40 C 41/2025
č. j. 40 C 41/2025-21
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 28 084 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 9. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 27 184 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,25 % p.a. z částky 9 607,20 Kč od 9. 2. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 695,13 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 877,89 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 10 507,20 Kč od 2. 9. 2024 do 8. 2. 2025, se zamítá.
III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Okresního soudu ve Frýdku - Místku doplatek soudního poplatku ve výši 277 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 28 084 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se , adresa, , došlo dne 14. 9. 2022 k uzavření Smlouvy o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu č.
1. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále také jen „úvěr“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy (viz první strana Smlouvy). Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky dle Smlouvy a dle Předpisu splátek dne 14. 11. 2023 se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 1 014 Kč (viz první strana Smlouvy). Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru (jak při jeho sjednávání, tak i poté, v době trvání smluvního vztahu). Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 9 800 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč, (dále společně také jen „Úhrady za služby“). Veškeré Úhrady za služby byly sjednány na první straně Smlouvy. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč (viz první strana Smlouvy a Předpis splátek). Poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 14. 11. 2023. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 30. 3. 2023 ve výši 8 000 Kč.Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na:- jistině úvěru 10 232,52 Kč- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 274,68 Kč- úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 4 392 Kč- úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 384,80 Kč- úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 800 KčNa dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 14. 11. 2023, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 10 232,52 Kč od 15. 11. 2023 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 8,00 % ročně. Úroková sazba úroku z úvěru ve výši sazba 8,00 % ročně je sjednána v článku „Splatnost, úrok a RPSN“ Smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 15,00 % ročně. Na základě smluvního ujednání (viz první strana Smlouvy), aprobovaného občanským zákoníkem, je úrokem z prodlení úročena splatná nezaplacená částka jistiny úvěru ve výši 10 232,52 Kč a splatná nezaplacená částka úroku v pevné výši 274,68 Kč. V důsledku porušení smluvních povinností žalovaného hradit splátky řádně a včas vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvní pokuty sjednané přímo ve Smlouvě. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, . postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024, se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 25. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho.Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení:- neuhrazené jistiny ve výši 10 232,52 Kč- úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 274,68 Kč- úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 4 392 Kč- úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 384,80 Kč- úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 800 Kč- smluvní pokuty ve výši 10 000 Kč- úroku vyčísleného od 15. 11. 2023 do 1. 9. 2024 z dlužné jistiny ve výši 877,89 Kč- zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 1. 9. 2024 ve výši 1 695,13 KčDále žalobkyně požaduje rovněž zaplacení:- úroků z úvěru ve výši 8,00 % p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 232,52 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení,- zákonných úroků z prodlení ve výši 15,00 % p.a. z částky ve výši 10 507,20 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 232,52 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 274,68 Kč, od 2. 9. 2024 do zaplacení.Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 24. 1. 2025. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobkyně je tak nucena se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 28. 3. 2025 tak, že si není vědom toho, že by žalobkyni něco dlužil. K jednání soudu dne 5. 5. 2025 se bez omluvy nedostavil.
3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy založenými žalobkyní, a to: Smlouvou o úvěru ze dne 14. 9. 2022, ze které soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalovaný se dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému částku 20 000 Kč žalovanému a žalovaný se zavázal vrátit celkem 37 184 Kč (jistina 20 000 Kč, úrok ve výši 1 014 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč s tím, že první splátka je splatná do jednoho měsíce od podpisu smlouvy, každá další splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024, včetně Přílohy č. 1 Smlouvy, ze které soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . a žalobkyně se dohodli na postoupení pohledávek uvedených v Příloze č. 1 této smlouvy – v příloze uveden žalovaný, když tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 24. 1. 2025 spolu s podacím lístkem ze dne 24. 1. 2025, ze které soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě pohledávky vzniklé ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v celkové výši 31 621,55 Kč nejpozději do 8. 2. 2025.
4. Další listiny pak soud k důkazu neprováděl, když tyto považuje za nadbytečné s ohledem na právní závěr soudu o neplatnosti smlouvy u úvěru z důvodu rozporu této smlouvy s bona fides.
5. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . a žalovaný se dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit celkovou částku 37 184 Kč (jistina 20 000 Kč, úrok ve výši 1 014 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 15 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyně a žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupení oznámeno. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.
6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
8. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
9. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
11. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
12. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
13. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč převzal a zavázal se je v dohodnuté době vrátit. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a jeho výši, který byl sjednán ve výši 1 014 Kč, úplata za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč a za hotovostní inkaso splátek 3 600 Kč, když tyto v souhrnu v daném případě činí 17 184 Kč za zapůjčení částky 20 000 Kč na 14 měsíců, a dospěl k závěru, že souhrn těchto položek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu zapůjčitele za poskytnutí zápůjčky. S ohledem na výši jistiny 20 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 14 měsíců odpovídá zmiňovaný souhrn požadovaných částek přesahujícímu více než 85,92 % jistiny. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích, úplatě za poskytnutí úvěru, náklady za vyhodnocení úvěru a za hotovostní inkaso splátek vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě výše požadovaných položek nevzniklo.
15. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
16. Soud má za to, že ve svém souhrnu úrok ve výši 17 184 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 20 000 Kč na dobu 14 měsíců představující 85,92 % celé jistiny zápůjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.
17. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, včetně ujednání o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Ze sdělení právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 4. 2025 vyplývá, že žalovaný uhradil na úvěrový případ celkově částku 19 100 Kč. Žalovaný tak na jistině dluží 900 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím pak soud žalobu výrokem II. zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobci pro neplatnost smlouvy o úvěru nevznikla. Spolu s částkou 900 Kč pak soud žalobkyni přiznal i zákonné úroky z prodlení, a to od 9. 2. 2025 do zaplacení, dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., když splatnost se odvíjí od předžalobní výzvy k plnění.
19. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byl procesně úspěšnější žalovaný, který má vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovanému v průběhu řízení náklady nevznikly, tudíž výrokem III. rozsudku soud rozhodl tak, že žalovanému právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
20. S ohledem na to, že v řízení nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soudní poplatek za podanou žalobu činí 5 % z žalované částky, tj. 1 390 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uhradila na soudním poplatku toliko částku 1 113 Kč, výrokem IV. ji soud zavázal k doplatku soudního poplatku ve výši 277 Kč.
21. Lhůty k plnění mají opodstatnění v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.