19 C 152/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o 9 560 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 9 560 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 560 EUR za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 332 553,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D..

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku [číslo] [variabilní symbol] částku ve výši 8 423 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala původně po žalované zaplacení částky 50 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od 1. 3. 2019 do zaplacení, a to regresního nároku z titulu odpovědnosti za škodu, který u žalobkyně uplatnil její smluvní partner, [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“). K tomu žalobkyně tvrdila, že uzavřela dne 10. 10. 2014 jako kupující se žalovanou jako prodávající kupní smlouvu, na jejímž podkladě jí žalovaná dodala 275 kusů vodovodních baterií [značka automobilu] Tyto vodovodní baterie následně od žalobkyně koupila [právnická osoba] [anonymizováno], která je nakoupila pro [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem [adresa], Rakousko (dále jen„ [příjmení] [příjmení]“), které je jediným společníkem [právnická osoba] [anonymizováno]. Společnost [příjmení] [příjmení] uzavřela dne 26. 3. 2014 jako zhotovitel s objednatelem - společností„ [anonymizováno]“ [anonymizována dvě slova], registrační číslo [hmotnost], se sídlem [adresa], Rakousko (dále jen„ [anonymizováno]“), která prováděla stavební úpravy při modernizaci studentských kolejí na adrese [adresa], Rakousko (dále jen„ studentské koleje“), smlouvu o dílo, na jejímž základě měla vybavit tyto studentské koleje nábytkem a dalším vybavením, tedy mimo jiné i vodovodními bateriemi. Společnost [anonymizováno] použila vodovodní baterie [jméno] dodané [právnická osoba] [anonymizováno]. Ve dnech 25. 1. a 26. 1. 2015 nastala škodní událost, při které došlo k promáčení stavby studentských kolejí a vytopení několika jejích jednotek (místností č. 0, 0.20, 0.21, 0.22, 1.04 a 1.26). Příčinou této události byl konstrukční nedostatek vodovodní baterie [jméno] spočívající v příliš tenké stěně pancéřové hadice. Společnost [anonymizováno] dopisem ze dne 27. 11. 2015 vyzvala svého smluvního dodavatele ([právnická osoba] [anonymizováno]) k náhradě škody v paušální výši 50 000 EUR, a to jako náhradu za podlahovou krytinu, tesařské práce, vypouštěcí práce, dopravní a přepravní práce, lakování, stavební práce a všechny ostatní náklady související se škodou, kterou byla nucena vydat na opravu výše zmíněných jednotek studentských kolejí. Společnost [anonymizováno] tento svůj nárok částečně uspokojila tím, že si nechala vyplatit bankovní záruku (kryjící zádržné), kterou pro [právnická osoba] [anonymizováno] otevřela při sjednání smlouvy o dílo ze dne 26. 3. 2014 banka v Rakousku. Společnosti [anonymizováno] byla takto vyplacena částka 35 941,65 EUR. V této souvislosti bylo před Obchodním soudem ve [obec] od [datum] vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] řízení, v jehož rámci se [právnická osoba] [anonymizováno] jako žalobkyně domáhala proti [právnická osoba] jako žalované vrácení částky 26 381,65 EUR. Společnost [příjmení] [příjmení] totiž dospěla k závěru, že výše způsobené škody činí pouze částku 9 560 EUR, a proto [právnická osoba] čerpala bankovní záruku (v původní výši 35 941,65 EUR) v rozsahu částky 26 381,65 EUR neoprávněně a v této výši se domáhala jejího vrácení. Prostřednictvím platebního rozkazu vydaného v tomto řízení před Obchodním soudem ve [obec] byla žalobkyně v srpnu 2017 vyzvána, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně [právnická osoba] [anonymizováno], avšak žalobkyně se rozhodla, že do předmětného řízení nevstoupí. Obchodní soud ve [obec] pak ve věci rozhodl dne 19. 2. 2020, žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal [právnická osoba] vrátit [právnická osoba] [anonymizováno] částku 26 381,65 EUR. Již předtím se [právnická osoba] [anonymizováno] dne 9. 3. 2016 obrátila se svým regresním nárokem na náhradu škody ve výši 50 000 EUR na dceřinou [právnická osoba] [anonymizováno], a to fakturou č. 2016 ze dne 9. 3. 2016. Společnost [příjmení] [jméno] poté uplatnila vůči žalobkyni regres na náhradu škody také ve výši 50 000 EUR, a to fakturou [číslo] ze dne 28. 2. 2017, která byla žalobkyni doručena dne 26. 9. 2017. Společnost [příjmení] [jméno] svou pohledávku vůči žalobkyni postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2017 na [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobkyně má za to, že jí tím, že byla [právnická osoba] [anonymizováno] vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 50 000 EUR, vznikla škoda dle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to právě ve výši takto vzniklého dluhu. Náhrady této škody se pak domáhala ve smyslu § 2913 o. z. po žalované, která způsobila její vznik porušením své smluvní povinnosti, neboť žalobkyni dodala vadné vodovodní baterie [jméno], které zapříčinily vznik škody v jednotkách studentských kolejí.

2. Procesní stanovisko žalované k žalobě bylo zamítavé, když žalovaná uvedla, že žalobkyně není aktivně legitimovaným subjektem k podání žaloby, a to z důvodu, že škoda, která měla (dle žalobních tvrzení) vzniknout dne 25. 1. 2015 a dne 26. 1. 2015 ve [obec], v objektu [anonymizována tři slova], [číslo] v Rakouské republice, nebyla způsobena žalobkyní. Dle tvrzení žaloby ve sporu vystupují další subjekty, kterým měla být škoda způsobena ([příjmení] [anonymizováno] a [příjmení] [jméno]). Žalovaná také vycházela z toho, že sama žalobkyně uvádí, že pohledávku na náhradu škody ve výši 50 000 EUR neeviduje v účetnictví, vůči [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [jméno] tuto pohledávku neuznává, a proto ji nemůže požadovat po žalované. Žalovaná dále vznesla vůči nároku žalobkyně námitku promlčení. Podle žalobních tvrzení mělo dojít ke škodní události dne 25. 1. a 26. 1. 2015. Dne 4. 12. 2015 byl vyhotoven znalecký posudek [právnická osoba]. Začátek subjektivní promlčecí lhůty je určen okamžikem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, tj. kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro zahájení plynutí promlčecí lhůty, respektive kdy se o nich mohla a měla dozvědět. Vědomost o škodě měla žalobkyně hned dne 25. 1. a 26. 1. 2015, neboť byla informována obchodním partnerem [příjmení] [jméno] o vzniku škody. To dokládá emailové korespondence mezi žalobkyní a žalovanou již ze dne 26. 1. 2015. V této emailové komunikaci žalobkyně informuje žalovanou, že její klient kupoval pro projekt baterie [jméno] a posílá reklamaci včetně fotografií a faktury (daňový doklad) [číslo] od [právnická osoba] [anonymizováno]. Následně si nechala žalobkyně vyhotovit znalecký posudek, datovaný ke dni 4. 12. 2015. I kdyby žalovaná počítala subjektivní promlčecí lhůtu až ode dne vyhotovení znaleckého posudku (nikoliv tedy od vzniku škodné události pro posouzení obecné promlčecí lhůty) tedy ode dne 4. 12. 2015, pak tato lhůta marně uplynula dne 4. 12. 2018. Žalovaná má tedy na základě výše uvedeného za to, že nárok na náhradu škody způsobené údajnou vadou jí dodaného výrobku 275 ks baterií [jméno] žalobkyni promlčen. Dále žalovaná uvádí ve svém procesním stanovisku, že je tvrzena škoda ve výši 50.000 EUR, avšak není zřejmé, co je obsahem této částky, pouhé odkázání na vydanou fakturu [číslo] ze dne 28. 2. 2917 nemůže splňovat předpoklady pro vyčíslení výše škody. Žalobkyně musí uvést a dokladovat konkrétní rozsah škody. Dále nebyla žalobkyní prokázána příčinná souvislost mezi vadou výrobku a vznikem majetkové újmy. Zároveň žalobkyně, jak již bylo výše avizováno, nebyla subjektem, kterému byla uplatňovaná škoda způsobena. Kromě toho žalobkyně neprokázala ani vadu výrobku baterií [jméno]. Kromě toho v dané věci není podle žalované splněn požadavek na subjektivní legitimaci ve sporu (sama žalobkyně rozporuje postoupení pohledávek mezi [příjmení] [jméno] a [příjmení] [příjmení], což jsou další důvody pro zamítnutí žaloby. Žalovaná škodu nezpůsobila, neboť pouze dodávala baterie žalobkyni. Škoda v Rakousku vznikla subjektu odlišnému od žalobkyně, proto v dané věci není dána subjektivní věcná aktivní ani pasivní legitimace ve sporu.

3. Okresní soud po provedeném dokazování nárok žalobkyně o zaplacení 50 000 EUR zamítl, když dospěl v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] k závěru, že nárok žalobkyně je promlčen. Okresní soud vyšel z toho, že žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody ve smyslu § 2952 o. z., podle nějž má poškozený (žalobkyně) právo požadovat po škůdci (žalované), aby ji dluhu zprostil. Žalobkyni totiž vznikla povinnost uspokojit svého smluvního partnera ([právnická osoba] [anonymizováno]), kterému zase vznikla povinnost uspokojit svého smluvního partnera ([právnická osoba] [anonymizováno]), který je pak povinen nahradit škodu [právnická osoba], s níž měl také uzavřenu smlouvu. Přitom [právnická osoba] hradila skutečnou škodu způsobenou vadnými vodovodními bateriemi [jméno] při provádění oprav studentských kolejí. Dle okresního soudu nabyla [právnická osoba] [anonymizováno] vědomost o existenci jejího promlčitelného práva (vůči žalobkyni) jako osoby povinné k náhradě škody [právnická osoba] [anonymizováno] tehdy, když u ní [právnická osoba] [anonymizováno] uplatnila právo na zaplacení částky 50 000 EUR (fakturou č. 2016), tedy dne 9. 3. 2016, jak tvrdila samotná žalobkyně. Společnost [příjmení] [jméno] tak mohla uplatnit u žalobkyně (a také u soudu) toto své právo k zaplacení částky 50 000 EUR z titulu náhrady škody poprvé dne 10. 3. 2016. Tříletá promlčecí doba tak [právnická osoba] [anonymizováno] uplynula dne 11. 3. 2019. Přitom v období od 9. 3. 2016 do 11. 3. 2019 došlo pouze k tomu, že [právnická osoba] [anonymizováno] uplatnila toto právo na zaplacení u žalobkyně, a to fakturou [číslo] ze dne 28. 2. 2017 a postoupila svou pohledávku za žalobkyní na [právnická osoba] [anonymizováno]. V promlčecí lhůtě však ani [právnická osoba] [anonymizováno], ani [právnická osoba] [anonymizováno], žalobu proti žalobkyni na zaplacení částky 50 000 EUR nepodaly. V době zahájení tohoto řízení (20. 5. 2019) by se již žalobkyně proti pohledávce [příjmení] [jméno] uplatňované [právnická osoba] [anonymizováno] ubránila tím, že by mohla vznést námitku promlčení. Žalobkyně by se tak tímto způsobem dokázala zprostit svého dluhu vůči [právnická osoba] [anonymizováno]. Při tomto závěru okresní soud zohlednil, že ve smyslu § 2952 o. z. může poškozený v případě, že skutečná škoda má povahu dluhu, žádat buď náhradu, tj. zaplacení částky, kterou je povinen třetí osobě poskytnout na splnění dluhu, anebo požadovat, aby jej škůdce tohoto dluhu zbavil (např. započtením, prominutím dluhu, či jiným způsobem vedoucím k zániku dluhu poškozeného vůči jeho věřiteli - například tím, že dojedná prominutí dluhu, započtením vůči vlastní pohledávce či dosažením jiného způsobu zániku dluhu). Správným poukazem žalované na promlčenou pohledávku věřitele žalobkyně, pak žalovaná tímto„ jiným způsobem“ zbavila žalobkyni jejího dluhu. Nárok [právnická osoba] [anonymizováno] vůči žalobkyni je promlčen, čímž žalovaná ve smyslu § 2952 o. z. zprostila žalobkyni jejího dluhu.

4. Proti tomuto rozsudku si podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

5. V průběhu odvolacího řízení pak vzala žalobkyně svým podáním ze dne 7. 12. 2021 (doplněným podáním ze dne 22. 3. 2022) svou žalobu částečně zpět, a to co do částky 40 440 EUR s příslušenstvím. Toto zpětvzetí žaloby zdůvodnila tím, že dne 19. 2. 2020 bylo Obchodním soudem ve [obec] vydáno ve věci [anonymizováno] [spisová značka] rozhodnutí, které dne 22. 10. 2021 nabylo právní moci a vykonatelnosti. Právní mocí tohoto rozhodnutí byl konečně skončen spor o předběžné otázce - skutečné výši škody, která byla vadou vodovodních baterií [jméno] způsobena, a za kterou odpovídá [právnická osoba] [příjmení] [právnická osoba]. V rámci rozhodnutí Obchodního soudu ve [obec] bylo stanoveno, že skutečná výše škody činí částku 9 560 EUR, přičemž za tuto škodu pak v důsledku dodavatelského řetězce odpovídá žalovaná žalobkyni. Žalobkyně má nyní konečně jistotu, že vůči ní [právnická osoba] [anonymizováno] může uplatňovat škodu ve výši 9 560 EUR a nikoli 50 000 EUR.

6. Zbylý předmět řízení v rozsahu 9 560 EUR pak je dle žalobkyně tvořen částkou 320 EUR za truhlářské práce v podobě demontáže lišt u křesel, částkou 450 EUR za malířské práce v podobě nákladů na uzavření vývrtů v potěru, včetně materiálu, částkou 1 510 EUR za malířské práce v podobě nákladů na bodovou nápravu nástěnných ploch (bodovými) opravami maleb, dále částkou 1 100 EUR za práce na pokrývání podlah v podobě nákladů na odebrání několika PVC dílců pro vysoušení podlahové nástavby a jejich náhrada, dále částkou 1 680 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na úklid po provedení sanačních prací a částkou 4 500 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na stavební řízení.

7. Žalovaná v odvolacím řízení poukázala na skutečnost, že promlčecí lhůta počala běžet mnohem dříve, než na základě doručení faktury ze dne 28. 2. 2017. Z komunikace všech subjektů dodavatelského řetězce v této věci vyplývá, že již od roku 2015 všechny tyto subjekty (žalobkyně, [příjmení] [jméno], [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno]) po sobě vzájemně uplatňují škody zatěžující jejich pasiva a žádají další subjekty v dodavatelském řetězci, aby je zátěže v podobě vzniklé újmy na jmění zbavily. K tomuto okamžiku je tedy nutno vázat počátek běhu promlčecí lhůty. Pokud by byla přijata logika žaloby, tak by ani objektivní promlčecí lhůta nepočala běžet v roce 2015, ale počátek běhu promlčecích lhůt by byl odvislý na volné úvaze stran a okamžiku, kdy vystaví fakturu. Ustanovení § 2952 o. z. totiž míří na situace, kdy skutečná škoda ještě není uhrazena, neboť v takové situaci byly žaloby dle předchozí právní úpravy zamítány pro předčasnost. Pořád se však musí jednat o skutečnou škodu, která vznikla v tomto případě v roce 2015.

8. Odvolací soud rozsudek usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zrušil a pro částečné zpětvzetí žaloby (i přes nesouhlas žalované, který vyhodnotil jako nedůvodný), řízení co do částky 40 440 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, zastavil. Ve zbývajícím rozsahu věc co do částky 9 560 EUR s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky za dobu od 1. 3. 2019 do zaplacení, vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

9. Krajský soud dospěl k závěru, že postup okresního soudu, který předcházel vyhlášení napadeného rozsudku, nebyl správný. Okresní soud totiž věcně projednal žalobu, která trpěla zásadním nedostatkem, a to co do její určitosti. Žalobkyně totiž ve věci uplatnila nárok na náhradu škody ve výši 50 000 EUR, který skutkově vymezila jako dluh, který jí vznikl v souvislosti se škodou vzniklou promáčením pokojů studentských kolejí ve [obec], a to v důsledku vodovodní havárie způsobené vadnými vodovodními bateriemi [jméno] dodanými žalovanou žalobkyni na základě kupní smlouvy. Konkrétně se jednalo o náhradu za podlahovou krytinu, tesařské práce, vypouštěcí práce, dopravní a přepravní práce, lakování, stavební práce a všechny ostatní náklady související se vzniklou škodou vydané při opravě jednotek studentských kolejí. Je tak zcela zřejmé, že žalobkyně uplatňuje žalobou několik zcela samostatných nároků na náhradu škody, byť tyto mají společný skutkový základ. Jedná se o samostatný nárok na náhradu za podlahovou krytinu, za tesařské práce, za vypouštěcí práce, za dopravní a přepravní práce, za lakování, za stavební práce a za všechny ostatní náklady související se vzniklou škodou. Každý z těchto samostatných nároků vznikl zcela samostatně a bez závislosti na vzniku ostatních samostatných nároků na náhradu škody. U každého z těchto nároků je pak pro jeho individualizaci potřeba zejména tvrdit, v jaké konkrétní výši tento nárok vznikl a v jaké výši se žalobkyně domáhá jeho úhrady, tedy jaká konkrétní část z žalobou celkově uplatněné částky 50 000 EUR připadá na takový konkrétní nárok. Bez takto konkrétně specifikované výše každého z uplatněných nároků není možno považovat žalobu za dostatečně určitou, neboť není zřejmé, v jaké výši se žalobkyně svých jednotlivých a samostatných nároků na náhradu škody touto žalobou domáhá. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně konkrétně uvedla, že její nároky na náhradu škody v celkové částce 9 560 EUR jsou tvořeny částkou 320 EUR za truhlářské práce v podobě demontáže lišt u křesel, částkou 450 EUR za malířské práce v podobě nákladů na uzavření vývrtů v potěru, včetně materiálu, částkou 1 510 EUR za malířské práce v podobě nákladů na bodovou nápravu nástěnných ploch (bodovými) opravami maleb, dále částkou 1 100 EUR za práce na pokrývání podlah v podobě nákladů na odebrání několika PVC dílců pro vysoušení podlahové nástavby a jejich náhrada, dále částkou 1 680 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na úklid po provedení sanačních prací a částkou 4 500 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na stavební řízení. Nicméně v průběhu odvolacího řízení již nemohla být zjednána náprava vady, kterou okresní soud zatížil řízení (a vydání odvoláním napadeného rozsudku), a která spočívala v meritorním rozhodnutí o neprojednatelné žalobě. Nicméně odvolací soud mohl s ohledem na výše uvedené skutečnosti přihlížet k částečnému zpětvzetí žaloby, které tak bylo učiněno určitě ve smyslu § 42 odst. 4 o. s. ř.

10. Krajský soud proto uložil okresnímu soudu (v rozsahu, ve kterém věc zrušil a vrátil okresnímu soudu), aby při posouzení jednotlivých nároků uplatněných žalobkyní zohlednil fakt, že postoupení pohledávky nic nemění na věcném základu takto postoupené pohledávky. To znamená, že i když byla pohledávka [právnická osoba] [anonymizováno] vůči žalobkyni postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], stále se jedná o pohledávku, která má svůj základ ve vztahu mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno], a to včetně posouzení práva, kterým se tento vztah (a z něj vzniklá pohledávka) řídí, počítaje v to i otázky promlčení. Na vztah mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní, o nějž se i nadále (po postoupení pohledávky na [právnická osoba] [příjmení]) bude s ohledem na to aplikovatelné české hmotné právo. Současně pak má okresní soud zohlednit, že dle § 2952 o. z. má poškozený vůči škůdci právo na to, aby jej dluhu zprostil. Tím se má dle odvolacího soudu na mysli, že dojde k zániku dluhu, přičemž je jedno, jakým konkrétním způsobem (splněním, započtením, prominutím dluhu, či jinak). Odvolací soud však za zproštění dluhu (tedy za jeho zánik) nepovažoval skutečnost, že se žalobkyně v případném řízení ubrání žalobě uplatňující vůči ní dluh vznesením námitky promlčení. V takovém případě totiž není žalobkyně dluhu zproštěna, pouze nemůže být zavázána k jeho zaplacení. Nicméně dluh samotný nezaniká a nadále existuje, byť ve formě naturální obligace. Odvolací soud tak nepovažoval za správný závěr okresního soudu o tom, že žalovaná zprostila žalobkyni jejího případného dluhu tím, že poukázala na možnost vznesení námitky jeho promlčení. Tímto způsobem totiž nedošlo k zániku tohoto dluhu. Proto i kdyby byl správný závěr okresního soudu o promlčení nároku [právnická osoba] [anonymizováno] (která byla smluvním partnerem žalobkyně, které tak vůči ní mohl vzniknout dluh, jehož zaplacení je předmětem tohoto řízení) vůči žalobkyni, nelze mít z této příčiny žalobu za nedůvodnou.

11. Po kasačním rozhodnutí odvolacího soudu okresní soud rozhodl v pořadí tímto druhým rozsudkem. V dalším řízení se proto zabýval pokyny odvolacího soudu obsažené ve zrušovacím usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Projednával se však již jen nárok žalobkyně na náhradu škody v celkové výši 9 560 EUR s úrokovým příslušenstvím (ve zbytku bylo řízení odvolacím soudem zastaveno), tvořený částkou 320 EUR za truhlářské práce v podobě demontáže lišt u křesel, částkou 450 EUR za malířské práce v podobě nákladů na uzavření vývrtů v potěru včetně materiálu, částkou 1 510 EUR za malířské práce v podobě nákladů na bodovou nápravu nástěnných ploch (bodovými) opravami maleb, dále částkou 1 100 EUR za práce na pokrývání podlah v podobě nákladů na odebrání několika PVC dílců pro vysoušení podlahové nástavby a jejich náhrada, dále částkou 1 680 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na úklid po provedení sanačních prací a částkou 4 500 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na stavební řízení.

12. Odůvodnění tohoto žalobního nároku (zredukovaného z 50 000 EUR na 9 560 EUR s příslušenstvím) zůstalo ze strany žalobkyně fakticky beze změny oproti řízení, které vedl okresní soud do vydání prvního rozsudku ze dne [datum]. Žalobkyně v rámci odvolacího řízení a pak také před okresním soudem po zrušení rozsudku pouze doplnila (precizovala), že došlo k tomu, že dne 19. 2. 2020 pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] [ulice] soud ve [obec] ve věci nároku [právnická osoba] [anonymizováno] jako žalobkyně proti žalované [právnická osoba] rozhodl o vrácení částky 26 381,65 EUR z čerpané bankovní záruky [právnická osoba], a tedy vyhověl žalobě [právnická osoba] [anonymizováno] a zavázal [právnická osoba] vrátit [právnická osoba] [anonymizováno] částku 26 381,65 EUR, neboť [právnická osoba] čerpala bankovní záruku (v původní výši 35 941,65 EUR) v rozsahu částky 26 381,65 EUR neoprávněně. Rozdíl těchto částek je částka 9 560 EUR, která představuje shora popsanou škodu (v daném členění viz bod 11. tohoto odůvodnění), která měla v této výši vzniknout na majetku [právnická osoba] v důsledku vodovodní havárie (škodní události), ke které došlo ve dnech 25.1 a 26. 1. 2015 na kolejích ve [obec] prasknutím pancéřové hadice na baterii [jméno], dodané původně žalovanou. Prostřednictvím dříve v této věci vydaného platebního rozkazu Obchodním soudem ve [obec] ze dne 7. 6. 2017 byla žalobkyně již v srpnu 2017 vyzvána, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně [právnická osoba] [anonymizováno], avšak žalobkyně se rozhodla, že do předmětného řízení nevstoupí.

13. K výzvě soudu, kdy vznikly jednotlivé škody tak, jak byly definovány v podání žalobkyně ze dne 22. 3. 2022 v součtu ve výši 9 560 EUR (tj. v členění viz bod 11. tohoto odůvodnění), bylo právním zástupcem žalobkyně uvedeno u jednání dne 13.1.2022, že jednotlivé nároky shora uvedené jsou popsány ve znaleckém posudku [anonymizována tři slova] ze dne 22. 3. 2015 (pozn. č.l. 202-218), tyto práce byly proto provedeny v rozmezí od ledna 2015 do března 2015, když je zřejmé, že znalec, který popisoval škody v březnu 2015 již viděl tyto práce provedené a k provedení těchto prací nemohlo dojít před 25. 1. 2015, tj. před škodní událostí. Přesněji práv. zást. žalobkyně neuměl časově určit vznik jednotlivých nároků na náhradu škody, proto je určil rozpětím v rozmezí uvedených dvou měsíců.

14. K výzvě soudu, z jakého důvodu měla žalobkyně za to, že dluží svému věřiteli ([anonymizována dvě slova], následně pak [anonymizováno] [příjmení]) částku přesahující jednotlivé nároky shora popsané již ve znaleckém posudku ze dne 22. 3. 2015, a proč uplatnila vůči žalované nárok přesahující 9 560 EUR za jednotlivé nároky shora popsané, bylo u jednání dne 19. 10. 2021 doplněno, že [právnická osoba] [anonymizováno] po žalobkyni požadovala dopisem ze dne 25. 9. 2017 (pozn. č.l. 50) a fakturou ze dne 28. 2. 2017 (č.l. 7) celkem částku 50 000 EUR, z toho důvodu pak i žalobkyně po žalované požadovala k úhradě stejnou částku, aniž by vycházela z té částky 9 560 EUR. Znalecký posudek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 22. 3. 2015 (pozn. č.l. 202-218) měla žalobkyně k dispozici až v době před podáním žaloby proti žalované. A částka 9 560 EUR jako požadovaná výše náhrady škody pak byla postavena najisto až v průběhu sporu vedeného u Obchodního soudu ve [obec] – viz rozsudek Obchodního soudu ve [obec] ze dne [datum]. Jeho právní moc pak nastala až v průběhu odvolacího řízení (pozn. soudu: bylo to dne 22. 10. 2021). Až v okamžiku, kdy se žalobkyně dozvěděla o výši škody z předmětného rozsudku, následovalo z její strany částečné zpětvzetí žaloby vůči žalované, přestože vůči žalobkyni je stále ze strany [anonymizována dvě slova] (po postoupení pohledávky) požadováno k úhradě 50 000 EUR, tento požadavek dosud trvá, nebyl snížen. Žalobkyně dosud neřešila s [anonymizována dvě slova] výši škody, která je po ní uplatněna již od roku 2017 (a to ani po vydání předmětného rozsudku Obchodním soudem ve [obec]) a nedošlo ze strany [anonymizována dvě slova] k žádnému upřesnění této výše za jednotlivé nároky, které žalobkyně nyní požaduje po žalované.

15. Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku, a to že nároky jsou promlčeny. Dále namítala to, že každá položka škody vzniká samostatně, a to bez závislosti na vzniku ostatních samostatných nároků na náhradu škody a u každé se také posuzuje vznik promlčení samostatně. Kromě toho žalovanou nelze přece zbavit základní procesní obrany, kterou by například představovala námitka spoluzavinění oprávněného k jednotlivým položkám škody, například za vytopení podlah. Protože žalobkyně požaduje několik zcela samostatných nároků, je třeba posoudit je samostatně, a to jak do samotného jejich vzniku, tak i případného promlčení. Nelze také přehlédnout, že žalobkyně nedala žalované právo volby, respektive šanci, zbavit žalobkyni proti ní uplatňovaných nároků. Podle žalované tak žalobkyni dosud nevznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] [anonymizováno] či [anonymizována dvě slova] uvedené nároky. Proto podle žalované neexistuje ani žádný závazek, podle kterého by měla tuto povinnost žalovaná, tj. zbavit žalobkyní uvedeného dluhu.

16. Soud provedl dokazování listinami předloženými k důkazům, a to listinami označenými jako Objednávka ze dne [datum], faktura č. [anonymizováno] ze dne 15. 12. 2014, faktura č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 20. 10. 2014 na [příjmení] [jméno], Výpis z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] z [datum] (k faktuře č. [anonymizováno]), výpis z účtu žalobkyně ze dne [datum], k č. ú. [bankovní účet] (k faktuře č. [anonymizováno] [číslo]), jakož i výslechem svědka [jméno] [příjmení] (zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno]), z nichž vzal za prokázané, že žalovaná dodala žalobkyni v r. 2014 k její objednávce 275 ks baterií [jméno], žalobkyně za ně zaplatila, a pak následně dodala tyto baterie [právnická osoba] [anonymizováno], tato společnost dne 18. 12. 2014 rovněž zaplatila za tyto baterie. Dále listinami označenými jako Podmíněný platební rozkaz Obchodního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] a rozsudek Obchodního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] včetně doložky právní moci, a Znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] [titul], [anonymizována dvě slova]. [příjmení] [jméno], soudní znalec, z nichž vzal dále za prokázané, že dne 25. 1. a dne 26. 1. 2015 došlo ke škodní události - havárii vody na Studentských kolejích ve [obec] z důvodu nedostatku konstrukčního dílu namontovaných [příjmení] [jméno], který spočíval v příliš tenké stěně pancéřové hadice, byly vytopeny prostory těchto kolejí označené číslem 0, č. 0, č. 0, 0.22, 1.04, 1.

26. Soud vzal dále za prokázané, že u Obchodního soudu ve [obec] pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], od 2. 3. 2017 do 21. 10. 2021 probíhal mezi žalobcem [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou [právnická osoba] spor o zaplacení 26 381,65 EUR s příslušenstvím, (ode dne 22. 10. 2022 je rozsudek pravomocný a vykonatelný). Prostřednictvím platebního rozkazu vydaného Obchodním soudem ve [obec] byla žalobkyně v srpnu 2017 vyzvána, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně [právnická osoba] [anonymizováno], avšak žalobkyně se rozhodla, že do předmětného řízení nevstoupí. Obchodní soud ve [obec] pak ve věci rozhodl dne 19. 2. 2020, žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal [právnická osoba] vrátit [právnická osoba] [anonymizováno] částku 26 381,65 EUR. Podstatou sporu bylo to, že, žalovaná [právnická osoba] čerpala bankovní záruku v neoprávněné výši škody, kterou [právnická osoba] [anonymizováno] způsobila [právnická osoba] dodávkou vadných vodovodních Baterií [jméno], které odebrala česká dceřiná [právnická osoba] [anonymizováno] od žalobkyně (a následně postoupila své nároky o náhradu škody na [právnická osoba] [příjmení]). Společnost [anonymizováno] uplatnila své nároky vůči [právnická osoba] [anonymizováno] tím, že čerpala bankovní záruku ve výši 35 941,65 EUR, což bylo dle označeného rozsudku v neoprávněné výši, proto zavázal [právnická osoba] vrátit [právnická osoba] [anonymizováno] z této bankovní záruky neoprávněně odčerpanou část ve výši 26 381,65 EUR. Výše oprávněně čerpané záruky [právnická osoba] tak představuje částku 9 560 EUR, což odpovídá rozdílu mezi čerpanou bankovní zárukou ve výši 35 941,65 EUR částkou 22 917,85 EUR, k jejímuž vrácení byla [právnická osoba] uvedeným rozsudkem zavázána.

17. K předpokládané výši škody byl dne 22. 3. 2015 vyhotoven znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizováno] a příčinám vzniku škodné události byl dne 4. 12. 2015 vypracován znalecký posudek [právnická osoba], který měla žalobkyně k dispozici nejméně od 15. 5. 2017 (nikoli až těsně před podáním žaloby, jak žalobkyně tvrdila), což prokazuje také e-mailová komunikace mezi zaměstnanci žalobkyně ze dne 15. 5. 2017 (čl. 250), ve které pracovník žalobkyně [jméno] [jméno] přeposílá [jméno] [příjmení] (a na vědomí také [jméno] [příjmení]) tj. dalším zaměstnancům žalobkyně, email pana [příjmení] (pozn. zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno]), ve kterém je uvedeno, že„ …uznanou částkou (pozn. [právnická osoba] [anonymizováno]) k náhradě škody je částka z tohoto znaleckého posudku (který je zasílán v příloze) a právě rozdíl mezi těmito částkami je součástí sporu…“. Označený e-mail datovaný 15. 5. 2017 je v časové souvislosti na uplatnění regresního nároku [právnická osoba] [anonymizováno] vůči žalobkyni a následné postoupení [příjmení] [příjmení] (2/ 2017 – 9/ 2017). Dalšími listinami označenými jako e-mailová korespondence mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 11. 2. 2015 a 26. 1. 2015 včetně fotodokumentace, a fakturou [právnická osoba] [anonymizováno] žalobkyni ze dne 13. 2. 2015 [číslo] vzal soud za prokázané, že žalobkyně elektronicky již dne 26. ledna 2015 informovala žalovanou o havárií vody na projektu ve [obec], kterou způsobila jí dodaná baterie [jméno], uvádí zde pro žalovanou přibližný rozsah škod na majetku způsobených vytopením 6 pokojů, a to zničením podlah, dveří, nábytku a žalobkyně požaduje po žalované certifikát pro baterie [jméno], jakož i přikládá reklamaci těchto baterií od svého odběratele [příjmení] [jméno] s jeho vyúčtováním první částí nákladů ze dne 13. 2. 2015 se splatností 27. 2. 2015.

18. Dalšími listinami označenými jako Faktura č. 2016 ze dne 9. 3. 2016 vystavená [právnická osoba] [anonymizováno] (viz přílohová obálka a čl. 6), Dopis ze dne 27. 11. 2015 (viz přílohová obálka), Faktura [číslo] ze dne 28. 2. 2017 vystavená [právnická osoba] [anonymizováno], Smlouva o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2017, Vyjádření k oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 9. 2017, Zpětné vyjádření k oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2017, Vyjádření ke zpětnému vyjádření ve věci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 9. 2017, vzal soud za prokázané, že [právnická osoba] uplatnila dopisem ze dne 27. 11. 2015 nárok o náhradu paušální škody 50 000 EUR vůči [příjmení] [příjmení], [právnická osoba] [anonymizováno] se dne 9. 3. 2016 nejprve obrátila se svým nárokem na náhradu škody ve výši 50 000 EUR na [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž uvedený nárok byl vyčíslen na faktuře č. 2016 ze dne 9. 3. 2016 rovněž na 50 000 EUR, [příjmení] [jméno] poté uplatnila vůči žalobkyni nárok na náhradu škody také ve výši 50 000 EUR (1.351.000 Kč), a to na základě faktury [číslo] ze dne 28. 2. 2017 adresované žalobkyni. [příjmení] [jméno] následně postoupila své nároky za náhradu téže škody na [právnická osoba] [anonymizováno] a toto také dne 25. 9. 2017 oznámila žalobkyni (viz listiny označené shora z [datum] a ze září 2017). Ani v jedné z těchto listin nedošlo ke strukturování požadavku na náhradu škody, ani v jednom z těchto dokladů nikdo ze zúčastněných subjektů ([anonymizováno], [příjmení] [příjmení], [příjmení] [jméno]) nepodává doklad o skutečných nákladech vynaložených na jednotlivé nároky za vzniklé škody (nároky - viz bod 11. tohoto odůvodnění), který by odpovídal tomu, jaké nároky na náhradu škody v celkové částce nyní uplatňované žalobkyní proti žalované celkem ve výši 9 560 EUR, a mají být tvořeny částkou 320 EUR za truhlářské práce v podobě demontáže lišt u křesel, částkou 450 EUR za malířské práce v podobě nákladů na uzavření vývrtů v potěru, včetně materiálu, částkou 1 510 EUR za malířské práce v podobě nákladů na bodovou nápravu nástěnných ploch (bodovými) opravami maleb, dále částkou 1 100 EUR za práce na pokrývání podlah v podobě nákladů na odebrání několika PVC dílců pro vysoušení podlahové nástavby a jejich náhrada, dále částkou 1 680 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na úklid po provedení sanačních prací a částkou 4 500 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na stavební řízení. Rovněž nelze z těchto listin zjistit, kdy škoda z jednotlivých nároků jednotlivým subjektům v dané výši vznikala. Lze z nich vzít za prokázané pouze to, že ke škodní události došlo ve dnech 25. 1. a 26. 1. 2015 na studentských kolejích ve [obec] a že celková škoda představuje paušální částku 50 00 EUR za vytopené místnosti, a to za práce na pokládce podlahy, truhlářské práce, práce na vysušení, přeprava a práce na přemisťování, malířské práce, stavitelské práce, dohled a organizace a veškeré vedlejší náklady, provedeny měly být od ledna 2015 do března 2016, a to přestože již v době vyhotovení všech těchto listin měly tyto subjekty k dispozici znalecký posudek k předpokládané výši škody ze dne 22. 3. 2015 vyhotovený [právnická osoba] [anonymizováno] a mohly (a měly) znát výši jednotlivých nároků regresně uplatňovaných vůči sobě.

19. Z listin označených jako Výzva k poskytnutí jistoty ze dne 16. 8. 2017, předžalobní výzva ze dne 20. 2. 2019, a reakce žalované na předžalobní výzvu ze dne 28. 2. 2019, vzal soud za prokázané, že jde o vzájemnou komunikaci mezi účastníky o předmětu tohoto sporu, avšak žalobkyně neúspěšně v předžalobním období nárokovala po žalované zaplacení dluhu z náhrady škody v paušální výši 50 000 EUR.

20. Soud v řízení vyslechl také svědka [jméno] [příjmení] (zaměstnance [právnická osoba] [anonymizováno]), svědka [titul]. [jméno] [příjmení] (zaměstnance žalobkyně), svědka [jméno] [příjmení] (zaměstnanec žalobkyně) a svědka [příjmení] [příjmení] (zaměstnanec žalované), z jejich svědeckých výpovědí nevzal za prokázané, že by nárok na náhradu škody byl, ať již [právnická osoba] [anonymizováno] či [právnická osoba] [anonymizováno], uplatněn u žalobkyně před 28. 2. 2017. Naopak svědek [jméno] [příjmení] (zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno]) potvrdil, že to skutečně bylo až 28. 2. 2017. Tento svědek rovněž potvrdil (a tímto vzal soud i za prokázanou) tu skutečnost, že do Studentských kolejí ve [obec] byly dodány výlučně baterie [jméno], které dodala [právnická osoba] [anonymizováno] žalobkyně, když jiné baterie [značka automobilu] od jiného dodavatele [právnická osoba] [anonymizováno] neodebírala. To, že se žalobkyně (resp. její zaměstnanci) podílela na vyšetření příčin škody a aktivně komunikačně řešila s tímto související agendu s [anonymizována dvě slova] i s žalovanou, ještě neprokazuje tu skutečnost, že by před 28. 2. 2017 někdo uplatnil řádně u žalobkyně nárok na zaplacení dluhu - škody ve výši 50 000 EUR. Tento závěr potvrzuje i soudem vyžádaná zpráva od [právnická osoba] [anonymizováno], provedená k důkazům – viz sdělení [právnická osoba], [anonymizováno] včetně příloh k dotazu soudu z čl. 172, čl. 176 – 182, čl. 198 – 199, čl. 202 – 217, čl. 219 – 222, ani z další emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 16. 12. 2015, nevzal soud za prokázané, že by z ní bylo prokázáno, že před datem 28. 2. 2017 došlo k uplatnění škody vůči žalobkyni, ale že jde o zaslání podkladů ze strany žalobkyně žalované pro účely uplatnění této škody žalovanou vůči své pojišťovně. Rovněž tak z této komunikace nebylo prokázáno, že by se nároku na náhradu škody vůči žalobkyni [právnická osoba] [anonymizováno] či [právnická osoba] [anonymizováno] vzdaly (viz email z [datum], čl. 229), když to, že„ nebudou požadovat náklady na opravu“ v kontextu případu nelze jednoznačně vyhodnotit jako„ náklady na opravu Studentských kolejí“ či„ náklady na opravu baterií [značka automobilu] z titulu reklamace vad zboží“. Z listiny označené jako faktura [číslo] ze dne 15. 12. 2015 (přílohová obálka) vzal soud za prokázané, že tímto došlo k vyúčtování znalečného [právnická osoba] [anonymizováno] znalcem„ [anonymizováno]“. Ze sdělení pojišťovny ze dne 22. 12. 2015 ve věci náhrady škody způsobené vodou na studentské koleji [anonymizována dvě slova], čís. [spisová značka] (přílohová obálka) vzal soud za prokázané, že pojišťovna [právnická osoba] [anonymizováno] odmítla zaplatit [právnická osoba] předmětnou náhradu škody s odůvodněním, že„ nedošlo k montážní chybě, ale k výrobní chybě pancéřované hadice, dodané žalobkyní…“. Z dalších listiny označené jako ověření shody, nebylo zjištěno nic podstatného k posouzení této věci.

21. Soud neprovedl důkaz vyžádáním si spisu od Obchodního soudu ve [obec] vedeného pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], (pouze si od tohoto soudu opatřil k překladu rozsudek v této věci s doložkou vykonatelnosti), když to, že ve věci probíhalo řízení u tohoto vídeňského soudu, měl již za prokázáno shora označeným podmíněným platebním rozkazem, jakož i shora označeným rozsudkem, a k výši škody měl soud k dispozici znalecký posudek z [datum] od [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], a to vše i s ohledem na dále uvedený závěr o zamítnutí žalovaného nároku. Soud neprováděl dokazování ani dalšími listinami označenými procesními stranami k důkazům, označenými jako Smlouva o dílo ze dne [datum] uzavřená mezi [právnická osoba] a [příjmení] [příjmení], když toto považoval za nadbytečné, dále normami EN a ČSN in eventum znaleckým posudkem pro posouzení shody českých technických norem s jejich rakouskými ekvivalenty k prokázání vady na bateriích [jméno], jelikož ani toto nebylo v souzené věci s ohledem na závěr podstatné, ani doklady o provedených přepravách [právnická osoba] mezi žalobkyní a žalovanou za celý rok 2014 a doklady o přepravách mezi žalobkyní a žalovanou za celý rok 2014, účetnictvím žalované za rok 2014, přílohou k faktuře č. VF1144508 ze dne 15. 12. 2014, znalcem v oboru ekonomie a účetnictví (k odebrání baterií [jméno] žalobkyní od žalované), doklady o příjmech a výdajích zboží baterií [jméno] ze skladu za celý rok 2014, když soud měl z jiných v řízení provedených důkazů za prokázané, že žalobkyně odebrala předmětné baterie od žalované – což potvrdil i svědek (zaměstnanec žalované) [jméno] [příjmení], jakož i další svědek [jméno] [příjmení], jakož i k důkazům provedená emailová korespondence vedená mezi účastnicemi, případně i [právnická osoba] [anonymizováno], doklad o zaplacení baterií apod., ani vyžádáním dokladů od žalobkyně k uplatněné náhradě škody vůči ní [právnická osoba] [anonymizováno], když soud vyžádal tyto podklady a provedl k důkazům od [právnická osoba] [anonymizováno], z nichž vzal za prokázané, že tato společnost uplatnila vůči žalobkyni právo na náhradu škody až 28. 2. 2017 (nikoli před tímto datem) v paušální výši 50 000 EUR, stejně tak vypovídal i svědek [jméno] [příjmení] zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno].

22. Soud dospěl k rozhodnutí, že neprovede dokazování ani výpověďmi dalších svědků, navržených účastníky, a to [titul]. [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a ani účastnický výslech jednatelky žalované [jméno] [příjmení], a to s ohledem na dále uvedené právní posouzení této věci, když provádění těchto dalších důkazů již soud považoval za nadbytečné.

23. Při svém rozhodnutí vycházel soud z tohoto skutkového závěru: žalovaná dodala žalobkyni v r. 2014 k její objednávce 275 ks baterií [jméno], žalobkyně za ně zaplatila, a pak následně dodala tyto baterie [právnická osoba] [anonymizováno], tato společnost dne 18. 12. 2014 za tyto baterie rovněž zaplatila, a dále je dodala [právnická osoba] [anonymizováno], která je nainstalovala v závěru roku 2014 k objednávce [právnická osoba] do Studentských kolejí ve [obec], která prováděla stavební úpravy při modernizaci studentských kolejí na adrese [adresa], Rakousko (dále jen„ studentské koleje“). Společnost [anonymizováno] použila vodovodní baterie [jméno] dodané [právnická osoba] [anonymizováno]. Ve dnech 25. 1. a 26. 1. 2015 nastala škodní událost, při které došlo k promáčení stavby studentských kolejí a vytopení několika jejích jednotek (místností č. 0, 0.20, 0.21, 0.22, 1.04 a 1.26). Příčinou této události byl konstrukční nedostatek vodovodní baterie [jméno] spočívající v příliš tenké stěně pancéřové hadice. Společnost [anonymizováno] dopisem ze dne 27. 11. 2015 vyzvala svého smluvního dodavatele ([právnická osoba] [anonymizováno]) k náhradě škody v paušální výši 50 000 EUR, a to jako náhradu za podlahovou krytinu, tesařské práce, vypouštěcí práce, dopravní a přepravní práce, lakování, stavební práce a všechny ostatní náklady související se škodou, kterou byla nucena vydat na opravu výše zmíněných jednotek studentských kolejí. Společnost [anonymizováno] tento svůj nárok částečně uspokojila tím, že si nechala vyplatit bankovní záruku (kryjící zádržné), kterou pro [právnická osoba] [anonymizováno] otevřela při sjednání smlouvy o dílo ze dne [datum] banka v Rakousku. Společnosti [anonymizováno] byla takto vyplacena částka 35 941,65 EUR. V této souvislosti bylo před Obchodním soudem ve [obec] od 2. 3. 2017 vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] řízení, v jehož rámci se [právnická osoba] [anonymizováno] jako žalobkyně domáhala proti [právnická osoba] jako žalované vrácení částky 26 381,65 EUR. Společnost [příjmení] [příjmení] totiž dospěla k závěru, že výše způsobené škody činí pouze částku 9 560 EUR, a proto [právnická osoba] čerpala bankovní záruku (v původní výši 35 941,65 EUR) v rozsahu částky 26 381,65 EUR neoprávněně a v této výši se domáhala jejího vrácení. Prostřednictvím platebního rozkazu vydaného v tomto řízení před Obchodním soudem ve [obec] byla žalobkyně v srpnu 2017 vyzvána, aby do řízení vstoupila jako vedlejší účastník na straně [právnická osoba] [anonymizováno], avšak žalobkyně se rozhodla, že do předmětného řízení nevstoupí. Obchodní soud ve [obec] pak ve věci rozhodl dne 19. 2. 2020 tak, že žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal [právnická osoba] vrátit [právnická osoba] [anonymizováno] částku 26 381,65 EUR. Již předtím se [právnická osoba] [anonymizováno] dne 9. 3. 2016 obrátila se svým regresním nárokem na náhradu škody opět v paušální výši 50 000 EUR na dceřinou [právnická osoba] [anonymizováno], a to fakturou č. 2016 ze dne 9. 3. 2016. Společnost [příjmení] [jméno] poté uplatnila vůči žalobkyni regres na náhradu škody také ve výši 50 000 EUR, a to fakturou [číslo] ze dne 28. 2. 2017, která byla žalobkyni doručena nejpozději dne 26. 9. 2017. Společnost [příjmení] [jméno] svou pohledávku vůči žalobkyni postoupila smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2017 na [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalobkyně, přestože s uplatněním takto vyčíslené škody svým věřitelem ([příjmení] [anonymizováno] a následně po postoupení pohledávky [příjmení] [příjmení]) nesouhlasila právě pro paušální vyčíslení a absenci skutečných nákladů na vyčíslení jednotlivých nároků, má za to, že jí tím, že byla [právnická osoba] [anonymizováno] vyzvána k zaplacení dluhu ve výši 50 000 EUR, vznikla škoda ve výši 50 000 EUR, kterou eviduje jako svůj dluh nyní vůči [právnická osoba] [anonymizováno] ve svém účetnictví, aniž by však cokoli z tohoto dluhu zaplatila a aniž by byl tento dluh ke dni vyhlášení tohoto rozsudku vůči žalobkyni ze strany [příjmení] [příjmení] jakkoli strukturován ve vztahu k jednotlivým samostatným nárokům na náhradu škody (viz bod 11. tohoto odůvodnění). Žalobkyně dne Výzvou k poskytnutí jistoty ze dne 16. 8. 2017 a následně také předžalobní výzvou ze dne 20. 2. 2019 uplatnila u žalované k zaplacení dluh v paušální výši 50 000 EUR bez jakéhokoli upřesnění ve vztahu k jednotlivým nárokům (dle bodu 11. tohoto odůvodnění), žalovaná odmítla takto uplatněný dluh zaplatit. Dne 20. 5. 2019 byla soudu doručena žaloba k zaplacení dluhu v paušální výši 50 000 EUR bez upřesnění toho, jakou konkrétní částku z regresního nároku v souhrnné výši 50 000 EUR a za jaký nárok uplatňuje žalobkyně po žalované, z nichž se„ náhrada škody“ měla skládat. Až v rámci odvolacího řízení v podání žalobkyně ze dne 22. 3. 2022 definovala žalobkyně zbylý předmět řízení v rozsahu 9 560 EUR tak, že je tvořen částkou 320 EUR za truhlářské práce v podobě demontáže lišt u křesel, částkou 450 EUR za malířské práce v podobě nákladů na uzavření vývrtů v potěru, včetně materiálu, částkou 1 510 EUR za malířské práce v podobě nákladů na bodovou nápravu nástěnných ploch (bodovými) opravami maleb, dále částkou 1 100 EUR za práce na pokrývání podlah v podobě nákladů na odebrání několika PVC dílců pro vysoušení podlahové nástavby a jejich náhrada, dále částkou 1 680 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na úklid po provedení sanačních prací a částkou 4 500 EUR za další a vedlejší náklady v podobě nákladů na stavební řízení. Toto podání žalobkyně bylo žalované doručeno dne 28. 3. 2022.

24. Podle § 2952 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

25. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Podle § 619 o.z. (1) jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. (2) Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

27. Podle § 620 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. (2) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § [číslo] zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce.

28. Podle § 629 o.z. (1) promlčecí lhůta trvá tři roky.

29. Podle § 2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

30. Podle § 553 o.z. (1) o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. (2) Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

31. Po právní stránce posoudil soud věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není po právu, proto soud žalobu zamítl. Rozhodující pro právní hodnocení této věci byla procesní obrana žalované, spočívající v tom, že do 22. 3. 2022 (resp. do 28. 3. 2022) nebyla řádně specifikována v žalobě a ani ve výzvách žalobkyně před podáním žaloby škoda za vícero nároků (pak jakých) a jejich výše, jakož i žalovanou vznesenou námitkou promlčení uplatněných nároků.

32. Subjektivní lhůta dle § 629 odst. 1 o.z. (a její běh) je v zásadě navázána na vědomost oprávněného (žalobkyně) o existenci jeho promlčitelného práva. Tato lhůta je tříletá a plyne ode dne následujícího po dni, kdy právo, jež se promlčuje, mohlo být jako dospělé uplatněno u soudu. Jestliže marně uplyne byť jediná z promlčecích lhůt (zde rozuměj i tu objektivní), majetkové právo se promlčí, což znamená, že dlužník (žalovaná) ztratí svoji hmotněprávní povinnost plnit (§ 609 o.z.) a věřitel (žalobkyně) pozbude své aktivní legitimace k prosazení žalobního požadavku, pokud dlužník během řízení namítne promlčení (§ 610 odst. 1 o.z.). V kontextu výše uvedeného je nesporné, že žalobkyně mohla proti žalované uplatnit svůj nárok z jednotlivých titulů (viz bod 11. tohoto odůvodnění) již ihned po té, co nejpozději v září 2017 byla vůči žalobkyni (jak sama tvrdila) uplatněna [právnická osoba] [anonymizováno] k zaplacení částka v paušální výši 50 000 EUR (počítáno až od nejzazšího možného data 27. 9. 2017, kdy žalobkyně reagovala na dopis [příjmení] [jméno] k uplatněné paušální náhradě škody ve výši 50 000 EUR [právnická osoba] [anonymizováno] – viz čl. 33). Žalobkyni nic nebránilo v tom, aby jednotlivé nároky z titulu náhrady škody vůči žalované řádně uplatnila tím, že by u každého z takto vzniklých nároků uvedla skutkový základ a jeho výši, když koneckonců již nejméně (a prokazatelně) od května 2017 disponovala znaleckým posudkem o pravděpodobné výši škod za jednotlivé nároky a mohla je tedy rozčlenit, strukturovat a vyčíslit zvlášť proti žalované. Nebylo samozřejmě vůbec nutné tehdy přesně určit výši toho kterého nároku na náhradu škody, zde postačovalo alespoň uvedení nějaké částky pro každý z případně vznesených nároků k náhradě škody vůči žalované tak, aby se ta mohla ve smyslu ust. § 2952 o.z. jako„ škůdce“ rozhodnout, kterého dluhu žalobkyni (jako poškozenou) zprostí nebo jí poskytne náhradu za tento dluh, když žalovaná měla jako škůdce v tomto právo volby. K tomu ale bylo nezbytné, aby žalobkyně své nároky řádně u žalované uplatnila. To se však fakticky nestalo až do podání žalobkyně doručené krajskému soudu dne 22. 3. 2022, ve kterém žalobkyně řádně uvedla, které z nároků a v jaké výši požaduje z titulu náhrady škody po žalované. Toto podání pak bylo žalované fakticky doručeno až dne 28. 3. 2022. Uplatnění jednotlivých nároků u žalované v podání žalobkyně ze dne 22. 3. 2022 bylo učiněno bez návaznosti na to, že by vůči žalobkyni byla [právnická osoba] [anonymizováno] (či nyní [příjmení] [příjmení]) náhrada škody dosud uplatňovaná v paušalizované výši 50 000 EUR jakkoli nově rozklíčovaná a upravena do požadavků viz např. bod 11. tohoto odůvodnění.

33. Soud dospěl k závěru, že nároky na náhradu škody tak, jak byly uplatněny žalobou a precizovány až v podání žalobkyně ze dne 22. 3. 2022 (jako projednatelné žalobní nároky ze stejného skutkového základu odvíjejícího se od jedné škodní události, ze které vzniklo vícero škod – viz bod 11. odůvodnění), byly již promlčeny, a to nejpozději uplynutím 3 let počítaných nejpozději od 28. 9. 2017 (dále k tomu připočítaných 7 dní jako přiměřené lhůty k plnění daných žalobkyní žalované k jejímu právu volby zda žalovaná žalobkyni dluhů – a případně kterého z titulu náhrady škody dle bodu 11. - zprostí nebo jí poskytne náhradu ve smyslu ust. § 2952 o.z.). Podle § 619 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Ve světle této právní úpravy je zřejmé, že žalobkyni uplynula promlčecí lhůta někdy na přelomu září a října roku 2020. Do této doby však žalobkyně nejenže neuplatnila práva z náhrad škod řádně u soudu, ale ani u žalované (to se stalo až právě podáním žalobkyně doručeným krajskému soudu dne 22. 3. 2022, toto podání pak bylo doručeno žalované až 28. 3. 2022).

34. Lze uzavřít, že již v září 2017 (po 27. 9. 2017) mohla žalobkyně vyzvat žalovanou k plnění, neboť tehdy byl vůči ní uplatněn regresní nárok, o němž žalobkyně jednoznačně věděla, že jde o nárok na náhradu škody, způsobených vadou věci (baterií [jméno]) dodaných žalovanou žalobkyni při škodní události ze dne 25. a 26. ledna r. 2015 na studentské koleji ve [obec], dále žalobkyně věděla v postačujícím rozsahu, jaká škoda byla způsobena (v jakém rozsahu a na jakém majetku – podlahy, výmalba, vysoušení, dohled, organizace atd.), v jaké přibližné výši při odstraňování následků škodné události, z jaké škodní události se náhrada odvíjela, a kdy škoda vznikla (vůči žalobkyni uplatněním tzv. regresu [právnická osoba] [anonymizováno] nejpozději 27. 9. 2017, když se jednalo o regresní náhrady za škody vzniklé od 25. 1. 2015 do konce března 2015 jak tvrdila sama žalobkyně). Žalobě by nemohlo být vyhověno ani za předpokladu, že by žalobkyně prokázala, že na ni právo na náhradu škody řádně přešlo od [právnická osoba] [anonymizováno], jaká je přesná výše škody a že žalovaná nese skutečně odpovědnost za tuto škodu. V této souvislosti soud poukazuje na to, že z promlčení práva na náhradu škody (viz rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 25 Cdo 2353/2009) vyplývá, že jestliže se účastník občanského soudního řízení dovolal promlčení, nemůže soud promlčené právo přiznat a žalobu v takovém případě zamítne; to platí u práva na náhradu škody i v případech, ve kterých není ještě prokázána odpovědnost za škodu nebo výše škody. (K tomu srov. např. i stanovisko uveřejněné pod č. 29/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež je respektováno i aktuální judikaturou, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 862/2006). S ohledem na výše uvedené se soud v tomto řízení nezabýval (a neprováděl k tomu žádné další dokazování), zda dané právo na náhradu škody bylo vůbec u žalobkyně řádně uplatněno [právnická osoba] [anonymizováno], když to byla právě žalobkyně, která obdobnou argumentací ve vztahu zase ke své věřitelce (jako v tomto sporu žalovaná vůči žalobkyni až do podání žalobkyně ze dne 22. 3. 2022) namítala, že nepostačuje uvést paušální výši 50 000 EUR a že není vůbec zřejmé, jaké jednotlivé nároky a v jaké výši jsou [právnická osoba] [anonymizováno] vůči žalobkyni uplatněny (pozn. soudu v tomto ohledu dodnes nebyla k výhradám žalobkyně vůči její věřitelce [právnická osoba] [anonymizováno] a následně [příjmení] [příjmení] sjednána jakákoli náprava a„ náhrada škody“ zůstala i po 27. 9. 2017 vůči žalobkyni uplatněna zcela neurčitě v paušální výši 50 000 EUR). Je tedy vůbec otázkou, zda nějaký (dosud vůbec řádně neuplatněný dluh vůči žalobkyni ze strany [právnická osoba] [anonymizováno]) žalobkyně„ má“ a oprávněně jej„ eviduje“ ve svém majetku a může ve smyslu § 2952 o.z. z tohoto„ dluhu“ uplatňovat nějaké nároky vůči žalované, když není jisté, tzn. určité, jaké nároky to jsou. I v těchto případech totiž platí požadavek dostatečné určitosti při vymezení uplatňovaných regresních pohledávek ve smyslu § 553 o.z., a to takovým způsobem, aby z právního jednání (zde primárně [právnická osoba] [anonymizováno] při uplatnění regresního nároku vůči žalobkyni, ale pak také sekundárně při uplatnění regresního nároku žalobkyně vůči žalované) bylo jednoznačně a bez pochybnosti zjistitelné, jaké pohledávky představují individualizovaný předmět – zde jednotlivé nároky z náhrady škody. Podle ustáleného výkladu podávaného Nejvyšším soudem je vůle, vtělená do právního jednání (zde do právních jednání při uplatnění náhrady škody formou regresních nároků, jakož i následně promítnutých také do smlouvy o postoupení takovéto pohledávky), svým projevem určité, jestliže je výkladem objektivně pochopitelné, tj. může-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat (shodně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 1996, sp. zn. 3 Cdon 1032/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 2, ročník 1998, pod číslem 1 přílohy nebo důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Žalobkyně sama uvedla (k výslovnému dotazu soudu u jednání dne 13. 1. 2023), že dosud vůči ní stávající požadavek k úhradě paušální částky 50 000 EUR z. r. 2017 nebyl nikdy po té ze strany [příjmení] [jméno] či [příjmení] [příjmení] jakkoli upřesněn a dosud je tedy jeho podoba stejná jako při vznesení tohoto požadavku vůči ní v r. 2017. Projev vůle je neurčitý, je-li nejistý jeho obsah, tj. - mimo případy, kdy vůbec chybí určitá vůle - když se jednajícímu nepodařilo obsah vůle jednoznačným způsobem stanovit. Závěr o neurčitosti právního jednání předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit. Podle ustanovení § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Soud má v uvedeném případě za to, že vymezení pohledávky paušální souhrnnou částkou pro vícero pohledávek z titulu náhrady škody a neuvedení toho, o jaké konkrétní pohledávky jde a v jaké výši požaduje věřitel k úhradě, je zdánlivým právním jednání, pro svou neurčitost, neboť v době projevů vůle nejdříve [právnická osoba] [anonymizováno] vůči žalobkyni a následně žalobkyně vůči žalované nelze určit tyto pohledávky tak, aby dlužník mohl vykonat právo volby ve smyslu ust. § 2952 o.z., případně nekonat ničeho s důsledky z toho plynoucími (zde na konci řetězce žalovaná), když takové právní jednání věřitele k uplatnění pohledávek nesplňuje podmínku určitosti.

35. V případě, že skutečná škoda má povahu dluhu, může poškozený žádat buď náhradu, tj. zaplacení částky, kterou je povinen třetí osobě poskytnout na splnění dluhu, anebo požadovat, aby jej škůdce tohoto dluhu zbavil. Stane se tak zaplacením dlužné částky škůdcem přímo věřiteli poškozeného, což připouští i § 1936, podle nějž věřitel musí přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba, případně i jiným způsobem (započtením, prominutím dluhu), který vede k zániku dluhu poškozeného vůči jeho věřiteli. Škůdce může poškozeného teoreticky zbavit jeho povinnosti vůči třetí osobě i jiným způsobem, například tím, že dojedná prominutí dluhu, započtením vůči vlastní pohledávce či dosažením jiného způsobu zániku dluhu. V daném případě škůdce (žalovaná) nemohla jednat do 22. 3. 2022 tímto způsobem, když nebylo zřejmé (rozuměj určité), za které pohledávky a v jaké výši by měla poskytnout žalobkyni náhradu (tj. zaplatit je) anebo tohoto individualizovaného dluhu žalobkyni jinak zbavit.

36. Promítnuto do posuzované věci (s ohledem na uvedenou judikaturu viz bod 34. odůvodnění) lze uzavřít, že i pokud by u žalobkyně byl dluh řádně uplatněn [právnická osoba] [anonymizováno] (dostatečně určitým právním jednáním), což dle názoru soudu, jakož i samotné žalobkyně prezentovaného v jejích dopisech adresovaných [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 18. 9. 2017 a 27. 9. 2017, ani nebyl, a ten pak řádně postoupen jako pohledávka za žalobkyní [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], stejně by nebylo možné žalobě vyhovět pro vznesení námitky promlčení žalovanou proti nárokům žalobkyně z náhrady škody vzniklé původně ze škodní události ve dnech 25. 1. 2015 – 26. 1. 2015, a to i kdyby bylo najisto postaveno, jaká je přesná výše škody a že za ni nese odpovědnost žalovaná.

37. Procesně úspěšné žalované náleží proti žalobkyni náhrada nákladů řízení. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal proto procesně zcela úspěšné žalované náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. v souhrnné výši 332 553,70 Kč, v podrobném zdůvodnění viz níže v bodech 38. – 41. tohoto odůvodnění.

38. Za řízení před prvním stupněm do vyhlášení rozsudku čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] žalovaná požadovala náhradu nákladů řízení, k čemuž předložila záznam z jednání (porada s klientem) konaného dne [datum], záznam z jednání (porada s klientem) konaného dne [datum], fakturu [číslo] ze dne [datum] za překlad z NJ do ČJ bez ověření vystavenou na částku 1 754,50 Kč s DPH, rozhodnutí o registraci právního zástupce žalované k DPH a velký technický průkaz vozidla právního zástupce žalované; tyto náklady však nesprávně vypočetla. Soud přiznal žalované náklady řízení a zavázal žalobkyni, aby jí nahradila na nákladech řízení celkem částku 257 561,30 Kč. Z uvedené částky 257 561,30 Kč činí 1 754, 50 Kč hotové výdaje žalované (za překlady) a 255 806,80 Kč náklady právního zastoupení žalované vypočtené následovně. Tarifní hodnotu tohoto sporu v cizí měně § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (dále jen„ advokátní tarif“) soud přepočítal kurzem vyhlášeným Českou národní bankou ke dni učinění každého jednotlivého úkonu právní služby. Sazba odměny právního zástupce za jednotlivé úkony právní služby tak dle § 7 bod 6 advokátního tarifu činí: za převzetí a přípravu zastoupení dne [datum] z punkta věci 1 280 250 Kč částku 13 460 Kč, za sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum] z punkta věci 1 271 750 Kč částku 13 420 Kč, za vyjádření k vyjádření žalobkyně ze dne [datum] z punkta věci 1 275 750 Kč částku 13 420 Kč, za účast na jednání před soudem dne [datum] z punkta věci 1 257 250 Kč částku 13 340 Kč, za poradu s klientem přesahující 1 hod. konanou dne [datum] z punkta věci 1 267 750 Kč částku 13 380 Kč, za sepis vyjádření ze dne [datum] z punkta věci 1 310 000 Kč částku 13 540 Kč, za účast na jednání před soudem dne [datum] (dva úkony) z punkta věci 1 304 500 Kč částku 27 080 Kč, za sepis vyjádření – doplnění důkazů ze dne [datum] (půlúkon) z punkta věci 1 313 000 Kč částku 6 790 Kč, za poradu s klientem přesahující 1 hod. konanou dne [datum] z punkta věci 1 367 000 Kč částku 13 780 Kč, za účast na jednání před soudem dne [datum] (dva úkony) z punkta věci 1 295 250 Kč částku 27 000 Kč, za účast na jednání před soudem dne [datum] z punkta věci 1 278 750 Kč částku 13 420 Kč, za sepis vyjádření ze dne [datum] z punkta věci 1 272 250 Kč částku 13 420 Kč, za účast na jednání před soudem dne [datum] z punkta věci 1 274 000 Kč částku 13 420 Kč a za účast při jednání dne [datum], na kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí (půlúkon), z punkta věci 1 284 500 Kč částku 6 730 Kč; tj. celkově za 15 úkonů právní služby částku 202 200 Kč. Sepis vyjádření k předžalobní výzvě ze dne [datum] učinil přímo účastník řízení (žalovaná), a to aniž by z tohoto úkonu bylo zjevné její zastoupení, pročež tento úkon není možné považovat za úkon právní služby ve smyslu § 11 advokátního tarifu a není tak možné za něj přiznat náhradu nákladů. Okresní soud rovněž nepřiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení za nahlížení do spisu ve dnech [datum] a [datum], jelikož se v souladu s ustálenou judikaturou nejedná o samostatné úkony právní služby dle advokátního tarifu, jakož ani za sepis vyjádření ze dne [datum], neboť tento úkon nebyl soudu nijak doložen. Žalovaná pak uplatňovala i náhradu nákladů řízení za vyjádření k doplnění žaloby ze dne [datum], které však s ohledem na to, že se obsahově jednalo – stejně jako v případě vyjádření ze dne [datum] – o reakci na vyjádření žalobkyně ze dne [datum], soud nepovažoval za náklady účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. a tyto náklady tak žalované nepřiznal. Soud dále přiznal žalované 15 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, tj. celkově 4 500 Kč, náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 advokátního tarifu v souvislosti s časem stráveným cestou na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] v rozsahu 6 x 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. ve výši 2 400 Kč a náhradu cestovních výdajů ve výši 2 310,60 Kč za (i) 2x cestu na jednání před soudem ve dnech [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] – [obec], ujeto za jednu cestu tam i zpět 60 km, při prům. spotřebě 7,2 l [číslo] km, PHM benzin automobilový 95 oktanů, ve výši průměrné ceny 32 Kč l benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb., když v obou dvou případech cestoval právní zástupce žalované z [obec] do [obec] os. automobilem značky Hyundai Tucson, [registrační značka], a při paušální náhradě 4,20 Kč km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 358/2019 Sb., tj. ve výši 779,20 Kč, a (ii) 4x cestu na jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] – [obec], ujeto za jednu cestu tam i zpět 60 km, při prům. spotřebě 7,2 l [číslo] km, PHM benzin automobilový 95 oktanů, ve výši průměrné ceny 27,80 Kč l benzinu automobilového 95 oktanů dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., když ve všech případech cestoval právní zástupce žalované z z [obec] do [obec] os. automobilem značky Hyundai Tucson, [registrační značka], a při paušální náhradě 4,40 Kč km jízdy dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., tj. ve výši 1 531,40 Kč. K výše vyúčtovaným částkám v celkové výši 211 410,60 Kč (která je součtem částek 202 200 Kč, 4 500 Kč, 2 400 Kč a 2 310,60 Kč) přiznal soud k zaplacení žalované rovněž 21% DPH ve výši 44 396,20 Kč Celkem tak byla přiznána za úkony a náhradu hotových výdajů za tuto fázi řízení před okresním soudem žalované spolu s DPH částka ve výši 257 561,30 Kč.

39. Po vydání v pořadí prvního rozsudku okresního soudu dále byla žalované přiznána náhrada za tyto úkony v odvolacím řízení, přičemž soud přepočítal tarifní hodnotu úkonu kurzem vyhlášeným Českou národní bankou ke dni učinění každého jednotlivého úkonu právní služby): za poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] před podáním vyjádření k odvolání ve výši 13 460 Kč (z punkta 1 285 000 Kč), za podání vyjádření k odvolání ze dne [datum] ve výši 13 460 Kč (z punkta věci 1 284 250 Kč), a za sepis nesouhlasu s částečným zpětvzetím žaloby ze dne [datum] ve výši 12 420 Kč (z punkta věci 40 440 EUR jde podle kurzovního lístku ČNB k [datum] o částku 1 021 514 Kč). V tomto případě redukoval okresní soud výši tarifní hodnoty z 50 000 EUR na 40 440 EUR, když nesouhlas se zpětvzetím žaloby se týkal právě a jen částky 40 440 EUR). Celkem tak byla přiznána odměna za 3 úkony v požadované výši 39 340 Kč. Za tytéž úkony dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů 3 x 300 Kč, tj. 900 Kč Celkem tak byla přiznána za úkony a náhradu hotových výdajů v odvolacím řízení žalované spolu s 21% DPH (ve výši 8 450,40 Kč) částka ve výši 48 690,40 Kč.

40. Za další část řízení před okresním soudem po vrácení věci odvolacím soudem byla žalované přiznána proti žalobkyni další náhrada nákladů řízení, nyní již jen z punkta věci 9 560 EUR, a to za tyto úkony: za účast u ústního jednání dne [datum] ve výši 9 220 Kč (z tarifní hodnoty k [datum] jde o částku 229 283,40 Kč), a za účast u ústního jednání dne 131. 2023 ve výši 9 260 Kč (z tarifní hodnoty k [datum] jde o částku 234 841,40 Kč). Soud nepřiznal žalované náhradu za úkon spočívající v sepisu závěrečného vyjádření, neboť tento„ úkon“ byl obsahem ústního jednání dne [datum], za který byla žalované odměna přiznána, a bylo povinností právního zástupce se na toto jednání připravit včetně závěrečného návrhu, a to, že si ho připravil v písemné podobě, ještě nezakládá právo žalované na přiznání odměny za tento úkon jejího zástupce). Celkem tak byla přiznána odměna za 2 úkony ve výši 18 480 Kč. Za tytéž úkony dále byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů 2 x 300 Kč, tj. 600 Kč. Žalované náleží také náhrada cestovného (včetně amortizace) za 2 cesty v r. 2022 dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhl.č. 47/2022 Sb a vyhl.č. 116/2022 Sb. a dále za cestu v r. 2023 dle vyhl.č. 467/2022 Sb., tj. v souhrnu za 3 cesty z [obec] do [obec] tam a zpět (2x k soudnímu jednání dne [datum] a [datum] a 1x k nahlédnutí do spisu dne [datum]), kdy jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět činí celkem 60 km (tedy 60 km za 1 cestu v r. 2022 120 km za 2 cesty v r. 2023 při průměrné spotřebě 6,8 l [číslo] km, typ pohonné hmoty nafta/ použité vozidlo [příjmení] [jméno] [příjmení]), tj. náhradu včetně amortizace ve výši 474 Kč (za rok 2022) a náhradu včetně amortizace ve výši 983 Kč (za rok 2023), celkem tedy 1 457 Kč (ve vyhláškových cenách). Dále soud přiznal žalované požadovanou náhradu za promeškaný čas cestou z [obec] do [obec] tam a zpět za shora uvedené celkem 3 cesty (1 cesta x 4 započaté promeškané půlhodiny), tj. 12 započatých půlhodin po 100 Kč dle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. celkem částku 1 200 Kč Celkem tak byla přiznána za úkony a náhradu hotových výdajů žalované za tuto fázi řízení spolu s 21% DPH (ve výši 4 565 Kč) částka ve výši 26 302 Kč.

41. Celkovou částku ve výši 332 553,70 Kč (která je součtem částek 257 561,30 Kč, 48 690,40 Kč a 26 302 Kč) je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

42. Žalovaná požadovala náhradu odměny advokáta zvýšit na trojnásobek (viz její žádost z čl. 349), a to s ohledem na ust. § 12 odst. 1 advokátního tarifu, což odůvodňuje tím, že se jednalo o věc s cizím prvkem mimořádně právně i skutkově složitou, dosud neřešenou v judikatuře soudů ani v odborné literatuře. Určující oblastí byla problematika promlčení podle tuzemského práva, což je jedna ze základních oblastí českého právního řádu, v jejímž rámci učiněné úkony právní služby nelze dle názoru soudu shledat neobvykle, mimořádně obtížnými, vymykajícími se běžné praxi. V této souvislosti je pak nutné poukázat i na to, že mimořádná obtížnost úkonu právní služby se vztahuje k nárokům na odbornost právního zástupce, a tím i odbornou či profesní náročnost konkrétní poskytované právní služby, kterou však nelze zvažovat ve vztahu k věci samé, ale vždy jen ve vztahu ke konkrétnímu úkonu právní služby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4016/2016). Soud dále dodává, že dle názoru odborné veřejnosti pak za věc mimořádně obtížnou ani časově náročnou není možné automaticky považovat takový případ, který dosud nebyl řešen v judikatuře (srov. KOVÁŘOVÁ Daniela aj. Vyhláška o advokátním tarifu. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2016), a v návaznosti na výše uvedené tak ani tato skutečnost neodůvodňuje zvýšení odměny za úkony právních služeb. S ohledem na to, že soud nepovažuje úkony právní služby provedené žalovanou v tomto řízení za mimořádně obtížné ani časově„ nadlimitně“ náročné, a nedošlo tak k naplnění podmínek stanovených v § 12 odst. 1 advokátního tarifu, resp. není odůvodněna aplikace těchto podmínek a navýšení ceny právních služeb, nebylo zvýšení náhrady odměny advokáta žalované přiznáno.

43. V souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalobkyni zaplatit státu jím vynaložené náklady řízení představující svědečné vyplacené [jméno] [příjmení] ve výši 3 813 Kč, dále částku 4 610 Kč za vyplacené tlumočné [celé jméno tlumočnice], tedy celkem částku 8 423 Kč, a to s tím odůvodněním, že žalobkyně byla procesně neúspěšným účastníkem a nejsou u ní předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, proto je povinná zaplatit náklady státu rovněž ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř..