40 C 125/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 11 265,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 265,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 265,10 Kč od 28. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 11 265,10 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že dne 26. 9. 2022 bylo kontrolou [číslo] zjištěno, že žalovaná provádí neoprávněný odběr elektřiny, a to v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované]. Kontrolou uvedeného odběrného místa bylo zjištěno a zdokumentováno neoprávněné napojení z neměřené části elektroinstalace. V elektroměrovém rozvaděči, umístěném ve vnitřních prostorech polyfunkčního domu (odběrného místa), byly osazeny podružné elektroměry. Podružné elektroměry nebyly ve vlastnictví žalobkyně, nebyly tudíž pravidelně odečítány a fakturovány žalobkyní jakožto distributorem. Tyto elektroměry byly neoprávněně napojeny z elektroměrového rozvaděče z neměřené části elektroinstalace. Jeden z hlavních jističů, umístěný v elektroměrovém rozvaděči na pozici číslo jedna, o proudové hodnotě 3x50A byl vadný ve fázi L3, kdy ve vypnutém stavu převáděl napětí. Přes fázi L3 vypnutého hlavního jističe a podružný elektroměr [číslo] byla do odběrného místa neoprávněně přivedena neměřená elektřina. Demontáží podružných elektroměrů byl neměřený odběr za účasti žalované ukončen. Zároveň byla provedena výměna elektroměru žalobkyně za nový. Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni, jakožto provozovateli distribuční soustavy elektrické energie, nárok na náhradu škody v souladu s § 16, 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Při stanovení náhrady škody žalobkyně zhodnotila způsob provedení neoprávněného napojení a vyjádření žalované. Žalobkyně se po žalované domáhá pouze úhrady nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru a jeho přerušení ve výši 11 265,10 Kč. Po neúspěšném pokusu o smírné vyřešení věci žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 6. 1. 2023, se splatností dne 27. 1. 2023, znějící na částku ve výši 11 265,10 Kč. Následně byla žalovaná o úhradu dlužné částky upomínána dopisem ze dne 7. 2. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2023. Žalovaná dluh neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 29. 8. 2023 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne 14. 9. 2023, přičemž žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě.

4. Soud v řízení provedl dokazování následujícími listinnými důkazy, ze kterých zjistil: Oznámením o výsledku kontroly odběrného místa [číslo] ze dne 26. 9. 2022, protokolem o kontrole ze dne 26. 9. 2022, plnou mocí pro společnost [právnická osoba] a pořízenou fotodokumentací, je v řízení prokázáno, že pracovníci společnosti [právnická osoba], vykonávající na základě zmocnění ze strany žalobkyně vybrané služby v oblasti měření neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání ve smyslu ust. §§ 51, 52 a 53 energetického zákona, zjistili v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované], při kontrole dne 26. 9. 2022 neoprávněné napojení, spočívající v přemístění kontrolovaného elektroměru a připojení rozvaděče na neměřenou část elektroinstalace, čímž došlo k neoprávněnému napojení podružných měřidel v majetku zákazníka na neměřenou část elektroinstalace. V době kontroly nedocházelo k neoprávněnému odběru elektrické energie. Po provedené kontrole, byly podružné elektroměry demontovány a odběrné místo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Listinou označenou jako Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, jakož i čestným prohlášením pracovnice žalobkyně ze dne 20. 4. 2023, je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně provedla výpočet výše škody ve smyslu § 16, 17 vyhl. č. 359/2020 Sb. za neoprávněný odběr elektřiny tak, že za přerušení a zamezení neoprávněného odběru naúčtovala částku 11 265, 10 Kč včetně DPH, kterou žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] Dopisy žalobkyně ze dne 12. 10. 2022 a 28. 11. 2022 (vč. doručenek), jako i fakturou žalobkyně [variabilní symbol] ze dne 6. 1. 2023, splatnou dne 27. 1. 2023, je dále prokázáno, že žalobkyně sdělila žalované, že zjistila v odběrném místě [číslo] při kontrole dne 26. 9. 2022 neoprávněný odběr, kdy škodu za tento vyčíslila na částku 11 265,10 Kč. Konečně upomínkou ze dne 7. 2. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 1. 3. 2023 (vč. doručenky), je v řízení postaveno na jisto, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou.

5. Soud s ohledem na provedené dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 26. 9. 2022 zjištěno, že žalovaný provedl v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované]. Po provedené kontrole, byly podružné elektroměry demontovány a odběrné místo zajištěno prostředky proti neoprávněné manipulaci. Náklady související se zjištěním a odstraněním závadného stavu činily 11 265,10 Kč vč. DPH a odpovídaly částce, kterou žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] Tyto náklady žalobkyně následně vyúčtovala žalované fakturou splatnou dne 27. 1. 2023, na kterou žalovaná i přes opakované výzvy ničeho nezaplatila.

6. Podle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

7. Podle § 17 odst. 5 věta druhá vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, je součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 265,10 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, tak jak byl tento nárok uplatněn žalobou, ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto vyhovět. Soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaná v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalované] provedl neoprávněné napojení podružných měřidel na neměřenou část elektroinstalace, přičemž následkem tohoto jednání žalované vznikl, v souladu s § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. a § 17 odst. 5 vyhlášky č. vyhl. 359/2020 Sb., žalobkyni nárok na náhradu škody spočívající v nákladech vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení, a dalších souvisejících nákladech. V konkrétním případě bylo zjišťování a ukončení neoprávněného připojení provedeno společností [právnická osoba], která za tyto práce vyúčtovala žalobkyni částku 11 265,10 Kč. Pokud se následně žalobkyně domáhala náhrady této částky vůči žalované, soud její nárok shledává zcela důvodným.

9. Jelikož žalovaná dlužnou částku ve lhůtě splatnosti faktury neuhradila, dostala se následujícím dnem (tj. dnem 28. 1. 2023) s úhradou svého dluhu do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalované i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Zákonná výše úroků z prodlení odpovídá dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když v daném případě soud zejména vzhledem k relativně nízké výši dluhu a naopak již dlouhé době jeho trvání, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny a tím méně prokázány.

11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaná ve smyslu shora citovaného ustanovení povinna nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 400 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a částky 600 Kč za dva režijní paušály dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby.