20 C 57/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Solanskou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 23 937 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 9 833,82 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení částky ve výši 10 566,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 400 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, a co do částky ve výši 2 500 Kč a 3 537 Kč, zamítá.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, , doplněnou dne , datum, , se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 23 937 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela dne , datum, s žalovaným smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5 400 Kč. Jistina a Poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne , datum, , žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh uhradil 1 263 Kč. Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www., právnická osoba, .cz. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení, účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 Smlouvy), kdy písemné výzvy odeslány dne: , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ). Žalobkyně se s žalovaným na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání návrhu činí 22 900 Kč. Smluvní pokuta dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 15 000 Kč, a to konkrétně ode dne , datum, (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne , datum, . Jedná o částku 4 800 Kč. Tato částka byla ponížena částečnou úhradou žalovaného, a to na výši 3 537 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne , datum, , žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil. Alternativně se žalobkyně domáhala dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce.Řízení bylo v době od , datum, do , datum, přerušeno v důsledku insolvenčního řízení žalovaného, které skončilo jeho zastavením. Ze zprávy oddlužení žalovaného soud zjistil, že v rámci insolvenčního řízení bylo žalobkyni uhrazeno na dlužnou pohledávku celkem 3 903,18 Kč.

2. Žalovaný se k předmětné žalobě nijak nevyjádřil a do spisu nedoložil žádné důkazy stavící na svou obranu. Za situace, kdy jak žalobkyně, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasily s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne , datum, účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční částku ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného (smlouva o zápůjčce ze dne , datum, , potvrzení o platbě). Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 400 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne , datum, . Žalovaný na zápůjčku uhradil 1 263 Kč a 3 903,18 Kč (zpráva o plnění oddlužení, tvrzení žalobkyně). Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne , datum, (upomínky, předžalobní výzva, podací arch). Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nedoložila žádné důkazy.

4. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), a to včetně ustanovení § 86 a 87 tohoto zákona.

5. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

7. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.

9. Poté co soud takto aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žalobkyně při sjednávání zápůjčky nepostupovala s odbornou péčí, když dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně ke svým tvrzením nedoložila žádný důkazy a výslovně v podání ze dne , datum, požadovala dlužnou částku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z § 86 ZoSÚ, což má za následek neplatnost předmětné smlouvy o zápůjčce, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

10. V důsledku neplatnosti smlouvy o zápůjčce je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, přičemž žalovaný jí zaplatil celkem 5 166,18 Kč, soud proto zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši 9 833,82 Kč, a to dle ust. § 2993 občanského zákoníku bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly.

11. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost zbývající části jistiny nenastala, pročež nemohl zatím vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Z § 87 ZSoÚ, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace § 87 ZSU nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. K tomu lze odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024-160. Jelikož žalovaný dle tvrzení žalobkyně nic dalšího neuhradil, a nehradí doposud, je naprosto zjevné, že zatím nebylo v jeho možnostech uvedený dluh splnit.

12. Nárok žalobkyně na další plnění (poplatky, smluvní pokuta) nemá oporu v provedeném dokazování. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 9 833,82 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Lhůta k plnění má oporu v ust. § 160 odst.1 o.s.ř. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.

13. Jelikož byl žalovaný převážně úspěšný, měl by vůči procesně neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že se žalovanému náhrada nákladů řízení nepřiznává.