40 C 254/2016

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení , titul sídlem ulice a číslo , PSČ okres o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k parcele č. St [číslo], o výměře 2159 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, k parcele [číslo] o výměře 2015 m² – trvalý travní porost, zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Nemovitosti specifikované v bodě I. tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 1 450 000 Kč, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech řízení částku 24 343 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na nákladech řízení částku 30 343 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 28. 12. 2016 se žalobce domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s žalovaným k nemovitostem evidovaným na listu vlastnictví [číslo] v obci a [katastrální uzemí], a to parc. č. St. [číslo], jejíž součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, parc. [číslo] s odůvodněním, že tyto nemovitosti byly darovány na základě darovací smlouvy ze dne 23. 5. 1997 rodiči oběma účastníkům, když tito jsou vlastníky každý jedné ideální poloviny uvedených nemovitostí. Mezi účastníky dochází k neshodám, a to včetně neshod v souvislosti s užíváním předmětných nemovitostí. Žalobce dále nemá zájem setrvat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným a navrhuje, aby podílové spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitostem bylo zrušeno a nemovitosti přikázány do vlastnictví žalovaného nebo nemovitosti prodány a výtěžek rozdělen mezi účastníky řízení.

2. Žalovaný se vyjádřil k podané žalobě ve svých vyjádřeních na č.l. 19-20, na č.l. 127-129 s tím, že souhlasí se zrušením podílového spoluvlastnictví, když mezi účastníky je sporu ohledně výše vypořádacího podílu a dále existenci sporných hranic předmětných pozemků. V průběhu řízení pak souhlasil s tím, aby pozemky byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví, když tyto užívá a v rodinném domě [číslo] v [obec] bydlí.

3. V průběhu řízení podáním ze dne 25. 8. 2017 č.l. 137 podal žalovaný vzájemnou žalobu, prostřednictvím níž se domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaným na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] a jejich vypořádání. Tato žaloba byla následně vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí.

4. Soud provedl dokazování a vzal za prokázané: -) Listem vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] ze dne 4. 10. 2022, že žalobce a žalovaný jsou spoluvlastníky (každý id. 1/2), (mimo jiné) nemovitostí, a to parcely parc. č. St. [číslo] o výměře 2 159 m², jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa] a dále pozemku parc. [číslo] o výměře 2 015 m² - trvalý travní porost. -) Notářským zápisem [spisová značka] [číslo] ([spisová značka]), že tyto nemovitosti nabyli účastníci na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi žalobcem, žalovaným a [jméno] [příjmení] (matkou účastníků), když tento notářský zápis byl sepsán dne 23. 5. 1997. -) Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu [spisová značka] [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací] ze dne 30. 6. 2016, že [název státního pozemkového úřadu] [anonymizována tři slova] [územní celek], Pobočka [název] rozhodl dle ust. § 11 odst. 4 zákona tak, že návrh komplexních pozemkových úprav v k.ú. [obec] pod č. zakázky [číslo] zpracovaný firmou [právnická osoba] schválil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 7. 2017. -) V průběhu řízení byla soudem ustanovena znalkyně z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí [celé jméno znalkyně], která prostřednictvím znaleckého posudku [číslo] ze dne 9. 6. 2017 (č.l. 60) určila obvyklou cenu předmětných nemovitostí v daném místě a čase s přihlédnutím k charakteru předmětných pozemků a jejich zařazení do územního plánu obce, a to pozemku parc. č. St. [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres], č.l. 60 spisu, na částku 3 400 000 Kč. V rámci znaleckého posudku se rovněž vyjádřila i k možnému reálnému rozdělení nemovitosti tak, že reálné rozdělení ve výši stávajících spoluvlastnických podílů není technicky možné. -) Z výpovědi svědka [titul] [jméno] [příjmení], který byl vyslechnut u jednání na místě samém na [adresa] dne 16. 7. 2019, že tento vypověděl, že vyměřoval na tomto místě hranice parc. [číslo] parc. [číslo] to podle stavu, který je uvedený v katastrální mapě a tato místa označil kolíky a na budovách červenou barvou. Jedná se o vytýčení hranice podle stavu zapsaného v katastrální mapě bez jakýchkoliv pozemkových úprav a přitom zjistil, že tento stav hranic neodpovídá realitě, a to ani s přihlédnutím k přípustným geodetickým odchylkám. Pokud se týká studny, která se nachází mezi body 16 a 17 jeho měření (je součástí soudního spisu), tato je podle jeho měření umístěna na pozemku parc. [číslo] avšak podle reality by to mohlo být jinak. Hranice pozemku totiž určoval podle katastrální mapy, ne podle reálu. Podle mapy – hranic dle katastru nemovitostí stojí studna na parcele [číslo] podle skutečnosti by to mělo být jinak. On sám nemůže opravit faktický stav, navíc nebyly dodány žádné geometrické plány. Při vyměřování hranic může dojít k odchylce tak do 2,83 m z jedné nebo z druhé strany, hranice může být posunuta o tuto vzdálenost, neboť se vychází ze souřadnic digitálních map. Dřevník stojí podle map v katastru na pozemku parc. [číslo] podle faktického stavu by stál na parc. [číslo]. Vytyčení hranic podle katastru není právně závazné, neboť nemusí odpovídat skutečné realitě, potom záleží na dohodě občanů, kteří sepíší souhlasné prohlášení ohledně skutečných hranic pozemků, a na základě toho provede katastr úpravu. Opravit zápis v mapách ohledně hranic pozemků jde taky soudním rozhodnutím. V katastrální mapě ze dne 13. 7. 2016 není zakreslena studna, a proto nemůže říci, jestli studna stojí na parc. [číslo] z mapy to nelze zjistit, studna tam není. Mapa z roku 2016 neodpovídá skutečnému stavu umístění budov na parc. [číslo]. -) V průběhu řízení bylo uloženo [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 129 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. vyhotovit geometrický plán na určení skutečných hranic pozemku St. [číslo], zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], včetně zákresu reálného umístění stavby [adresa] všech dalších staveb na tomto pozemku se nacházejících i drobných (studna, dřevník apod.), zapsaných i nezapsaných v katastru nemovitostí. Společnost [právnická osoba] doručila do spisu po splnění úkolu polohopisné zaměření pozemku parc. č. St. [číslo] a jeho okolí – situace stávajícího stavu (listopad 2019). Z tohoto soud zjistil, že zákres katastrálních hranic je proveden na podkladě pozemkových úprav v [katastrální uzemí] dle měřičského náčrtu 5/11 s tím, že měřičský náčrt č. 5/11 v [katastrální uzemí] je závazným podkladem pro veškerou následnou zeměměřičskou činnost. Číslo pozemku St. [číslo] v [katastrální uzemí] odpovídá parc. [číslo] v návrhu pozemkové úpravy. V tomto geometrickém plánu je zobrazena nejen zděná budova [adresa], nýbrž i betonové hnojiště, studna a další součásti zděných budov. V souvislosti s pozemkovými úpravami v [katastrální uzemí] byl učiněn dotaz na [název státního pozemkového úřadu] [anonymizováno 6 slov] [územní celek] s tím, jestli je pro měřiče závazné vydané rozhodnutí pozemkového úřadu v návrhu pozemkové úpravy v [katastrální uzemí], na parc. č. St. [číslo] podle měřičského náčrtu č. 5/11, i když parc. č. St. [číslo] nebyla řešena podle § 2 Zákona 139/2002, ale okolní pozemky ano. Státní pozemkový úřad odpověděl s tím, že pozemek parc. č. St. [číslo] není pozemek řešený dle § 2, nicméně obvod byl v procesu komplexních pozemkových úprav v k.ú. [obec] řádně vyšetřen za přítomnosti komise, je tedy nutné respektovat toto zaměření a následně z něj vycházet. Ke stejné problematice se vyjádřilo i [stát. instituce] s tím, že pozemek parc. č. St. [číslo] v k.ú. [obec] je v rámci pozemkových úprav veden jako pozemek neřešený, tzn. že u této parcely bude obnoven soubor geodetických informací na základě pozemkových úprav. Ukončením etapy zjišťování hranice se stal elaborát zjišťování hranic závazný pro další zeměměřičské činnosti. Etapa zjišťování hranic jedno z prvotních činností při provádění pozemkových úprav. Zjišťování v průběhu hranice spoluvlastníci dotčených parcel a přímo v terénu si vlastník nemovitosti odsouhlasí hranice pozemků. Výsledkem etapy zjišťování průběhu je náčrt zjišťování hranic a soupis nemovitostí. Náčrt [číslo] vyšetřený v rámci pozemkových úprav v k.ú. [obec] je závazný pro další geodetické činnosti. Předmětné zaměření pak bylo mimo jiné podkladem pro vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalce]. Zároveň pak z něho je možné čerpat v případě dalších dispozic s předmětnými nemovitostmi. -) K výše uvedenému byl proveden výslech společnosti [právnická osoba], která prostřednictvím osoby oprávněné [titul] [jméno] [příjmení] uvedla, že pokud je situace stávajícího stavu uvedena parc. [číslo] jedná se o parcelu St. [číslo], když údaj [číslo] je pro nové zaměření. Součástí pozemku St. [číslo] je garáž se stodolou, zděná budova [číslo] chlév, studna a dřevník. Pokud jde o dřevěný přístřešek, tento se nachází na pozemku St. [číslo] (ze zaměření vyplývá umístnění tohoto dřevěného přístřešku u dřevníku). Pokud jde o betonové hnojiště, toto se nachází na pozemku parc. [číslo]. K dotazu, pokud by neměl náčrt zjišťování hranic a neprobíhaly by žádné pozemkové úpravy, jak by zakreslil skutečný stav, uvedl, že pokud by zaměřovali to, co mají, to je umístění staveb na parcele St. [číslo], bylo by to zaměření velmi podobné s možnou odchylkou několika centimetrů. Při zaměřování by vycházel z transformacemi listu v měřítku 1. 2880 a dále by vycházel z mapy dřívější pozemkové evidence [název]. [jméno] - místní souřadnice. Nemělo by to ale na zaměření žádný vliv, je to bezpředmětné, protože se musí vycházet ze závazných údajů náčrtu č. 5/11. Předtím než vyhotoví geometrické zaměření, musí si zjistit závazné podklady. Podklady objednává na katastrálním úřadu nebo pozemkovém úřadu, v daném případě zjistil, že v k.ú. [obec] probíhají pozemkové úpravy a vyžádal si závazné podklady. Dále zopakoval, že náčrt č. 5/11 pro k.ú. [obec] byl v době vyhotovování závazný, a to pro další geodetické práce. -) S ohledem na datum vypracování znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] (ke dni 9. 6. 2017) pak soud zadal vypracování (s ohledem na dobu vypracování znaleckého posudku, stav nemovitosti a situaci na trhu s realitami) nového znalce z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, a to [celé jméno znalce]. Pokud se jedná o vypracování doplňku znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], tento nebylo možno zajistit s ohledem na zdravotní stav znalkyně. Znalec [celé jméno znalce] doručil do spisu znalecký posudek č. 1/2021, a to dne 19. 2. 2021, když znalecký úkon se věnoval posouzení možnosti reálného rozdělení a určení obvyklé ceny rodinného domu a přilehlých pozemků. Znalec [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku ohledně reálného rozdělení nemovitosti uvedl, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí není možné. Za určitých podmínek možné rozdělení předmětných nemovitostí na nestejné díly se jeví jako funkčně a ekonomicky nevhodné. Pokud se jedná o stanovení obvyklé ceny, tato byla stanovena na částku 2 900 000 Kč. -) U jednání dne 4. 10. 2022 byl slyšen znalec [celé jméno znalce], který vypověděl, že digitalizace a oprava katastrálních map v k. ú. [obec] dosud není hotová. Odkázal na závěry znaleckého posudku stran ocenění nemovitostí, když hlavní roli v rámci opotřebení hraje fakt, že budovat je více než sto let stará a tvoří s ostatními přístavbami funkční jednu budovu. Cenu výrazně ovlivňuje další využití chlévu, kdy nákladovou hodnotu tato má vysokou, pořizovací cena by byla vysoká, ale budova je vyloženě zřízena nebo postavena se záměrem chovat tam dobytek. Jedná se o budovu čistě účelovou, kdy v případě, že by jí chtěl někdo předělat, bylo by to technologicky náročné a je otázkou, zda ekonomicky vhodné. K dotazu, zda nové zaměření bude mít vliv na cenu nemovitosti, uvedl, že ano, že v současné době to, že nemovitosti se potýkají s rozpornými hranicemi pozemků, hodnotu nemovitostí snižuje. -) Sdělením Státního pozemkového úřadu ze dne 16. 7. 2019 č.l. 276 spisu, že tento souhlasí se změnou vlastnictví pozemků p. č. St [číslo], (dle schváleného návrhu st. [číslo]) [parcelní číslo] (dle schváleného návrhu 3493, 3494) ([list vlastnictví]) pro k.ú. [obec].

5. Pokud byly za řízení provedeny další důkazy, pak z těchto soud nevyvodil žádné relevantní závěry pro posouzení dané věci, když se buď týkaly sporných hranic předmětných pozemků (k těmto bylo vyhotoveno výše citované polohopisné zaměření [právnická osoba], [anonymizována tři slova]) nebo pak otázky tržní ceny předmětných nemovitostí (ke stanovení aktuální obecné ceny nemovitosti pak byl vypracován znalecký posudek [celé jméno znalce]). Pokud byly za řízení navrženy další důkazy a tyto nebyly soudem provedeny, stalo se tak pro jejich nadbytečnost.

6. Z výše uvedených zjištění dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, každý ve výši jedné poloviny k předmětným nemovitostem, tyto nemovitosti mají hodnotu 2 900 000 Kč, oba účastníci nechtějí nadále ve spoluvlastnickém vztahu setrvat, avšak na zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví se dosud nedohodli, zejména ve vztahu k výši vypořádacího podílu a toho, komu z účastníků mají být nemovitosti přikázány, když oba účastníci mají o předmětné nemovitosti zájem.

7. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle § 1144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Po právní stránce posoudil soud část žaloby týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat. Zákona č. 89/ 2012 Sb., občanský zákoník, stanoví zásadu, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, proto soud dospěl k závěru, že je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat. Způsob vypořádání spoluvlastníků, pokud mezi nimi nedošlo k dohodě, pak upravuje ustanovení § 1143 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014. Především má soud rozdělit věc mezi spoluvlastníky podle výše jejich podílů, a pouze jestliže rozdělení věci není dobře možné, může soud přikázat věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více ze spoluvlastníků. Třetí způsob zrušení a vypořádání, totiž nařízení prodeje s rozdělením výtěžku podle podílů, je až poslední možností, ke které smí soud přistoupit pouze v tom případě, že žádný ze spoluvlastníků věc nechce. Pořadí a podmínky použití jednotlivých způsobů zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou pro soud závazné, přitom však platí zásada charakterizující řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví spočívající v tom, že v řízení není soud vázán návrhem účastníka na způsob vypořádání a může rozhodnout, že zrušené spoluvlastnictví bude vypořádáno i jiným způsobem než navrhovaným. Prvním ze způsobů vypořádání je tedy rozdělení věci, přičemž podmínkou pro tento způsob vypořádání je, že se jedná o rozdělení„ dobře možné“. Tato podmínka není naplněna pouhou faktickou možností a technickou proveditelností, ale také funkčním opodstatněním rozdělení, je tím sledován zejména ten cíl, aby i po rozdělení mohly nemovitosti bez závad sloužit k uspokojování těch potřeb, k nimž jsou účelově určeny. Před případným rozdělením věci je navíc soud povinen zabývat se i tím, zda jsou dosavadní spoluvlastníci ochotni hradit náklady na rozdělení věci. Jestliže žádný ze spoluvlastníků není ochoten vynaložit nic na provedení nezbytných stavebních úprav, je nutno stavbu považovat z tohoto hlediska za nedělitelnou. V dané věci přitom vyšlo jednoznačně najevo, a to z obou znaleckých posudků [celé jméno znalkyně] a [celé jméno znalce], že reálné rozdělení nemovitostí zahrnujících stavbu rodinného domu a pozemky, není možné, přičemž rovněž pozemky s ohledem na výměry a jejich umístění ke stavbě, by dělením neměly žádný význam a využití. Pokud pak jde o v pořadí druhý z možných způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků, podmínkou uplatnění tohoto způsobu je, že jednak spoluvlastník, kterému se má věc přikázat, s tímto přikázáním souhlasí, a jednak, že má prostředky na včasné zaplacení přiměřené náhrady a věc chce sám užívat Pokud se jedná o žalobce, ten již v podané žalobě, jakož i v průběhu dosavadního řízení navrhoval, aby s ohledem na tu skutečnost, že žalovaný v rodinném domě [číslo] cca od roku 2012 bydlí a sám žalobce má zajištěno bydlení jinde, byly nemovitosti přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. Svůj postoj pak u posledního jednání změnil, když žádal, aby nemovitosti s ohledem na dosavadní chování žalovaného (týkající se mimosoudního prodeje) ve věci, byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, a to i s ohledem na zachování rodinného statku. Žalovaný projevil o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví zájem, když tento zájem přetrval po celou dobu řízení. Soud se pak za situace, kdy u jednání dne 4. 10. 2022 oba účastníci projevili zájem o předmětné nemovitosti, se předně zabýval tím, kterému z účastníků předmětné nemovitosti přikáže. Pokud se jedná o žalobce, pak tento po celou dobu řízení až do jednání 4. 10. 2022 o nemovitosti zájem neměl, navrhoval, aby byly přikázány žalovanému, ev. prodány. V průběhu řízení pak byl s žalovaným ve shodě ohledně možnosti nemovitosti prodat a výtěžek si rozdělit rovným dílem a o komerční prodej se pokoušel. Tudíž tvrzení žalobce, že chce zachovat rodinný statek, soud neuvěřil. Naopak žalovaný o nemovitosti zájem po celou dobu řízení měl (i když je pravdou, že se rovněž i mimosoudní prodej pokoušel). Navíc nemovitosti od cca roku 2012 obývá, uspokojuje tímto svou bytovou potřebu a vynakládá finanční prostředky v souvislosti s udržením jejich stavu, když nemovitosti chce nadále užívat. Rovněž se soud zabýval tím, zda žalovaný má finanční prostředky na včasné zaplacení přiměřené náhrady. K dotazu soudu žalovaný uvedl, že je výlučným vlastníkem jiných nemovitostí, prostřednictvím nichž, (ať již prodejem či jejich zastavením a získáním úvěru) je schopen si finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu zajistit. K tomuto tvrzení pak soud provedl důkaz v podobě Listu evidence práv pro osobu žalovaného ze dne 4. 10. 2022, ze které zjistil, že žalovaný je výlučný vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [číslo] v k. ú. [obec], a to rozsáhlého souboru pozemků v podobě orné půdy, trvalého travního porostu, zahrady či lesních pozemků. Výše vypořádacího podílu pak představuje 1 450 000 Kč, když tato částka pak dle názoru soudu nepředstavuje nijak markantní zatížení žalovaného v podobě úvěrového zajištění finančních prostředků k vyplacení vypořádacího podílu či event. prodejem nemovitostí.

11. Ze všech výše popsaných důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. rozsudku, tedy nejprve o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným a shora popsaným nemovitostem za současného přikázání těchto nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného.

12. Výše přiměřené náhrady za spoluvlastnický podíl žalobkyně pak byla soudem stanovena podle výše spoluvlastnických podílů, a to z ceny všech nemovitostí zjištěné znaleckým posudkem [celé jméno znalce], jako ceny obvyklé či tržní ke dni rozhodování soudu. S ohledem na tato kritéria je za přiměřenou náhradu pro žalobce nutno považovat jednu polovinu z nesporně zjištěné obvyklé (tržní) ceny všech vypořádávaných nemovitostí, která je hodnotovým ekvivalentem výše jejího spoluvlastnického podílu na společných nemovitostech, o který v důsledku zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce přichází. Jestliže tedy byla v projednávané věci obvyklá cena předmětných vypořádávaných nemovitostí, jako celku, stanovena na částku 2 900 000 Kč, pak hodnota spoluvlastnickému podílu žalobce ve výši 1/2 odpovídá částce 1 450 000 Kč. Právě tuto částku proto soud uložil žalovanému výrokem III. rozsudku zaplatit žalobci na vypořádání jeho spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech, a to ve lhůtě 30-ti dnů (v souladu s požadavkem žalovaného k zajištění finančních prostředků), kdy takto soudem stanovená lhůta k plnění se jeví soudu jako adekvátní.

13. Výrok IV. rozsudku o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V souladu s výše uvedeným zákonným zněním ve spojení s rozhodnutím IV. ÚS 404/22 pak soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

14. Výrok V. a VI. o nákladech řízení státu má oporu v ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k povaze projednávaného sporu (iudicii duplicis) pak nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, tudíž je nutné rozhodnout o povinnosti platit náklady řízení státu oběma účastníky řízení, když každý z nich má pak povinnost zaplatit 50 % těchto vzniklých nákladů.

15. Náklady řízení státu pak představují tyto položky: částka 12 101 Kč (podaný znalecký posudek) + 385 Kč (náhrady), tj. 12 486 Kč proplacené znalkyni [celé jméno znalkyně], částka 16 940 Kč - odměna [právnická osoba], spol. s r.o. za vypracovaný geometrický plán a částka 26 410 Kč (znalečné) + 2 020 Kč (náhrady) + 2 830 Kč (náhrady), tj. 31 260 Kč vyplacené znalečné [celé jméno znalce], celkem tedy náklady státu činí 60 686 Kč (polovina pak činí 30 343 Kč).

16. Výrokem V. rozsudku pak soud zavázal žalobce povinností zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 24 343 Kč. Žalobce by měl zaplatit polovinu nákladů řízení státu, tj. 30 343 Kč. V průběhu řízení však žalobce složil na účet soudu zálohy na provedení důkazu, a to dne 14. 3. 2017 ve výši 3 000 Kč a dne 9. 1. 2020 ve výši 3 000 Kč. Od částky 30 343 Kč je pak třeba odečíst 6 000 Kč, když výslednou částkou, kterou je žalobce povinen zaplatit státu je pak částka 24 343 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku pak vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

17. Výrokem VI. rozsudku pak soud zavázal žalobce povinností zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku částku 30 343 Kč, tj. polovinu nákladů řízení státu, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný v průběhu řízení žádnou zálohu, i přesto, že byl soudem vyzván, nezaplatil. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku pak vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.