19 C 340/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 20 012 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 5 503,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 503,43 Kč od 24.3.2016 do zaplacení, b) částku 296,57 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 296,57 Kč od 24.3.2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 200 Kč na účet číslo variabilní symbol, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení 20 012 Kč s úrokovým příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: a) dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo (dále jen " Smlouva), na základě níž poskytla právnická osoba anonymizováno žalovanému půjčku ve výši 8 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání Smlouvy a žalovaný svým podpisem rovněž stvrdil, že výše uvedený finanční obnos v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 6 688 Kč. Společnosti anonymizována dvě slova tak měl žalovaný vrátit celkem 14 688 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 248 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze 2 496,57 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 60 týdnů od data podpisu, tj. 10.6.2011. b) dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o půjčce číslo (dále jen " Smlouva), na základě níž poskytla právnická osoba anonymizováno žalovanému půjčku ve výši 9 000 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena při podepsání Smlouvy a žalovaný svým podpisem rovněž stvrdil, že výše uvedený finanční obnos v hotovosti převzal. Žalovaný se zavázal za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek 7 524 Kč. Společnosti anonymizována dvě slova tak měl žalovaný vrátit celkem 16 524 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 279 Kč. Žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze 8 703,43 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 60 týdnů od data podpisu, tj. 30.12.2010. Pohledávky za žalovaným byly následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupeny na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele včetně výzvy k úhradě dluhů z obou smluv, byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 26.2.2016, s odesláním dne 11.3.2016. Právní předchůdkyně žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Součástí uvedeného usnesení pak byla i výzva žalovanému, že nevyjádří-li se žalovaný ve lhůtě 10 dní od doručení, bude soud pokládat tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se tohoto sporu považovat za nesporná, a na tomto základě může soud ve věci rozhodnout rozsudkem. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 8.2.2021, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě. Dále soud vycházel z toho, že skutková tvrzení obsažená v žalobě o okolnostech týkajících se tohoto sporu jsou mezi účastníky nesporná.

4. Soud z listin předložených žalobkyní, a to smlouvou o půjčce číslo ze dne datum a smlouvy o půjčce číslo ze dne datum, včetně smluvních podmínek smluv, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně podacího archu ze dne datum a předžalobní upomínky, včetně poštovního archu, zjistil skutkový stav, který zcela odpovídá výše uvedeným žalobním tvrzením, na která soud pro stručnost odkazuje.

5. Soud tak učinil závěr o skutkovém stavu spočívající v tom, že a) písemnou dohodou označenou jako Smlouvou o půjčce číslo ze dne datum se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne datum skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 14 688 Kč, z toho 8 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 6 688 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 60 týdenních splátek po 248 Kč; v rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně a včas, na uvedenou půjčku zaplatil žalobkyni pouze 2 496,57 Kč, přičemž ani následně pak žalovaný neuhradil ničeho. b) písemnou dohodou označenou jako Smlouvou o půjčce číslo ze dne datum se společnost právnická osoba jako předchůdkyně žalobkyně, zavázala poskytnout a také dne datum skutečně poskytla žalovanému peněžní prostředky - půjčku ve výši 9 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit bance celkem částku 16 524 Kč, z toho 9 000 Kč jako samotnou půjčku a částku 7 524 Kč jako souhrnný poplatek, a to formou 60 týdenních splátek po 279 Kč; v rámci samotné smlouvy o půjčce si pak obě strany sjednaly použití zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; žalovaný však své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnil řádně a včas, na uvedenou půjčku zaplatil žalobkyni pouze 8 703,43 Kč, přičemž ani následně pak žalovaný neuhradil ničeho.

6. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Předžalobní výzvou ze dne 26.2.2016 (která byla součástí oznámení o postoupení obou pohledávek), byl žalovaný právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě dlužných částek z označených smluv o půjčce nejpozději do 10 dnů. Tato výzva byla žalovanému doporučeně odeslána dne 11.3.2016. Od 24.3.2016 je žalovaný v prodlení se zaplacením svých dluhů.

7. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. se na tuto věc použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí dosavadními právními předpisy (tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013).

8. Podle § 457 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

9. Podle § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

10. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá, odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v části důvodná a lze jí proto částečně vyhovět. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným byly ve dnech datum a datum podepsány písemné smlouvy o půjčce dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, na základě kterých měla vzniknout uvedené právní předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytnout - půjčit žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a 9 000 Kč, které žalovaný převzal, což potvrdil svým podpisem. Žalovaný se naopak měl zavázat vrátit bance celkem 16 524 Kč a 14 688 Kč, z toho 9 000 Kč a 8 000 Kč jako samotné půjčky a částky 7 524 Kč a 6 688 Kč jako souhrnné poplatky, a to formou 60 týdenních splátek po 279 Kč a 248 Kč.

12. Tyto smlouvy by tak měly všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Soud se však zabýval i otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných v těchto smlouvách a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z půjčky, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy uzavírala jako podnikatel, předmětem jejího podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 6 688 Kč a 7 524 Kč za poskytnutí půjček 8 000 Kč a 9 000 Kč jako odměny za poskytnutí půjček na dobu 60 týdnů představuje úroky (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující více než 4x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky v obou půjčkách pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků ani z jedné z půjček nevzniklo. Přitom podle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Smlouva o půjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost obou smluv o půjčce, neboť oddělení jejich částí od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, přitom uzavřela s žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikovaných pohledávek za žalovaným. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum proto byly pohledávky vůči žalovanému se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedeny ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel.

13. S ohledem na absolutní neplatnost obou smluv o půjčkách v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle těchto neplatných smluv dostaly. Žalovaný podle smlouvy ze dne datum přitom obdržel peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil částku 2 496,57 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalovaného je obohacení ve výši 5 503,43 Kč. Podle další smlouvy o půjčce ze dne datum přitom žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatil částku 8 703,43 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalovaného je obohacení ve výši 296,57 Kč.

14. Vzhledem k uvedenému soud proto žalobě v těchto částech (týkající se smlouvy číslo ze dne datum) o zaplacení částky 5 503,43 Kč vyhověl a (týkající se smlouvy číslo ze dne datum) o zaplacení částky 296,57 Kč vyhověl, a zavázal tak žalovaného zaplatit v souladu se shora uvedenou argumentací žalobkyni právě tyto částky spolu s úrokem z prodlení od 24.3.2016 do zaplacení. Žalobkyně (resp. již její právní předchůdkyně) vyzvala žalovaného k vrácení poskytnutých částek dopisem ze dne 26.2.2016, dle kterého měl žalovaný uhradit své dluhy nejpozději do 10 dní, přitom v řízení bylo postaveno na jisto, že tato výzva se dostala do sféry vlivu žalovaného nejpozději dne 12.3.2016, od 13.3.2016 do 23.3.2016 běžela žalovanému 10denní lhůta k zaplacení, od 24.3.2016 je tak žalovaný v prodlení s úhradou jak částky 296,57 Kč, tak také částky 5 503,43 Kč. Protože žalovaný částky 296,57 Kč a ani 5 503,43 Kč nezaplatil, dostal se ode dne 24.3.2016 podle § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyně má právo i na úrok z prodlení z této části. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení.

15. Ve zbytku pak byla žaloba jako nedůvodná pro výše uvedený právní závěr soudu zamítnuta.

16. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, když v daném případě soud žádné důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny a tím méně prokázány.

17. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 20 012 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 801 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. b) (tj. 1 001 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 200 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal by procesně úspěšnějšímu účastníku řízení, který byl žalovaný, právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení v souvislosti s tímto řízení nevznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.