40 C 15/2026

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 64 953,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 722 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč, splatných vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, to vše pod hrozbou ztráty výhody splátek.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 48 231,13 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 64 953,13 Kč od 17. 11. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 649 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 21.1.2026 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 64 953,13 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 2.3.2026, když namítl výši úroku z prodlení a výši dlužné částky s ohledem na již zaplacenou celkovou částku. U jednání dne 25.5.2026 pak požádal soud o splátkovou formu úhradu dluhu s ohledem na životní situaci, kdy přišel o syna, výdělkové a finanční poměry, když s ohledem na tyto je schopen dluh splatit měsíčními splátkami po cca 3000 Kč.

3. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 17.1.2025 včetně standardních informací o úvěru, dále platební historií od 17.1.2025 do 14.11.2025 a potvrzení o provedených platbách ze dne 17.1.2025, 16.6.2025 a 7.7.2025. Další listinné důkazy pak nebyly pro nadbytečnost s ohledem na právní závěr uvedený níže provedeny.

4. Soud dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. právnická osoba, a žalovaným byla dne 17.1.2025 uzavřena smlouva o úvěru Na základě této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky v ve výši 40 800 Kč, když z historie úvěrového případu vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem 51 900 Kč, když výpůjční úroková sazba byla ujednána na 0,4026 % za den, což činí 146,949 % ročně při RPSN 299,98 %, celková splatná částka při poskytnutí 40 800 Kč pak byla 73 275,73 Kč. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového případu uhradil celkem 35 178 Kč, což vyplývá z historie plateb úvěrového případu.

5. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatí.

7. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

9. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Soud nepřiznal žalobkyni celý nárok na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale pouze část nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o výši úroků z poskytnutých finančních prostředků (0,4026 % denně, což představuje roční úrokovou sazbu 146,949 %) a RPSA tak činí 299,98 % a dospěl k závěru, že požadavek za zaplacení těchto úroků s ohledem na výši jistiny Kč je zcela nepřiměřená, tudíž v rozporu s dobrými mravy. Z tohoto důvodu soud ujednání o výši smluvního úroku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky nevzniklo.

13. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 16 722 Kč (poskytnutých 51 900 Kč – již zaplacených 35 178 Kč), když povinnost k zaplacení byla soudem stanovena ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, a to s ohledem na životní a finanční situaci žalovaného, když výše splátky je s ohledem na výši dlužné jistiny přiměřená. Pokud se týká žalobkyní požadovaného zákonného úroku z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal, když s ohledem na absenci dohody stran a rozhodnutí soudu dosud splatnost zbývající části jistiny nenastala, pročež nemohl zatím vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení. Z § 87 ZSU, které je ustanovením speciálním k úpravě bezdůvodného obohacení v občanském zákoníku, totiž vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, tedy lhůta splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, který zdůrazňuje, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má v případě aplikace § 87 ZSU nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti, která je buď mezi účastníky dohodnutá anebo soudem určená). Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. K tomu lze odkázat i na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024 160, který tuto rozhodovací praxi rovněž respektuje.

14. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobě nevyhověl a žalobu zamítl.

15. Dle § 142 odst. 2 žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. Pokud se jedná o povinnost žalobkyně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku – Místku doplatek soudního poplatku ve výši 649 Kč, pak tato skutečnost má oporu v položce 1 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. S ohledem na to, že elektronický platební rozkaz nebyl v dané věci vydán, činí soudní poplatek 3246 Kč. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila toliko 2599 Kč, ke zbytku ve výši 649 Kč tak byla zavázána výrokem IV. tohoto rozsudku se splatností dle § 160 odst.1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.