena, o čemž byl žalovaný obeznámen.

6. Co se týče právního posouzení věci, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného, uzavřený v souladu s § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) dle § 2390 OZ jako smlouvu o zápůjčce, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 a násl. OZ a zákona č. 257/2016 Sb., o.

7. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. ZoSÚ sice stanoví sankci relativní neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, ovšem soud uzavírá, že se v takovém případě jedná o absolutní neplatnost dle § 588 OZ, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. Podle § 588 OZ soud k neplatnosti daného právního jednání přihlíží i bez návrhu, pokud je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, tedy pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.

10. Soud tedy zkoumal, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, a to na základě Žádosti o půjčku, kde žalovaný uvedl informace ke svým osobním, majetkovým, výdělkovým poměrům, nepředložila však k této žádosti žádné doklady, které měl žalovaný při podání této žádosti právní předchůdkyni žalobkyně doložit. Soud proto nařídil jednání a byl připraven žalobkyni poskytnout poučení ve smyslu § 118a o.s.ř., ale vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila, zbavila se této možnosti poučení, přičemž soud zdůrazňuje, že poučení tohoto typu může poskytnout pouze u jednání. Bez předložení příslušných dokladů nemůže soud vyhodnotit, zdali právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a zda tak činila s odbornou péčí.

11. Soud uzavírá, že žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti zkoumat před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalovaného, a to navíc s odbornou péčí, proto soud posoudil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou podle ust. § 580 odst. 1 OZ a § 588 OZ, neboť absolutní neplatnost smlouvy vyžaduje smysl a účel ochrany spotřebitele.

12. Plnila-li proto žalobkyně z absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 15 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku ve výši 15 000 Kč, přičemž uhradil toliko částku 2 999,99 Kč, proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni (té byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena) částku ve výši 12 000,01 Kč, představující rozdíl mezi žalobkyní poskytnutou částkou a žalovaným dosud zaplacenou částkou, a to dle § 2993 OZ bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 12 000,01 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v Oznámení o postoupení pohledávky), která byla zaslána žalovanému dne [datum], v ní byla stanovená lhůta 10-ti dnů k úhradě dluhu ode dne doručení této výzvy, splatnost tedy nastala dne [datum] (při zohlednění pravidla dle § 607 OZ o počítání lhůt) a následujícího dne se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni. Sazbu zákonného úroku z prodlení soud odvíjí od návrhu žalobkyně, tedy ve výši 8,25% ročně v souladu s § 153 odst. 2 o.s.ř.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., soud neshledal žádný důvod pro stanovení delší lhůty, popř. pro plnění ve splátkách.

14. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, tedy co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1 507,19 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 507,20 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 507,19 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 123,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 13 423,54 Kč a částku smluvní pokuty ve výši 4 970,65 Kč.

15. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 při rozhodování o náhradě nákladů řízení posuzoval míru úspěchu v celém sporu, nejen ohledně jistiny pohledávky, ale též ohledně jejího příslušenství, které pro tyto účely ke dni rozhodnutí kapitalizoval. V tomto řízení měl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. převážný procesní úspěch žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že se náhrada nákladů řízení žalovanému nepřiznává.

16. Jelikož v daném řízení s ohledem na obsah skutkových tvrzení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, ve výroku ad IV. soud žalobkyni zavázal k povinnosti zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč dle Položky 2.2, Položky 1.1. a) Sazebníku poplatků, v třídenní lhůtě k plnění, dle ust. § 4 odst. 1 písm. j), ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zdějších právních předpisů.