40 C 145/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: jméno zainteresované osoby , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 42 239,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 200,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 13,75 % p.a. z částky 27 200,98 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 3 949,02 Kč spolu s 15 % p.a. úrokem z prodlení z částky 31 150 Kč od 2. 9. 2022 do 9. 6. 2023, ohledně 1,75 % p.a. úroku z prodlení z částky 27 200,98 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení, dále ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 43 191,98 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 605,51 Kč, úroku 15 % ročně z částky 31 150 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč, částky 11 089,40 Kč, ohledně 15 % p.a. úroku z prodlení z částky 11 089,40 Kč od 26. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku nedoplatek soudního poplatku za řízení před soudem 1. stupně ve výši 422 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení celkové částky 42 239,40 Kč s příslušenstvím ve spojení s doplněným podáním ze dne 21. 11. 2023 s odůvodněním, že žalovaná dne 10. 12. 2020 uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen jako „Právní předchůdce žalobkyně“) Smlouvu o zápůjčce č. , číslo, (dále jen "Smlouva"). Na základě této Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Převzetí finanční prostředků žalovaná potvrdila svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě, k uvedenému prosím vizte poslední větu rámečkem ohraničeného textu Smlouvy obsahujícího počet a výši týdenních splátek závazku, na první, resp. druhé straně Smlouvy, případně textaci na první, resp. druhé straně Smlouvy. Spolu s jistinou se žalovaná zavázala Právnímu předchůdci žalobkyně splatit i poplatek ve výši 45 241 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Poplatek je tvořen dílčími položkami, které jsou jednotlivě vypsány ve Smlouvě, k tomu prosím vizte rámečkem ohraničený text Smlouvy obsahující rozklad závazku, na první, resp. druhé straně Smlouvy, případně textaci na první, resp. druhé straně Smlouvy. Žalovaná se tak zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit celkovou částku ve výši 80 241 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené právním předchůdcem žalobkyně případně na bankovní účet právního předchůdce žalobkyně, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná do měsíce ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do měsíce po uhrazení předchozí splátky. K uvedenému prosím vizte poslední větu rámečkem ohraničeného textu Smlouvy obsahujícího počet a výši týdenních splátek závazku, na první, resp. druhé straně Smlouvy, případně textaci na první, resp. druhé straně Smlouvy a dále čl. 3, případně čl. 4 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce. Při řádném splácení závazku by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 1. 9. 2022. Žalobkyně doplňuje, že výše poslední předepsané splátky mohla být sjednána odlišně. Žalobkyně doplňuje, že shora definovaný sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalované, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky. Souhrnný poplatek je jiným označením pro úroky vypočtené ke dni uzavření smlouvy o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně neprecizovala, jestli kromě úroků byly do souhrnného poplatku započteny i jiné položky. Je třeba ale zdůraznit, že zmíněný souhrnný poplatek byl jediným požadovaným poplatkem v souvislosti se sjednáním a realizací předmětné smlouvy. Z toho lze dovodit, že náklady spojené s vyřízením žádosti o půjčku, náklady návštěv obchodních zástupců za účelem převzetí splátek a jiné takové náklady, jejichž úhradu finanční a nefinanční instituce běžně požadují po svých klientech, právní předchůdce žalobkyně zahrnul do souhrnného poplatku. V daném případě nebylo sjednáno stranami smlouvy ani jiné úročení půjčky a žalovaná tak byla již při podpisu smlouvy o půjčce srozuměn s konečnou výší smluvního plnění jako odměny za půjčku, tedy nákladů spojených s půjčkou jako takovou za dobu jejího trvání, tj. od 10. 12. 2020 do 1. 9. 2022. Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 86,00 % ročně, k uvedenému vizte první, resp. druhou stranu Smlouvy. Žalobkyně doplňuje, že žalovaná si mohla zvolit způsob splácení závazku a tzv. hotovostní režim splácení byl volitelný a závisel na vůli dlužníka. V případě volby takového režimu splácení žalovanou je tato skutečnost uvedena ve Smlouvě a žalovaná tuto skutečnost stvrdila svým vlastnoručním podpisem. K uvedenému případně vizte první stranu Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. K uvedenému vizte dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Žalovaná však závazek včetně sjednaného příslušenství nesplatila řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 1. 9. 2022 svůj závazek nesplnila. Žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně uhradila částku ve výši 7 799,02 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly započítány na jistinu a poplatek. Na poplatek tak byla započtena částka ve výši 3 949,02 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 3 850 Kč. Žalovaná se tak ode dne 2. 9. 2022 dostala do prodlení s úhradou částky 72 441,98 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 31 150 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 41 291,98 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniknul právnímu předchůdci žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále na sjednané sankční poplatky. K uvedenému vizte čl. 6 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 12. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností ke dni 20. 12. 2022 k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. K uvedenému vizte čl. 2 odst. 2.1. smlouvy o postoupení pohledávek. Potvrzení o realizované úhradě úplaty za portfolio pohledávek žalobkyně soudu předkládá v příloze tohoto návrhu. Žalovaná byla o změně věřitele informována přípisem právního předchůdce žalobkyně, který je přílohou tohoto žalobního návrhu. V souladu s čl. 12 odst. 12.1. odeslání dopisu podepsaného osobou oprávněnou za právního předchůdce žalobkyně, který oznamoval žalovanému změnu věřitele, zajistila žalobkyně.Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 97 437,13 Kč a skládala se z:- nesplacené jistiny ve výši 31 150 Kč- nesplaceného poplatku ve výši 41 291,98 Kč, když poplatek představuje příslušenství pohledávky vypočítané do dne splatnosti poslední splátky závazku, tj. do 1. 9. 2022- z nesplacených poplatků za upomínání žalovaného a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 1 900 Kč. Poplatky byly sjednány v čl. 6 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, kdy právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn účtovat si opakovaně poplatek za písemnou upomínku při prodlení s úhradou splátky závazku a dále poplatek za zahájení vymáhání pohledávky oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně. Shora definované poplatky představují účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky.- z nesplacené smluvní pokuty ve výši 23 095,15 Kč. K odůvodnění a výpočtu smluvní pokuty vizte text nároku č.

2. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky, tj. poplatek, bylo žalobkyni postoupeno pevnou částkou, je v žalobním návrhu společně s poplatky spojenými s prodlením žalovaného uplatněno jako Kapitalizovaný úrok ve výši 43 191,98 Kč, který se skládá z nesplaceného poplatku ve výši 41 291,98 Kč a z nesplacených poplatků za upomínání žalovaného a za předání pohledávky k vymáhání ve výši 1 900 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení v sazbě určené dnem následujícím po dni splatnosti poslední splátky závazku, a to za období od prvního dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku, tj. od 2. 9. 2022 do zaplacení, a to z postoupené jistiny ve výši 31 150 Kč. Žalobkyně požaduje přiznat smluvní úrok v sazbě 86,00 % ročně z nesplacené jistiny úvěru ve výši 31 150 Kč, a to za období 90 dnů ode dne následujícího po dni splatnosti poslední splátky závazku, tj. od 2. 9. 2022 do 1. 12. 2022 ve výši 6 605,51 Kč, a dále pak smluvní úrok v sazbě 15 % ročně za období ode dne následujícího po uplynutí shora uvedených devadesáti dní, tj. od 2. 12. 2022 do zaplacení. Sazba požadovaného smluvního úroku z úvěru za období po uplynutí devadesáti dnů, s ohledem na ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění, odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení žalovaného, zvýšené o 8 procentních bodů nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně uvádí, že ku prospěchu žalované smluvní úrok shora definovaným způsobem požaduje i v případě, kdy ust. § § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění, na závazek žalované nedopadá. Žalobkyně rovněž požaduje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, a to ve výši 699 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovanou žalobkyně uvádí, že nejprve vyvíjela snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 15. 2. 2023 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobkyně na sděleném telefonním čísle. Zároveň byla žalovaná informována o tom, že v případě její nesoučinnosti bude žalobkyně nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaná v dopise informována (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu):- Odchozí dopis 48 Kč- Odchozí dopis doporučeně 74 Kč- Odchozí telefonický hovor 72 Kč- Osobní návštěva 217 KčPřílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobkyně ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 699 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalované z důvodu osobní návštěvy v počtu 3. Žalobkyně doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobkyně může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovanou jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky na žalobkyni žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. V důsledku prodlení žalované vznikl právnímu předchůdci žalobkyně, resp. i žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, k uvedenému vizte čl. 6 Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce. Smluvní pokuta byla na žalobkyně postoupena ve výši 23 095,15 Kč. Žalobkyně nicméně požaduje smluvní pokutu z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 31 150 Kč v sazbě 0,1 % denně, a to za období od 2. 9. 2022 do 24. 8. 2023, tj. za období, které předchází podání žalobního návrhu. Výše žalobním návrhem uplatněné smluvní pokuty tak činí 11 089,40 Kč, když v takto vypočtené smluvní pokutě je zahrnuta i postoupená smluvní pokuta, je-li žalobkyní nárokovaná výše smluvní pokuty vyšší než postoupená smluvní pokuta. Žalobkyně napočítala smluvní pokutu i po postoupení pohledávky za žalovanou, proto její výše uplatněná žalobním návrhem může činit více, něž kolik bylo na smluvní pokutě postoupeno. Vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající z ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V žalobním návrhem uplatněné výši se smluvní pokuta stala splatnou nejpozději ke dni podání žalobního návrhu. Ode dne následujícího po dni podání žalobního návrhu žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ze shora vypočtené smluvní pokuty, a to do zaplacení.

2. Soud ve věci výzvou ze dne 9. 11. 2023 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a o.s.ř. souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 7 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládat, že s tímto postupem soudu souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno uložením u pošty dne 16. 11. 2023. Žalovaná na výzvu nereagovala. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, který s tímto postupem vyslovil souhlas již v samotné žalobě.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní níže uvedenými a vzal za prokázané následující skutečnosti:- Smlouvou o zápůjčce č. , číslo, ze dne 10. 12. 2020, že společnost , právnická osoba, a žalovaná se dohodli na tom, že společnost poskytne žalované finanční částku 35 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem 80 241 Kč (jistina 35 000 Kč, úrok ve výši 33 744 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 1 500, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 288 Kč, a to v 21 splátkách po 3 821 Kč, když první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy a poslední splátka připadala na den 1. 9. 2022.- Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost , právnická osoba, a žalobkyně se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uvedená žalovaná.- Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022, ze kterého soud zjistil, že společnost žalobkyně oznámila žalované, že se žalobkyně stala věřitelem pohledávky vůči žalované ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 12. 2020.- Výzvou k plnění ze dne 29. 5. 2023 spolu s dokladem o odeslání, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky nejpozději do 9. 6. 2023.

4. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaná se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalované částku 35 000 Kč a žalovaná se zaváže vrátit celkem 80 241 Kč (jistina 35 000 Kč, úrok ve výši 33 744 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru 1 500, a 7 288 Kč jako částka ta rozšířenou službu) v 21 měsíčních splátkách po 3 821 Kč, když první splátka byla splatná do měsíce po podpisu smlouvy a poslední splátka připadala na den 1. 9. 2022. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 35 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a žalované bylo ze strany žalobkyně postoupení oznámeno. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

5. Podle § 2395 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

7. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

10. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a souvisejících nároků a jejich výší, když úrok byl sjednán ve výši 33 744 Kč, úplata za poskytnutí úvěru činila 1 500 Kč a částka za rozšířenou doplňkovou službu kompaktního a flexibilního splácení částku 7 288 Kč, když tyto v souhrnu v daném případě činí 42 535 Kč za zapůjčení částky 35 000 Kč na 21 měsíců, a dospěl k závěru, že souhrn těchto položek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 35 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 21 měsíců odpovídá zmiňovaný souhrn požadovaných částek přesahujícímu více než 121 % jistiny. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích, úhradu za poskytnutí úvěru a doplňkovou službu kompaktního a flexibilního splácení vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě výše požadovaných položek nevzniklo.

14. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

15. Soud má za to, že ve svém souhrnu úrok ve výši 42 532 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 35 000 Kč na dobu 21 měsíců představující 121 % celé jistiny zápůjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.

16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Při závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 35 000 Kč. Z žaloby lze dovodit, že žalovaná uhradila 7 799,02 Kč. Žalovaná tak na jistině dluží 27 200,98 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobkyni pro neplatnost smlouvy o zápůjčce nevznikla. Spolu s částkou 27 200,98 Kč pak soud žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení ve výši 13,75 % p.a. ke dni 10. 6. 2023, do zaplacení, dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když lhůta k plnění se odvíjí od výzvy k plnění ze dne 29. 5. 2023, když žalobkyně žalované stanovil lhůtu k vrácení dlužné částky do 9. 6. 2023, tudíž od 10. 6. 2023 se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením částky, o níž se obohatila.

18. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

19. Dle položky č. 1 bod 1 písm. b) v návaznosti na položku 2 bod 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen "ZSop") za návrh na zahájení občanského soudního řízení měl být ze základu poplatku 42 239 Kč vybrán soudní poplatek ve výši 2 112 Kč, dosud bylo na účet soudu žalobkyní uhrazeno 1 690 Kč, zbývá uhradit 422 Kč. Tato povinnost tak byla žalobkyni stanovena výrokem IV. tohoto rozsudku.

20. Lhůty k plnění mají opodstatnění v § 160 odst. 1 o.s.ř.