20 C 138/2018

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Solanskou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 23 529,93 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 23 529,93 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Předmětem řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky ve výši 23 529,93 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru.

2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

3. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení insolvenčního řízení žalovaného vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. V řízení bylo pokračováno poté, co usnesení [název soudu] č.j. [insolvenční spisová značka], jímž bylo insolvenční řízení skončeno, nabylo právní moci dne [datum].

4. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav.

5. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] V této smlouvě se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Oproti tomu se žalovaný zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami ve výši 822 Kč, platit úrok ve výši 16,9% p.a. a poplatky. Žalovaný splátky úvěru řádně nesplácel, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr sesplatnila ke dni [datum] Oznámením o prohlášení úvěru za splatný.

6. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] a.s. a [právnická osoba]

7. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně přihlásila svou pohledávku do insolvenčního řízení žalovaného z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve výši 31 359,82 Kč (přihláška P-10). Pohledávka žalobkyně nebyla popřena co do důvodu, výše ani pořadí. Ze zprávy o plnění oddlužení soud zjistil, že dlužník – žalovaný oddlužení splnil a zaplatil 100 % zjištěných pohledávek. Pravomocným usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] insolvenční soud osvobodil žalovaného od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny.

8. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o úvěru, na základě, které žalovaný čerpal úvěr ve výši 40 000 Kč, který řádně nesplácel, a proto byl ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaný v rámci insolvenčního řízení celou dlužnou částku včetně příslušenství žalobkyni uhradil. Žalovaný byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny.

9. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se v tomto řízení použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen občanský zákoník) a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen obchodní zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí, dosavadními právními předpisy.

10. Po právní stránce, soud posoudil smluvní vztah právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného podle § 497 obchodního zákoníku, ve znění ke dni uzavření smlouvy jako smlouvu o úvěru.

11. Podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku.

12. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce není důvodný. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně přihlásila žalovanou pohledávku do insolvenčního řízení žalovaného, v rámci kterého jí byla žalovaná částka včetně příslušenství v plné výši uhrazena. Navíc byl žalovaný osvobozen od placení zbytku neuhrazených pohledávek, které byly nebo měly být přihlášeny do insolvenčního řízení, tedy těch vzniklých do rozhodnutí o úpadku.

13. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaný žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství uhradil, ev. této se nelze v tomto řízení domáhat, když jde o naturální obligaci, soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Zcela úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto rozhodl soud tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.