19 C 13/2011

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalobce a žalobkyně d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalobce, žalobkyně, tlumočnice a žalobkyně e) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně, žalobce, žalobce a žalobkyně všichni zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované název vedlejší účastnice , zahraniční osoba registrovaná pod číslo sídlem adresa vedlejší účastnice , anonymizována dvě slova zastoupeného advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 120 000 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 120 000 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení žalobkyni a) se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 120 000 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba o zaplacení částky 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 120 000 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení žalobci b) se zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) částku 132 090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 132 090 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žaloba o zaplacení částky 132 090 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 132 090 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení žalobci c) se zamítá.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni d) částku 87 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 87 500 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žaloba o zaplacení částky 87 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 87 500 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení žalobkyni d) se zamítá.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni e) částku 87 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 87 500 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žaloba o zaplacení částky 87 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 87 500 Kč od 1. 1. 2011 do zaplacení žalobkyni e) se zamítá.

XI. Žádný z účastníků, ani vedlejší účastník, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XII. Žalobkyně a) je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 1 738 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIII. Žalobce b) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 1 738 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIV. Žalobce c) je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 1 896 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XV. Žalobkyně d) je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 1 264 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. XVI. Žalobkyně e) je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 1 264 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. XVII. Žalovaný s vedlejším účastníkem řízení je povinen zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 7 900 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. XVIII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 27 354,50 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. XIX. Tlumočníkovi [celé jméno tlumočníka] se přiznává tlumočné a hotové výdaje tlumočníka ve výši, jak tyto budou vyčísleny v samostatném usnesení.

1. Žalobci se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhali proti žalovanému zaplacení částek z titulu úmrtí [jméno] [celé jméno žalobce] při dopravní nehodě, a to žalobkyně a) jako matka zemřelého ve výši 240 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 1.1.2011 do zaplacení, žalobce b) jako syn zemřelého ve výši 240 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 1.1.2011 do zaplacení, žalobce c) jako syn zemřelého ve výši 240 000 Kč a ve výši 24 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 264 180 Kč od 1.1.2011 do zaplacení, žalobkyně d) jako sestra zemřelého ve výši 175 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 1.1.2011 do zaplacení, žalobkyně e) jako sestra zemřelého ve výši 175 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 1.1.2011 do zaplacení, s odůvodněním, že dne [datum] kolem 18.00 hod. v obci [obec], Česká republika, na silnici první třídy [číslo] v km [anonymizováno] ve směru od [obec] na [obec], na přímém úseku této silnice naproti restaurace [příjmení] [příjmení], došlo k dopravní nehodě, při které řidič nákladního automobilu VR [číslo] (PL) značky Renault Magnum [číslo] s návěsem VR [číslo] (PL) [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [jméno] [jméno] [příjmení] nepřizpůsobil rychlost své jízdy stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace a vzdálenosti, na kterou měl náležitý rozhled, a pravou přední částí návěsu zachytil a srazil [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], v důsledku čehož dotyčný utrpěl vícečetná poranění hlavy a hrudníku, kterým po převozu do nemocnice podlehl. Porušil tak ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dopustil se trestného činu ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, 2 trestního zákona. V době podání žaloby bylo vedeno trestní stíhání řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] u [anonymizována čtyři slova] v [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] rok. Za škodu na životě a majetku odpovídá žalovaný jako osoba provozující dopravu podle § 427 občanského zákona. Škoda způsobená na životě [jméno] [celé jméno žalobce] a na majetku žalobců se skládá z jednorázové částky podle § 444 občanského zákona pro vyjmenované příbuzné a u žalobce c) také z výdajů spojených s pohřbem zemřelého ve výši 24 180 Kč, které uhradil žalobce c) [celé jméno žalobce] ze svého. Vzhledem k tomu, že žalovaný škodu neuhradil přesto, že byl vyzván dopisem právního zástupce žalobců ze dne [datum], aby tak učinil do konce roku, byli žalobci nuceni podat žalobu.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že žádá o zamítnutí žaloby jako bezdůvodné a o předvolání jeho pojistitele občanskoprávní odpovědnosti, [právnická osoba] [anonymizováno], zastoupené na území [obec] [anonymizována dvě slova], k účasti ve věci; a případně žádal o přerušení tohoto řízení do momentu přijetí rozhodnutí v trestním řízení vedeném [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný dále uvedl, že řešená věc by měla být vedena proti jeho pojistiteli, který s ním uzavřel smlouvu převádějící občanskoprávní odpovědnost z titulu škod způsobených třetím osobám v souvislosti s dopravní činností, kterou vykonává, přičemž podotkl, že zástupce [anonymizována dvě slova] vedl k [datum] řízení, jehož cílem mělo být uspokojení nároků žalobců a objasnění okolností ve věci této nehody. Žalovaný dále zkonstatoval, že do [datum] nebyla zjištěna vina jeho řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] v souvislosti s výše popsanou nehodou, a odkázal na vysvětlení řidiče, kdy tento uvedl, že když přijel vozidlem, [jméno] [celé jméno žalobce] již ležel na vozovce a on jej jen objel a zastavil za účelem poskytnutí pomoci. Další věcí, která měla být řešena během trestního řízení, je skutečnost, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl pod vlivem alkoholu – 2,32 promile, což také poukazuje na okolnost, že zemřelý mohl sám způsobit dopravní nehodu tak, že vtrhl na vozovku. Aby bylo možno rozhodnout o žalobě, je nezbytné pravomocné ukončení trestního řízení, během kterého bude objasněno, zda vůbec [jméno] [jméno] [příjmení] narazil do [jméno] [celé jméno žalobce], a jestliže ano, pak zda je opravdu vinen z této události. Z protokolu sepsaného policií na místě dopravní nehody nevyplývá, že by opravdu došlo ke sražení, objevuje se jen konstatování, že„ pravděpodobně“ taková okolnost mohla nastat, avšak není potvrzená žádnými jinými věrohodnými důkazy. V této souvislosti je třeba uznat, že v tomto stádiu věci, po analýze důkazů, neexistují podklady odůvodňující odpovědnost žalovaného jako osoby podnikající v oblasti dopravy. Konečně žalovaný namítl, že žalobci neuvedli, na čem je založena jejich škoda, jakož i to, že zatím není možné zjistit, jaké vztahy byly mezi zemřelým a žalobci.

3. V podání ze dne [datum] žalovaný sdělil, že se žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž důvodem měla být skutečnost, že [anonymizováno] soud v [anonymizováno] rozsudkem sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] [jméno] [jméno] [příjmení] zprostil viny, když na základě znaleckého posudku dospěl k závěru, že jako řidič vozidla dopravní nehodu nezavinil.

4. V podání ze dne [datum] žalobci na výzvu soudu doplnili, že dotyčný řidič kamionu [jméno] [jméno] [příjmení] při jízdě ve směru od [obec] na [obec] se nevěnoval náležitě řízení svého motorového vozidla, jakož i překročil nejvyšší v takovém úseku pozemní komunikace [anonymizováno] povolenou rychlost jízdy, a v takové situaci, i přes vyjetí ze svého jízdního pruhu vlevo do prostor protisměrného jízdního pruhu, pravou přední částí karoserie svého motorového vozidla, resp. pravou přední oblinou karoserie návěsu, narazil do poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce], který v této době v tomto místě přecházel v prostorách jízdního pruhu určeného pro jízdu motorových vozidel ve směru od [obec] na [obec] hlavní silnici, pozemní komunikaci [anonymizováno] zprava doleva. Kdyby řidič předmětného motorového vozidla dodržel povolenou rychlost v daném úseku pozemní komunikace, tj. maximálně 50 km/h, tak by dokázal nehodě zabránit aktivním přístupem, to jest zejména brzděním; dokonce i kdyby jel rychlostí 62 km/h, ke střetu by nedošlo, neboť by i tak aktivním přístupem poté, co spatřil chodce [jméno] [celé jméno žalobce], dokázal vozidlo ubrzdit a zastavit. Dopravní nehodu proto zavinil řidič žalovaného [jméno] [jméno] [příjmení] a žalovaný jako dopravce nese plnou odpovědnost za následky z ní vzešlé. Dále žalobci uvedli, že žalovaný byl dopravcem v oblasti kamionové dopravy a provozovatelem výše dotčeného kamionu a návěsu. Tvrzení, že žalovaný jako osoba provozující dopravu, která je odpovědná za škodu na životě a majetku, bez ohledu na zavinění, čili z titulu objektivní odpovědnosti, je uvedeno v části I. samotné žaloby. Konečně žalobci uvedli, že řidič [jméno] [jméno] [příjmení] byl v podřízeném vztahu k žalovanému. Řízení předmětného kamionu s návěsem vykonával na základě příkazu žalovaného, ať už jako zaměstnanec, nebo jako osoba zavázána svými pracovními povinnostmi vyplývajícími ze vztahu upraveného obdobně jako pracovní poměr založený pracovní smlouvou.

5. Vedlejší účastník na straně žalovaného jako jeho pojistitel ve věci občanskoprávní odpovědnosti, a to polská pojišťovna [anonymizována dvě slova], který do řízení vstoupil na základě oznámení ze dne [datum], v podání ze dne [datum] zkonstatoval, že trestní věc polského řidiče [jméno] [jméno] [příjmení], který dne [datum] řídil nákladní vozidlo zn. Renault Magnum, [registrační značka], [anonymizována dvě slova] s návěsem zn. Schmitz, [registrační značka] v obci [obec] na silnici 1. třídy [číslo] byla postoupená do Polské republiky postupem podle trestního řádu České republiky a v souladu s čl. 59 vyhlášky č. 42/1989 Sb., ze dne 3. dubna 1989 o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních. Na základě postoupení do Polské republiky ve věci trestního stíhání [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] soud v [anonymizováno] dne [datum rozhodnutí] rozsudkem [číslo jednací] [spisová značka] zprostil jmenovaného obžaloby, když dospěl k závěru, že [jméno] [jméno] [příjmení] se žádného zavinění nedopustil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Výrokem odsuzujícího nebo zprošťujícího trestního rozsudku může být pro civilní řízení závazně určena především otázka zaviněného protiprávního jednání určitého pachatele, ale – za předpokladu, že způsobení škody je znakem skutkové podstaty trestného činu – též otázky vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou. V rámci dokazování si polský soud vyžádal tři znalecké posudky, dva zpracovali znalci – fyzické osoby, třetí posudek zpracoval Instytut Ekspertyz Sądowych ul. Westerplatte 9, 31-033 Kraków. Všichni shodně dospěli k závěru, že řidič [jméno] [jméno] [příjmení] se žádného porušení, které by bylo v příčinné souvislosti s úmrtím [jméno] [celé jméno žalobce], nedopustil, a že žádný trestný čin se nestal. Naopak, všichni tři znalci shodně potvrdili, že příčinou dopravní nehody byla vrávoravá chůze [jméno] [celé jméno žalobce] po vozovce po požití většího množství alkoholických nápojů, které bylo zjištěno v jeho krvi. Protože nebylo prokázáno subjektivní zavinění řidiče [jméno] [jméno] [příjmení], nemůže být dána objektivní odpovědnost žalované jako provozovatele dopravního prostředku. Z těchto důvodů navrhl vedlejší účastník na straně žalovaného, aby soud žalobu žalobců jako nedůvodnou zamítl.

6. Při jednání dne [datum] žalobci uvedli, že je zřejmé, že odpovědnost za dopravní nehodu má žalovaný, když jeho řidič porušil povinnost hrubým způsobem, když překročil rychlost v daném místě, což mělo fatální následky pro poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce]. Toto překročení rychlosti pak bylo porušením zákonné povinnosti řidiče jet povolenou rychlostí. Na druhé straně, byť se ze znaleckého posudku podává, že i chodec [jméno] [celé jméno žalobce] mohl zabránit nehodě, není zřejmé, jakou konkrétní povinnost měl porušit právě poškozený [jméno] [celé jméno žalobce], který se pohyboval ve vozovce. Nárok žalobcům by proto měl být přiznán v plné výši.

7. Vedlejší účastník na straně žalovaného pak při jednání dne [datum] doplnil, že s ohledem na provedené dokazování by mělo být nároku žalobců vyhověno pouze zčásti, když škoda vznikla ještě za starého občanského zákoníku (pozn. z.č. 40/1964 Sb.), podle kterého by měla být takto posouzena, když vedlejší účastník má za to, že za škodu odpovídal stejným dílem i poškozený [jméno] [celé jméno žalobce] spolu s ním i žalovaný.

8. Mezi účastníky bylo nesporné, že [jméno] [jméno] [příjmení] řídil v době nehody předmětný kamion, resp. tahač s návěsem pro dopravce, kterým byl v době nehody žalovaný, což bylo prokázáno i samotnou výpovědí řidiče žalovaného v postavení svědka, jakož i trestním spisem vedeným pro tuto dopravní nehodu na území ČR a sdělením žalovaného ze dne [datum] právnímu zástupci žalobců. Rovněž nebylo v řízení zpochybněno, že žalobci uplatnili u žalovaného i u vedlejšího účastníka řízení, a to pojišťovny žalovaného, své nároky na náhradu škody, a to za škodu na životě usmrceného [jméno] [celé jméno žalobce] a na jejich majetku. Rovněž tak nebyl rozporován ani příbuzenský poměr žalobců k zemřelému [jméno] [celé jméno žalobce], což navíc prokazovaly i k důkazům provedené rodné listy žalobců.

9. Mezi účastníky bylo sporné, zda předmětná dopravní nehoda, která se stala dne [datum] přibližně v 18.00 hod. v obci [obec], byla způsobena zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, zda škodě na zdraví [jméno] [celé jméno žalobce] nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat po řidiči žalovaného, a zda lze shledat spoluzavinění, resp. spolupůsobení [jméno] [celé jméno žalobce] na vzniku škody, což by mělo vliv na poměrné rozdělení odpovědnosti za uplatněnou náhradu škody.

10. Soud proto provedl dokazování primárně ke sporným skutečnostem následujícími listinami označenými jako úmrtní list [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum], rodný list [jméno] [příjmení] ze dne [datum], rodný list [celé jméno žalobce] ze dne [datum], rodný list [celé jméno žalobce] ze dne [datum], rodný list [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum], rodný list [jméno] [příjmení] ze dne [datum], stvrzenka [číslo] 2009 ze dne [datum] na částku 200 Kč, stvrzenka [číslo] 2009 ze dne [datum] na částku 400 Kč, stvrzenka [číslo] ze dne [datum] na částku 3 930 Kč s fakturou č. MH/09/01 ze dne 26. 1. 2009 na částku 3 930 Kč, stvrzenka [číslo] ze dne [datum] na částku 2 700 Kč, příjmový pokladní doklad [číslo] 2009 ze dne [datum] na částku 11 392 Kč s fakturou č. X.09 ze dne [datum] na částku 11 392 Kč, účtenka [číslo] ze dne [datum] na částku 5 558 Kč, dále trestním spisem Policie ČR, [stát. instituce], [anonymizováno] 2. [anonymizována dvě slova], č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] (zejm. s akcentem na tyto jeho části: listinou označenou jako protokol o nehodě v silničním provozu ze dne [datum], protokol o ohledání místa činu ze dne [datum], seznam stop ze dne [datum], odborné vyjádření – kriminalistická genetická expertiza ze dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], úřední záznam o podaném vysvětlení [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], pitevní protokol ze dne [datum] vč. znaleckého posudku, protokol o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem provedeném dne [datum], znalecký posudek [číslo] [titul]. [jméno] [příjmení] ze znalecké kanceláře ADONE), dále listinou označenou jako rozhodnutí o zahájení zastaveného šetření ze dne [datum], dopisem žalobců ze dne [datum], dopisem žalovaného ze dne [datum], popisem nehody řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] vč. nákresu situace před a po zastavení jeho vozidla, listinou označenou jako dopravní nehoda [číslo jednací], usnesením Policie ČR [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudkem [anonymizováno] soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], zprávou náměstka krajského prokurátora v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], dopisem žalobců ze dne [datum], dopisem žalovaného ze dne [datum], výslechem svědka [titul]. [jméno] [příjmení], protokolem o výslechu svědka [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], protokolem o výslechu svědka [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] a znaleckým posudkem [číslo] [titul]. [celé jméno znalce], [příjmení].

11. Důkaz spisem [stát. instituce] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] navrženým žalobci i s tím, že v tomto se má nacházet znalecký posudek [titul]. [jméno] [příjmení] ze znalecké kanceláře ADONE, proveden nebyl, když uvedený znalecký posudek se nacházel v trestním spise [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova], č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], jež byl jako důkaz proveden. Žalobci navržený důkaz výslechem znalce [titul]. [jméno] [příjmení] pak rovněž proveden nebyl, když soud jej shledal s ohledem na to, že měl k dispozici jím zpracovaný znalecký posudek, jako nadbytečný; proveden pak nebyl ani důkaz výpisem (žalovaného) z obchodního rejstříku vedeným příslušným úřadem Polské republiky, když tento sice byl žalobci navržen, ale nebyl k důkazu předložen, rovněž tak k důkazům nebyly provedeny ani 3 znaleckými posudky, kterými mělo být podloženo zprošťující rozhodnutí ve věci obviněného řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] u [anonymizováno] soudu v [anonymizováno], pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], když tyto znalecké posudky ani žalovaný a ani vedlejší účastník řízení na straně žalovaného soudu nepředložili, byť se k tomu zavázali.

12. Z úmrtního listu [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum].

13. Z rodného listu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], rodného listu [celé jméno žalobce] ze dne [datum], rodného listu [celé jméno žalobce] ze dne [datum], rodného listu [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne [datum] a rodného listu [jméno] [příjmení] ze dne [datum], soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl synem žalobkyně a), otcem žalobců b), c) a bratrem žalobkyň d), e).

14. Ze stvrzenky [číslo] 2009 ze dne [datum] vystavené na částku 200 Kč, stvrzenky [číslo] 2009 ze dne [datum] vystavené na částku 400 Kč, stvrzenky [číslo] ze dne [datum] vystavené na částku 3 930 Kč s fakturou č. MH/09/01 ze dne 26. 1. 2009 na částku 3 930 Kč, stvrzenky [číslo] ze dne [datum] vystavené na částku 2 700 Kč, příjmového pokladního dokladu [číslo] 2009 ze dne [datum] vystaveného na částku 11 392 Kč s fakturou č. X.09 ze dne [datum] na částku 11 392 Kč a z účtenky [číslo] ze dne [datum] vystavené na částku 5 558 Kč soud zjistil, že výdaje spojené s pohřbem [jméno] [celé jméno žalobce] činily celkem 24 180 Kč a tyto uhradil žalobce c).

15. Z trestního spisu [stát. instituce], [stát. instituce], [anonymizována čtyři slova], č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil z jeho jednotlivých částí následující: a. z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] v 18.03 hod. jel řidič [jméno] [jméno] [příjmení] s nákladním vozidlem zn. Renault Magnum, [registrační značka], [anonymizována dvě slova] a návěsem [značka automobilu], [registrační značka] v obci [obec] po silnici 1. třídy [číslo] ve směru od [obec] na [obec], když naproti restaurace [příjmení] [příjmení] nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a vzhledem k rozhledovým podmínkám v noční době zřejmě nedostatečně včas zaregistroval chodce [jméno] [celé jméno žalobce], který přecházel komunikaci z pohledu řidiče zprava. Přestože řidič [anonymizováno] brzdil a strhl řízení vlevo do protisměrného jízdního pruhu, pravděpodobně zachytil pravým předním rohem návěsu o chodce [celé jméno žalobce], který následně upadl na komunikaci. Rychlost v obci [obec] je v místě dopravní nehody stanovena zákonem na max 50 km/h. Při dopravní nehodě došlo k těžkému zranění chodce [celé jméno žalobce], který byl z místa dopravní nehody převezen vozidlem RZS do nemocnice [obec], [anonymizováno], kde svým zraněním podlehl. Dechová zkouška na alkohol byla u řidiče [anonymizováno] provedena přístrojem AlcoQuant, přičemž její výsledek byl negativní. U chodce [celé jméno žalobce] nebylo možné provést dechovou zkoušku na alkohol vhledem k jeho zdravotnímu stavu, a proto u něj byl nařízen odběr krve. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. b. z protokolu o ohledání místa činu ze dne [datum], seznamu stop ze dne [datum] a odborného vyjádření – kriminalistické genetické expertizy ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že na vnější svislé hraně zkosení plachty návěsu [značka automobilu] byla ve výši 171 cm nad povrchem vozovky nalezena stopa tekutiny červené barvy (krevní šmouha) o rozměru 1 x 0,5 cm, jejíž DNA se shodovala s DNA krevní kaluže zajištěné na vozovce v místě nálezu [jméno] [celé jméno žalobce], a že na povrchu vozovky pod kabinou tahače zn. Renault Magnum za pravým předním kolem byl nalezen kus látky z hnědé kožené bundy [jméno] [celé jméno žalobce]. c. z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] plyne, že [jméno] [jméno] [příjmení] popřel, že by svým vozidlem někoho srazil, když dle něj již osoba na silnici ležela, přičemž když přijížděl a všiml si, že před ním v jeho jízdním pruhu leží osoba, ihned strhl řízení vlevo a prudce zabrzdil; poukázal také na to, že před předmětnou událostí jej předjelo vozidlo tmavé barvy, které před jeho vozidlem udělalo„ slalom“, přibrzdilo a pokračovalo v jízdě. d. z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] plyne, že [jméno] [příjmení], řidič nákladního vozidla Scania, který jel v dotčenou dobu za vozidlem [jméno] [jméno] [příjmení], si všiml, že v okamžiku, kdy vozidlo [jméno] [jméno] [příjmení] začalo prudce brzdit a zabočilo vlevo, jelo před ním nějaké osobní auto černé barvy, které jakoby něco objíždělo a vracelo se do svého jízdního pruhu, když před ním měla zprava doleva přebíhat přes cestu nějaká osoba; následně si [jméno] [příjmení] všiml, že u pravé strany silnice u konce návěsu kamionu před ním leží nějaká osoba. e. z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] plyne, že [titul] [příjmení] [příjmení], řidič vozidla, které se v okamžiku nehody nacházelo na hranici vyústění na hlavní silnici č. [anonymizováno], uvedl, že je přesvědčen, že před dvěma kamiony nejelo ve směru od [obec] po hlavní silnici žádné vozidlo, přičemž viděl, jak první kamion prudce brzdí a stáčí se směrem doleva k jeho vozidlu, kdy až pohledem pod jeho návěs po zastavení viděl ležet na vozovce člověka, a následně pak brzdil i druhý kamion; oba kamiony přitom dle jeho odhadu jely dost rychle, nejméně 70 km/h. f. z pitevního protokolu P – [číslo] ze dne [datum] znalců MUDr. Igora Dvořáčka, Ph.D. a MUDr. Margity Smatanové, vzal soud za prokázané, že bezprostřední příčinou smrti [jméno] [celé jméno žalobce] bylo zhmoždění Varolova mostu při mnohočetných zlomeninách klenby a spodiny lebeční, přičemž jeho smrt byla v přímé příčinné souvislosti se zraněními vzniklými při dopravním úrazu ze dne [datum], kdy mechanismus úrazového děje, tj. dopravní úraz chodce vstupujícího do jízdní dráhy nákladního automobilu zn. Renault Magnum zprava ve směru jeho jízdy, zasaženého přední pravou částí návěsu, byl v souladu s nálezem zjištěným při soudní pitvě. V krvi [jméno] [celé jméno žalobce] odebrané při pitvě byla stanovena hladina alkoholu 1,51 g. Hladina alkoholu v krvi v rozpětí 1,5 g – 2 g je přitom v soudně lékařské praxi hodnocena jako střední stupeň opilosti, který se projevuje výrazným postižením především psychické sféry pod obrazem zřetelného snížení pozornosti; dále se projevuje již výrazným zpomalením tělesných výkonů a reakcí na mozkové podněty. Postižení motorických funkcí podmiňuje nejistou až vrávoravou chůzi; jedním z příznaků je i blábolivá řeč. g. z protokolu o lékařském vyšetření při ovlivnění alkoholem provedeném dne [datum] soud zjistil, že [datum] v 19.00 hod. byla u chodce [jméno] [celé jméno žalobce] zjištěna hladina alkoholu v krvi 2,32 g. h. znaleckým posudkem [číslo] [titul]. [jméno] [příjmení] ze znalecké kanceláře ADONE (v tomto řízení ovšem provedeném jako listinný důkaz), má soud za prokázané, že řidič [jméno] [jméno] [příjmení] jel s kamionem obcí [obec] po silnici č. [anonymizováno] ve směru na [obec] za noční tmy rychlostí cca 78 km/h v okamžiku, kdy spatřil z pravé strany do vozovky vstupovat chodce. Na tuto skutečnost reagoval bez neopodstatněné prodlevy brzděním a intenzivním vybočováním vlevo ve snaze chodci uhnout. Střetu s chodcem se mu však přesto nepodařilo zabránit a při rychlosti kolem 50 km/h chodce zachytil PP rohem návěsu. Chodec [jméno] [celé jméno žalobce] začal přecházet za noční tmy vozovku hlavní silnice v době, kdy se k němu zleva bezprostředně blížil kamion. Do vozovky vstupoval, když byl první z kamiónů od něj vzdálen asi 50 m a pokračoval pravděpodobně v normální chůzi zprava vozovkou po celou dobu až do střetu s kamionem, který se snažil mu marně uhnout. V poloze asi 1,3 m od pravého okraje vozovky došlo ke střetu chodce s PP rohem návěsu. Pokud by řidič [jméno] [jméno] [příjmení] reagoval ze stejného místa a se stejnou dobrou reakce jako ve skutečnosti, pak z rychlosti 50 km/h by zastavil s více jak 15 m rezervou před chodcem a k nehodě by nedošlo; z rychlosti jízdy kolem 62 km/h bylo možné zastavit za stejných podmínek jako ve skutečnosti a chodec by prošel těsně před čelem tahače. Chodec měl možnost nehodě zabránit aktivním přístupem k vlastní bezpečnosti, protože mohl díky světlům blížící se kamion zřetelně vidět a navíc i slyšet, takže mohl počkat, až kamiony přejedou, a pak vstoupit do vozovky. Technickou příčinou vzniku nehody byla skutečnost, že chodec [jméno] [celé jméno žalobce] vstoupil do vozovky a pokračoval v chůzi v době, kdy se k němu zleva bezprostředně blížil kamion a dále skutečnost, že kamion jel rychlostí vyšší než 62 km/h. Chodec [jméno] [celé jméno žalobce] byl sražen ve vzpřímené poloze PP rohem návěsu kamionové soupravy, která v dané chvíli vybočovala vlevo, při pohybu chodce zprava (z pohledu řidiče kamionu). Tvrzení řidiče [jméno] [jméno] [příjmení], že v době před vybočením jeho kamionu vlevo, když chodce spatřil, tento již ležel na vozovce, je technicky nepřijatelné.

16. Z rozhodnutí o zahájení zastaveného šetření ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že [jméno] [příjmení], zástupkyně Okresního státního zastupitelství [anonymizováno], rozhodla o zahájení vyšetřování ve věci dopravní nehody, ke které došlo dne [datum] v obci [obec], a při níž zemřel [jméno] [celé jméno žalobce].

17. Dopisem žalobců ze dne [datum] byl žalovaný vyzván ke sdělení, zda vozidlo zn. Renault Magnum [číslo], [registrační značka] ([anonymizováno]) a návěs [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] ([anonymizováno]) přenechal v době dopravní nehody dne [datum] jiné osobě do jejího držení a za jakým účelem.

18. V dopise žalovaného ze dne [datum] tento uvedl, že dne [datum] byl řidičem jeho vozidla reg. zn. [spisová značka] pan [jméno] [jméno] [příjmení], který se souhlasem a vědomím žalovaného prováděl přepravu zboží na jeho oficiální objednávku.

19. Z popisu nehody řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] vč. nákresu situace před a po zastavení jeho vozidla (viz čl. 51-54 v překladu z čl. 56-57), který předložil k důkazům žalovaný ke svému vyjádření ze dne [datum] plyne, že v obci [obec] jel [jméno] [jméno] [příjmení] v koloně aut, když si všiml, že jej začíná předjíždět tmavé osobní auto, jehož SPZ ani znač nebyl schopen vzhledem k pozdní večerní době, cca [údaj o čase] hod. (leden), rozpoznat. Když jej toto auto předjelo, všiml si, že prudce sjelo do levého jízdního pruhu, a pokračovalo v jízdě. Když se řidič [jméno] [jméno] [příjmení] přiblížil, v reflektorech jeho vozidla si všiml, že na vozovce něco leží, začal brzdit, sjel do levého jízdního pruhu a zastavil, načež se ukázalo, že při zadní části jeho návěsu leží člověk. Ihned byla volána lékařská pomoc. Dle přiložených nákresů ve chvíli, kdy se řidič [jméno] [jméno] [příjmení] zastavil, člověk, který ležel na vozovce, ležel na druhém jízdním pruhu než jeho vozidlo a poblíž zadní části jeho návěsu, přičemž kdyby jel velkou rychlostí a do tohoto člověka narazil, pak by nebylo možné, aby zastavil 40 tunové vozidlo na 13 metrech, když taková je délka návěsu, ale v případě prudkého brzdění by zastavil o 30 nebo 40 metrů dál. [jméno] [jméno] [příjmení] dále uvedl, že v dané obci bylo omezení rychlosti do 70 km/h, přičemž si nepamatuje, zda jel 60 km/h, 65 km/h anebo 70 km/h. Po převezení člověka ležícího na vozovce byl řidič [jméno] [jméno] [příjmení] odvezen na policejní stanici za účelem podání výpovědi společně s řidičem vozidla, které jelo hned za ním, a který celou událost viděl, panem [jméno] [příjmení]. Řidič [jméno] [jméno] [příjmení] se necítí být pachatelem řešené události.

20. Z listiny označené jako dopravní nehoda [číslo jednací] soud zjistil, že dne [datum] v [údaj o čase] hod. jel řidič [jméno] [jméno] [příjmení] s nákladním vozidlem zn. Renault Magnum, [registrační značka], [anonymizována dvě slova] a návěsem [značka automobilu], [registrační značka] v obci [obec] po silnici 1. třídy [číslo] ve směru od [obec] na [obec]. Naproti restaurace [příjmení] [příjmení] nepřizpůsobil rychlost jízdy svým schopnostem a vzhledem k rozhledovým podmínkám v noční době zřejmě nedostatečně včas zaregistroval chodce [jméno] [celé jméno žalobce], který přecházel komunikaci z pohledu řidiče zprava. Přestože řidič [anonymizováno] brzdil a strhl řízení vlevo do protisměrného jízdního pruhu, pravděpodobně zachytil pravým předním rohem návěsu o chodce [celé jméno žalobce], který následně upadl na komunikaci. Při dopravní nehodě došlo k těžkému zranění chodce [celé jméno žalobce], který byl z místa dopravní nehody převezen vozidlem RZS do nemocnice [obec], [anonymizováno], kde svým zraněním podlehl. Dechová zkouška na alkohol byla u řidiče [anonymizováno] provedena přístrojem AlcoQuant, přičemž její výsledek byl negativní. U chodce [celé jméno žalobce] nebylo možné provést dechovou zkoušku na alkohol vhledem k jeho zdravotnímu stavu, a proto u něj byl nařízen odběr krve. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Rozborem krve byl zjištěn obsah alkoholu v krvi chodce [jméno] [celé jméno žalobce] 2,32 promile.

21. Z usnesení [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že byla odložena věc podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví, kterého se měl dopustit [jméno] [jméno] [příjmení] tím, že dne [datum] v době kolem [údaj o čase] hod. v obci [obec] na přímém a přehledném úseku hlavní silnice, pozemní komunikace č. [anonymizováno], v km [anonymizováno] poblíže restaurace [příjmení] [příjmení], okres [okres], jakožto řidič nákladního motorového vozidla tovární značky Renault Magnum, [registrační značka] s návěsem tovární značky Schmitz, [registrační značka], registrovaných v Polské republice, při jízdě ve směru od [obec] na [obec] se náležitě nevěnoval řízení svého motorového vozidla, jakož i překročil nejvyšší v takovém úseku pozemní komunikace č. [anonymizováno] povolenou rychlost jízdy, a v takové době i přes vyjetí ze svého jízdního pruhu vlevo do prostor protisměrného jízdního pruhu pravou přední částí karoserie svého motorového vozidla, resp. pravou přední oblinou karoserie návěsu tovární značky Schmitz narazil do chodce [jméno] [celé jméno žalobce], který přecházel v prostorách jízdního pruhu určeného pro jízdu motorových vozidel pozemní komunikaci č. [anonymizováno] zprava doleva, přičemž v důsledku tohoto nehodového děje utrpěl [jméno] [celé jméno žalobce] mnohočetná poranění skeletu těla, jakož i vnitřních orgánů, kterým podlehl, když trestní stíhání [jméno] [jméno] [příjmení] je pro takové protiprávní jednání nepřípustné, neboť cizozemský soud, [příjmení] [jméno] v [anonymizováno], v této trestní věci vedené pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] s nabytím právní moci [datum], rozhodl o zproštění obžaloby [jméno] [jméno] [příjmení].

22. Z rozsudku [anonymizováno] soudu v [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že obžalovaný [jméno] [jméno] [příjmení] byl zproštěn ze spáchání činu, z něhož byl obviněn, tj. z toho, že dne [datum] na území České republiky v obci [okres] (správně v obci [obec]), jako řidič soupravy vozidel sestávající se z tažného kamionu výrobní značky Renault Magnum, [registrační značka] a návěsu výrobní značky Schmitz, [registrační značka], z nedbalosti porušil bezpečnostní pravidla v provozu na pozemních komunikacích tím, že nedbal zvláštní opatrnosti a nepřizpůsobil rychlost, jakož i taktiku a techniku jízdy stavu a povaze vozovky, a při řízení vozidla s nepřiměřenou rychlostí při pokusu vyhnout se chodci [jméno] [celé jméno žalobce] přecházejícího vozovku způsobil střet s tímto chodcem pravým předním rohem přívěsu, v důsledku čehož [jméno] [celé jméno žalobce] utrpěl poranění, a to polytrauma, které vedlo k jeho úmrtí.

23. Ze zprávy náměstka krajského prokurátora v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že v průběhu řízení, v němž [anonymizováno] soud v [anonymizováno] rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] zprostil [jméno] [příjmení] obžaloby, že dne [datum] na území České republiky, v obci [obec], způsobil dopravní nehodu, při níž chodec [jméno] [celé jméno žalobce] utrpěl polytrauma a následně zemřel, byl proveden důkaz posudkem znalce [příjmení] soudních expertíz v [obec] v oboru silničního provozu, v němž znalec uvedl, že rychlost vozidla [jméno] [jméno] [příjmení] bezprostředně před střetem s chodcem se pohybovala v rozmezí 70 – 82 km/h, a že řidič neměl možnost vyhnout se střetu s chodcem při této rychlosti; dle znalce nebylo možné jednoznačně stanovit, zda by se řidič mohl chodci vyhnout při rychlosti 50 km/h, jelikož z důkazního materiálu se nepodařilo zjistit trasu a rychlost pohybu chodce bezprostředně před nehodou a nebylo tak možné provést klasickou časovou a prostorovou analýzu (nebylo možné stanovit moment vzniku stavu ohrožení souvisejícího s jednáním chodce). Znalec dále zpochybnil reakční dobu řidiče uváděnou v dřívějších posudcích (0,8 s ) a sdělil, že k nehodě došlo v noční době, v zastavěném území, v neosvětleném místě, a [jméno] [celé jméno žalobce] byl pod vlivem alkoholu, silnici procházel v místě k tomu neurčeném, a tak reakční doba řidiče mohla být delší do 1,5 s ; při povolené rychlosti 50 km/h by tak řidič nebyl schopen účinně zastavit vozidlo před chodcem a zabánit tak střetu s ním. Tato zjištění znalce [jméno] [příjmení] z Ústavu soudních expertíz z [obec] potvrdili dříve ve věci přibraní znalci, přičemž soud vyhodnotil, že řidič [jméno] [jméno] [příjmení] neměl možnost zabránit dopravní nehodě ani při dodržení povolené rychlosti 50 km/h; neodstranitelné pochybnosti přitom nebylo možné hodnotit v neprospěch obžalovaného [jméno] [jméno] [příjmení]. Rozsudek byl [anonymizováno] prokurátorem pro [anonymizováno] v [anonymizováno] vyhodnocen jako správný.

24. Z dopisu žalobců ze dne [datum] soud zjistil, že tímto žalobci uplatňovali u žalovaného jako provozovatele vozidla zn. Renault Magnum, [registrační značka] a návěsu zn. Schmitz, [registrační značka] náhradu škody v celkové výši 1 094 180 Kč způsobené na životě [jméno] [celé jméno žalobce] a majetku žalobců následkem dopravní nehody ze dne [datum] zaviněné řidičem [jméno] [jméno] [příjmení].

25. Z dopisu žalovaného ze dne [datum], který byl odpovědí na dopis žalobců ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný tímto oznámil žalobcům, že odpovědnost za škodu související s vozidlem zn. Renault Magnum, [registrační značka] a návěsem zn. Schmitz, [registrační značka] řeší v České republice jménem [anonymizována dvě slova] [obec] pojišťovna.

26. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] učiněné na jednání dne [datum] soud zjistil, že tento v den nehody kolem [anonymizováno] hod. stál v obci [obec] na vedlejší silnici a snažil se odbočit na hlavní silnici směrem na [obec], když viděl, jak se k němu zprava blíží dost rychle (cca 70 km/h) dva kamiony, přičemž o hledem na jejich rychlost chtěl počkat, až přejedou. Poté, co se ohlédl doleva a zpět doprava, uviděl, jak první kamion prudce brzdil a vybočil ze svého jízdního pruhu do protisměru; druhý kamion také prudce zabrzdil a rovněž zastavil zešikma v protisměru. Ing. [příjmení] [příjmení] také uvedl, že se předtím opakovaně rozhlížel zprava doleva a zleva doprava, kdy kontroloval situaci na hlavní silnici, kam chtěl odbočit, přičemž celý prostor, kde k nehodě došlo, měl osvětlen svým vozidlem, a chodce v tomto prostoru (ani ležícího), ani předtím mimo vozovku, neviděl; poprvé si na vozovce ležícího chodce všiml v mezeře mezi tahačem a návěsem po zabrzdění kamionů, když přesně tam svítil svým vozidlem. Svědek [titul]. [příjmení] [příjmení] popsal, že v době nehody byla tma, ale nebyla mlha, nebyl sníh, nesněžilo, nepršelo, cesta byla suchá; dále ze své zkušenosti uvedl, že bylo běžné, že v místě nehody přecházeli chodci vozovku. U nehody kromě řidičů dvou uvedených kamionů a [titul]. [jméno] [příjmení] nikdo nebyl, záchrannou službu přivolal [titul], [příjmení] [příjmení] ještě ze svého vozidla.

27. Z protokolu o výslechu svědka [jméno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], provedeného dožádaným [anonymizováno] soudem v [anonymizováno], soud zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] zná žalovaného, jelikož pro něj pracoval jako řidič, jednalo se o jeho zaměstnavatele a takový byl rovněž jejich vztah, přičemž ke dni výslechu nebyli v kontaktu; ke dni výslechu byl [jméno] [jméno] [příjmení] nezaměstnaný; nepamatoval si, jak k nehodě dne [datum] došlo, jaké povětrnostní podmínky panovaly, jakož ani žádné další podrobnosti nehody; potvrdil, že jezdil vozidlem zn. Renault Magnum, ale reg. zn. si nepamatoval, jakož ani to, zda v době nehody byl uživatelem tohoto vozidla žalovaný; jméno [jméno] [příjmení] si rovněž nepamatoval.

28. Z protokolu o výslechu svědka [jméno] [příjmení] vč. náčrtku ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], provedeného dožádaným [anonymizováno] soudem v [anonymizováno], soud zjistil, že [jméno] [příjmení] nezná žalovaného; že ke dni výslechu pracoval [jméno] [příjmení] v Německu jako řidič; [jméno] [jméno] [příjmení] je pro něj kolega, se kterým se seznámil v době nehody, nicméně pro něj nepracoval a nebyl s ním v kontaktu. [jméno] [příjmení] uvedl, že si nepamatuje, jak nehodě došlo, nicméně tvrdil, že byla půlnoc nebo 1.00 hod. v noci; bylo špatné počasí (mlha nebo mrholilo) a tma; jel s vozidlem Scania sám rychlostí 55 – 60 km/h; účast na nehodě mělo nákladní vozidlo zn. Renault s návěsem; došlo ke sražení chodce, který náhle vstoupil na silnici a dle informací policie byl opilý, ale moment střetu neviděl; řidič nákladního vozidla, který jel před [jméno] [příjmení], odrazil vlevo a brzdil, přičemž pak [jméno] [příjmení] uviděl na vozovce ležícího člověka a zabrzdil před ním. [jméno] [jméno] [příjmení] sdělil po nehodě [jméno] [příjmení], že se na poslední chvíli vyhnul na silnici ležící osobě.

29. Znaleckým posudkem [číslo] [titul] [celé jméno znalce], [příjmení] vzal soud za prokázané, že řidič tahače návěsů zn. Renault Magnum [číslo], [registrační značka] s návěsem zn. Schmitz [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [jméno] [jméno] [příjmení] přijížděl k místu dopravní nehody v obci [obec] po pozemní komunikaci č. [anonymizováno] ve směru od [obec] k [obec] za snížené viditelnosti (astronomický soumrak), nebyla ještě noční tma. Bezprostředně před střetem s chodcem [jméno] [celé jméno žalobce], cca v km [číslo] v obci [obec], naproti restaurace u [anonymizováno], jel rychlostí cca 78 km/h a z této rychlosti reagoval, intenzivně brzdil, změnil směr jízdy vlevo a zastavil v protisměru jeho jízdy. V průběhu jízdy narazil pravou přední částí návěsu do chodce rychlostí cca 50 km/h. Jeho reakční doba mohla být v rozmezí 1,0 – 1,5 s . Reagoval-li 1,0 s před plným brzděním, začal reagovat cca 6,01 s před zastavením soupravy, tj. nacházel se na začátku reakce cca 78,99 m před místem, kde po dopravní nehodě soupravu zastavil. Před místem střetu s chodcem začal řidič při reakční době 1,0 s reagovat cca 57,1 m v čase cca 2,93 s . V okamžiku střetu s chodcem měla souprava tahače a návěsu rychlost cca 50 km/h. Reagoval-li by řidič [jméno] [jméno] [příjmení] ve shodném místě jako ve skutečnosti při reakční době 1,0 s (cca 57,1 m před místem střetu) a jel dovolenou rychlostí 50 km/h, zastavil by soupravu na dráze cca 38,8 m za čas cca 4,3 s , tj. cca 15 m před místem střetu a střet s chodcem by byl vyloučen. Reagoval-li řidič 1,5 s před plným brzděním, začal reagovat cca 6,52 s před zastavením soupravy, tj. nacházel se na začátku reakce cca 89,9 m před místem, kde po dopravní nehodě soupravu zastavil. Před místem střetu s chodcem začal řidič při reakční době 1,5 s reagovat cca 68,4 m v čase cca 3,45 s . V okamžiku střetu s chodcem měla souprava tahače a návěsu rychlost cca 50 km/h. Reagoval-li by řidič [jméno] [jméno] [příjmení] ve shodném místě jako ve skutečnosti při reakční době 1,5 s (cca 68,4 m před polohou, kterou měl v okamžiku střetu) a jel dovolenou rychlostí 50 km/h, zastavil by soupravu na dráze cca 45,8 m za čas cca 4,81 s , tj. cca 19,2 m před místem střetu a střet s chodcem by byl rovněž vyloučen. Bezprostředně před střetem s chodcem, tj. na začátku reakce řidiče před plným brzděním, jel tahač s návěsem rychlostí cca 78 km/h, přičemž tato nedovolená rychlost byla jednou z příčin dopravní nehody, která řidiči neumožnila ani při správné reakci střetu s [jméno] [celé jméno žalobce] zabránit; byla-li by totiž řidičem [jméno] [jméno] [příjmení] dodržena rychlost 50 km/h, k nehodě by nedošlo, když by zastavil v dostatečné vzdálenosti před místem střetu. Příčinu dopravní nehody lze z technického pohledu hledat i v nesprávném jednání chodce [jméno] [celé jméno žalobce], který se nacházel na vozovce ve stavu opilosti a ač mohl na dostatečnou vzdálenost registrovat přijíždějící osvětlený kamion, neučinil žádná opatření k zabránění dopravní nehodě (mohl vozovku včas opustit či na ni vůbec nevstupovat, dokud kamiony neprojely), i když k tomu měl dostatečný rozhled, dráhu i čas.

30. Na základě shora provedených důkazů, jakož i skutečností, které nebyly v řízení sporné, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], syn žalobkyně a), otec žalobců b), c) a bratr žalobkyň d), e), zemřel dne [datum] krátce po hospitalizaci v nemocnici v [obec] na následky zranění, která utrpěl při dopravní nehodě, k níž došlo dne [datum] kolem [údaj o čase] hod. v obci [obec] v České republice na přímém a přehledném úseku silnice č. [anonymizováno] cca v km [anonymizováno] (naproti restaurace u [příjmení]) ve směru od [obec] na [obec]. [jméno] [jméno] [příjmení], řidič nákladního motorového vozidla zn. Renault Magnum, [registrační značka] s návěsem zn. Schmitz, [registrační značka], registrovaných v Polské republice, jejichž provozovatelem byl dopravce - žalovaný, t. č. provádějící přepravu zboží na oficiální objednávku a se souhlasem a vědomím žalovaného jako jeho zaměstnavatele, se při jízdě náležitě nevěnoval řízení svého motorového vozidla a překročil nejvyšší v takovém úseku pozemní komunikace č. [anonymizováno] povolenou rychlost jízdy 50 km/h, když jel v místě (v obci [obec]), kde je maximální povolená rychlost 50 km/h, rychlostí přibližně 70 – 80 km/h, přičemž i přes vyjetí ze svého jízdního pruhu vlevo do prostor protisměrného jízdního pruhu pravou přední částí karoserie návěsu [příjmení] narazil v té době do vzpřímeného (pohybujícího se ve vozovce) chodce [jméno] [celé jméno žalobce], který začal přecházet v prostorách jízdního pruhu určeného pro jízdu motorových vozidel silnici č. [anonymizováno] z pohledu řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] zprava doleva, a tento v důsledku popsaného nehodového děje utrpěl těžká zranění, zejména zhmoždění Varolova mostu, jenž bylo při mnohočetných zlomeninách klenby a spodiny lebeční bezprostřední příčinou jeho smrti. Technická závada byla jako příčina dopravní nehody vyloučena. U řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] byla provedena dechová zkouška na alkohol s negativním výsledkem; u chodce [jméno] [celé jméno žalobce] byl s ohledem na jeho zdravotní stav nařízen pro tyto účely odběr krve, přičemž bylo zjištěno, že [datum] v 19.00 hod. činila u [jméno] [celé jméno žalobce] hladina alkoholu v krvi 2,32 g, při pitvě (po cca tříhodinové hospitalizaci) činila tato hodnota 1,51 g Náklady spojené s pohřbem [jméno] [celé jméno žalobce] ve výši 24 180 Kč uhradil žalobce c). Pokud by jel řidič před dopravní nehodou v obci [obec] povolenou 50 km rychlostí v hodině (dokonce i dále nepovolenou 62 km rychlostí v hodině), pak i při jeho reakční době na danou situaci v silničním provozu od 1s do 1,5s, vždy by ještě bezpečně zastavil jím řízený kamion s návěsem před místem střetu s chodcem [jméno] [celé jméno žalobce] a ke střetu s ním by nedošlo. Všichni žalobci před podáním žaloby vyzvali žalovaného k zaplacení náhrady škody nejpozději do [datum].

31. Řidič [jméno] [jméno] [příjmení] byl v Polské republice obžalován v souvislosti s popsanou nehodou, tj. proto, že z nedbalosti porušil bezpečnostní pravidla v provozu na pozemních komunikacích tím, že nedbal zvláštní opatrnosti a nepřizpůsobil rychlost, jakož i taktiku a techniku jízdy stavu a povaze vozovky, a při řízení vozidla s nepřiměřenou rychlostí při pokusu vyhnout se chodci [jméno] [celé jméno žalobce] přecházejícího vozovku způsobil střet s tímto chodcem pravým předním rohem přívěsu, v důsledku čehož [jméno] [celé jméno žalobce] utrpěl poranění, a to polytrauma, které vedlo k jeho úmrtí. Rozsudkem [anonymizováno] soudu v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] byl [jméno] [jméno] [příjmení] zproštěn obžaloby ze spáchání popsaného činu, když soud vyhodnotil, že řidič [jméno] [jméno] [příjmení] neměl možnost zabránit dopravní nehodě ani při dodržení povolené rychlosti 50 km/h, avšak za současného konstatování, že neodstranitelné pochybnosti není možné hodnotit v neprospěch obžalovaného [jméno] [jméno] [příjmení]. Jak se totiž podává z odůvodnění citovaného rozhodnutí obsaženého ve zprávě náměstka krajského prokurátora v [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], znalec v řízení uvedl, že řidič [jméno] [jméno] [příjmení] neměl možnost zabránit dopravní nehodě při rychlosti 70 – 82 km/h, přičemž však nebylo možné jednoznačně stanovit, zda by se tento mohl chodci vyhnout při rychlosti 50 km/h, když z důkazního materiálu nebyla zřejmá trasa a rychlost chodce [jméno] [celé jméno žalobce], a když znalec zpochybnil reakční dobu řidiče, přičemž při zohlednění podmínek, za nichž k nehodě došlo, uvedl, že při povolené rychlosti 50 km/h by řidič nebyl schopen účinně zastavit vozidlo před chodcem. Protože byl [jméno] [jméno] [příjmení] polským soudem zproštěn obžaloby, byla i v České republice tato trestní věc [jméno] [jméno] [příjmení], tj. podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví, odložena.

32. Skutková verze žalovaného o tom, že [jméno] [celé jméno žalobce] na silnici již ležel, a řidič žalovaného [jméno] [jméno] [příjmení] přijížděl k místu nehody a všiml si, že před ním v jeho jízdním pruhu leží osoba, ihned strhl řízení vlevo a prudce zabrzdil, v řízení nebyla prokázána, když ani [titul]. [příjmení] [příjmení], ani [jméno] [příjmení] jako svědci nehody tuto skutečnost nepotvrdili, znalecký posudek (v řízení proveden k důkazům jako běžná listina) [titul]. [jméno] [příjmení] explicitně uvádí, že uvedené tvrzení není technicky přijatelné, a když zejm. na vnější svislé hraně zkosení plachty návěsu byla ve výši 171 cm nad povrchem vozovky nalezena krevní šmouha, jejíž DNA se shodovala s DNA krevní kaluže zajištěné na vozovce v místě nálezu [jméno] [celé jméno žalobce]. Nebylo pak prokázáno ani to, že by před předmětnou událostí řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] předjelo vozidlo tmavé barvy, které před ním udělalo„ slalom“, přibrzdilo a pokračovalo v jízdě, a které dle jeho názoru mohlo [jméno] [celé jméno žalobce] srazit, když toto bylo vyloučeno výpovědí svědka [příjmení], jakož i pitevním protokolem a nalezenou krevní stopou [jméno] [celé jméno žalobce] na návěsu kamionu ve výšce 171 cm od země (je tak vyloučeno, že by [jméno] [celé jméno žalobce] v místě nehody již ležel, byl sražen jiným vozidlem a kamion s návěsem řízený [jméno] [jméno] [příjmení] ho minul).

33. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný je polským občanem – dopravcem se sídlem v Polské republice a také provozovatelem konkrétního nákladního motorového vozidla zn. Renault Magnum, [registrační značka] s návěsem zn. Schmitz, [registrační značka], registrovaných v Polské republice. Ve věci se tak vyskytl tzv. cizí prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky v této právní věci soud opírá o čl. 5 bod 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (když řízení o této žalobě bylo zahájeno 19.1.2011), podle něhož osoba, která má bydliště na území některého členského státu, může být v jiném členském státě žalována ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události, případně (viz čl. 5 bod 4) jedná-li se o žalobu na náhradu škody nebo žalobu o uvedení do původního stavu vyvolanou jednáním, které je trestným činem, u soudu, u něhož byla podána obžaloba, je-li tento soud podle práva pro něj platného oprávněn rozhodovat o občanskoprávních nárocích. Protože ke škodní události došlo v České republice v obci [obec], je dána místní příslušnost Okresního soudu ve Frýdku-Místku, byť obžalobu projednával polský soud a řízení skončilo tak, že řidič byl obžaloby zproštěn.

34. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Podle čl. 15 téhož nařízení se pak rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy podle tohoto nařízení řídí zejména: základ a rozsah odpovědnosti, včetně určení osob, které mohou nést odpovědnost za své jednání; důvody pro vyloučení odpovědnosti, omezení odpovědnosti a rozdělení odpovědnosti; určení vzniku škody, její povahy a posouzení nebo nárokovaného odškodnění; opatření, která může soud přijmout v rozsahu své pravomoci podle procesního práva, aby zabránil vzniku nebo trvání škody na zdraví nebo na majetku anebo aby zajistil náhradu této škody; otázka, může-li dojít k převodu práva na uplatnění nároku na náhradu škody nebo odškodnění, včetně děděním; určení osob oprávněných k náhradě škody utrpěné jimi osobně; odpovědnost za jednání jiné osoby; a způsob zániku závazku a pravidla o promlčení a prekluzi, včetně pravidel o počátku, přerušení a stavení běhu promlčecí doby nebo prekluzivních lhůt. V daném případě pak škoda vznikla v České republice, a proto soud aplikoval na řešený případ hmotné právo České republiky, jak je uvedeno níže.

35. Podle čl. II bodu 2 přechodných ustanovení zákona č. 293/2013 Sb. se na toto řízení použije zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle dosavadních právních předpisů, tj. podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“).

36. Podle § 427 odst. 1 o. z. fyzické a právnické osoby provozující dopravu odpovídají za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; podle odst. 2 téhož ustanovené stejně odpovídá i jiný provozovatel motorového vozidla, motorového plavidla, jakož i provozovatel letadla.

37. Dle § 428 o. z. své odpovědnosti se nemůže provozovatel zprostit, jestliže škoda byla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se odpovědnosti zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

38. Podle § 441 o. z. byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám.

39. Podle § 415 o. z. každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.

40. Dle § 417 odst. 1 o. z. komu škoda hrozí, je povinen k jejímu odvrácení zakročit způsobem přiměřeným okolnostem ohrožení.

41. Podle § 444 odst. 3 písm. b), c) a e) o. z. za škodu usmrcením náleží pozůstalým jednorázové odškodnění, a to každému dítěti 240 000 Kč, každému rodiči 240 000 Kč a každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč.

42. Podle § 449 odst. 2 o. z. při usmrcení se hradí též přiměřené náklady spojené s pohřbem, pokud nebyly uhrazeny pohřebným poskytnutým podle zákona o státní sociální podpoře; podle odst. 3 téhož ustanovení se náklady léčení a náklady pohřbu se hradí tomu, kdo je vynaložil.

43. Podle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2010 (dále jen„ zákon o silničním provozu“) při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

44. Podle § 4 písm. b) a c) zákona o silničním provozu při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem, pokyny policisty, pokyny osob oprávněných k řízení provozu na pozemních komunikacích podle § 75 odst. 5, 8 a 9 a zastavování vozidel podle § 79 odst. 1 a pokyny osob, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis, vydanými k zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích; a řídit se světelnými, případně i doprovodnými akustickými signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace.

45. Dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu je řidič kromě povinností uvedených v § 4 dále povinen věnovat se plně řízení vozidla nebo jízdě na zvířeti a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích; a dle písm. c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete.

46. Podle § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu rychlost jízdy musí řidič přizpůsobit zejména svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat; smí jet jen takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled.

47. Podle § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu v obci smí jet řidič rychlostí nejvýše 50 km/h, a jde-li o dálnici nebo silnici pro motorová vozidla, nejvýše 80 km/h.

48. Podle § 18 odst. 5 zákona o silničním provozu řidič nesmí překročit nejvyšší povolenou rychlost vozidla, a jde-li o jízdní soupravu, nejvyšší povolenou rychlost žádného z vozidel soupravy.

49. Podle § 54 odst. 2 zákona o silničním provozu mimo přechod pro chodce je dovoleno přecházet vozovku jen kolmo k její ose. Před vstupem na vozovku se chodec musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Chodec smí přecházet vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

50. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.

51. Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků podle § 427 o. z. je jedním ze zvláštních případů odpovědnosti za škodu, přičemž se jedná o odpovědnost objektivní, jejímž základem je škoda vyvolaná zvláštní povahou provozu dopravního prostředku, tedy zvlášť kvalifikovaná událost, a nikoliv zaviněné porušení povinností provozovatele; subjektem této odpovědnosti je pak vždy provozovatel, nikoliv řidič, jenž dopravní nehodu zavinil. Základním předpokladem této odpovědnosti je škodní událost vyvolaná zvláštní povahou konkrétního typu provozu dopravních prostředků – takovou událostí se rozumí každá okolnost provozu dopravního prostředku, která je vzhledem ke svému zvýšenému nebezpečnému působení objektivně způsobilá vyvolat škodu, kdy typicky se jedná např. rychlost dopravního prostředku, vykolejení apod. Je přitom nerozhodné, zda škoda byla způsobena motorickým dopravním prostředkem, anebo jeho závěsným zařízením (jde o škodu způsobenou provozem táhnoucího, nikoliv taženého či odtahovaného vozidla). Provozovatel přitom odpovídá za celou škodu, tedy i za škodu, kterou nezavinil, s výjimkou spoluzavinění poškozeného, na jehož straně lze zvažovat pouze takové jednání, které se na vzniku škody podílelo a bylo tedy jednou z příčin vzniku škody – pak v rozsahu, v jakém se poškozený podílel na vzniku škody, je vyloučena odpovědnost provozovatele (výlučné zavinění poškozeného může vést k tomu, že odpovědnost provozovatele nebude vůbec shledána, avšak k tomu může dojít jen v případě, že škoda nebyla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu), jelikož absentuje jeden ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu, a to příčinná souvislost mezi vznikem škody a kvalifikovanou událostí, za níž provozovatel odpovídá na objektivním principu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. 25 Cdo 657/2006, publikovaný pod C 6063 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1500/2006). Při úvaze o poměrném rozdělení škody mezi škůdcem a poškozeným jde o určení vzájemného vztahu mezi jednáním poškozeného a škůdce a o zvážení všech skutečností, jež přispěly ke způsobení škody. Zvažují se veškeré příčiny, které vedly ke škodě, a stejně jako u škůdce lze i u poškozeného brát v úvahu jen takové jeho jednání, jež bylo alespoň jednou z příčin vzniku škody. Konečná úvaha o tom, nakolik se na způsobení škody podílel sám poškozený, a tedy v jakém rozsahu nese škodu sám, odvisí vždy od okolností konkrétního případu po porovnání všech příčin vzniku škody jak na straně škůdce, tak na straně poškozeného (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1054/2007, publikovaný pod C 7228 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck). Nejde přitom o spoluzavinění poškozeného v užším smyslu (zaviněné porušení právní povinnosti), nýbrž přesněji řečeno o spoluzpůsobení vzniku škody (spolupřispění) z jakýchkoliv důvodů, které jsou na straně poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2014, sp. zn. 25 Cdo 4199/2013). Provozovatel se odpovědnosti za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v provozu (tj. okolnosti„ uvnitř“ vlastního provozu jako jsou nedostatky technického stavu vozidla, vady součástek, vady materiálu, selhání brzd, ale i selhání osob užitých v provozu), nemůže zprostit; jinak se odpovědnosti zprostí, jen jestliže prokáže, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. (srov. Komentář k § 427 a k § 428 o. z. In: J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kol.: Občanský zákoník I, II. 2. vyd., Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1237 – 1246).

52. Zákon o silničním provozu stanovuje účastníkům provozu na pozemních komunikacích, tj. každému, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích, řadu povinností, přičemž mezi ty základní patří ohleduplné a ukázněné jednání, které neohrozí život, zdraví nebo majetek, a to ani vlastní, ani jiných osob, a které bude přizpůsobené zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, schopnostem a zdravotnímu stavu toho kterého účastníka silničního provozu. I za tím účelem je pak každý při účasti na provozu na pozemních komunikacích povinen řídit se jeho pravidly stanovenými zákonem nebo oprávněnými osobami, jakož i (mimo jiné) dopravními značkami. Řidičům je pak uloženo mj. plně se věnovat řízení vozidla a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích, přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla a dbát zvýšené opatrnosti zejména vůči dětem, osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a dalším. Dále jsou řidiči povinni přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem, vlastnostem vozidla a nákladu, předpokládanému stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, její kategorii a třídě, povětrnostním podmínkám a jiným okolnostem, které je možno předvídat, a smí jet jen takovou rychlostí, aby byli schopni zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. V obci je přitom stanovena nejvyšší povolená rychlost zásadně na 50 km/h, přičemž tuto řidič nesmí překročit. Řadu povinností pak musí dodržovat i chodci, kdy zákon o silničním provozu stanovuje, že pokud chodec má v úmyslu přecházet vozovku mimo přechod, může tak učinit pouze, není-li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený příslušnou dopravní značkou, a může vozovku přecházet pouze kolmo k její ose a jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy; přitom se před vstupem na vozovku musí přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.

53. Vztaženo k projednávané věci, řidič [jméno] [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem fyzické osoby – žalovaného, jež byl současně provozovatelem vozidla (tahače s návěsem), které [jméno] [jméno] [příjmení] řídil v okamžiku nehody, přičemž ke škodě došlo v souvislosti s plněním jeho zaměstnaneckých úkolů pro žalovaného.

54. V daném konkrétním případě pak dospěl soud k názoru, že popisovanou dopravní nehodou, která se stala [datum] kolem [údaj o čase] hod. v obci [obec], došlo k naplnění všech předpokladů pro vznik odpovědnosti žalovaného za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků podle § 427 o. z., když v příčinné souvislosti s dopravní nehodou (škodní událost) vyvolanou nepřiměřenou rychlostí 70 – 80 km/h tahače s návěsem, který řídil [jméno] [jméno] [příjmení] v úseku silnice s nejvyšší povolenou rychlostí 50 km/h (rychlost jako zvláštní povaha provozu objektivně způsobilá vyvolat škodu), je usmrcení chodce [jméno] [celé jméno žalobce] (škoda), což plyne jak ze znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], [příjmení] (a potažmo i z listiny – znaleckého posudku [titul]. [jméno] [příjmení] v rámci trestního řízení vedeného na území ČR), tak i z pitevního protokolu [jméno] [celé jméno žalobce]; vztah příčinné souvislosti je dán tím, že bylo prokázáno, že škoda vznikla následkem škodní události (a v řešeném případě současně i následkem protiprávních úkonů řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] a chodce [jméno] [celé jméno žalobce], jak je uvedeno níže), a tedy bylo prokázáno, že nebýt škodní události (dopravní nehody), ke škodě (na zdraví a životě [jméno] [celé jméno žalobce] a následně i na majetku pozůstalého žalobce c)) by nedošlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1437/2006). Jak bylo uvedeno výše, skutečnost, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl sražen návěsem a nikoliv tahačem, je zde nerozhodná.

55. Zproštění odpovědnosti provozovatele za škodu ve smyslu § 428 o. z. by přicházelo v úvahu jen tehdy, pokud by škoda nebyla způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu, tj.„ vnitřními“ okolnostmi provozu, když technická závada byla jako příčina škodní události (dopravní nehody) vyloučena. Toto zproštění by tedy bylo možné, avšak pouze za předpokladu, že by žalovaný prokázal, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Tento předpoklad však nebyl naplněn a žalovaný jej ani nemohl prokázat, když k zabránění škody nebylo potřebné vynakládat jakékoliv úsilí, nýbrž jen a pouze, aby řidič [jméno] [jméno] [příjmení] jednal v souladu se zákonem a dodržoval pravidla silničního provozu, zejména pak nejvyšší povolenou rychlost v úseku silnice č. [anonymizováno], ve kterém došlo ke srážce s [jméno] [celé jméno žalobce]. Oba znalecké posudky, jak [titul]. [celé jméno znalce], [příjmení], tak i [titul]. [jméno] [příjmení], totiž shodně vycházejí z toho, že rychlost vozidla [jméno] [jméno] [příjmení] byla před okamžikem nehody 78 km/h, přičemž ačkoliv [jméno] [jméno] [příjmení] v popisu nehody, jehož součástí byl i nákres situace před a po zastavení jím řízeného vozidla s návěsem, uvedl rychlost nižší, 60 – 70 km/h, tuto zjevně odvozoval ze své mylné domněnky, že na daném úseku silnice č. [anonymizováno] byla nejvyšší povolená rychlost 70 km/h; podstatné nicméně je, že sám řidič [jméno] [jméno] [příjmení] přiznal, že nejvyšší povolenou rychlost překročil, čímž porušil § 18 odst. 4 a odst. 5 zákona o silničním provozu, jakož i § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu, když zejména nejel takovou rychlostí, aby byl schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled (viz i dále) a navíc i tím, že řádně nesledoval situaci v silničním provozu, když evidentně musel přehlédnout označení [územní celek], s čímž bylo spojeno omezení rychlosti v obci. Jak pak plyne ze znaleckého posudku znalce [titul]. [celé jméno znalce], [příjmení], reagoval-li by řidič žalovaného [jméno] [jméno] [příjmení] ve shodném místě jako ve skutečnosti při reakční době 1,0 s (cca 57,1 m před místem střetu) a jel dovolenou rychlostí 50 km/h, zastavil by soupravu na dráze cca 38,8 m za čas cca 4,3 s , tj. cca 15 m před místem střetu a střet s chodcem by byl vyloučen; byla-li by jeho reakční doba delší, 1,5 s , a reagoval-li by ve shodném místě jako ve skutečnosti (cca 68,4 m před polohou, kterou měl v okamžiku střetu) a jel dovolenou rychlostí 50 km/h, zastavil by soupravu na dráze cca 45,8 m za čas cca 4,81 s , tj. cca 19,2 m před místem střetu a střet s chodcem by byl rovněž vyloučen. Obdobný závěr pak vyplývá i z listiny a jejího závěru ve znaleckém posudku [titul]. [jméno] [příjmení], tj. pokud by řidič [jméno] [jméno] [příjmení] reagoval stejně jako ve skutečnosti, pak z rychlosti 50 km/h by zastavil s více jak patnáctimetrovou rezervou před [jméno] [celé jméno žalobce] a k nehodě by nedošlo; přičemž jako maximální rychlost (s předpokladem stejných podmínek jako ve skutečnosti), kterou [jméno] [jméno] [příjmení] mohl jet, aby k nehodě nedošlo, resp. aby [jméno] [celé jméno žalobce] prošel těsně před čelem tahače, znalec uvedl rychlost kolem 62 km/h, která však byla rovněž překročena. Mimo dříve uvedená zcela konkrétní porušení zákona o silničním provozu pak [jméno] [jméno] [příjmení] jako řidič žalovaného porušil i obecné povinnosti k zajištění bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích stanovené mu jako řidiči v § 4 a § 5 odst. 1 písm. b) a c) zákona o silničním provozu, když se nechoval ohleduplně a ukázněně tak, aby svým jednáním neohrozil život a zdraví jiných osob ([jméno] [celé jméno žalobce]); neřídil se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravených zákonem o silničním provozu a dopravními značkami; řádně nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích; a jízdu, resp. její rychlost nepřizpůsobil technickým vlastnostem vozidla, zejm. jeho váze ovlivňující brzdnou dráhu. S ohledem na to pak soud dospívá k jednoznačnému závěru o tom, že žalovaný jako osoba provozující dopravu odpovídá za škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; neboť k dopravní nehodě (škodní události) došlo v příčinné souvislosti vyvolané zvláštní povahou tohoto provozu (dokonce nedovolenou rychlostí kamionu s návěsem řízeného řidičem žalovaného). Tento již neoddiskutovatelný prokázaný původ nehody pak stojí v příčinné souvislosti se smrtí [jméno] [celé jméno žalobce].

56. Dále je však nutné poukázati na to, že v krvi [jméno] [celé jméno žalobce] odebrané po nehodě dne [datum] v 19.00 hod. byla zjištěna hladina alkoholu 2,32 g, při pitvě pak u něj byla stanovena hladina alkoholu v krvi hodnotou 1,51 g. Jak plyne z pitevního protokolu ze dne [datum], hladina alkoholu v krvi v rozpětí 1,5 g – 2 g je v soudně lékařské praxi hodnocena jako střední stupeň opilosti, který se projevuje výrazným postižením především psychické sféry pod obrazem zřetelného snížení pozornosti; dále se projevuje již výrazným zpomalením tělesných výkonů a reakcí na mozkové podněty. Postižení motorických funkcí podmiňuje nejistou až vrávoravou chůzi; jedním z příznaků je i blábolivá řeč. Jak se [jméno] [celé jméno žalobce] pohyboval bezprostředně před okamžikem střetu, a zda byl v pohybu či stál ve vozovce i v okamžiku střetu, nebylo zjištěno, nicméně dle názoru soudu lze shodně se závěry znaleckého posudku [titul]. [celé jméno znalce], [příjmení] důvodně předpokládat, že řidič žalovaného [jméno] [jméno] [příjmení] nereagoval a nebrzdil samoúčelně, bezdůvodně, ale činil tak proto, že zaregistroval chodce [jméno] [celé jméno žalobce] vstupujícího na vozovku, resp. na vozovce se nacházejícího. [jméno] [celé jméno žalobce] se tedy v okamžiku střetu nacházel ve vozovce ve stavu opilosti, přičemž neučinil nic, co by střetu s tahačem a návěsem zabránilo. Jak pak plyne ze závěru znaleckých posudků [titul]. [celé jméno znalce], [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] měl reálnou možnost nehodě zabránit aktivním přístupem k vlastní bezpečnosti, avšak za tím účelem neučinil žádná opatření přesto, že k tomu měl dostatek času a dostatečný rozhled, a mohl díky světlům blížící se tahač s návěsem řízený [jméno] [jméno] [příjmení] zřetelně vidět a navíc i díky hluku z tohoto provozu slyšet, takže mohl počkat, až oba kamiony jedoucí za sebou (tj. kamiony řízené [jméno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]) přejedou, a pak vstoupit do vozovky, nebo vozovku případně včas opustit. [jméno] [celé jméno žalobce] tak porušil § 4 písm. a) zákona o silničním provozu, když se nechoval ohleduplně a ukázněně, a svým jednáním – vstoupením na silnici, na níž byl provoz, ve stavu opilosti – ohrožoval život, zdraví a majetek jak svůj, tak i jiných osob, své chování nepřizpůsobil situaci v provozu ani svým schopnostem ovlivněným požitím alkoholu; a dále porušil § 4 písm. b) ve spojení s § 54 odst. 2 zákona o silničním provozu, jelikož se neřídil pravidly provozu na pozemních komunikacích, když nedodržel povinnosti stanovené zákonem o silničním provozu chodci při přecházení silnice mimo přechod pro chodce, zejm. se zjevně nepřesvědčil, zda může silnici ještě bezpečně přejít, aniž by ohrozil sebe či ostatní účastníky provozu, a přecházel v šeru bez reflexních prvků na svém oblečení v opilosti silnici, i když s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících kamionů (tahačů s návěsem), bylo zjevné, že řidiče blížících se vozidel donutí k náhlé změně směru nebo jízdy. Porušení jak uvedených povinností stanovených zákonem o silničním provozu, tak svou podstatou i obecné prevenční povinnosti v § 415 o. z., kdy si [jméno] [celé jméno žalobce] nepočínal tak, aby nedošlo ke vzniku škody na jeho zdraví, jakož i speciální prevence škod v § 417 o. z., když tento žádným způsobem nezakročil k odvrácení hrozící škody, v řešeném případě zakládá jeho spoluzavinění, resp. spoluzpůsobení při vzniku škody.

57. Podle názoru soudu za rozhodující je třeba považovat obě okolnosti, které vyústily v dopravní nehodu, při níž byl zraněn a na následky zranění následně zemřel chodec [jméno] [celé jméno žalobce], a to překročená rychlost na jedné straně a na straně druhé pohyb chodce [jméno] [celé jméno žalobce] ve vozovce mimo přechod, v šeru, v opilosti, bez reflexních prvků na oblečení, v situaci, kdy se k němu přibližují osvětlená vozidla a kdy objektivně vzato není bezpečné vozovku přecházet, tím chodec [celé jméno žalobce] výrazně přispěl k smrtelnému následku, k němuž by nedošlo, pokud by on sám do vozovky nevstupoval, případně ji včas opustil před příjezdem kamionu s návěsem. Je totiž nutné přihlížet i ke spoluzavinění poškozeného, který následkem škodné události zemřel a od něhož odvozují nárok jeho pozůstalí, žalobci a) – e).

58. Žalovaný jako provozovatel zásadně odpovídá za celou škodu, s výjimkou spoluzavinění poškozeného, kdy v takovém případě tento nese škodu poměrně, resp. nese škodu sám, byla-li způsobena výlučně jeho zaviněním (§ 441 o. z.). V daném případě zvážil soud jednání poškozeného [jméno] [celé jméno žalobce] spočívající v tom, že vstoupil mimo přechod pro chodce na silnici v šeru, sám neopatřen na oděvu reflexními prvky, po níž se k němu blížily poměrně velkou rychlostí dva kamiony, a které mohl včas zaregistrovat (okem i sluchem) nebýt jeho zásadní opilosti a adekvátně na ně zareagovat, a to zcela jednoduše např. posečkáním, dokud kamiony neprojedou, a nevstupováním na silnici, nebo naopak urychleným opuštěním silnice, a toto jednání [jméno] [celé jméno žalobce] ve stupni poměrně vysoké opilosti (2,32 promile alkoholu v krvi) posoudil soud jako jednání, které se na vzniku škody podílelo rovnocenně jako jednání řidiče žalovaného [jméno] [jméno] [příjmení], který nedodržel nejvyšší v daném úseku silnice předepsanou rychlost 50 km/h a nebyl tak schopný zastavit tahač s návěsem před [jméno] [celé jméno žalobce] Tyto dvě skutečnosti spolupůsobily při vzniku následku, jímž byla smrt [jméno] [celé jméno žalobce], a to při zohlednění skutečnosti, že [jméno] [celé jméno žalobce] byl pod vlivem alkoholu, resp. se nacházel ve stavu opilosti, přičemž jednání a reakce řidiče [jméno] [jméno] [příjmení] nebyly z tohoto pohledu ovlivněny.

59. S ohledem na výše uvedené soud uzavřel, že protiprávní jednání [jméno] [celé jméno žalobce] se ve smyslu § 441 o. z. podílelo na vzniku škody stejnou měrou jako protiprávní jednání [jméno] [jméno] [příjmení], tj. v rozsahu 50 %, a v tomto rozsahu není dána odpovědnost žalovaného jako provozovatele vozidla za vzniklou škodu. Soud při vyhodnocení této otázky vycházel z individuálních skutkových okolností daného případu a současně zohlednil všechny okolnosti, které mohly mít a měly vliv na vznik a rozsah (závažnost) škodního následku, jak bylo podrobně popsáno shora. Padesáti procenty pak soud hodnotí každou z těchto složek právě proto, že obě zmíněné byly schopny naprosto stejně předejít této nehodě svým aktivním přístupem, a to dodržením svých povinností řidiče a chodce (na jedné straně dodržením rychlosti, na straně druhé adekvátní reakcí na přibližující se kamiony formou opuštění vozovky či vůbec nevstoupením do ní před příjezdem kamiónů). Nejde přitom o spoluzavinění poškozeného v užším smyslu (zaviněné porušení právní povinnosti), nýbrž přesněji řečeno o spoluzpůsobení vzniku škody (spolupřispění) z jakýchkoliv důvodů, které jsou na straně poškozeného, a to i nezaviněná objektivní skutečnost, která poškozeného postihla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 25 Cdo 65/2005, Soubor C 4033). Bez porušení povinnosti [jméno] [celé jméno žalobce] by následek nebyl způsoben a nelze ani dovodit, že by jeho protiprávní jednání bylo jen okrajovou příčinou. K protiprávnímu jednání [jméno] [celé jméno žalobce] poté přistoupilo porušení povinnosti řidiče žalovaného jet jen povolenou rychlostí a taky takovou rychlostí, aby byl tento řidič žalovaného schopen zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou měl rozhled. Tyto dvě skutečnosti tak podle okresního soudu spolupůsobily při vzniku následku – těžké újmy na zdraví [jméno] [celé jméno žalobce] a následně jeho smrti v příčinné souvislosti s nehodou. To vše při zohlednění skutečnosti, že navíc [jméno] [celé jméno žalobce] byl pod vlivem omamných látek – alkoholu a jeho rozpoznávací složky byly podstatnou měrou ovlivněny natolik, že přiléhavě a včas nedokázal reagovat na situaci v silničním provozu.

60. S poukazem na rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. 25 Cdo 290/2012, ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. 25 Cdo 3305/2011, a ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 25 Cdo 43/2002, okresní soud uvádí, že rozhodující bylo posouzení, nakolik se na škodlivém následku podílely jednotlivé příčiny na obou stranách, a z hlediska porušení právní povinnosti škůdce a poškozeného bylo podstatné zejména to, o jak významné povinnosti šlo, jak závažné bylo jejich porušení a jaký vliv to mělo na vznik škody.

61. Na základě uvedeného závěru pak soud v odpovídajícím rozsahu (o 50%) snížil žalobcům nárokovanou výši odškodnění za škodu usmrcením, která jim jako pozůstalým po [jméno] [celé jméno žalobce] dle § 444 odst. 3 písm. b), c) a e) náleží, a přiznal tak žalobkyni a) jako matce [jméno] [celé jméno žalobce] 50 % z částky 240 000 Kč, tj. 120 000 Kč; žalobci b) jako synovi [jméno] [celé jméno žalobce] 50 % z částky 240 000 Kč, tj. 120 000 Kč; žalobci c) jako synovi [jméno] [celé jméno žalobce] 50 % z částky 240 000 Kč a dle § 449 odst. 2 a 3 o. z. i 50 % z částky 24 180 Kč, kterou žalobce c) vynaložil jako přiměřené náklady spojené s pohřbem [jméno] [celé jméno žalobce], tj. celkem žalobci c) soud přiznal částku 132 090 Kč; a žalobkyním d) a e) jako sestrám [jméno] [celé jméno žalobce] bylo přiznáno každé 50 % z částky 175 000 Kč, tj. 87 500 Kč. Žalobci vyzvali žalovaného k úhradě celkové částky odškodnění s odůvodněním a uvedením jednotlivých dílčích částek odškodnění dopisem ze dne [datum], dle něhož měl žalovaný částku odškodnění uhradit do nejpozději do konce roku 2010. Soud vyhodnotil, že takto stanovená lhůta k plnění byla přiměřená, a žalovaný měl tak splnit svůj dluh nejpozději do 31. 12. 2010. Protože tak žalovaný neučinil, dostal se do prodlení s uhrazením částky odškodného dne 1. 1. 2011 a dle § 517 odst. 2 ve spojení s § 563 o. z. mají žalobci právo i na úrok z prodlení z této části (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 25 Cdo 1628/2013). Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % od 1. 1. 2011 do zaplacení, a to ke všem žalobcům přiznaným částkám.

62. Ve zbývajícím rozsahu pak byla žaloba vůči všem žalobcům proti žalovanému jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

63. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

64. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci měli žalobci úspěch jen částečný, když jejich žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem částky 547 090 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, přičemž částka jistiny, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí rovněž 547 090 Kč s příslušenstvím. Již z tohoto pohledu je tedy zjevné, aniž by soud v souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku, že ani jedna z procesních stran neměla větší úspěch ve věci, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

65. Česká republika má podle výsledků tohoto řízení dle § 148 odst. 1 o. s. ř. proti účastníkům právo na náhradu jí vzniklých nákladů. Tyto náklady představuje částka ve výši 15 800 Kč uhrazená za zpracování znaleckého posudku [číslo] – 20 [titul] [celé jméno znalce], [příjmení], jež v tomto řízení nesl ze svého stát, přičemž ji uhradí účastníci s ohledem na výsledky řízení tak, že žalovaný a vedlejší účastník uhradí společně a nerozdílně 50 % z uvedené částky, tj. 7 900 Kč, a žalobci uhradí rovněž 50 % této částky, tj. 7 900 Kč, a to podle poměru celkové žalobcům přiznané částky ve výši 547 900 Kč a výše tomu kterému žalobci přiznané částky následovně: žalobkyni a), jakož i žalobci b), byla každému uložena k zaplacení částka ve výši 22 % z celkové žalobcům přiznané částky, pročež každý z nich uhradí na náhradě nákladů státu částku 1 738 Kč; žalobci c) byla uložena k zaplacení částka ve výši 24 % z celkové žalobcům přiznané částky k zaplacení, pročež uhradí na náhradě nákladů státu částku 1 896 Kč; a žalobkyni d), jakož i žalobkyni e), byla uložena k zaplacení každé částka ve výši 16 % z celkové žalobcům přiznané částky k zaplacení, pročež každá z nich uhradí na náhradě nákladů státu částku 1 264 Kč. U žádného z účastníků nebyly tvrzeny a natož prokazovány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. I takto stanovené částky jsou účastníci povinni zaplatit státu na účet Okresního soudu ve Frýdku – Místku ve stanovené lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1, věta prvá před středníkem o.s.ř.).

66. V daném případě stát však ponese ze svého náklady za tlumočné, vyplacené tlumočníkům v tomto řízení celkem dosud ve výši 45 002 Kč (pozn. tato výše však dosud není konečná), když tyto náklady vznikly v souvislosti s právem žalovaného jednat v jeho mateřštině v řízení před soudem a zajištěním rovnosti účastníků (§ 18 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 141 odst. 2 o.s.ř.). Proto nebylo možné zavázat žalobce a ani žalovaného, aby náklady, které ponese Česká republika za tlumočné, byly hrazeny státu účastníky.

67. Žalobci byli ze zákona od soudního poplatku osvobozeni (§ 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“)). Proto byla podle § 2 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích uložena povinnost zaplatit soudní poplatek z žaloby žalovanému, když ten osvobozen od placení soudního poplatku nebyl, a to v rozsahu jeho procesního neúspěchu. Výše soudního poplatku byla určena podle položky 1 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků ve výši 5 % z částky 547 090 Kč (žalobcům přiznaná náhrada škody, resp. újmy způsobené usmrcením) a soudní poplatek tak činí 27 354,50 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek v této výši ve stanovené lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1, věta prvá před středníkem o.s.ř.).

68. Tlumočníku [celé jméno tlumočníka], pak bylo přiznáno právo na tlumočné a jeho hotové výdaje ve výši, jak tyto budou vyčísleny v samostatném usnesení za tlumočnické úkony (účast u jednání soudu dne [datum], překlad listin – rozsudku, a případně dalších, vznikne-li ještě tato potřeba v tomto řízení), jejichž výše však zatím nebyla (a ani nemohla být) určena.