40 C 176/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 24 929 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá v části, aby žalovaná byl povinna zaplatit žalobkyni: - částku 24 929 Kč, - zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24 929 Kč od 15. 5. 2025 do zaplacení.

II. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku doplatek soudního poplatku ve výši 249 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 24 929 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně Jméno žalobkyně., IČ IČO, sídlem adresa nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12.12.2024 se společností právnická osoba, IČ IČO, adresa (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaná je fyzickou osobou nepodnikající. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 2024-07-16 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. číslo (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl žalované úvěr v celkové výši 30500 Kč, a to v platbách 22 000 Kč dne 16.07.2024, 1 300 Kč dne 23.08.2024, 1 900 Kč dne 09.09.2024, 1 800 Kč dne 07.10.2024, 1 100 Kč dne 14.11.2024, 1 300 Kč dne 11.12.2024 a 1 100 Kč dne 14.01.2025 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, jak je patrno z přiložených potvrzení o provedených platbách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 2025-05-14 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 2025-05-15. Právo na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. III. odst.

2. Smlouvy. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 24929 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20833 Kč a smluvního úroku 4096 Kč nejpozději splatných dne 2025-05-14, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Přirůstání smluvního úroku k jistině bylo sjednáno v čl. VI. odst.

1. Smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.kimbi.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž si na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně vytvořila zákaznický účet. Žalovaná byla seznámena s podmínkami, právy, povinnostmi a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči právnímu předchůdci žalobkyně. Následně byl žalované právním předchůdcem žalobkyně odeslán na jeho telefonní číslo tel. číslo SMS kód nezbytný k podpisu Smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřila žalovaná souhlas s návrhem Smlouvy. Po odsouhlasení návrhu Smlouvy žalovanou ji odsouhlasil právní předchůdce žalobkyně a zaslal žalované na jeho telefonní číslo tel. číslo na e-mailovou adresu zprávu potvrzující podepsání Smlouvy, čímž došlo k jejímu uzavření. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně internetová adresa (dále jen „OP“), na které odkazuje Smlouva v čl. I. odst. 2. a které žalobkyně rovněž dokládá v příloze tohoto přípisu, byla žalovaná informována v odst. 8.5., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná souhlasila, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná dle odst. 3.2.

1. OP prohlásila, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědoma, že by byla evidována v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou jí známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu právním předchůdcem žalobkyně a následně i žalobkyní prostřednictvím výzvy k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Výzva k plnění byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalované dne 2025-08-15. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobkyně navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalované ČSOB a.s., zda byly na bankovní účet č. č. účtu provedeny platby 22 000 Kč dne 16.07.2024, 1 300 Kč dne 23.08.2024, 1 900 Kč dne 09.09.2024, 1 800 Kč dne 07.10.2024, 1 100 Kč dne 14.11.2024, 1 300 Kč dne 11.12.2024 a 1 100 Kč dne 14.01.2025 a zda byl v daném období tento účet bankovním účtem žalované nebo k němu měla dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalované byla poskytnuta uvedená částka. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat. Výzva k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalované dne 15. 8. 2025.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a ve sporu zůstala zcela pasivní.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle § 115a o.s.ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 16.7.2024 právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla možnost žalované čerpat úvěr až do výše 22 000 Kč. Žalovaná celkem načerpala 30 500 Kč (možnost opakovaného čerpání). (smlouva o revolvingovém úvěru název č. číslo, potvrzení o provedených platbách), Žalovaná neplnila podmínky smlouvy, když nesplácela řádně měsíční splátky ve sjednaném termínu, a to ani na základě opakovaných upomínek žalobkyně (upomínky, zejména ze dne 14.5.2025 s oznámením o zesplatněním úvěru) a následné předžalobní výzvy (předžalobní výzva, podací arch). Před poskytnutím úvěru žalobkyně tvrdila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného toliko prostřednictvím dlužnických registrů SOLUS, z. s. p. o. CNCB, lustrací CEE, ISIDR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. A dále na základě tvrzení dlužník a příjmech a výdajích. Žalobkyně však nedisponuje dokumentací ohledné lustrace v příslušných databázích a tvrzených příjmech a výdajích.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaná smlouvu uzavírala v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), a to včetně ustanovení § 86 a 87 tohoto zákona.

6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.

10. Poté co soud takto aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žalobkyně při sjednávání úvěrové smlouvy nepostupovala s odbornou péčí, když dostatečně aktivně nezkoumala úvěruschopnost žalované. Bez takového posouzení žalobkyně nemohla komplexně zhodnotit majetkovou situaci žalované a jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr, když zjišťování úvěruschopnosti žalované toliko na základě údajů poskytnutých toliko žalovanou bez doložení dokumentů prokazující úvěruschopnost žalované je v tomto směru zcela nedostatečné. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z § 86 ZoSÚ, což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

11. V důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalované částku 30500 Kč, přičemž žalovaná ji vrátila dle potvrzení žalobkyně částku 31725 Kč . Tudíž z toho vyplývá, že žalovaná žalobkyni celou jí poskytnutou jistinu vrátila a žalobkyni ničeho nedluží. Další plnění ze smlouvy, včetně smluvních úroků, poplatků, případně smluvních pokut, nelze žalobkyni přiznat, když pro neplatnost úvěrové smlouvy nebyla žalovaná závazky ze smlouvy vázána. Vzhledem k výše uvedenému pak soud výrokem I. žalobu v plném rozsahu zamítl.

12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná měla v řízení plný úspěch, z obsahu spisu však vyplývá, že s řízením žalované žádné náklady s ohledem na její pasivitu nevznikly. Soud tedy výrokem II. rozsudku rozhodl tak, že žalované náklady řízení nepřiznal.

13. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 998 Kč. Tento však soud ve věci nevydal a pokračoval v řízení. Za tohoto stavu byl žalobkyni doměřen soudní poplatek dle položky 1 bod 1. písm. b), tj. do částky 1 247 Kč, ve spojení s položkou 2 bod 2 Sazebníku poplatků, tedy doplatek 249 Kč, povinnost byla založena výrokem III. rozsudku s tím, že doplatek, který je splatný do 3 dnů od právním moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, případně exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.