40 C 173/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 50 910 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 29.10.2025 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 12 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 26.12.2024 do 28.10.2025, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 000 Kč od 29.10.2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 29.10.2025 do zaplacení a o částku 8 910 Kč do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 50910 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo, na základě, které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet každý měsíc včetně sjednaného úroku ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný neuhradil ničeho a dluží částku 42 000 Kč, představující dlužnou jistinu a kapitalizovaný úrok za první měsíc ve výši 12000 Kč. Dále se žalobkyně domáhá smluvní pokuty ve výši 8 910 Kč za dobu od 26.12.2024 do 19.10.2025. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného vyhodnocením jeho bankovního účtu a lustrací ve veřejně dostupných databázích.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalovaného soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud vycházel z listin předložených žalobkyní, a to úvěrové smlouvy ze dne číslo, 2 x potvrzení o platbě ze dne 22.8.2024 a předžalobní výzvy včetně podacího lístku a rozhodoval na základě skutkového stavu, dle kterého žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22.8.2024 smlouvu o úvěru, dle které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto jistinu, navýšenou o úrok ve výši 40% měsíčně v pravidelných měsíčních platbách odpovídajících přirostlému úroku.

4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 30 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, se uplatní i právní úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona.

5. Podle § 2395 občanského zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

9. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu. Soud nepřiznal žalobkyni celý nárok na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru pro její neplatnost, ale pouze část nároku z titulu bezdůvodného obohacení, jak konečně žalobkyně v žalobě případně požadovala. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o výši sjednaných úroků 40 % p.m. a dospěl k závěru, že sjednaná výše obchodního měsíčního úroku 40 % je zcela nepřiměřená. Za této situace je nutno posoudit takto sjednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky sjednané v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání podle § 547 ve spojení s § 580 odst.1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník absolutně neplatné a žalobkyni právo na úhradu úroků nevzniklo. Přitom podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, týká –li se důvod neplatnosti jen takové části právního ujednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala by strana neplatnost včas. Smlouva o úvěru je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jejího podnikání v době uzavření smlouvy o úvěru bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o půjčce neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, neboť oddělení této části od smlouvy o úvěru brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Z tohoto důvodu soud ujednání o obchodním úroku vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné.

13. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky, jehož počátek se odvíjí od předžalobní výzvy, v níž byla žalovaný vyzván k plnění, a to dopisem odeslaným prostřednictvím doručovací služby dne 21.10.2025. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením dlužné částky sedmého dne od odeslání výzvy a dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky ve výši 11,50 % ročně od 29.10.2025 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

14. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem III. dle § 142 odst.2 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.