19 C 223/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 260 Kč od 10. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 7 740 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení za dobu od 2. 7. 2015 do 9. 5. 2023 z částky 20 000 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 7 740 Kč za dobu od 10. 5. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo (dále jen " Smlouva), na základě níž poskytla právnická osoba anonymizováno žalované půjčku ve výši 20 000 Kč. Tato částka byla žalované vyplacena při podepsání Smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 13 920 Kč. Společnosti anonymizována dvě slova tak měla žalovaná vrátit celkem 33 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách. Žalovaná na svůj dluh zaplatila pouze 7 740 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 26. 6. 2008. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupena na anonymizována dvě slova, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Následně pak došlo k dalšímu postoupení smlouvou ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 26 180 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a poplatku ve výši 6 180 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek do 9. 5. 2023, avšak žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Obě procesní strany daly souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání jen na základě předložených listinných důkazů, a to ve smyslu ust. § 115a občanského soudního řádu.

4. Soud z listin předložených žalobkyní, a to smlouvou o půjčce číslo ze dne datum, včetně smluvních podmínek smlouvy, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015, včetně podacího archu a další smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 včetně oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky ze dne 26. 4. 2023, včetně poštovního archu, zjistil skutkový stav, který zcela odpovídá výše uvedeným žalobním tvrzením, na které soud pro stručnost odkazuje.

5. Soud tak učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že písemnou dohodou označenou jako Smlouva o půjčce číslo se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne datum skutečně poskytla žalované v hotovosti peněžní prostředky - půjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 33 920 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 13 920 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 53 týdenních splátek; žalovaná však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila řádně a včas, na uvedenou půjčku zaplatila pouze 7 740 Kč, kterou žalobkyně započetla na souhrnný poplatek, ze kterého tak požaduje zaplatit pouze 6 180 Kč, jistinu požaduje žalobkyně uhradit celou po žalované. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 od právnická osoba anonymizováno, tato společnost nabyla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 6. 2015 pohledávku od původního věřitele společnosti právnická osoba. Žalovaná byla vyzvána, nechť zaplatí svůj dluh žalobkyni předžalobní výzvou ze dne 26. 4. 2023, která jí byla zaslána doporučeně, do 9. 5. 2023. Žalovaná však ničeho na svůj dluh neuhradila vyjma shora uvedené částky ve výši 7 740 Kč.

6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. se na tuto věc použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí dosavadními právními předpisy (tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013).

7. Podle § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

8. Podle § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

9. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v části důvodná a lze jí proto částečně vyhovět. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum podepsána písemná smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, na základě které měla vzniknout uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout – půjčit, žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se naopak měla zavázat vrátit bance celkem částku 33 920 Kč, z toho 20 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 13 920 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 53 týdenních splátek.

11. Tato smlouva by tak měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných v této smlouvě a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy uzavírala jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 13 920 Kč za poskytnutí půjčky 20 000 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky na dobu 53 týdnů představuje 69,6 % celé jistiny půjčky a je možno učinit závěr, že se jedná o úroky (odměnu) nepřiměřeně vysoké, přesahující více než 3x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v roce 2007. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky v půjčce pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků nevzniklo. Přitom podle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Smlouva o půjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, přitom uzavřela se právnická osoba anonymizována dvě slova, a ta následně se žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovanou. Na základě těchto smluv o postoupení pohledávek proto byly pohledávky vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedeny ze společnosti právnická osoba až na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel.

12. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhé vše, co podle této neplatné smlouvy dostaly. Žalovaná podle smlouvy ze dne datum přitom obdržela peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatila částku 7 740 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalované je obohacení ve výši 12 260 Kč. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v této části, týkající se smlouvy číslo ze dne datum, zaplacení částky 12 260 Kč vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit v souladu s touto uzavřenou smlouvou žalobkyni právě tuto částku spolu s úrokem z prodlení od 10. 5. 2023 do zaplacení. Žalobkyně totiž vyzvala žalovanou k vrácení poskytnuté částky dopisem ze dne 26. 4. 2023, dle kterého měla žalovaná uhradit svůj dluh nejpozději do 9. 5. 2023, přitom v řízení bylo postaveno na jisto, že tato výzva se dostala do sféry vlivu žalované, když výzva ze dne 26. 4. 2023 byla dne 27. 4. 2023 odeslána žalované doporučeně. Protože tak žalovaná neučinila, dostala se ode dne 10. 5. 2023 podle § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části (12 260 Kč). Z tohoto důvodu byla žalovaná rovněž zavázána k úhradě zákonného úroku z prodlení, jehož výše činí 11,75 % ročně. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

13. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

14. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 20 000 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. a) (tj. 1 000 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

15. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., procesně byly zhruba stejně úspěšné obě účastnice řízení, když na straně žalobkyně bylo nutno zohlednit do vypočítávané náhrady nákladů řízení rovněž požadované úroky z prodlení za dobu od datum z částky 20 000 Kč až do datum, když kapitalizace těchto úroků z prodlení by se pak přičetla na stranu žalobkyně k částce, ve které žalobkyně nebyla procesně úspěšná. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.