19 C 120/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobců: a) tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený datum Adresa zainteresované osoby 0/0 b) tituly před jménem Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 o ochranu rušené držby

I. Žalovaný je povinen zdržet se rušení žalobců v užívání jejich pozemku parc. č. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , tím, že přestane ukládat hnůj na svůj pozemek parc. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , a to v pásu tohoto svého pozemku umístěného ve vzdálenosti do 27 metrů od hranice pozemku žalobců parc. č. , Anonymizováno, zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, .

II. Žalovaný je povinen uvést svůj pozemek parc. č. , hodnota, , zapsaný na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , v předešlý stav tak, že odstraní hnůj skládkovaný na tomto svém pozemku v blízkosti pozemku žalobců parc. č. , Anonymizováno, , zapsaném na LV č. , hodnota, , katastrální území , adresa, , a to nejméně do vzdálenosti 27 metrů od hranice pozemku žalobců parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, , pro katastrální území , adresa, , to vše do tří dnů od doručení tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady řízení ve výši 32 734 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalobců , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, .

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč do 15 dnů od doručení tohoto usnesení na účet Okresního soudu ve Frýdku – Místku.

1. Žalobci se žalobou z rušené držby doručené soudu dne 25.4.2024 domáhali toho, aby soud uložil žalovanému, aby zanechal ukládání hnoje na svůj pozemek, a to do blízkosti pozemku žalobců (nejméně do vzdálenosti 27 m od hranice s jejich pozemkem), jak jsou tyto pozemky označené ve výroku I. tohoto usnesení, a zároveň aby žalovaný uvedl svůj pozemek v předešlý stav tím, že z něj hnůj již umístěný odstraní nejméně do vzdálenosti 27 m od hranice pozemku žalobců.

2. V žalobě z rušené držby žalobci podrobně popsali to, že pozemek žalovaného je po desetiletí pozemkem porostlým travinami a slouží k výtěžku sena či spásání. Na pozemku žalovaného nebyla nikdy umístěna skládka hnoje a pozemek žalovaného nebyl nikdy využíván k jinému účelu než jako zdroj sena. Tento pokojný stav trval až do 28.3.2024. Do této doby trvající stav lze považovat za stav pokojné držby jednak vlastnického práva žalobců, jednak držby práva odběru vody ze studny neovlivněné zdrojem znečištění v podobě umístěné skládky hnoje na pozemku žalovaného. K prvnímu závozu hnoje do bezprostřední blízkosti pozemku žalobců došlo dne 28.3.2024, a nadále pak s pravidelnou frekvencí nejméně do 1.4.2024, v důsledku čehož skládka hnoje u pozemku a domu žalobců aktuálně dosahuje výšky nejméně 1,50 m, délky 4 m a šířky 2,5 m. Před návozem hnoje k pozemku žalobců byl hnůj žalovaného umístěn na pozemku parc. č. , hodnota, , k.ú. , adresa, patřící rovněž žalovanému, tj. byl umístěn ve vzdálenosti nejméně 27 m od budovy č.p. , Anonymizováno, patřící rovněž žalovanému tedy v dostatečné vzdálenosti, aby žalovaného neobtěžoval svým zápachem. Žalovaný nyní záměrně, s úmyslem způsobit újmu žalobcům, umisťuje skládku hnoje do vzdálenosti 90 cm od pozemku žalobců a méně než 5 m od jejich rodinného domu tak, aby žalobcům škodil a obtěžoval je. Skládku hnoje, která je zdrojem znečištění podzemním vod, navíc žalovaný záměrně umisťuje na trase toku podzemních vod k povolené studni žalobců, což má ze své podstaty vliv na kvalitu podzemních vod k jejichž odběru coby 2. zdroje vody pro rodinný dům žalobců. Žalovaný tím zasahuje rovněž do držby práva žalobců na odběr podzemních vod pro rodinný dům žalobců neovlivněných zdroji znečištění. Žalobci si s ohledem na jednání žalovaného a neochotu odstranit hnůj od hranic jejich pozemku nechali zpracovat Hydrogeologické posouzení k uskladnění hnojiva na pozemku , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze kterého vyplývá, že umístění skládky hnoje na pozemku žalovaného, dokonce přesně v trase toku podzemní vody, je v rozporu s ochranou povoleného vodního zdroje, jakož i v rozporu s ochranou zemědělského půdního fondu. Hydrogeolog současně vymezil perimetr, ve kterém je zcela vyloučeno ukládat jakékoliv zdroje znečištění, které znehodnocují kvalitu podzemních vod. Umístění vodního zdroje bylo přitom projektováno cíleně tak, aby byly vyloučeny veškeré možné zdroje znečištění. Uložení hnoje nese rizika spojená s únikem dusíku a dalších látek do spodních vrstev půdy. Nezanedbatelný je také zápach spojený s vyzráváním hnoje, který způsobuje ze své podstaty obtěžování. Žalobci s ohledem na intenzivní zápach hnoje tak nejsou schopni vykonávat práce kolem rodinného domu, trávení času na pozemku za tohoto stavu nepřichází v úvahu a žalovaný tímto záměrně zasahuje do držby jejich vlastnického práva. Žalobci se snažili s žalovaným před podáním této žaloby domluvit a požádali jej o přemístění hnoje od jejich pozemku a rodinného domu, žalovaný však této žádosti žalobců odmítl vyhovět se sdělením, že si na svém pozemku může dělat co chce. Žalobci respektují vlastnické právo žalovaného, usilují však o to, aby byl hnůj umístěn na pozemku k tomu vhodném, což pozemek parc. č. , hodnota, není. Měl-li by být hnůj na tomto pozemku žalovaného umístěn, je žádoucí, aby to bylo v dostatečné vzdálenosti od studny a trasy toku podzemní vody, jak vyplývá z hydrogeologického posudku, jakož i ve vzdálenosti přiměřené poměrům v daném místě, aby neobtěžoval svým zápachem žalobce jako vlastníky sousedního pozemku. Za situace, kdy sám žalovaný měl předmětný hnůj umístěn ve vzdálenosti nejméně 27 m od hranice jeho rodinného domu, jsou žalobci toho názoru, že nejméně v této vzdálenosti od jejich pozemku by měl být hnůj skladován, z čehož žalobci vycházeli v žalobním požadavku. Výše uvedená vzdálenost současně koresponduje se závěry hydrogeologického posudku, který ukládá zachování vzdálenosti zdroje nečištění od vodního zdroje v délce 30 m. Žalobci jsou ve výkonu svých práv žalovaným svémocně rušeni. Žalobci mají za to, že je žádoucí, aby byla žalovanému soudem uložena povinnost zdržet se tohoto svémocného rušení držby a aby žalovaný vše uvedl v předešlý stav. Ze strany žalovaného se totiž jedná o svémocné rušení, když držbu není nikdo oprávněn rušit, nedisponuje-li k tomu právním důvodem. Žalobcům proto nezbývá než se domáhat soudní ochrany odstraněním hromady hnoje na pozemku žalovaného, a neukládáním dalšího hnoje jako potencionálního znečišťovatele podzemních vod, neboť žalobci mají povolenu výstavbu studny na svém pozemku, s napájením z podzemního zdroje, nad nímž je umístěn hnůj. Proto se domáhají toho, aby žalovaný uvedl svůj pozemek do původního stavu a zdržel se dalších zásahů do práv žalobců.

3. Žalobci pak k prokázání svých žalobních tvrzení předložili soudu k důkazům listiny označené jako informace o pozemcích žalovaného (k.ú. , adresa, , LV č. , hodnota, ) a LV č. , hodnota, (list vlastnický žalobců) všechny pro k.ú. , adresa, vedené u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , z nichž vzal soud za prokázaná ta tvrzení žalobců, která jsou uvedená v bodě I. a v bodě II. předmětné žaloby a která se vztahují k tomu, které z nemovitostí vlastní žalovaný a které vlastní žalobci. Z Rozhodnutí Magistrátu města , adresa, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, , rozhodnutí o povolení nakládání s podzemními vodami (resp. souhlas s odběrem podzemních vod), ve spojení s Rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, ze dne , datum, , Č.j. , Anonymizováno, , jež obsahují odkaz na odborné hydrologické vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , odborně způsobilé osoby v hydrogeologii, osvědčení č. , Anonymizováno, , vzal soud za osvědčené, že: „Na zájmové ploše pozemku vlastníka nejsou na trase této zvodněné vrstvy žádné stávající jímací ani vsakovací studny ani jiné možné potenciální zdroje znečištění vody...", přičemž toto konstatování se vztahuje i k pozemku parc.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaného. Přítomnost zápachu z uskladněného hnoje na pozemku žalobců je osvědčena notářským zápisem ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, . Z dalších listin, a to spisem sp.zn. , spisová značka, vedeném u nadepsaného soudu, e-mailovou komunikací vzal soud za prokázané, že vztahy mezi účastníky jsou dlouhodobě konfliktní. Z listin označených jako foto mapa pozemku 1296 za období od 2010-2024 zachycující stav a využití pozemku parc.č. , hodnota, , fotografie umístění skládky hnoje na pozemku parc.č. , hodnota, , fotografie dřívějšího uskladnění hnoje na pozemku parc. č. , hodnota, vč. zákresu vzdálenosti budovy č.p. , Anonymizováno, , čestným prohlášením žalobce, čestným prohlášením , jméno FO, , vlastníka sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, k.ú. , adresa, , čestným prohlášením , jméno FO, , vlastníka sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, , k.ú. , adresa, , print screen veřejného registru půdy — LP1S (v počtu 2 ks), vzal soud za prokázaná tvrzení žalobců o umístění hnoje, a ve spojení s listinou označenou jako Hydrogeologické posouzení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, také to, že současné umístění skládky hnoje na pozemku žalovaného je přesně v trase toku podzemní vody, je v rozporu s ochranou povoleného vodního zdroje, jakož i v rozporu s ochranou zemědělského půdního fondu. Hydrogeolog současně vymezil perimetr, ve kterém je zcela vyloučeno ukládat jakékoliv zdroje znečištění, které znehodnocují kvalitu podzemních vod.

4. Na základě shora uvedeného soud zjistil skutkový stav tak, jak je popsán v tvrzeních žalobců pod bodem 1. a 2. tohoto odůvodnění a pro stručnost na něj soud odkazuje a přejímá je jako soudem zjištěný skutkový stav.

5. Dle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku není nikdo oprávněn svémocně rušit držbu a kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

6. Podle ust. § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

7. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

8. Podle ustanovení§ 178 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

9. V projednávané věci soud aplikoval shora citovaná ustanovení a dospěl k tomu, že právní posouzení této věci dovoluje při daných skutkových zjištěních žalobě podané dne 25.4.2024 vyhovět, a to po zjištění, že tato žaloba byla podána včas, tj. před uplynutím prekluzivní lhůty běžící 6 týdnů od29-3-2024).

10. Pro úspěšnost žaloby z rušené držby je nutné (postačí), aby žalobci prokázali, že jsou držiteli věci (zde pozemku parc.č. , adresa, ) a že žalovaný jejich držbu svémocně ruší; obecný soud zkoumá zejména skutkový stav a přihlédne ke všem podstatným okolnostem posuzované věci. V řízení nejde primárně o poskytnutí ochrany subjektivním právům, nýbrž o poskytnutí ochrany poslednímu faktickému stavu. Řízení o žalobě na ochranu držby je upraveno v ust. § 178 a násl. o. s. ř., jejichž smyslem je snaha o urychlené vyřízení věci a zároveň o prozatímní řešení případu. V ust. § 178 o. s. ř. je proto uvedeno, že soud se omezí pouze na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Žalobci, kteří podali držební žalobu ve lhůtě uvedené v ust. § 1008 o.z. nesou břemeno tvrzení a břemeno důkazní o existenci poslední držby a jejího svémocného rušení žalovaným. K úspěchu žaloby o ochranu držby není třeba prokazovat kvalifikovanou držbu, tj. zmíněnými tituly – listinami, kterými byla založena práva žalobců. Ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a pravá, ale i držby nepoctivá, neřádná a nepravá.

11. V případě rušení držby může jít i o jednání, spočívající, jak je popsáno v tomto konkrétním případě popsáno v žaloby. Rušení či vypuzení z držby musí být svémocné; takovým je každý zásah do držby, „ať se stal v jakékoli formě, s výjimkou zásahu dovoleného právem“ (Randa, Šikl, 1890, s. 130). O dovolený zásah jde v případě, kdy právo umožňuje zásah do cizí držby. O takový tu však ze strany žalovaného evidentně nejde. Protože soud neměl s ohledem na žalobci snesené důkazy, pochybnosti o pravdivost jejich tvrzení o posledním pokojném stavu, považuje žalobu na ochranu držby za důvodnou.

12. Žalobci se ochrany držby domáhají zcela po právu. V souladu s § 178 o. s. ř. se v této tzv. posesorní žalobě soud omezí na zjištění poslední držby a jejího event. svémocného rušení. Poslední pokojná držba žalobců byla prokázána, žalobci svůj pozemek dlouhodobě užívali bez toho, aniž by byli obtěžování imisemi (z nově umístěné skládky hnoje na pozemku žalovaného), a to do bezprostřední blízkosti pozemku žalobců, a to pokojně až do 27.3.2024. Žalovaný aktivní činností přistoupil ke skládkování hnoje do bezprostřední vzdálenosti k hranici s pozemkem žalobců. K obtěžování žalobců pak od té doby dochází nejen zápachem, ale rovněž možnou kontaminací podzemního zdroje vody pro povolenou studnu žalobců. Je nutno mít na zřeteli, že ve smyslu § 1003 o. z. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Ochrana držby je poskytována nejen držbě řádné, poctivé a pravé, ale i držbě nepoctivé, neřádné a nepravé. Bylo prokázáno, že žalovaný držbu svémocně ruší v žalobě popsaným a v tomto řízení prokázaným způsobem, když žalobci v konečném důsledku nemohou od 28.3.2024 řádně užívat svou nemovitost, ač tak dosud, tj. do 27.3.2024, činili.

13. Veden těmito důvody, soud žalobě vyhověl, aniž by ve věci nařizoval jednání (§ 177 odst. 1 věta druhá o.s.ř.). Lhůta k plnění (do 3 dnů od doručení tohoto usnesení) pak vychází z ustanovení § 171 o.s.ř., soud lhůtu k plnění v délce 3 dnů od doručení tohoto usnesení považuje za dostatečnou s ohledem na charakter uložené povinnosti.

14. Soud rozhodnutím ve věci vyčerpal celý předmět řízení, byť petit z formulačních důvodů upravil.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli v řízení zcela úspěšní, a proto jim byla přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů na bránění práva. Účelně vynaložené náklady žalobců se sestávají z odměny za jejich zastupování advokátem, paušální částky jako náhrady jejich hotových výdajů, 21 % DPH, soudního poplatku a hotových výdajů žalobců. Zástupce žalobců vykonal ve věci 3 úkony právní služby spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvy žalovanému, písemném podání ve věci samé, tj. sepisu žaloby (podle § 11 odst. 1 dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. tj. advokátní tarif). Odměna za zastupování žalobců advokátem podle § 7 bod 4, § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 advokátního tarifu činí za jeden úkon právní služby 1 200 Kč (pro jednoho z žalobců, pro oba 2 400 Kč), celkem 7 200 Kč (3x 2 400 Kč). Paušální částka jako náhrada hotových výdajů činí celkem 900 Kč (3x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Sazba 21% DPH z punkta 8 100 Kč pak představuje částku 1 701 Kč. Částka 2 000 Kč pak připadá na soudní poplatek. Dále žalobci vynaložili hotové výdaje v souvislosti s opatřením potřebných důkazů k prokázání jejich tvrzení o rušené držbě, a to ve výši 6 413 Kč za platbu notářce , tituly před jménem, , jméno FO, za sepis notářského zápisu (NZ , Anonymizováno, /2024) a částku 14 520 Kč za vypracování hydrogeologického posouzení , právnická osoba, . Celkem je tak žalovaný povinen zaplatit žalobcům částku 32 734 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to advokátu žalobců (§ 140 odst. 1 o. s. ř.).

16. Dále soud rozhodl o povinnosti žalobců zaplatit soudní poplatek s odkazem na §4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., kdy povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2 000 Kč vychází z položky 4 bod. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., a byla žalobcům uložena až v souvislosti s rozhodnutím ve věci samé, a to zejména z důvodu rychlého vyřízení věci, kdy soud nevyzýval k jeho úhradě po podání žaloby právě s ohledem na krátkou lhůtu k rozhodnutí ve věci o ochraně držby.