20 C 60/2017

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Solanskou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o povolení nezbytné cesty

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal povolení nezbytné cesty, ve prospěch vlastníka pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa], obč. vyb. v části [územní celek], a pozemku parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. úz. [obec], okres [okres], přes pozemek parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. úz. [obec], okres [okres], a to jako služebnost stezky a cesty, zakládající jednak právo chodit nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek a jednak právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, a to v rozsahu celého tohoto služebného pozemku parc. [číslo] s tím, že vlastník služebného pozemku je povinen tuto služebnost strpět, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 71 628 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů řízení státu částku ve výši 25 950 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce vůči žalovanému domáhal, aby soud povolil nezbytnou cestu k pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, a k pozemku parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, zapsaným v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. úz. [obec], okres [okres] přes pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a kat. úz. [obec], okres [okres], a to jako služebnost v rozsahu celého tohoto pozemku. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] v obci [obec]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v obci [obec]. [adresa] je žalobcem využívána jako sídlo Jednotky sboru dobrovolných hasičů [územní celek] a též jako sídlo Společné jednotky požární ochrany svazu obcí [obec] – [obec]. Jedna výjezdová garáž vozidel jednotky je situována v čelním traktu budovy [adresa] a další výjezdová garáž je situována na pozemku [parcelní číslo]. Vstup – dveře do budovy se nacházejí v její čelní části. Mezi budovou a plechovou garáží se dále nachází jedno nekryté stání pro vozidlo jednotky. Úkolem a posláním jednotky je mimo jiné plnit povinnosti podle § 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění, a to zejména prováděním požárního zásahu a záchranných prací při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech nebo soustředěním a nasazování sil a prostředků. Jediné možné spojení s veřejnou - přilehlou místní komunikací, umožňující žalobci řádně hospodařit s budovou [adresa] a pozemkem p. [číslo] v daném rozsahu je užívat, je pouze přes pozemek žalovaného. Přestože je pozemek žalovaného tzv. veřejným prostranstvím ve smyslu ustanovení § 34 zákona o obcích a jako takový je i uveden v obecně závazné vyhlášce [územní celek] [číslo] [rok], vlastník tohoto pozemku přístupu žalobce k budově [adresa] brání. Naposledy navezl dne [datum] před budovou [adresa] kopy stavebního materiálu, a to aniž by mu k zahájení jakýchkoliv stavebních prací svědčilo příslušné oprávnění. Žalobci tak nezbývá než se domáhat povolení nezbytné cesty soudem. S ohledem na velikost zásahových vozidel a nezbytný manévrovací (manipulační) prostor žádá žalobce, aby soud povolil nezbytnou cestu v rozsahu celého pozemku žalovaného parc. [číslo]. V návaznosti na postoj žalovaného k otázce obecného užívání jeho pozemku coby veřejného prostranství, s ohledem na dlouhodobý záměr žalobce využívat budovu [adresa] a přilehlý pozemek parc. [číslo] pro potřeby hasičské jednotky a za účelem předejití dalších možných sporů do budoucna se pak žalobce domnívá, že je namístě, aby soud povolil nezbytnou cestu jako služebnost, tj. s věcněprávními účinky erga omnes. Dopisem ze dne [datum], kterým žalobce reagoval na oznámení žalovaného ze dne [datum], o znepřístupnění vjezdu k budově, bylo žalovanému sděleno, že jeho počínání nemá oporu v právu. Žalovaný přesto přístup k budově a přilehlým garážím žalobci znemožnil. Spolu s žalobou podal žalobce rovněž návrh na vydání předběžného opatření, na základě kterého by soud uložil žalovanému, aby umožnil a strpěl nerušený vjezd a výjezd Jednotky dobrovolných hasičů z budovy [adresa], z garáže a nekrytého stání nacházejících se na pozemku [parcelní číslo] to vše v obci [obec] a dále umožnil a strpěl nerušené vcházení do budovy [adresa] a nerušené vycházení z této budovy.

2. Usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud nařídil předběžné opatření, kterým uložil žalovanému, aby umožnil a strpěl nerušený vjezd a výjezd jednotce dobrovolných hasičů z budovy [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo] a garáže a nekrytého stání nacházejících se na pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec], umožnil a strpěl nerušené vcházení do budovy [adresa] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] a nerušené vycházení z této budovy.

3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí s tím, že účelem žaloby je odpoutat pozornost od snahy žalobce jakýmkoli způsobem znemožnit žalovanému svobodně nakládat s jeho majetkem a řádně o něj pečovat. Chování a jednání žalobce žalovaný vnímá jako omezování vlastnického práva veřejnou mocí. Žalobce se více jak 7 let bezdůvodně obohacuje na úkor žalovaného, kdy pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] plně využívá ke svým účelům a není ochoten se jakkoliv podílet na nákladech spojených s jeho údržbou. Žalobce byl včas a s dostatečným předstihem informován, že bude zpevněná plocha na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] od [datum] opravována z důvodu jejího špatného stavu a k budově ani přilehlým pozemkům nebude po dobu její opravy přístup. Žalovaný potvrdil, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], ale jeho způsob využití není komunikace, nýbrž jiná plocha. Pozemek žalovaného rozhodně není veřejným prostranstvím ve smyslu ust. § 34 zákona o obcích, když nesplňuje znaky v tomto ustanovení uvedené a zároveň není takto veden ani v pasportu místních komunikací obce. Geneze jednání mezi žalobcem a žalovaným, resp. jeho právním předchůdcem, se datuje již od roku [rok], kdy žalobce odmítl pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] koupit, tehdy za symbolickou cenu, s tím že ho nepotřebuje. Žalovaný žalobci navrhl od roku [rok] několik řešení v podobě směny tohoto pozemku za jiný. Žalobce však na tyto nabídky nikdy nijak nereagoval. Není pravdou, že jediné možné spojení s veřejnou cestou umožňující žalobci řádně hospodařit s budovou [adresa] a pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec], je pouze přes pozemek žalovaného parc. [číslo]. Žalobce má možnost se k předmětné budově a pozemku dostat po vlastních pozemcích, když je vlastníkem neopravitelné budovy na parcele [číslo] – bývalého holičství, která má narušenou statiku a je v dezolátním stavu a také„ černé“ stavby garáže, kterou má v současné době nařízenu odstranit. Kdyby tyto stavby odstranil, získal by svůj vlastní vjezd k budově na parc. č. st. [číslo] i pozemku parc. [číslo]. Dle žalovaného tak není naplněn předpoklad pro zřízení nezbytné cesty ve smyslu ust. § 1032 občanského zákoníku. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by bránil žalobci v přístupu k budově [adresa] v k.ú. [obec]. Žalovaný po předchozích oznámeních a upozorněních skutečně navezl v rámci běžné údržby na předmětný pozemek stavební materiál. Žalovaný však nebrání žalobci v přístupu k budově ani jejímu pozemku. Aktuální tvrzení žalobce o dlouhodobém záměru využívat předmětnou budovu a pozemek pro potřeby hasičské jednotky je v rozporu s jeho jednáním a tvrzením v letech předchozích, kdy o pozemek zájem neprojevoval. Současný postoj žalobce je dle žalovaného zcela účelový, a to zejména v kontextu dalších událostí a sporů, jež mezi sebou účastníci v současné době vedou.

4. V reakci na vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že pozemek žalovaného je veřejným prostranstvím a již z tohoto důvodu je žalobce oprávněn jej jako takový užívat. Žalovaný opomenul, že prostor, jenž splňuje zákonné znaky veřejného prostranství, je veřejným prostranstvím ze zákona (ex lege). Příslušná obecně závazná vyhláška, jíž obec zpoplatňuje užívání veřejného prostranství, pouze deklaruje již existující stav. K podání současné žaloby však vedlo obstrukční jednání žalovaného, které jasně signalizuje, že bez soukromoprávní úpravy vztahu užívání pozemku žalovaného nebude možno přístup k nemovitostem ve vlastnictví žalobce do budoucna účelně zajistit. K tvrzení žalovaného, že způsob využití pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] není ostatní komunikace, ale jiná plocha, žalobce uvedl, že územní souhlas vydaný [stát. instituce] dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [rok] [spisová značka], z něhož žalovaný zřejmě vychází, byl dne [datum] usnesením téhož úřadu pro nezákonnost zrušen a nelze z něj nadále vycházet. Otázka přístupu k nemovitostem je pro žalobce do budoucna zcela zásadní, když již dlouhodobě plánuje celkovou renovaci budovy [adresa] na pozemku par. č. St. [číslo] tak, aby tato mohla vytvořit moderní a plnohodnotné zázemí Společné jednotce požární ochrany svazku obcí [obec] [obec], když právě nevyřešená situace příjezdu v realizaci tohoto záměru brání.

5. U jednání dne [datum] žalobce k možnosti přístupu přes pozemek parc. č. st. [číslo] uvedl, že tento pozemek je zastaven domem, dále je oplocen. Přístup přes pozemek žalovaného parc. [číslo] je nejpřirozenějším přístupem k nemovitostem žalobce a fungoval desítky let. Původně byla budova [adresa] obecním úřadem, prostor před ním byl takovým náměstím, které bylo užíváno veřejností. Než se vlastníkem pozemku [číslo] stal žalovaný, patřil tento pozemek [organizace], na pozemku byla autobusová zastávka. Přístup přes pozemek žalovaného nebyl dlouhodobě nikým zpochybňován, až žalovaným. Hlavním účelem užívání nemovitosti žalobce je využití pro Sbor dobrovolných hasičů, ale současně obec využívá prostory budovy [adresa] i pro jiné účely, a to zejm. společenské a kulturní, např. výstavy Spolku zahrádkářů. Žalovaný tvrdil, že již v roce [rok], konkrétně dopisem ze dne [datum], nabízel žalobci směnu pozemku parc. [číslo] za jednotlivé části pozemků [číslo], [číslo] a [číslo], vše v k.ú. [obec], a to i případně s doplatkem rozdílu hodnot pozemků. Dle názoru žalobce žalovaný v současné době předmětný pozemek využívá k tomu účelu, aby vytvářel tlak na obec Morávka v souvislosti s jeho podnikatelskými cíly, kdy měl zájem o uzavření nájemní smlouvy, případně kupních smluv s obcí. Pozemek žalovaného využívá Sbor dobrovolných hasičů k přístupu k nemovitostem žalobce, a to denně v souvislosti se zajištěním bezpečnosti na úseku požární ochrany, rovněž je pozemek žalovaného využíván občany obce Morávka k chůzi, jízdě, parkování. Žalovaný tvrdil, že nemá zájem bránit v užívání svého pozemku, pokud došlo k navezení určitého stavebního materiálu, šlo pouze o jeho údržbu.

6. Účastníci učinili nesporným, že z garáže v budově [adresa] se nedá vyjet jinudy, než vraty v čelní straně budovy.

7. Podáním ze dne [datum] a [datum] žalobce doplnil, že požadovaná služebnost má spočívat ve zřízení pozemkové služebnosti stezky a cesty, zakládající jednak právo chodit nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek a jednak právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, a to v rozsahu celého tohoto služebného pozemku. [adresa] je s účinností od [datum] užívána jako sídlo Společné jednotky požární ochrany svazku obcí [obec] [obec]. Současně s tím užívá budovu jakožto své sídlo rovněž SH ČMS – Sbor dobrovolných hasičů [obec], [IČO], jakožto pobočný spolek Sdružení hasičů [obec], [anonymizováno] a [anonymizováno], [IČO]. Zapsaným účelem pobočného spolku je vykonávání činností v oblasti protipožární ochrany. Budovu dále užívají za účelem výkonu spolkové činnosti, a to zejména pořádání výstav, schůzí a kroužků, rovněž Základní organizace Českého zahrádkářského svazu [obec], IČ [číslo], a Český svaz včelařů, z.s., [IČO].

8. V podání ze dne [datum] žalovaný uvedl, že budova [adresa] je využívána příležitostně pro schůze a akce zahrádkářů, stejně tak je sporadicky využívána pro potřeby Sboru dobrovolných hasičů. Žalovaný zopakoval, že nikdy od roku [rok] nedošlo k tomu, že by bylo komukoli zabráněno ve vstupu či vjezdu/výjezdu z budovy. Naopak je to žalobce, který brání žalovanému v opravě zpevněné plochy. K budově [adresa] nacházející se na vedlejším pozemku parc. č. st. [číslo] (ve vlastnictví obce) žalovaný uvedl, že tato budova je technicky a staticky nevyhovující, neopravitelná, provozu neschopná. Sám žalobce podal žádost o její odstranění, a v případě kdyby k tomuto skutečně došlo, získal by žalobce přístup k budově [adresa] po svých pozemcích bez potřeby omezovat vlastnictví žalovaného. Pozemek parc. č. st. [číslo] není oplocen. Žalovanému není zřejmé, z jakého důvodu žalobce žádá o zřízení nezbytné cesty, pokud tvrdí, že předmětný pozemek [číslo] je veřejným prostranstvím. Dle žalovaného nevyužil žalobce v roce [rok] nabídku [právnická osoba] na odkup pozemku parc. [číslo] za částku 20 000 Kč a následně pozemek zakoupil žalovaný, resp. jeho právní předchůdce [jméno] [příjmení], za částku 68 400 Kč na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Uvedeným jednáním si žalobce způsobil nedostatek přístupu k budově sám a zcela dobrovolně. Žalovaný nabyl vlastnictví pozemku na základě rozhodnutí jediného akcionáře [jméno] [příjmení] ze dne [datum], který vložil mimo jiné i tento pozemek jako nepeněžitý vklad do základního kapitálu [právnická osoba] [anonymizováno] a.s.

9. Žalovaný v průběhu řízení nabídl žalobci směnu pozemku parc. [číslo] za pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] v celkové výměře 4133 m2. Pokud nabízel pozemky ke směně žalobce (parc. [číslo] část pozemku parc. [číslo]), pak šlo dle názoru žalovaného o nehodnotné kousky pozemků podél silnice. Žalovaný nikdy nenabídl žalobci koupi předmětného pozemku, jedinou alternativou bylo pozemky směnit. Ani případné zřízení nezbytné cesty nevyřeší dle žalovaného komplikovanou a konfliktní situaci, jež je mezi účastníky dlouhodobě nastolena. Žalovaný má za to, že zřízením nezbytné cesty, byť za náhradu, by byl jeho pozemek zcela znehodnocen a to za situace, kdy jednak existují i další možnosti, jak může obec přístup získat, a navíc stále probíhá řízení o odstranění nepovolené stavby.

10. U jednání dne [datum] žalobce odmítl návrh žalovaného na směnu pozemků jako nepřijatelný, neboť pozemky, které by žalovaný chtěl směnit, jsou pozemky tvořící veřejné prostranství v obci. Jde o jedny z nejcennějších obecních pozemků, které jsou veřejností volně využívány a obcí k tomuto účelu i určeny. Žalovaný po koncentraci řízení, která nastala dne [datum], tvrdil, že žalobce má přístup ke svým pozemkům přes pozemek parc. č. st. [číslo] za předpokladu, že bude zbourána stavba, která na něm stojí a současně budou vybourána nová vrata pro vjezd hasičských vozidel do budovy [adresa].

11. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j.: [číslo jednací], okresní soud návrhu žalobce v celém rozsahu vyhověl, povolil nezbytnou cestu za jednorázovou úplatu a žalovaného zavázal k náhradě nákladů řízení. Krajský soud v Ostravě rozsudek okresního soudu potvrdil.

12. K dovolání žalovaného nejprve Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušil rozsudek odvolacího soudu a následně krajský soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušil rozsudek okresního soudu a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Nadřízené soudy uložily okresnímu soudu zabývat se zejména otázkou, zda si žalobce nezpůsobil nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 občanského zákoníku a zda charakter pozemku parc. [číslo] (veřejné prostranství) nevylučuje zřízení nezbytné cesty.

13. Žalobce na výzvu soudu doplnil žalobní tvrzení tak, že není pravdou, že žalobce měl možnost v roce [rok] koupit pozemek p. [číslo] za 20 000 Kč. Žalobce dlouhodobě usiloval o koupi pozemku od právního předchůdce žalovaného – [právnická osoba] [část obce] [právnická osoba], která o prodej pozemku neměla zájem a opakovaně deklarovala pouze ochotu k jeho směně za jiný, blíže neurčený pozemek. Adekvátním pozemkem ke směně však žalobce tehdy nedisponoval. Přechodně byla situace užívání pozemku vyřešena uzavřením nájemní smlouvy v roce [rok] na dobu určitou 10 let. V průběhu uvedeného období trvání nájemní smlouvy žalobce opakovaně nabízel možnost odkupu pozemku, na kterou však bylo ze strany tehdejšího vlastníka reagováno záporně. Naposledy žalobce požádal [právnická osoba] [část obce] [právnická osoba] o odprodej pozemku dopisem ze dne [datum]. Aniž to však věděl, [právnická osoba] [část obce] [právnická osoba] dne předcházejícího, tj. [datum], pozemek prodala panu [jméno] [příjmení] za cenu 68 400 Kč.

14. Dle názoru žalobce slouží pozemek parc. [číslo] jako veřejné prostranství celé veřejnosti bez omezení. Faktickému užívání pozemku žádná překážka jako například plot, závora nebo výstražná cedule nebrání. Pozemek plní účel náměstíčka obce s budovami. Je součástí současného centra obce. Nachází se na něm budova bývalého obecního úřadu, který dnes funguje jako spolkový dům a hasičská zbrojnice. Na východní straně tohoto náměstíčka se nachází obchůdek se smíšeným zbožím a na straně západní budova bývalého kadeřnictví. Přes toto obecní náměstíčko pak rovněž docházejí lidé k moštárně a včelárně, které se nacházejí za budovou starého obecního úřadu, přičemž přístup odjinud není možný. Jde o mírně svažitý pozemek, na kterém se nachází pouze asfaltová zpevněná plocha. Stav pozemku umožňuje jeho užívání jako náměstíčka a centra obce. Pozemek plní funkci veřejného prostranství„ odnepaměti“ a lze tudíž předpokládat konkludentní souhlas s jeho užíváním coby veřejného prostranství některým z právních předchůdců žalovaného. Proti veřejnému užívání pozemku coby veřejného prostranství žalovaný aktivně zasáhl nejprve oznámením doručeným obecnímu úřadu [územní celek] dne [datum]. V něm žalobci oznámil, že počínaje dnem [datum] bude zahájena rozsáhlá rekonstrukce zpevněné plochy pozemku a po dobu této rekonstrukce nebude možné na tuto parcelu vůbec vstupovat. Sdělil dále, že z bezpečnostních důvodů bude celá parcela oplocena transparentním ocelovým plotem se vstupní branou, která bude z důvodu prováděných prací, uschování materiálu a stavebních strojů trvale uzamčena. Dne [datum] pak žalovaný zavezl část pozemku struskou.

15. Nároky žalobce na přístup k jeho nemovitostem z důvodu účelného hospodaření s nimi a jejich užívání v budoucnu vzrostou, a to v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí budovy starého obecního úřadu, na jehož místě má vyrůst Polyfunkční dům [obec] coby moderní zázemí obce a obecního života. V rámci uvažovaného stavebního záměru vznikne zcela nové zázemí hasičů, nová kulturní a společenská místnost a klubovna. V budově rovněž vzniknou dva nové obecní byty. Záměrem obce je, aby se v polyfunkčním domě konaly zasedání zastupitelstva obce, přednášky, výstavy a objekt sloužil k rozvoji spolkové činnosti v obci. Součástí záměru je rovněž vybudování nového objektu ke komerčním účelům. Již dnes přitom členská základna hasičů představuje celkem přes 80 členů. Hasiči se pravidelně scházejí, mají výroční schůze, schůze výboru. Je nezbytné, aby přes pozemek vyjížděli k zásahům a cvičným jízdám. Část tohoto pozemku přitom nutně využívají pro odstavení a manipulaci s vozidly, na nichž provádějí úkony oprav a údržby. Hasiči jsou vybaveni automobilovou cisternou MAN o hmotnosti 14 tun, která je zásahovým vozidlem výjezdové jednotky JPO III [obec]. Dále disponují dopravním automobilem Toyota Hilux a Tatra 805. Obec bude navíc pořizovat nový dopravní automobil L1Z MAN TGE, který bude určen výhradně pro přepravu osob. Spolek Českého zahrádkářského svazu má přibližně 74 členů. Organizuje setkání a výstavy a výroční schůze a besedy. Stejně tak spolek včelařů, který má 84 členů.

16. Žalobce doplnil že postoj žalovaného k užívání pozemku coby veřejného prostranství není konstantní, neboť v řízení před stavebním úřadem žalovaný uvedl, že nesouhlasí s tím, že by pozemek parc. [číslo] byl veřejným prostranstvím, ačkoliv například v řízení před odvolacím soudem i dovolacím soudem už opakovaně prohlásil, že se o veřejné prostranství jedná. Z uvedeného je zřejmé, že jiným než navrhovaným způsobem, tj. povolením nezbytné cesty formou služebnosti zatěžující celý pozemek žalovaného, nebude možno do budoucna zajistit, aby žalobce mohl řádně hospodařit se svými nemovitostmi a účelně je užívat, když dosavadní způsob užívání pozemku coby veřejného prostranství je pro potřeby přístupu žalobce nedostačující.

17. K existenci veřejně přístupné pozemní komunikace na pozemku parc. [číslo] žalobce doplnil, že veřejně přístupná pozemní komunikace vede po části pozemku parc. [číslo]. Rozsah zasažení pozemku touto pozemní komunikací je patrný z geometrického plánu [číslo] [rok], zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] – viz nově oddělený pozemek parc. [číslo]. Veřejně přístupná pozemní komunikace vede v uvedené hranici pozemkem žalovaného od nepaměti. V souladu s bodem 2 směrnice Ministerstva dopravy [číslo jednací] pak byla dne [datum rozhodnutí] zařazena do pasportu místních komunikací pod bodem„ 7b“ jako místní komunikace II. třídy. V aktuálně platném pasportu místních komunikací je komunikace evidována jako místní komunikace III. třídy. Místní komunikace je evidována jako dlouhodobý hmotný majetek obce.

18. U jednání soudu dne [datum] žalobce uvedl, že obec žalovanému platí úhradu za užívání předmětného pozemku z titulu bezdůvodného obohacení. Pro plánovanou výstavbu polyfunkčního domu a vydání stavebního povolení pro stavbu garáže na pozemku by měl postačit přístup k veřejné komunikace přes veřejné prostranství na pozemku par. [číslo]. Od března [rok] nedošlo ze strany žalovaného k omezení možnosti přístupu do budovy [adresa] nebo na přilehlé pozemky žalobce.

19. Žalobce dále tvrdil, že v případě přemístění garážových vrat na boční stranu budovy by šlo o podstatný zásah do celkové konstrukce budovy a znamenalo by přestavbu budovy ze stavebně technického hlediska. S ohledem na půdorysné vymezení budovy by nemohla budova být účelně využívána, mimo jiné způsobem, jakým je využívána v současné době.

20. Dle Studie změny dispozičního uspořádání garáží, budovy [adresa] v obci [obec] (hasičské zbrojnice), zpracované [titul] [jméno] [příjmení] v únoru [rok], by změna orientace stávající garáže, ať již v jakékoliv možné variantě znamenala zásadní narušení statiky budovy za cenu velké finanční náročnosti, demoliční zásah do všech pater budovy i střešní konstrukce a s tím spojenou rekonstrukci takto dotčených částí stavby. Varianta ve studii označená jako„ A“ by dále znamenala: nutnost přemístění schodiště za cenu velké finanční náročnosti a zkrácení velikosti garáže na nedostatečných 9.600 mm (z hlediska [anonymizováno] [číslo]). Dle odhadu zpracovatele studie by pak finanční náklady změny dispozičního uspořádání při variantě„ A“ činily 3 026 400 Kč a při variantě„ B“ 3 192 800 Kč. Dle předběžného odhadu žalobce činí aktuální hodnota nemovitosti (tj. včetně pozemku) částku 3 až 3,5 mil. Kč. Spojení přes pozemek parc. č. st. [číslo] (na němž stála budova bývalého kadeřnictví) nelze ve smyslu § 1029 občanského zákoníku považovat ze dostatečné, pokud by vyvolalo vedle nákladů spojených s budováním vlastní příjezdové cesty také náklady spojené se změnou orientace budovy [adresa], které se svou odhadovanou výší blíží její hodnotě, resp. tuto dokonce převyšují. To vše za situace, kdy v současné době budova [adresa] je spojena s veřejnou cestou dostatečným způsobem tak, aby ji bylo možno řádně užívat bez jakýchkoliv stavebních zásahů, a to způsobem, který je v místě„ od nepaměti“.

21. Žalovaný doplnil svá tvrzení takto: Pozemek parc. [číslo] je veřejně přístupný a fakticky jej mohou užívat všechny osoby bez rozdílu. Užívání pozemku nebrání žádná překážka ani cedule. Pozemek je zcela volně přístupný a přiléhá k budově č. ev.

125. Slouží k průjezdu, průchodu a parkování. Pozemek je reálně pokryt vozovkou a opatřen vodorovným dopravním značením oddělujícím pozemek od přilehlé komunikace. Z jižní strany hraničí se silnicí. Žalovaný souhlas či nesouhlas s užíváním pozemku veřejností neudělil. V minulosti, za vlastnictví právního předchůdce, sloužil pozemek parc. č [číslo] jako zastávka hromadné dopravy, a to samozřejmě z vůle tehdejšího vlastníka. Proto lze dovodit, že právní předchůdce se vznikem veřejného prostranství souhlasil, neboť pozemek sám určil k plnění této funkce. Žalovaný si neuvědomuje, že by aktivně zasáhl proti veřejnému užívání pozemku. Žalovaný pouze v minulosti dočasně uložil na předmětném pozemku stavební materiál, neboť zamýšlel provést rekonstrukci. Tento materiál ovšem následně odstranil.

22. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a znaleckými posudky. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], pana [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], fotodokumentací odstraněné telefonní budky, příkazem Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], odpovědí žalobce ze dne [datum], příkazem k odvozu strusky, platebním výměrem [anonymizováno] [rok], odvoláním proti platebnímu výměru, výzvou k úhradě exekučních nákladů ze dne [datum], dotazem na zjištění frekvence výjezdu hasičských vozidel, knihou jízd hasičského vozidla, rozhodnutím jediného akcionáře [právnická osoba] ze dne [datum], zápisem ze 7. zasedání zastupitelstva ze dne [datum], emailovou i písemnou komunikací se zástupci obce a znaleckým posudkem na zjištění ceny pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec], neboť skutkový stav nezbytný pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně zjištěn z provedených důkazů, případně šlo o důkazní návrhy, které nesloužily k prokázání rozhodných skutečností ve věci. Provedení důkazu znaleckými posudky předloženými žalovaným u jednání dne [datum] soud zamítl, neboť žalovaný důkazy v koncentrační lhůtě neoznačil, ani nešlo o žádnou z výjimek uvedenou v ust. § 118b odst. 1 o.s.ř. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek] a informacemi o pozemku parc. [číslo] st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], občanská vybavenost. Jako nabývací titul pozemku parc. č. st. [číslo] je ve výpisu z katastru nemovitostí uvedeno vznik práva ze zákona – zákon č. 172/1991 Sb. dle §1. Dále je žalobce vlastníkem pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - stavba občanského vybavení, parc. [číslo] zeleň, ostatní plocha, o výměře 1931 m², parc. [číslo] zeleň, ostatní plocha, o výměře [číslo] m², parc [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře 43 m², parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře 384 m². Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře 342 m². Nabývacím titulem je prohlášení vkladatele o vkladu do základního jmění právnické osoby ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Usnesením [stát. instituce] – stavební úřad ze dne [datum], č.j.: [anonymizováno] [rok] [spisová značka] bylo prokázáno, že územní souhlas se záměrem změny způsobu využití pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], na způsob využití ostatní plocha, jiná plocha, byl zrušen. Ze zřizovací listiny Jednotky sboru dobrovolných hasičů [obec] a zřizovací listiny Společné jednotky požární ochrany svazu obcí [obec] – [obec], rozhodnutí [číslo] [rok] o zřízení Společné jednotky sboru dobrovolných hasičů, výpisu z obchodního rejstříku Sboru dobrovolných hasičů [obec] soud zjistil, že Sbor dobrovolných hasičů [obec] a Společná jednotka požární ochrany svazku obcí [obec] [obec] mají sídlo v budově [adresa] v obci [obec]. Účelem Sboru dobrovolných hasičů [obec] je činnost v oblasti protipožární ochrany. Smlouvou o výpůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a Českým svazem včelařů, o.s. bylo zjištěno, že žalobce jako půjčitel přenechal Českému svazu včelařů jako vypůjčiteli do jejich do bezplatného užívání zasedací místnost a místnost ve druhém nadzemním podlaží v budově [adresa] v obci [obec] za účelem spolkové činnosti vypůjčitele, zejména pořádání výstav, konání schůzí spolku a včelařských kroužků pro mládež. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Ze smlouvy o výpůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a Základní organizací Českého zahrádkářského svazu [obec] jako vypůjčitelem soud zjistil, že žalobce přenechal vypůjčiteli do jejich bezplatného užívání prostory v prvním nadzemním podlaží, včetně vybavení v budově [adresa], a to na 20 dní v roce a celoročně místnost (nebytový prostor) nacházející se v prvním nadzemním podlaží budovy za účelem spolkové činnosti vypůjčitele zejména pořádání výstav a konání schůzí spolku. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou. Snímky katastrální, ortofoto mapy a geometrický plán zachycují polohu pozemků parc. č. st. [číslo], parc. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] včetně umístění staveb na pozemcích parc. č. st. [číslo] a st. [číslo], a průběh komunikace na pozemku parc. [číslo]. Fotografie předložené žalobcem a fotografie na č.l. 20 znázorňují budovu [adresa] z čelního pohledu, tedy včetně vstupních dveří a vrat garáže. Dále znázorňují stavbu na pozemku parc. č. st. [číslo], stavbu plechové garáže. Na fotografiích je zachycen i stavební materiál navezený podél hranice pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo] a [číslo]. V obecně závazné vyhlášce [územní celek] [číslo] [rok] – příloze [číslo] ze dne [datum] je uvedeno, že pozemky parc. [číslo] jsou veřejným prostranstvím ve smyslu této vyhlášky. V Oznámení doručeném žalobci dne [datum] je uvedeno, že počínaje dnem [datum] proběhne rozsáhlá rekonstrukce zpevněné plochy na pozemku parc. [číslo]. Po dobu rekonstrukce nebude možné na parcelu vstupovat. Celá parcela bude z bezpečnostních důvodů oplocena, vstupní brána bude trvale uzamčena. Adresáti byli vyzváni, aby si zajistili vjezd, vstup na své pozemky a do svých nemovitostí a parkování, aby nebyli rozsáhlou a dlouhodobou rekonstrukcí zaskočeni. Žalobce měl dále informovat občany v tom směru, že po dobu rekonstrukce budou moci užívat výhradně komunikaci na pozemku parc. [číslo], která je před starým obecním úřadem velmi úzká, čímž se nejspíš stane jednosměrnou. Dopisem ze dne [datum], doručeným dle doručenky [datum], informuje žalobce žalovaného, že pozemek parc. [číslo] považuje za veřejné prostranství, na kterém se navíc nachází místní komunikace. Záměr žalovaného, spočívající v rozsáhlé rekonstrukci zpevněné plochy na pozemku parc. [číslo] spojený s oplocením tohoto pozemku, považovali za šikanózní a v přímé souvislosti se sporem ohledně užívání ski- areálu [anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] informuje žalovaný Hasičský záchranný sbor [územní celek], že počínaje dnem [datum] nebude možné využívat zásahovou jednotku dobrovolných hasičů na [obec] [územní celek] je vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v ní je mimo jiné umístěna požární zbrojnice (výjezdová jednotka) hasičů [obec] [územní celek] nemá k této budově, ani k pozemkům zajištěn přístup, neboť se ho dobrovolně vzdala tím, že odmítla odkoupit pozemek za symbolickou cenu, a to i přes skutečnost, že výjezd hasičských vozidel je v případě zásahu možný pouze přes předmětný pozemek. V případě nutnosti výjezdu nemá být s touto jednotkou při zásazích počítáno, když s ohledem na bezprostřední blízkost integrovaného záchranného sboru v [obec] by toto omezení nemělo mít žádný vliv. Z oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby a sdělení [stát. instituce], stavební úřad ze dne [datum] a bylo zjištěno, že stavba garáže na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] byla odstraněna. Šlo o tzv. nepovolenou stavbu, kdy stavebník, tj. žalobce požádal o dodatečné povolení stavby, avšak svou žádost ve stanovené lhůtě nedoplnil, a proto stavební úřad nařídil stavebníkovi nepovolenou stavbu garáže odstranit. Vzhledem k tomu, že stavba odstraněna ve stanovené lhůtě, vydal stavební úřad dne [datum] exekuční výzvu, ve které k odstranění nepovolené stavby garáže stanovil náhradní lhůtu do 60 dnů od doručení exekuční výzvy. Stavebník po obdržení exekuční výzvy stavbu garáže odstranil. Fotografie na č.l. 236 zachycuje situaci na místě samém po odstranění stavby plechové garáže. Na pozemku parc. [číslo] parkují nákladní vozidla. Ve výzvě ze dne [datum] žalobce vyzývá společnost [právnická osoba], aby odstranil túje z pozemků žalobce parc. [číslo] zaplatil částku obvyklého nájemného za užívaní pozemků obce tři roky zpětně. Dále žalobce vyzývá společnost [právnická osoba] aby odstranila stavbu bazénu neoprávněně postavenou na pozemku žalobce a informuje ji o tom, že neoprávněně užívá budovu [adresa]. Výzva byla zaslána na vědomí panu [jméno] [příjmení]. Z návrhu na směnu pozemků ze dne [datum] soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] navrhl žalobci směnu pozemků, kdy navrhl směnit jeho pozemek parc. [číslo] o výměře 342 m² za jednotlivé části pozemků žalobce parc. [číslo] to i s případným doplatkem z jeho strany. Úvodem dopisu pan [jméno] [příjmení] uvádí, že byl při posledním jednání starostou a místostarostou obce osloven, zda by nechtěl prodat svůj pozemek před obecním úřadem. Stejně jako on chápe potřeby obce vlastnit náměstí a vlastně jedinou přístupovou cestu k úřadu, poště, hasičům, zahrádkářům a dalším, měla by se i obec snažit pochopit jeho zájmy, kterými je neustálé zdokonalování, rozšiřování a zvelebování jeho hotelového komplexu. Obec potřebuje pozemek, který vlastní on a on zase potřebuje pozemky, které vlastní obec. Směnu pozemků považuje za prospěšnou pro obě strany. V emailu na č.l. 128 navrhuje pan [jméno] [příjmení] za společnost [právnická osoba] v souvislosti s výstavbou volejbalového hřiště u řeky [obec] směnu pozemku před bývalým obecním úřadem. V dopise ze dne [datum] (č.l. 145) žádá pan [jméno] [příjmení] o odpověď na jeho návrh na směnu pozemků ze dne [datum]. Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že [právnická osoba] [část obce] [právnická osoba], jako prodávající prodala pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] panu [jméno] [příjmení], jako kupujícímu za kupní cenu ve výši 68 400 Kč. Ze znaleckého posudku [číslo] výpovědi znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] ostatní plocha – komunikace, v k.ú. [obec] je mírně svažitým pozemek, na kterém se nachází pouze asfaltová zpevněná plocha. Pozemek je o výměře 342 m2. Obvyklá cena předmětného pozemku je 153 900 Kč. Obvyklá cena služebnosti stezky a cesty, zakládající jednak právo chodit nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek a jednak právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, byla stanovena v rozmezí 190 Kč až 320 Kč na 1 m2, kdy průměrná cena za 1 m2 činí 255 Kč a na celou plochu pozemku celkem 87 210 Kč. Znalec při určení obvyklé ceny zohlednil zatížení služebného pozemku z hlediska věcného (z hlediska plošného rozsahu zatížení, dobu jeho trvání, četnost a způsob užívání oprávněnými osobami) i z hlediska tzv. právních vad snižujících obecnou cenu služebné nemovitosti. Zřízení služebnosti bude mít dle znalce vliv na cenu předmětného pozemku, kdy cena se bude snižovat právě o cenu dané služebnosti. Cena pozemku dle znaleckého posudku činí 153 900 Kč a klesne o výši ceny, která bude určena za služebnost. K námitkám žalovaného znalec uvedl, že v rámci porovnávací metody ocenění byly použity ty pozemky, které byly alespoň částečné podobné, neboť úplně stejný pozemek neexistuje. Znalce při výpočtu obvyklé ceny služebnosti rovněž zohlednil, že předmětný pozemek je prostorem, který je bez omezení přístupný všem. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že obvyklá cena pozemku parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, v k.ú. [obec] byla k roku [částka]. Cenové rozpětí pak bylo určeno ve výši 64 300 Kč až 78 600 Kč. Na místním šetření dne [datum] soud zjistil, že v budově [adresa] sídlí Jednotka dobrovolných hasičů, garážová vrata pro vjezd a výjezd hasičských vozidel jsou umístěna na čelní straně budovy. Při čelním pohledu po levé straně budovy [adresa] stál na kraji asfaltové plochy uzavřený bílý stan. Budova bývalého holičství, která se nacházela na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] je zbourána a na pozemku ležela stavební suť. Pozemek parc. č. st. [číslo] hraničí s pozemní komunikací. Žalobce na místním šetření tvrdil že kdyby musel přemístit garážová vrata na boční stranu budovy, nebylo by to stavebně technicky možné a budova by se musela v podstatě zbourat. Z fotografií pořízených na místním šetření soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] se nachází v centru obce a je veřejně přístupný bez omezení. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý generální ředitel [anonymizováno] [část obce] [právnická osoba] (dále [anonymizováno]) uvedl, že správu majetku [anonymizováno] měl v roce [rok] na starosti pan [příjmení] nebo pan [příjmení] [jméno] sama pozemky k prodeji nenabízela, ale pokud byla oslovena zájemcem o koupi, obrátili se i na okolní subjekty, komerční i nekomerční a zjišťovala se nejvyšší nabídka, respektive tržní cena. Dle svědka měla být oslovena i [územní celek]. Prodej zajišťoval správce majetku a poté věc předložil představenstvu. [anonymizováno] vždy prodávalo pozemky za tržní cenu, respektive nejvyšší nabídnutou cenu. Na tu by buď obec přistoupila nebo ne. Svědek odmítl, že by v roce [rok] nabízeli obci [obec] předmětný pozemek za kupní cenu 20 000 Kč, pokud byla nabídka na 68 000 Kč. Dle svědka existuje dokument, ve kterém [územní celek] potvrzuje, že není schopna akceptovat vyšší cenu než podle znaleckého posudku, kdy tato cena bývá nižší než cena tržní. Svědek si vybavil, že obec Morávka nabízela kupní cenu, která neodpovídala ceně tržní. Z žádosti o prodej pozemku včetně geometrického plánu (č.l. 355, 355 verte), zápisu z 9. zasedání obecního zastupitelstva (č.l. 356), dopisu ze dne [datum] (č.l. 356 verte), dopisu ze dne [datum] (č.l. 357), sdělení ze dne [datum] (č.l. 357 verte), emailu ze dne [datum] (č.l. 358), emailu ze dne [datum] (č.l. 358 verte), emailu ze dne [datum] (č.l. 359), emailu ze dne [datum] (č.l. 359 verte), zápisu ze zasedání obecního zastupitelstva ze dne [datum] (č.l. 360 verte – 361) a zápisu ze zasedání obecního zastupitelstva ze dne [datum] (č.l. 361 verte – 362) bylo zjištěno, že žalobce měl již od roku [rok] zájem nabýt pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] do svého vlastnictví. Starosta obce Ing. [jméno] [příjmení] žádal dopisem ze dne [datum] [anonymizováno] o odkup předmětného pozemku, s tím, že původně šlo o jeden pozemek parc. č. st. pl. [číslo], jehož část byla převedena na žalobce hospodářskou smlouvou v roce [rok]. Na místo prodeje se žalobce s [anonymizováno] dohodl na pronájmu pozemku na dobu deseti let s ročným nájemným 70 Kč. Žalobce znovu žádal [anonymizováno] o koupi předmětného pozemku, nacházejícího se před budovou obecního úřadu, využívaného jako přístup, příjezd a stání vozidel pro návštěvníky obecního úřadu, pošty, knihovny, mandlovny a hasičů, v roce [rok], [rok] a [rok]. V roce [rok] bylo [anonymizováno] nabídnuto za pozemek 7 240 Kč, což [anonymizováno] nepřijalo. V roce [rok] by [anonymizováno] souhlasilo se směnou předmětného pozemku za jiný odpovídající, avšak žalobce [příjmení] sdělil, že pozemkem vhodným pro směnu nedisponuje. V emailu ze dne [datum] je uvedeno, že [anonymizováno] nadále preferuje směnu pozemků a je ochotno si na realizaci směny počkat. V dopise ze dne [datum] (č.l. 360) adresovaném generálnímu řediteli [anonymizováno], je uvedeno, že po osobním jednáním s panem [příjmení] odeslala [územní celek] návrh kupní smlouvy na předmětný pozemek elektronicky dne [datum]. Dne [datum] odpověděl pan [příjmení], že představenstvo neschválilo návrh kupní ceny a ověřuje reálnou cenu pozemku k dalšímu společnému jednání. Následně měli obci nabídnout pozemek ke koupi za 150 – 200 Kč za m2. Tato nabídka nebyla pro obec momentálně přijatelná, neboť nebylo specifikováno, jak [anonymizováno] k ceně dospělo. Obec měla disponovat znaleckým posudkem na cenu 13 000 Kč. Starosta obce vyjádřil snahu o další jednání ve věci. V dopise ze dne [datum] (č.l. 443 verte) sděluje [anonymizováno] starostovi [územní celek], že předmětný pozemek, parc. [číslo] v k.ú. [obec], byl prodán za tržní cenu. Architektonická studie (č.l. 364-378), obsahuje mimo jiné stávající půdorysné dispozice 1. NP hasičárny a fotodokumentaci stávajícího stavu. Z geometrického plánu ze dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] 2017 (přílohová obálka) soud zjistil, že část pozemku parc. [číslo] označená jako parc. [číslo] nehraničí s pozemkem parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa]. S pozemkem parc. [číslo] hraničí jen v jeho jižním výběžku mezi pozemky parc. [číslo]. Z výňatku z pasportu místních komunikací včetně přílohy (č.l. 388 a 388 verte), z pasportu místních komunikací z roku [rok] č.l. 389, ze směrnice MD na č.l. 390 a 390 verte, z evidenční karty na č.l. 391 bylo zjištěno, že po pozemku parc. [číslo] vede veřejně přístupná místní komunikace, která byla evidována již v roce [rok] a zařazena do pasportu místních komunikací pro [územní celek] a i nadále je evidována jako místní komunikace III. třídy a současně jako dlouhodobý hmotný majetek [územní celek]. Ze Studie změny dispozičního uspořádání garáží ze dne [datum] (č.l. 437-440) bylo zjištěno, že při variantě A by bylo by nutné vybourat nosné zdi, vybourat a přemístit stávající komín, který prochází všemi třemi patry budovy, přemístit schodiště, které nemůže z důvodu evakuace osob z vrchních pater budovy ústit do prostoru garáže, došlo by ke zkrácení garáže na 9 600 mm, přičemž pro garážované zásahové vozidlo jednotky SDH musí být minimální délka garáže 9 950 mm. Při variantě B by bylo by nutné vybourat nosné zdi, vybourat a přemístit stávající kotelnu a komín, kompletně zbourat a přemístit stávající věž hasičské zbrojnice. Odhadované náklady na změnu dispozičního uspořádání garáží činily při variantě A 3 026 400 Kč a při variantě B 3 192 800 Kč, s tím, že hodnota skutečné budoucí ceny může od propočtu podle cenových ukazatelů u této stavby dosahovat navýšení až 50% i více, a to podle statické, technické a technologické náročnosti realizace stavby, kterou bez podrobné projektové dokumentace není možné jednoznačně určit. Z výslechu starostky [územní celek]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pozemek p. [číslo] na [obec] je nyní využíván jako přístupová cesta do hasičské zbrojnice a do budovy [adresa]. Jedná se o veřejné prostranství, v budově mají zázemí hasiči, je zde rovněž garáž pro vozidlo Man. Další dvě vozidla nutná pro výjezd hasičů stojí na pozemku vedle budovy a rovněž tyto vozidla musí vyjíždět přes pozemek žalovaného. V budově a na přilehlém prostranství se schází děti, dospělí i hasiči. [adresa] je sídlem většiny obecních spolků. Tyto využívají i prostranství před budovou, zejména během akcí, které pořádají, a to i k parkování. Součástí pozemku parc. [číslo] je místní komunikace, po které jezdí auta, vedle budovy [adresa] stojí moštárna a v případě, že se moštuje, využívají příchozí do moštárny pozemek k parkování svých vozidel. V moštárně mají svou místnost včelaři. Vedle stojí garáž tvořená stanem. Přes pozemek žalovaného se prochází i do cukrárny, hotelu [obec], pořád je tam nějaký provoz. Obec platí žalovanému dvakrát ročně úplatu za užívání pozemku ve výši dle znaleckého posudku.

23. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pozemek parc. [číslo] je částečně místní komunikací v rozsahu, jak je vyznačena na geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], a o tom že pozemek parc. [číslo] je veřejně přístupný a mohou jej užívat všechny osoby bez rozdílu. Užívání pozemku nebrání žádná překážka ani cedule. Pozemek je zcela volně přístupný a přiléhá k budově č. ev.

125. Slouží k průjezdu, průchodu a parkování. Pozemek je reálně pokryt vozovkou. Právní předchůdce žalovaného se vznikem veřejného prostranství na pozemku parc. [číslo] souhlasil, když za vlastnictví právního předchůdce, sloužil pozemek parc. č [číslo] jako zastávka hromadné dopravy, a to z vůle tehdejšího vlastníka. <b>24. Na základě shora provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru:</b> Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], občanská vybavenost. Pozemek parc. č. st. [číslo] nabyl žalobce na základě ust. §1 zákona č. 172/1991 Sb. Dále je žalobce vlastníkem pozemků parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí byla stavba [adresa] - stavba občanského vybavení, parc. [číslo] zeleň, ostatní plocha, o výměře 1931 m², parc. [číslo] zeleň, ostatní plocha, o výměře [číslo] m², parc [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře 43 m², parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře 384 m². Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, jiná plocha, o výměře 342 m². Původně šlo o jeden pozemek parc. č. st. pl. [číslo], jehož část byla převedena na žalobce hospodářskou smlouvou v roce 1990. Pozemek parc. [číslo] vlastnilo [anonymizováno] [část obce] [právnická osoba] Žalobce usiloval o odkup pozemku parc. [číslo] od roku [rok], kdy žádal vlastníka pozemku o jeho prodej písemně i elektronicky. Žalobce se s [anonymizováno] dohodl jen na pronájmu pozemku na dobu deseti let. V roce [rok] bylo žalobcem nabídnuto za pozemek 7 240 Kč, což [anonymizováno] nepřijalo. V roce [rok] by [anonymizováno] souhlasilo se směnou předmětného pozemku za jiný odpovídající, avšak žalobce vhodným pozemkem pro směnu nedisponoval. [anonymizováno] preferovalo směnu pozemků, a to i do budoucna. V srpnu [rok], po osobním jednání se správcem majetku panem [příjmení], navrhl žalobce [příjmení], že pozemek odkoupí, ale [anonymizováno] chtělo dále jednat o ceně a ověřovalo reálnou cenu pozemku. Pozemek nebyl žalobci nabídnut ke koupi za 20 000 Kč [anonymizováno] nabídlo žalobci pozemek ke koupi za 150– 200 Kč za m2 (51 300 Kč – 68 400 Kč). Dopisem ze dne [datum] sděluje žalobce, že tato nabídka není pro obec momentálně přijatelná, neboť nebylo specifikováno, jak [anonymizováno] k ceně dospělo. Obec vycházela ze znaleckého posudku a ceny 13 000 Kč. Starosta obce vyjádřil snahu o další jednání ve věci. Kupní smlouvou ze dne [datum] prodalo [anonymizováno] pozemek parc. [číslo] panu [jméno] [příjmení] za 68 400 Kč a dne [datum] tuto skutečnost sdělilo žalobci. [anonymizováno] prodalo pozemek za nejvyšší nabídnutou cenu. Na základě prohlášení vkladatele o vkladu do základního jmění právnické osoby je vlastníkem předmětného pozemku, s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], žalovaný. Na pozemku parc. č [číslo] vede místní komunikace, která byla evidována již v roce [rok] a zařazena do pasportu místních komunikací pro [územní celek] a i nadále je evidována jako místní komunikace III. třídy a současně jako dlouhodobý hmotný majetek [územní celek] Místní komunikace nehraničí s pozemkem parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa]. S pozemkem parc. [číslo] hraničí jen v jeho jižním výběžku mezi pozemky parc. [číslo]. Pozemek žalobce parc. č. st. [číslo] není spojen s veřejnou cestou. Pozemek parc. [číslo] je spojen s veřejnou cestou přes pozemek žalobce parc. č. st. [číslo]. Stavba bývalého holičství, která se na pozemku nacházela, byla v průběhu soudního řízení zbourána. V budově [adresa] má sídlo Sbor dobrovolných hasičů [obec] a Společná jednotka požární ochrany svazku obcí [obec] [obec], garážová vrata pro vjezd a výjezd hasičských vozidel jsou umístěna na čelní straně budovy a z garáže tak nelze vyjet jinudy než na pozemek žalovaného. Změna umístění stávající garáže v budově [adresa] z příčné orientace do podélné je vzhledem ke konstrukční povaze stavby a dalších navazujících dispozičních prvků budovy ve své podstatě neproveditelná. Odhadované náklady na změnu dispozičního uspořádání garáží by činily 3 026 400 Kč až 3 192 800 Kč, s tím, že hodnota skutečné budoucí ceny může dosahovat navýšení až 50% i více. [adresa] slouží také výkonu spolkové činnosti. Na pozemku parc. [číslo] stála plechová garáž. Stavbu garáže nařídil stavební úřad jako nepovolenou stavbu odstranit. Žalobce sice požádal o dodatečné povolení stavby, ale žádost řádně nedoplnil, proto jeho žádosti nebylo vyhověno. Žalobce stavbu garáže před rozhodnutím ve věci samé odstranil. Na místo plechové garáže nyní stojí garáž v podobě bílého stanu. Dne [datum] oznámil žalovaný žalobci, že počínaje dne [datum] proběhne rozsáhlá rekonstrukce zpevněné plochy na pozemku parc. [číslo] s tím, že po dobu rekonstrukce nebude možné na pozemek vstupovat. Pozemek měl být oplocen, vstupní brána trvale uzamčena. Dopisem ze dne [datum] informoval žalovaný [příjmení] záchranný sbor [územní celek], že počínaje dnem [datum] nebude možné využívat zásahovou jednotku dobrovolných hasičů na [obec], s tím, že žalobce nemá k budově [adresa] ani k pozemkům zajištěn přístup, a výjezd hasičských vozidel je v případě zásahu možný pouze přes předmětný pozemek parc. [číslo]. Poté co žalovaný navezl na pozemek parc. [číslo] stavební materiál a zamezil tak vstupu a vjezdu na pozemky parc. č. St. [číslo] a [číslo] nařídil soud na návrh žalobce předběžné opatření, kterým uložil žalovanému, aby nerušený vjezd a výjezd umožnil a strpěl. Vztah mezi účastníky (resp. mezi panem [jméno] [příjmení] - právnickými osobami, za něž jedná a obcí [obec]) byl v době prvního rozhodování ve věci konfliktní. Žalobce považoval jednání žalovaného za šikanózní, mimo jiné související se sporem ohledně užívání ski-areálu [anonymizováno]. Problémy mezi účastníky vznikaly i v souvislosti s užíváním pozemku parc. č [číslo], a parc. č [číslo] v k.ú. [obec], stavbou bazénu na pozemku žalobce a užíváním budovy [adresa] Pan [příjmení] [příjmení] navrhl žalobci v dopise ze dne [datum] směnu pozemku parc. [číslo] za jednotlivé části pozemků žalobce parc. [číslo] to i s případným doplatkem z jeho strany. Směnu považoval za prospěšnou pro obě strany, kdy žalobce by získal jedinou přístupovou cestu k „ úřadu, poště, hasičům, zahrádkářům“ a pan [jméno] [příjmení] pozemky pro zdokonalování, rozšiřování a zvelebování jeho hotelového komplexu. Od března [rok] nedošlo ze strany žalovaného k omezení možnosti přístupu do budovy [adresa] nebo na přilehlé pozemky. Dle znaleckého posudku je pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] mírně svažitým pozemkem, na kterém se nachází pouze asfaltová zpevněná plocha. Obvyklá cena předmětného pozemku je 153 900 Kč. Obvyklá cena služebnosti stezky a cesty zakládající jednak právo chodit nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek a jednak právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, byla stanovena v rozmezí 190 Kč až 320 Kč na 1 m2, kdy průměrná cena za 1 m2 činí 255 Kč a na celou plochu pozemku celkem 87 210 Kč. Obvyklá cena pozemku parc. [číslo] ostatní plocha – jiná plocha, v k.ú. [obec] byla k roku 2009 71 430 Kč. Cenové rozpětí pak bylo určeno ve výši 64 300 Kč až 78 600 Kč. Pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je veřejně přístupný. Pozemek je využíván jako přístupová cesta do hasičské zbrojnice, resp. do budovy [adresa]. V budově a na přilehlém prostranství se schází děti, dospělí i hasiči. [adresa] je sídlem většiny obecních spolků. Tyto využívají i prostranství před budovou, zejména během akcí, které pořádají: Pozemek slouží i k parkování. Přes pozemek se prochází do cukrárny, k hotelu [obec]. Již v době, kdy vlastníkem pozemku bylo [anonymizováno], byl pozemek využíván jako přístup, příjezd a stání vozidel pro návštěvníky obecního úřadu, pošty, knihovny, mandlovny a hasičů. Tento vlastník pozemku umožnil jeho užívání neomezenému okruhu osob. Pozemek je v obecně závazné vyhlášce [územní celek] [číslo] [rok] označen jako veřejné prostranství. Žalobce platí žalovanému dvakrát ročně úplatu za užívání pozemku ve výši dle znaleckého posudku.

25. Podle ust. § 1029 odst. 1 občanského zákoníku, vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 téhož ustanovení nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

26. Podle ust. § 1030 odst. 1 občanského zákoníku, za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

27. Podle ust. § 1032 odst. 1 občanského zákoníku, soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

28. Podle § 34 zákona o obcích (obecní zřízení), veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

29. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Občanský zákoník vyžaduje ke zřízení nezbytné cesty naplnění dvou předpokladů: existenci nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či ji řádně užívat, a skutečnost, že tato nemovitost není dostatečně spojená s veřejnou cestou. Žalobce tvrdil a prokázal, že je vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, v k.ú. [obec]. Snímky katastrální a ortofoto mapy a místním šetřením bylo prokázáno, že pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], není dostatečně spojen s veřejnou cestou. Pozemek parc. [číslo] je spojen s veřejnou cestou (místní komunikací na pozemku parc. [číslo]) přes pozemek žalobce parc. č. st. [číslo]. V budově [adresa] má sídlo Sbor dobrovolných hasičů [obec] a Společná jednotka požární ochrany svazku obcí [obec] [obec] [adresa] slouží také výkonu spolkové činnosti. Z garáže hasičské jednotky v budově nelze vyjet jinudy než na pozemek žalovaného. Bez spojení s veřejnou cestou není možné, aby žalobce pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], řádně užíval, resp. není možné, aby jej užíval Sbor dobrovolných hasičů [obec] a další spolky.

30. Soud k námitkám žalovaného zkoumal, zda si žalobce nemohl zajistit přístup ke svým nemovitostem jinak, tedy zejména smluvně. Žalovaný nenabídl žalobci jiný způsob zajištění přístupu, než směnu pozemků, a to směnu svého pozemku parc. [číslo] za pozemky žalobce parc. [číslo] v k.ú. [obec] o celkové výměře 4 133 m2 s případným doplatkem. Směnu pozemků žalobce odmítl s tím, že jde o pozemky v centru obce tvořící veřejné prostranství a o jedny z nejcennějších obecních pozemků. V případě směny by se žalobce zbavil možnosti nabízet tyto pozemky k užívání veřejnosti, jak tomu bylo doposud. Porovnáním výměry směňovaných pozemků a jejich způsobu využití dospěl soud k závěru, že podmínka, že přístup žalobce k jeho nemovitostem nelze zajistit jinak, je splněna. Pokud pan [jméno] [příjmení] navrhoval v roce [rok] směnu pozemků, šlo opět o pozemky parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] tedy o pozemky o celkově větší rozloze a jiného způsobu využití.

31. V řízení dále nebylo prokázáno, že by si žalobce způsobil nedostatek přístupu ke svým nemovitostem z hrubé nedbalosti či úmyslně. Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3242/2015). Žalobce se stal vlastníkem pozemku parc. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], na základě § 1 zákona č. 172/1991 Sb. a nemohl tak ovlivnit, zda nabývá pozemek s či bez zajištěného přístupu. Nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou vestou tak nelze hodnotit jako hrubě nedbalé jednání žalobce. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že původním vlastníkem pozemku parc. [číslo] bylo [anonymizováno] [část obce] [právnická osoba] Žalovaný tvrdil, že žalobce mohl koupit pozemek za 20 000 Kč. Toto tvrzení nebylo prokázáno. Naopak bylo prokázáno, že v roce [rok] byl žalobci pozemek nabídnut za cenu 150– 200 Kč za m2 (51 300 Kč – 68 400 Kč), což odpovídá ceně obvyklé. Žalobce tak měl možnost získat přístup ke svým nemovitým věcem, ale v konkrétním případě nelze uzavřít, že by jej nedůvodně odmítl. Žalobce na nabídku hned nepřistoupil, s tím že chtěl o ceně dále jednat (dopis ze [datum]). [anonymizováno] však již den předem tj. [datum] předmětný pozemek prodalo panu [jméno] [příjmení] za nejvyšší nabídnutou cenu. Jednání žalobce, jakožto obce, se řídí pravidly stanovenými v zákoně o obcích. Zejména finanční výdaje podléhají schvalovacím procedurám ze strany zastupitelstva obce a jejich výše musí být dostatečně podložena. V tomto směru je žalobce méně flexibilní než běžné fyzické či právnické osoby. Žalobce dlouhodobě usiloval o to, aby se stal vlastníkem předmětného pozemku a zajistil si tak přístup ke svým nemovitostem. Bylo prokázáno, že žalobce od roku [rok] opakovaně žádal [anonymizováno] o koupi předmětného pozemku, s [anonymizováno] se ale nikdy nedohodl na ceně pozemku, ani na jeho směně. Na dobu deseti let měl žalobce předmětný pozemek v nájmu. Přístup žalobce v této věci nelze hodnotit jako lehkovážný, spoléhající se jen na rozhodnutí soudu a zřízení nezbytné cesty. S ohledem na výše uvedené nevyhodnotil soud skutečnost, že žalobce od předchozího vlastníka předmětný pozemek nekoupil, byť za cenu obvyklou, jako způsobení si nedostatku přístupu k nemovitostem ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku.

32. Co se týče jiného možného přístupu k pozemkům žalobce než přes pozemek parc. č [číslo] bylo zjištěno, že pozemek žalobce parc. [číslo] je spojen s veřejnou cestou přes obecní pozemek parc. č. st. [číslo], který byl původně zastavěn. Po zbourání stavby [adresa] má žalobce přístup na pozemek parc. [číslo] i z místní komunikace na pozemku parc. [číslo]. K pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] je přes pozemek parc. č. st. [číslo] možný pěší přístup, avšak hlavní vstup do budovy i vjezd do garáže jednotky dobrovolných hasičů je orientován přes pozemek žalovaného. Změna dispozice budovy [adresa] z příčné orientace do podélné by vyžadovala téměř kompletní přestavbu budovy spojenou s výdaji značně převyšujícími hodnotu pozemku parc. č [číslo], a po žalobci ji tak v daném případě nelze spravedlivě požadovat. Podmínka stanovená v ust. § 1029 odst. 1 občanského zákoníku (nedostatečné spojení s veřejnou cestou) by tak byla splněna jen ve vztahu k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa].

33. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pozemek parc. [číslo] je částečně místní komunikací v rozsahu, jak je vyznačena na geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], tato místní komunikace však neřeší otázku přístupu k pozemku žalobce parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], když nedosahuje hranice tohoto pozemku. S pozemkem parc. [číslo] hraničí jen v jeho jižním výběžku mezi pozemky parc. [číslo].

34. Žalobce tvrdil, že pozemek žalovaného parc. [číslo] je veřejným prostranstvím ve smyslu ust. § 34 zákona o obcích a žalovaný s uvedením tvrzením souhlasil. Účastníci se shodli, že pozemek parc. [číslo] je veřejně přístupný a mohou jej užívat všechny osoby bez rozdílu. Užívání pozemku nebrání žádná překážka ani cedule. Pozemek je zcela volně přístupný a přiléhá k budově č. ev.

125. Slouží k průjezdu, průchodu a parkování. Pozemek je reálně pokryt vozovkou. Právní předchůdce žalovaného se vznikem veřejného prostranství na pozemku parc. [číslo] souhlasil. Na základě těchto nesporným tvrzení a výsledků provedeného dokazovaní, soud dospěl k závěru, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] je veřejným prostranstvím ex lege. Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Tradičním znakem obecného užívání je, že lze užívat věci (materiální statky) způsobem, který odpovídá jejich účelovému určení, předem neomezeným okruhem uživatelů, bez ohledu na vůli vlastníků užívaných věcí. Předmětný pozemek je přístupný veřejnosti bez omezení, jde o asfaltovou plochu v centru obce, de facto náměstí. Souhlas aktuálního vlastníka s jeho existencí není třeba, neboť veřejné prostranství na pozemku vzniklo dříve, než jej nabyl, a to minimálně s konkludentním souhlasem vlastníka předchozího tedy [anonymizováno] [část obce] [právnická osoba] Oba účastníci se k pozemku jako k veřejnému prostranství i fakticky chovají, když pozemek je označen jako veřejné prostranství ve vyhlášce žalobce a žalovaný pobírá úplatu za užívaní pozemku občany [územní celek]. Rovněž stavební úřad v [obec] považuje, dle tvrzení žalobce, přístup k pozemkům žalobce přes pozemek parc. [číslo] veřejné prostranství, pro účely stavebního řízení, za dostačující.

35. Rozhodující v dané věci bylo určit, zda charakter pozemku parc. [číslo] jakožto veřejného prostranství, nevylučuje zřízení nebytné cesty. Dle závěrů dovolacího i odvolacího soudu nejsou dány podmínky pro povolení nezbytné cesty, jestliže rozsah obecného užívaní zajišťuje řádné užívaní nemovité věci nebo hospodaření na ní. Žalobce se domáhal povolení nezbytné cesty ve prospěch vlastníka pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] přes pozemek parc. [číslo] to jako služebnost stezky a cesty, zakládající jednak právo chodit nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek a jednak právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly. V řízení bylo prokázáno, že pozemek parc. [číslo] veřejné prostranství, slouží k průjezdu, průchodu a parkování. Pozemek je využíván širokou veřejností, stejně tak jednotkou dobrovolných hasičů a spolky, které mají sídlo v budově [adresa] a to i k přístupu a k příjezdu k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba – budova [adresa], a pozemku parc. [číslo]. Jelikož zjištěný rozsah užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] veřejného prostranství odpovídá rozsahu, v jakém měla být povolena nezbytná cesta, je žaloba nadbytečná, a proto nedůvodná.

36. S ohledem na výše uvedené soud žalobu, jíž se žalobce domáhal povolení nezbytné cesty ve prospěch vlastníka pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba – budova [adresa], a pozemku parc. [číslo] přes pozemek parc. [číslo] to jako služebnost stezky a cesty, zakládající jednak právo chodit nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek a jednak právo jízdy přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly, zamítl.

37. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že pokud žalobce odkazoval na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 1578/20 ze dne [datum], pak závěr okresního soudu, že žalobce nepostupoval hrubě nedbale ve smyslu ust. § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku, s ním není v rozporu. V souzené věci byla zohledněna právě dlouhodobá snaha žalobce pozemek od právního předchůdce žalovaného koupit. Situace žalobce je odlišná i s ohledem na existenci veřejného prostranství, což nelze považovat„ jen“ za dočasnou faktickou možnost přístupu.

38. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V daném řízení měl žalovaný plný úspěch, a proto je žalobce povinen hradit náklady řízení žalovaného v celkové výši 71 628 Kč Náklady právního zastoupení sestávají z částky 36 250 Kč za 14,5 úkonů právní služby po 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. c) a § 7 bod 5 vyhl.č. 177/1996 Sb. v platném znění (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]), doplnění tvrzení ze dne [datum], odvolání proti rozsudku, dovolaní proti rozsudku, vyjádření ze dne [datum], účast u místního šetření, z částky 4 500 Kč za 15 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. za provedené úkony právní služby, z částky 1 400 Kč jako náhrady za promeškaný čas strávený cestou zástupce žalobce k jednání soudu na cestě z [obec] do [část obce] [část obce] a zpět k celkem 6 jednáním a vyhlášení rozsudku v rozsahu 14 započatých půlhodin po 100 Kč a částka 1 344 Kč (4x 336 Kč) jako náhrada cestovného zástupce žalobce k jednání soudu na cestě z [obec] do [obec] a zpět při ujetí celkem 4 x 46 km osobním motorovým vozidlem zn. Mazda 3, [registrační značka], při kombinované spotřebě 5,1 l benzínu natural 95 na 100 km dle technického průkazu vozidla, a vyhláškové ceně benzínu 41,20 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy dle vyhl. č. 467/2022 Sb., to vše zvýšeno o 21% DPH a zaplacené soudní poplatky ve výši 1 000 Kč, 4 000 Kč a 14 000 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení ve výši 71 628 Kč k rukám zástupce žalobce. S ohledem na výši nákladů řízení, ve spojení s náklady státu, stanovil soud lhůtu pro jejich zaplacení podle ust. § 160 o.s.ř. v délce 30 dnů.

39. Soud nepřiznal žalovanému odměnu a tomu odpovídající režijní paušál za podání odvolání proti předběžnému opatření, když žalovaný nebyl zastoupen a za podání ze dne [datum], v němž žalovaný doplňoval, byť k dotazu soudu, kontaktní údaje na jím navržené svědky, neboť nejde o podání ve věci samé.

40. K závěrečnému návrhu žalobce soud uvádí, že neshledal důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu ust. § 150 o.s.ř. a procesně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v prvé řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Takové skutečnosti nebyly žalobcem tvrzeny. Zamítavé rozhodnutí okresního soudu vychází ze závazného právního názoru nadřízených soudů. Tato okolnost sama o sobě neodůvodňuje užití ust. § 150 o.s.ř. Žalobce o existenci veřejného prostranství na pozemku žalovaného věděl již při podání žaloby a měl si tak být vědom rizika neúspěchu ve sporu. Jak bylo uvedeno výše, veřejné prostranství vzniklo před nabytím pozemku žalovaným, jeho souhlas či nesouhlas nemá na existenci veřejného prostranství vliv. Proto ani odmítavý přístup žalovaného v počáteční fázi řízení soud jako důvod pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. neshledal.

41. V daném případě vznikly státu náklady v souvislosti se znaleckým dokazováním. Na znalečném bylo z rozpočtových prostředků státu zaplaceno celkem 25 950 Kč, a to na znalečném přiznaném [celé jméno znalce] Dle § 148 odst.1 o.s.ř. soud s ohledem na výsledek řízení uložil částku ve výši 25 950 Kč ve výroku III. rozsudku zaplatit žalobci a to do 30 dnů od právní moci rozsudku.