20 C 21/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Solanskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, adresa o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně zamítá co do nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 1 000 Kč

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovaným jako dlužníkem na straně druhé smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odst. 4.3. smlouvy o úvěru. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky. Úroky úvěru měly být žalovaným žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách 4 000 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne datum. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalovanému první upomínku ze dne datum, kde vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však vůči žalobkyni své splatné závazky neuhradil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému druhou upomínku ze dne datum. I přes zaslání několika upomínek tak nebyla ze strany žalovaného řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne datum. Žalobkyně proto dne datum, dle ustanovení článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě zbývající jistiny úvěru, kapitalizovaného smluvního úroku vypočteného ode dne prodlení s danou splátkou do dne zaslání zesplatnění a nákladů na upomínkování. Žalovaný neuhradil na jistinu pohledávky ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku ve výši 10 000 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. hodnota a upomínku č. hodnota v souladu čl. V. odst. 5.

4. Smlouvy o úvěru, zákonný úrok z prodlení v odpovídající výši z této částky a náhradu nákladů soudního řízení. Žalobkyně uvádí, že před uzavření smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti, kdy k prokázání této skutečnosti odkazuje na přílohu smlouvy o úvěru, kde je uveden detailní rozbor posouzení úvěruschopnosti prokazující splnění této zákonné povinnosti žalobkyně. Dne datum byla žalovanému odeslána „Předžalobní výzva, a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě nejpozději do datum.

2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

3. Soud ve věci provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum elektronicky prostřednictvím klientské zóny písemnou smlouvu o úvěru č. hodnota. V této smlouvě se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Oproti tomu se žalovaný zavázal splácet úvěr společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách po 4 000 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Roční procentní sazba nákladů činila 652,95 % p.a. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce 6 měsíců. Celková částka spotřebitelského úvěru dle smlouvy byla splatná ke dni datum V čl. 5.4 smlouvy byly dohodnuty náklady na upomínkování ve výši 500 Kč za první upomínku a 500 Kč za druhou upomínku. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s Předsmluvní dokumentací, což potvrzuje autorizační doložka ze strany žalovaného. Žalovaný byl seznámen s roční procentní sazbou nákladů, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a tabulkou umoření. Z přílohy č. hodnota k úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného s kladným závěrem. Z potvrzení o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně vyplatila žalovanému dne datum úvěr ve výši 10 000 Kč bezhotovostně převodem na účet č. č. účtu. Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil řádně, ač byl žalobkyní opakovaně upomínán (1. upomínka ze dne datum, 2. upomínka ze dne datum), žalobkyně proto ke dni datum úvěr na základě článku V. odst. 5.5. smlouvy o úvěru zesplatnila, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 35 480 Kč do datum. (předžalobní upomínka ze dne datum včetně dokladu o odeslání).

4. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný neuhradil na jistinu pohledávky ničeho.

5. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně úvěr ve výši 10 000 Kč. Smluvní strany si dohodly úrok ve výši 40 % měsíčně, s roční procentní sazba nákladů ve výši 652,95 % p.a. Částka ve výši 10 000 Kč byla předvedena na účet žalovaného dne datum. Žalovaný nesplácel řádně splátky, proto žalobkyně ke dni datum úvěr sesplatnila. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.

6. Po právní stránce, soud posoudil smluvní vztah žalobkyně a žalovaného podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně uzavřela smlouvu jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen ,,ZoSÚ“).

7. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

11. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je jen částečně důvodný. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru je ujednání o závazku úvěrujícího poskytnout určitou částku úvěrovanému a povinnost úvěrovaného poskytnutou částku vrátit a zaplatit úrok. V řízení bylo prokázáno, že v úvěrové smlouvě ze dne datum si účastníci dohodli obchodní úrok ve výši 40% měsíčně. Úrok ve výši 520 % ročně při úvěru ve výši 10 000 Kč s dobou splatnosti 6 měsíců je dle názoru soudu odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující mnohonásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům. Soudní judikatura dovodila, že nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. K těmto závěrům dospěl rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, přičemž v daném případě, kdy byl sjednaný úrok téměř čtyřikrát vyšší než nejvyšší bankovní úroková sazba, soud dovodil, že se jedná o ujednání v rozporu s dobrými mravy. Ohledně obvyklé míry úrokových sazeb soud odkazuje např. na databázi České národní banky ARAD, z níž vyplývá, že v březnu rok, kdy byla smlouva uzavřena, činila obvyklá úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 8,83 % p.a. Je tak zřejmé, že žalobkyní požadovaná roční procentní sazba nákladů, resp. úroková sazba 520 % p.a. je oproti zjištěné běžné sazbě zcela nesrovnatelná. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, ke které soud přihlíží podle ust. § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti. Jelikož ujednání o úrocích není možné oddělit od ostatního obsahu smlouvy, považuje soud z důvodu neplatnosti ujednání o úrocích za absolutně neplatnou celou smlouvu o úvěru.

14. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku má žalobkyně s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru právo na vrácení toho, co plnil, tedy vrácení poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč. V řízení bylo současně prokázáno, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho. Proto soud zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč, a to dle ust. § 2993 občanského zákoníku bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s částkou ve výši 10 000 Kč je žalovaný povinen podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalovaného se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobkyně k úhradě dluhu (která byla obsažena v předžalobní výzvě ze dne datum). Žalobkyně v této výzvě požadovala splnění dluhu do datum. Splatnost nároku z bezdůvodného obohacení tak nastala dne datum. Následujícího dne, tj. datum se žalovaný dostal do prodlení.

15. Nárok žalobkyně na další plnění (náklady na upomínky) nemá oporu v provedeném dokazování. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky za dobu od datum do zaplacení a ve zbylém rozsahu žalobu zamítl. Dlužnou částku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění má oporu v ust. § 160 odst.1 o.s.ř.

16. Jelikož byla žalobkyně převážně úspěšná, má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), z částky 300 Kč za 3 paušální náhrady po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za provedené úkony právní služby, to vše zvýšeno o 21% DPH. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož byly splněny všechny podmínky pro jeho použití. Z úřední činnosti je soudu známo, že ve skutkově i právně obdobných věcech, uplatňuje žalobkyně své nároky opakovaně formou ustáleného vzoru, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, když současně byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení ve výši celkem 2 252 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.