19 C 42/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Benešovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 29 106,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 106,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 29 106,27 Kč od 11. 3. 2014 do zaplacení, s úrokem ve výši 13,63 % ročně z částky 29 106,27 Kč od 11. 3. 2014 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 290,50 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 6 053,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 29 106,27 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky Banky (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek Banky a Sazebník Banky, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve Smlouvě seznámila. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 28 000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaná zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180- dnů čerpání [anonymizováno] a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 29 968,73 Kč převedla dne 22. 1. 2014 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] O převedení debetního zůstatku ve výši 29 968,73 Kč na zvláštní úvěrový účet Banka žalovanou písemně informovala a žádala jeho okamžité splacení do 10. 3. 2014. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná částka se proto dále úročila úrokem ve výši 13,63 % ročně. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobkyně nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinností ke dni 21. 6. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 29 106,27 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 29 106,27 Kč, dále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení úroků z úvěru ve výši 13,63 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 29 106,27 Kč od 11. 3. 2014 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z dlužné částky ve výši 29 106,27 Kč od 11. 3. 2014 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 18. 7. 2022. Žalobkyně pak doplnila svá tvrzení, že před poskytnutím kontokorentního úvěru prověřovala právní předchůdkyně žalobkyně osobní a majetkové poměry žalobkyně, a to přesto, že smlouva o [anonymizováno] byla uzavřena před účinností z. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně pak vycházela z toho, že žalovaná jí deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 8 950 Kč a dále v žádosti o úvěr uvedla, že je od roku 2004 na dobu neurčitou zaměstnaná jako prodavačka, má vlastní bydlení a celkový příjem domácnosti činí 23 500 Kč a nemá žádnou vyživovací povinnost. Z tohoto dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalovaná má disponibilní zdroje k zaplacení poskytnutého úvěru a nebyly zjištěny žádné další závazky, které by žalovaná měla v době žádosti o úvěr. Dále žalobkyně doplnila, že v rámci [anonymizováno] dispozic ze dne [datum] byl žalované k běžnému účtu poskytnut úvěrový limit ve výši 28 000 Kč s úrokovou sazbou pro jeho čerpání ve výši 21,99 %. Dle těchto dispozic se dále žalovaná zavázala, že nepřekročí na svém běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem, tj. 14 000 Kč a rovněž že nepřekročí výši poskytnutého povoleného limitu. Dopisem ze dne 24. 1. 2014 však právní předchůdkyně žalovanou informovala o zrušení povoleného debetu na běžném účtu a jeho převedení z běžného účtu ve výši 29 968,73 Kč na zvláštní úvěrový účet č. [bankovní účet], přičemž uvedená částka se stala okamžitě splatná. Dne 9. 12. 2016 žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku ve výši 862,46 Kč, nikdy poté již na takto čerpaný úvěr ničeho neuhradila. Žalobkyně pak požaduje po žalované i úrok ve výši 13,63 % ročně a také zákonný úrok z prodlení, oba od 11. 3. 2014, když uvádí, že splatnost částky 29 106,27 Kč nastala nejpozději dne 10. 3. 2014.

2. Žalovaná se ani přes jí zaslanou výzvu Okresním soudem ve Frýdku-Místku k žalobě a jejímu doplnění nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila a po celou dobu řízení zůstala absolutně nečinná. Stran žalované nebyly předneseny žádné skutkové námitky.

3. K tomu nutno podotknout, že žalobkyně byla nositelem důkazního břemene a břemene tvrzení pouze v rozsahu tvrzení k uzavření obligačního vztahu a k jeho završení čerpáním prostředků, nemůže však z povahy svého procesního postavení osvědčit jakékoliv tvrzení negativní povahy, zejména pak, že plnění ze strany žalované nebyla ve shora uvedeném rozsahu poskytnuta. Jedině žalovaná, pokud by potřebnou procesní aktivitu vyvinula, mohla (by) tvrdit a prokázat, že plnila nad hodnoty potvrzené žalobkyní případně, že nastaly jiné právně významné skutečnosti, které odklízí či omezují její povinnost k plnění. To se však pro pasivitu žalované nestalo.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění a vzal za prokázaná skutková tvrzení žalobkyně uvedená pod bodem 1. tohoto odůvodnění: podle smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum] ve spojení s dispozicemi ke kontokorentnímu úvěru [anonymizováno] ze dne [datum] a ve spojení s žádostí o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou dne [datum] uzavřena smlouva o povolení debetního zůstatku na běžném účtu žalované, tj. na účtu č. [bankovní účet], právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na tento její bankovní účet k její žádosti částku ve výši 28 000 Kč, a to dne [datum], přičemž žalovaná se tímto dnem dostala do debetu, když fakticky čerpala 29 968,73 Kč, což plyne z platební historie k tomuto účtu žalované. Následně pak vzal soud za prokázané z listiny označené jako výpověď a oznámení o převodu dluhu na účet č. [bankovní účet] ze dne [datum], že právní předchůdkyně žalobkyně vypověděla smlouvu o kontokorentním úvěru [anonymizováno] čerpaném na běžném účtu žalované z důvodu, že žalovaná na sebe podala návrh na zahájení insolvenčního řízení, současně pak ke dni doručení výpovědi již nebyla žalovaná oprávněna kontokorentní úvěr čerpat. Částku odpovídající debetnímu zůstatku ve výši 29 968,73 Kč pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla z běžného účtu žalované na úvěrový účet č. [bankovní účet] a vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 29 968,73 Kč. Žalovaná uvedenou částku neuhradila, pouze dne 9. 12. 2016 zaplatila 862,46 Kč, což vzal soud rovněž za prokázané z platební historie k úvěrovému účtu jakož i z výpisu tohoto úvěrového účtu. Z výpisu z úvěrového účtu ke dni 21. 6. 2019 pak vyplývá, že žalovaná dlužila z označeného titulu celkem částku 29 106,27 Kč. Žalobkyně nabyla uvedenou pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 6. 2019 s účinností ke dni 21. 6. 2019. Žalovanou již po postoupení pohledávky nebylo žalobkyni ničeho uhrazeno. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 7. 2022 včetně podacího lístku z téhož dne vzal soud za prokázané, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky, přičemž v této předžalobní výzvě je popsán skutkový stav, jak tato pohledávka za žalovanou vznikla.

5. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva a dne [datum] byly na běžný účet žalované zaslány prostředky právní předchůdkyní žalobkyně ve výši 29 968,73 Kč. Z této částky žalovaná dosud vrátila pouze 862,46 Kč dne 9. 12. 2016. Žalovaná přesto, že došlo k zesplatnění dluhu ke dni 10. 3. 2014 na základě výpovědi smlouvy o sjednaném kontokorentu, svůj dluh nesplatila. Před uzavřením úvěrové smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, nezjistila však žádné skutečnosti, které by neumožňovaly kontokorent žalované na jejím běžném účtu poskytnout. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 s účinností ke dni 21. 6. 2019. Tato skutečnost byla žalované oznámena oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 7. 2019. Přesto, že byla žalovaná vyzvána žalobkyní k úhradě dluhu výzvou k plnění ze dne 18. 7. 2022, a to doporučeným dopisem, ničeho neuhradila. Dluží tak žalobkyni částku 29 106,27 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení od 11. 3. 2014 jakož i sjednaného úroku ve výši 13,63 % ročně z částky 29 106,27 Kč rovněž od 11. 3. 2014, když uvedená částka 29 106,27 Kč se stala splatnou ke dni 10. 3. 2014. Je-li na jednotlivé listiny, zejména na výpis z úvěrového účtu, odkazováno a obsahují-li transparentní a přezkoumatelné údaje včetně popisu postupu při uzavírání smlouvy a současně nebylo proti jejich obsahu případně pravosti žalovanou brojeno, potom lze při absenci pochybností k povaze listin a jejich formě vycházet z údajů o prvotním a konečném závazku žalované (viz k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2795/2012).

6. Soud v posuzované věci z hlediska hmotněprávního v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku (dále o.z.) na hmotněprávní vztahy vzniklé před 1.1.2014 aplikoval dosavadní právní předpisy, a to v tomto konkrétním případě zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění zák. č. 104/2008 Sb. (dále jen obch. zák.) a občanský zákoník – z. č. 40/1964 Sb. ve znění zákona č. 296/2007 Sb. (dále jen obch. zákoník nebo obč. zák.).

7. Okresní soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve znění tzv. Dispozic, konkrétně jde o smlouvu o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák.ve znění účinném do 31. 12. 2013 mající charakter smlouvy spotřebitelské, neboť žalovaná tuto uzavírala v postavení spotřebitele. Soud neshledává absenci žádné podstatné náležitosti smlouvy o úvěru dle § 497 obch. zák. ani dle § 4 zákona č. 321/2001 Sb. Smlouva o úvěru byla uzavřena platně, smlouva ve znění Dispozice ke smlouvě obsahuje výši RPSN (27,8 %), výše úroku (jako ceny peněz) je jednoznačně zjistitelná pro žalovanou jako spotřebitele srozumitelným způsobem, a jeho procentní sazba sice není explicitně ve smlouvě uvedena, ale je zde odkaz na Sazebník banky (výší dle sazebníku banky), a to tak, že žalované byla ze smlouvy zcela zřejmá výše anuitních splátek, a to, že ve splátkách je již umořován i úrok, úvěr měl být uhrazen žalovanou do 24 měsíců od čerpání úvěru. Soud zastává právní názor, že výše úroku nemusí být explicitně vyjádřena procentní sazbou, ale ze smlouvy musí být zřejmé, kolik úrok činí, a to způsobem pro spotřebitele nematoucím a snadno zjistitelným, v daném případě tak bylo stanoveno odkazem na Sazebník banky (ve výši ke dni poskytnutí úvěru). Žalovaná se dostala do prodlení se splácením úvěru a původní věřitel využil svého sjednaného práva a úvěr předčasně dopisem ze dne 25.1.2014 zesplatnil, když smlouvu o kontokorentním úvěru k běžnému účtu žalované vypověděl a převedl na úvěrový účet. Dle historického výpisu, který nebyl žalovanou v rámci tohoto řízení skutkově nijak zpochybněn, odpovídá debetnímu zůstatku částka ve výši 29 968,73 Kč převedená z běžného účtu žalované na úvěrový účet č. [bankovní účet]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 29 968,73 Kč. Žalovaná uvedenou částku neuhradila, pouze dne 9. 12. 2016 zaplatila 862,46 Kč, což vzal soud rovněž za prokázané z platební historie k úvěrovému účtu, jakož i z výpisu tohoto úvěrového účtu. Z výpisu z úvěrového účtu ke dni 21. 6. 2019 pak vyplývá, že žalovaná dlužila z označeného titulu celkem částku 29 106,27 Kč, kterou žalobkyně požaduje k zaplacení na jistině. Žalobkyně nabyla uvedenou pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 18. 6. 2019 s účinností ke dni 21. 6. 2019. Žalovanou již po postoupení pohledávky nebylo žalobkyni ničeho uhrazeno. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 7. 2022 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky, přičemž pohledávka s požadovaným příslušenstvím uhrazena nebyla.

8. S ohledem na výše uvedené bylo tedy žalobě vyhověno, a to včetně požadovaného úroku a úroku z prodlení, když tento má oporu v ust. § 517 obč. zák., když ve shodě s uplatněným nárokem žalobkyní soud dospěl k závěru, že žalovaná je v prodlení se zaplacením svého dluhu již od 11. 3. 2014 jak již bylo také pojednáno o splatnosti a případném prodlení výše, na což soud odkazuje.

9. Částku 29 106,27 Kč s příslušenstvím je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když soud neshledal důvod pro povolení lhůty delší či pro zaplacení této částky ve splátkách.

10. Žalobkyně se zaplacení částky ve výši celkem 29 106,27 Kč s příslušenstvím domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 1 165 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1 písm. b) (tj. 1 455,50 Kč) ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši 290,50 Kč Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení. Soud proto zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 6 053,50 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 455,50 Kč, a částku 4 598 Kč za zastoupení žalobkyně advokátem. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a sepis žaloby) a dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. částku 2 300 Kč za jeden úkon právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně po zahájení řízení – za účast u ústního jednání dne [datum]. Za tyto 4 úkony mu náleží odměna ve výši 3 200 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. 1 x 300 Kč, tj. částka 600 Kč a 21 % DPH ve výši 798 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 455,50 Kč činí 6 053,50 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

12. Soud neuznal jako náklady potřebné k účelnému uplatňování práv žalobkyně proti žalované podání žalobkyně ze dne 17. 8. 2023, ani náklady za účast právní zástupkyně žalobkyně u pokračování prvního ústního jednání dne 25. 10. 2023, které bylo nařízeno pouze proto, že žalobkyně nebyla schopna k výzvě soudu u tohoto jednání ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. doplnit skutková tvrzení a označit důkazy o tom, v jaké výši byl žalované poskytnut úvěr a kdy se tak stalo, k tomuto požádala soud, aby jí poskytl lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů. Doplnění tvrzení a označení důkazů pak žalobkyně provedla v podání ze dne 17. 8. 2023, a soud tak pokračoval v prvním ústním jednání dne 25. 10. 2023. Obsahovala-li by žaloba potřebná tvrzení a označení důkazů, nemuselo dojít k přerušení prvního ústního jednání dne 19. 7. 2023 za účelem poskytnutí lhůty žalobkyně, která nebyla schopna dne 19. 7. 2023 u jednání provést„ doplnění tvrzení a označení důkazů jak byla soudem při jednání vyzvána právní zástupkyně žalobkyně, proto nelze považovat úkony„ doplnění tvrzení ze dne 17. 8. 2023 a účast u jednání dne 25. 10. 2023“ za účelně provedené, za které by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení, jak účelnost úkonů zmiňuje právě ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. Proto soud za tyto dva úkony žalobkyni nepřiznal žádnou odměnu ani náhradu hotových výdajů.