40 C 158/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce , adresa o zaplacení částky 52 823,96 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 394,10 Kč a částky 52 429,86 Kč s 14,75% p.a. úrokem z prodlení z částky 28 603,53 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 52 823,96 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 2023-10-18 distančním způsobem na adrese , internetová adresa, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 49 600 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 2023-11-17 a konec kreditového rámce měl nastat dne 2025-04-10. Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení žalované, a dále VOP, s nimiž byla žalovaná v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámena, tyto si přečetla, s jejich obsahem vyslovila souhlas a výslovně přijala zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP žalobkyně stanoveny. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , internetová adresa, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobkyně při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalované následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni, což vyplývá z PDF souboru „uveruschopnost“ či „creditworthiness“, který byl soudu zaslán v příloze návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaná nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru žalovanou a před poskytnutím úvěru žalobkyně shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaná dala svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalované provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. žalobkyně nejprve nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalované poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalované. Případně žalobce vycházela z žalovanou předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 115 707 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti žalované, a to dne:Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 2023-10-18,Centrální evidence exekucí: 2023-10-18,ISIR: 2023-10-18,Neplatné doklady MV ČR: 2023-10-18.Žalovaná následně správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu) žalobkyni potvrdila ve Smlouvě. Nadto se žalovaná sekundárně jednoznačně identifikovala.Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaná přihlásila pomocí dvou faktorových ověření. V prostoru klientského profilu byl žalované nejprve zpřístupněn formulář SECCI (Standard European Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasila a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná odsouhlasila kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalované byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na její uvedenou emailovou adresu.Úvěr byl žalované vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně takto:Dne 2023-10-18, v částce 10 000 KčDne 2024-01-02, v částce 18 052 KčŽalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby:- služba “Klidné spaní” za poplatek ve výši 322,08 Kč- služba “Presto” za poplatek ve výši 330 KčŽalovaná splatila na jistinu celkem 205,72 Kč, a to následujícím způsobem:Dne 2023-11-28 částku 23.

1. Dne 2023-12-31 částku 29,66 Kč. Dne 2024-02-27 částku 43.

37. Dne 2024-08-15 částku 50.

76. Dne 2024-09-11 částku 58, 83 Kč.Částky zaplacené žalovanou byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení žalované nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovanou informovala emailem ze dne 2024-05-15, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 2024-05-16.Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 52 429,86 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek:Jistina: 27 846,26 KčPoplatek za vyplacení tranší úvěru: 476,13 KčSmluvní úrok: 23 826,33 KčPoplatek za službu „Presto“: 281,14 KčŽalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše.Žalovaná se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 0,983 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Klidné spaní”, v původní výši 322,08 Kč. Žalovaná si při sjednávání Smlouvy zvolila v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “Presto”, v původní výši 330 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila podáním ze dne 2. 1. 2025 tak, že navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že žalobkyni uhradila splátky, které nejsou žalobkyní evidované. K důkazu předložila výpis z bankovnictví, z něhož vyplývá, že uhradila žalobkyni částku 34 450 Kč.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to:- Smlouvou o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 18. 10. 2023, ze které soud zjistil, že společnost , Jméno žalobkyně, . a žalovaná se dohodli na poskytnutí úvěru až do výše 49 600 Kč žalované a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách s tím, že celkově je poskytnutý úvěr splatný do 10. 4. 2025. Datum splatnosti první denní splátky byla 17. 11. 2023, RPSN činila 1806,23 % a denní úrok činil 0,983.- Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 10. 9. 2024, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě pohledávky ve výši 56 823,96 Kč vzniklé ze smlouvy o úvěru nejpozději do tří dnů od doručení výzvy.- z přehledu vyplacených transakcí žalované jako spotřebiteli vyplývá, že této byla poskytnuta celková částka 28 052 Kč, a to dne 18. 10. 2023 ve výši 10 000 Kč a dne 2. 1. 2024 částka 18 052 Kč.- z výtisku provedených plateb žalované vyplývá, že tato uhradila žalobkyni dosud na splátkách 34 450 Kč.

4. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně a žalovaná se dohodli prostřednictvím smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru ze dne 18. 10. 2023 na tom, že žalobkyně poskytne žalované možnost čerpat finanční prostředky až do výše 49 500 Kč. Žalovaná vyčerpala na částku 28 052 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku a denní úrok ve výši 0,983 %, s tím, že RPSN pak činí 1806,23 %. První splátka byla splatná 17. 11. 2023, celý úvěr měl být splacen do 10. 4. 2024.

5. Podle § 2395 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

7. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 28 052 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalované byly tyto finanční prostředky poskytnuty a zavázala se je v dohodnuté době vrátit. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a jeho výši, který byl sjednán ve výši 0,983 % denně s tím, že RPSN pak činila 1806,23 % a dospěl k závěru, že taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě výše požadovaných položek včetně poplatků nevzniklo.

11. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

12. Soud má za to, že ve svém souhrnu úrok ve výši 0,983 % denně (tj. 358 % ročně) jako odměna za poskytnutí zápůjčky 28 500 Kč na dobu cca 6 měsíců odměnou nepřiměřeně vysokou, v rozporu s dobrými mravy. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.

13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, včetně ujednání o úroku a poplatků, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 28 052 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila 34 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná pak žalobkyni celou dlužnou částku ve výši 28 052 Kč uhradila, soud žalobu pro nedůvodnost zcela výrokem I. zamítl.

15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud pak výrokem II. rozsudku rozhodl tak, že žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal, když z obsahu spisu vyplývá, že této dosud žádné náklady nevznikly, a navíc je žalovaná nepožadovala.