40 C 131/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 15 946,64 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 946,46 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 178,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 922,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 100,13 Kč, od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 %, s úrokem 25 % ročně z částky 4 948,33 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku -Místku doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 15 946,64 Kč spolu s příslušenstvím, když tyto částky měla žalovaná dlužit na základě smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 12. 4. 2021, uzavřené mezi ní a právní předchůdkyní žalobkyně – společností , právnická osoba, . (dále i jen banka), dle které poskytla banka, po přezkoumání úvěruschopnosti žalované zhodnocením informací získaných od žalované, zaznamenaných v zákaznické kartě, peněžní prostředky ve výši 44 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit bance celkem částku 99 340 Kč, z toho 44 000 Kč jako samotnou zápůjčku a 55 340 Kč jako souhrnný poplatek (jehož součásti byl i sjednaný úrok ve výši 10 252 Kč), a to formou 20 splátek po 4 967 Kč, se stanovenou poslední splátkou dne 12. 12. 2022. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, dosud neuhradila žalobkyni částku 4 948,33 Kč jako dlužnou jistinu a dále pak částku 151,80 Kč sjednaný úrok, úhradu za poskytnutí úvěru a Smlouvy 2 936,85 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 434,36 Kč a úhradu za umožnění platit splátky hotovosti přímo v místě svého bydliště 868,65 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 uzavřené mezi bankou a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 29. 5. 2024 k převedení všech výše uvedených pohledávek na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 1. 11. 2024 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 19. 11. 2024, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že podle smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne 12. 4. 2021, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne v hotovosti částku ve výši 44 000 Kč a žalovaná se zavázala v uvedené dohodnuté době poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit z nich souhrnnou částku ve výši 55 340 Kč, s tím, že tato se skládá z vyčíslených úroků 10 252 Kč, dále z částky 31 240 Kč jako úplaty ze a poskytnutí úvěru ve výši 31 240 Kč (když tato částka má rovněž povahu úroků za poskytnutí úvěru), dále částky 4 608 Kč jako nákladů za vyhodnocení úvěrového případu a částku 9 240 Kč za inkaso za platbu v hotovosti v bydlišti dlužníka, a to obojí v 20 splátkách po 4 967 Kč. Ve smlouvě je uvedeno ustanovení, dle kterého zákazník potvrzuje, že věřitel s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácení úvěru, a to na základě zákaznické karty, v nichž však zákazník vyplnil údaje ke svým příjmům a výdajům, které nebyly zcela specifikovány a doloženy, nebylo předloženo žádné potvrzení o pravdivosti uváděných údajů dlužníkem k jeho úvěruschopnosti. Žalovaná na předmětnou smlouvu ke dni rozhodování soudu uhradila dle sdělení žalobkyně částku 90 000 Kč. Předmětná pohledávka vůči žalované byla postoupena se vším příslušenstvím a právy spojenými na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno.

5. Soud se v daném případě zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatcích sjednaných v této smlouvě a dospěl k závěru, že poplatky (ať již za sjednání smlouvy či administrativní činnost či hotovostní inkaso) neměly jinou funkci než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků z úvěru, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Právní předchůdce žalobkyně smlouvy uzavírala jako podnikatel, předmětem jeho podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byl založen za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětných případů by generován nebyl. Úrok ve výši 55 340 Kč za poskytnutí částky 44 000 Kč jako odměna za poskytnutí peněžních prostředků představuje 125,77 % celé jistiny úvěru a je možno učinit závěr, že se jedná o úroky (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující několikanásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 547 ve spojení s § 580 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu poplatků nevzniklo. Přitom podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, týká–li se důvod neplatnosti jen takové části právního ujednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. Smlouva o úvěru je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jeho podnikání v době uzavření smlouvy o úvěru bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatcích), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, neboť oddělení této části od smlouvy o úvěru brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom uzavřela s žalobkyní platnou smlouvu o postoupení shora specifikované pohledávky za žalovanou. Na základě této smluv o postoupení pohledávek proto byly pohledávky vůči žalované se vším příslušenstvím a případným zajištěním platně převedeny ze společnosti , právnická osoba, žalobkyni, jež je tak nyní ve sporu aktivně legitimována, přičemž oznámení o postoupení pohledávek učinila ve vztahu k žalované právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel.

6. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru v daném případě vznikla oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhému vše, co podle této neplatné smlouvy dostaly. Žalovaná podle smlouvy ze dne 12. 4. 2021 přitom obdržela peněžní prostředky ve výši 44 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatila již částku 90 000 Kč, z čehož je zřejmé, že na straně žalované již žádný dluh ve vztahu k částce 44 000 Kč, kterou žalovaná fakticky od právní předchůdkyně žalobkyně obdržela, neexistuje. Proto byla žaloba zcela zamítnuta.

7. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalované poskytla částku 44 000 Kč, na toto plnění žalovaná zaplatila částku 90 000 Kč, dosud tedy žalovaná žalobkyni ničeho z titulu výše uvedené neplatné smlouvy nedluží a žaloba byla v plném rozsahu tudíž zamítnuta.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k učenému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Z obsahu spisu vyplývá, že žalované v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, tudíž bylo rozhodnuto, že se této náklady řízení nepřiznávají.

10. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 400 Kč. Tento však soud ve věci nevydal a pokračoval v řízení. Za tohoto stavu byl žalobkyni doměřen soudní poplatek dle položky 1 bod 1. písm. a), tj. do částky 1 000 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2 Sazebníku poplatků, tedy doplatek 200 Kč, který je splatný do 3 dnů od právním moci rozsudku.