40 C 56/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce A , tituly za jménem . bytem Adresa zmocněnce A 2. Jméno zmocněnce B , narozený Datum narození zmocněnce B bytem Adresa zmocněnce B zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce C , tituly za jménem bytem Adresa zmocněnce C o zřízení nezbytné cesty I. Soud povoluje nezbytnou cestu jako pozemkovou služebnost stezky ve prospěch pozemků parc. č. , číslo, – trvalý travní porost, parc. č. st. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. e. , číslo, , jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , číslo, , pro obec a k.ú. , adresa, , a to přes část pozemku parc. č. , číslo, – trvalý travní porost, jak je tato nemovitost zapsána v katastru nemovitostí, vedeném u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , číslo, , pro obec a k.ú. , adresa, , jak je tato část vymezena geometrickým plánem vyhotoveným společností , právnická osoba, ., pod č. , číslo, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.II. Žalobci a), b) jsou povinni zaplatit žalovaným 1., 2. úplatu za nezbytnou cestu ve výši 70 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaní 1., 2. jsou povinni zaplatit žalobcům a), b) na náhradě nákladů řízení částku 115 767,10 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalovaní 1., 2. jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů řízení částku 13 386 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci a), b) se podanou žalobou domáhali, aby soud povolil nezbytnou cestu ve formě pozemkové služebnosti cesty ve prospěch pozemků parc. č. , číslo, – trvalý travní porost, par. č. , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.e. , číslo, , zapsaných na LV č. , číslo, pro obec a k.ú. , adresa, , které jsou ve vlastnictví žalobců a), b), a to přes část pozemku parc. č. , číslo, - trvalý travní porost, zapsaném na LV č. , číslo, , pro obec a k.ú. , adresa, ve vlastnictví žalovaných 1., 2., jak bude tato část vymezena geometrickým plánem vyhotoveným pro účely tohoto řízení, a to za jednorázovou peněžitou náhradu. Žalobu přitom odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemků parc. č. , číslo, , , číslo, a st. , číslo, , jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č.e. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , číslo, vedeném u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrálního pracoviště , adresa, a žalovaní jsou vlastníky m.j. pozemku parc. č. , číslo, a st. , číslo, , jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č.e. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , zapsáno na LV č. , číslo, vedeném u Katastrálního úřadu pro , adresa, , katastrálního pracoviště , adresa, . Dotčené nemovitosti žalobců a), b) a žalovaných 1., 2. jsou umístěny v , adresa, v chatové oblasti na úpatí vrcholu , název, v blízkosti ubytovacího zařízení s názvem , adresa, . Nemovitosti žalobců a), b) však nesousedí s veřejnou cestou, nejbližší veřejná cesta, která je (dlouhodobě) používána pro přístup k celé chatové oblasti a zároveň slouží k přístup veřejnosti do , adresa, , je umístěna na pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, cca 10 metrů od hranice pozemku parc. č. , číslo, . Předmětná komunikace je vedena jako účelová komunikace v územním plánu obce , adresa, , pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalobců je však od této cesty na východní hranici oddělen pozemkem parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalovaných, na severní hranici pak pozemkem parc. č. , číslo, ve vlastnictví třetí osoby. Žalobce b) nemovitosti nabyl v roce 2013 darovací smlouvou od předchozích majitelů, manželů , příjmení, (a následně v roce 2015 ideální polovinu daroval své manželce, žalobkyni a), kteří chatu na předmětných pozemcích vystavěli a nemovitosti vlastnili předchozích cca 45 let. Po celou tuto dobu byla mezi majiteli sousedících chat č.e. , číslo, a č.e. , číslo, respektována dohoda, na základě které majitelé chaty č.e. , číslo, užívali společný vstup na pozemek parc. č. , číslo, a přes něj, při jeho severní hranici, procházeli na svůj pozemek parc. č. , číslo, . Tato dohoda byla respektována i poté, co nemovitosti nabyli žalobci a), b), pěší přístup k chatě č.e. , číslo, z přilehlé komunikace byl takto zajištěn po celou dobu až do roku 2020. Žalovaní 1., 2. dokonce vůči předchozím vlastníkům chaty č.e. , číslo, , manželům , příjmení, , vznesli požadavek, aby na dotčené části pozemku parc. č. , číslo, za účelem přístupu k chatě č.e. , číslo, vystavěli zpevněné schodiště o šířce cca 1,2 m, což manželé , příjmení, na své náklady učinili. Na podzim roku 2020 však žalobci bez jakéhokoliv rozumného vysvětlení přístup na pozemek parc. č. , číslo, přes svůj pozemek parc. č. , číslo, zahradili plotem, čímž žalobcům fakticky znemožnili chatu e.č. , číslo, a přilehlé pozemky užívat a provádět jejich pravidelnou údržbu. Žalobcům a), b) tak nezbývá než se přístupu ke svým nemovitostem domáhat soudní cestou. Ačkoliv se žalobci a), b) opakovaně snažili se s žalovanými 1., 2. dohodnout na podmínkách přístupu, přičemž navrhovali mimo jiné odkoupení nezbytné části pozemku parc. č. , číslo, při jeho severní hranici, žalovaní 1., 2. o žádném řešení nebyli ochotni jednat. Právním zástupcem žalobců a), b) naposledy zaslanou výzvu ke smírnému řešení věci žalovaní ani nepřevzali. Pozemky ve vlastnictví žalobců a), b) nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou a z tohoto důvodu na nich nelze řádně hospodařit ani je užívat. Přístup na pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalobců přes pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalovaných 1., 2. byl používán se souhlasem vlastníků pozemku parc. č. , číslo, po dobu více než 50 let. Předchozí vlastníci pozemku parc. č. , číslo, dokonce na žádost žalovaných zřídili na pozemku parc. č. , číslo, schodiště o šířce cca 1,2 m, tj. zpevněný přístup, který se na pozemku parc. č. , číslo, nachází do dnešního dne a lze jej pro přístup k pozemku parc. č. , číslo, nadále využívat (nebýt plotu vystavěného žalovanými). Požadovaná nezbytná cesta tak není cestou novou. Zároveň je zřejmé, že zřízení nezbytné cesty v rozsahu, v jakém byla dříve se souhlasem žalovaných využívána, tj. prostřednictvím již existujícího schodiště o šířce cca 1,2 m a délce cca 10 m², zřízeného při severní hranici pozemku parc. č. , číslo, a určeného k tomuto účelu, je nejhospodárnějším přístupem, žalované ani jejich nemovitosti nijak nezasáhne (neboť schodiště je již zbudováno) a bude je obtěžovat jen v minimálním rozsahu, který nadto dříve bez jakýchkoliv výhrad snášeli. Taktéž je zřejmé, že požadovaný rozsah nezbytné cesty odpovídá potřebě žalobců a), b), aby mohli řádně užívat své nemovitosti. Žalobci žádají, aby nezbytná cesta byla zřízena ve formě služebnosti stezky, neboť jsou přesvědčeni, že zřízení věcného práva k pozemku žalovaných v nezbytném rozsahu odpovídá poměrům, kdy žalovaní, přestože přístup ve shodném rozsahu, jakého se žalobci domáhají žalobou, v minulosti nijak neomezovali, bez adekvátního vysvětlení či snahy o nalezení řešení přístupu zamezili fyzickou překážkou – zřízením plotu, a nelze tak spoléhat na to, že by jiné než věcné právo do budoucna spolehlivě přístup zajistilo. Služebnost stezky žalovaní navrhují zřídit pouze v nezbytném rozsahu prostřednictvím již existujícího schodiště.

2. Žalovaní 1., 2. s podanou žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí v celém rozsahu. Žalovaní 1., 2. považují žalobci a), b) v žalobě uvedené skutečnosti za nepravdivé nebo přinejmenším značně zkreslující. Uvedli, že žalovaná 1. , Jméno žalované, užívala chatu č. ev. , číslo, a přilehlou parcelu č. , číslo, od roku 1979 v rámci bezpodílového vlastnictví manželů a následně jako jediný vlastník rozhodnutím soudu o vypořádání bezpodílového vlastnictví manželů. V roce 1988 převedla ideální polovinu vlastnictví na žalovaného , jméno FO, . V roce 1993 žalovaní zakoupili pozemek parc. č. , číslo, , který sousedí s pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, ve vlastnictví žalobců. Žalovaní si nejsou vědomi, že by po celou uvedenou dobu existovala jakákoliv „dohoda“ s manžely , příjmení, o užívání předmětné parcely nebo že by obdobnou dohodu , jméno FO, uzavřeli s předchozími vlastníky předmětné parcely manžely , příjmení, . Severní část parcely byla v té době kamenitá a zarostlá hustým porostem, a proto neprostupná a neschůdná. Údajná „dohoda“, pokud by vůbec existovala, by tedy byla zcela bezpředmětná. , jméno FO, užívali po celou dobu pro přístup k jejich chatě a pozemku stezky vedoucí po pozemcích parc. č. , číslo, a , číslo, a vcházeli přes spodní část jejich pozemku parc. č. , číslo, . Později, zejména po vyasfaltování účelové komunikace na pozemku parc. č. , číslo, v osmdesátých letech, začali rovněž používat stezky vedoucí od této komunikace po pozemku parc. č. , číslo, podél parcel č. , číslo, , , číslo, a , číslo, . Obě stezky stále existují a jsou aktivně využívány ostatními chataři. Za tímto účelem je na parcelách č. , číslo, , , číslo, a , číslo, zřízeno věcné břemeno „chůze a jízdy“. Od roku 1988 do roku 1993 prováděli žalovaní svépomocí rozsáhlou rekonstrukci chaty a návazně i úpravu pozemku. Žalovaní z předmětné severní části pozemku odstranili stromy, pařezy a kameny a navezli na ni zeminu vytěženou v jiných částech jejich pozemku. V rámci kultivace a terénních úprav pozemku žalovaní vybudovali plot mezi pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, a nově i branku a bránu pro vstup a příjezd na svůj pozemek, jakož i parkovací místo před branou, jež se nachází rovněž na parc. č. , číslo, . Z důvodu zabránění splavování půdy navezené na kamenité podloží, zpevnění příjezdové cesty k chatě a za účelem jednodušší údržby plotu a porostu provedli žalovaní svépomocí na své vlastní náklady rovněž terasovitou úpravu pozemku na severní straně zpevněnou použitým dřevěnými fošnami. Tato terasovitá úprava tedy nebyla provedena manželi , příjmení, na jejich náklady, jak chybně uvádějí žalobci a nebyla v žádném případě primárně zamýšlena jako přístupové „schodiště“ k chatě žalobců. Vzhledem k její konstrukci nebyla terasovitá úprava ani vhodná k přenášení objemných předmětů nebo těžkého materiálu, tedy k jakékoliv „pravidelné údržbě“ sousední nemovitosti. Vzhledem k terénnímu uspořádání pozemků žalobců byl odnos a odvoz odřezků z dřevin a posekané trávy z těchto pozemků vždy prováděn přes „dolní“ branku uvedenou. „Dolní“ branka byla ostatně k nouzovému odstranění spadlých dřevin použita i osobou pověřenou žalobci za tímto účelem po roce 2013 a existuje doposud. Vztahy mezi žalovanými a manžely , příjmení, byly po celou dobu velmi přátelské. Mezi pozemky manželů , příjmení, a žalovaných neexistovalo pevné a částečně dokonce ani přírodní oplocení. Jak rodina žalovaných, tak , jméno FO, se volně pohybovali po pozemcích a navzájem navštěvovali. Zejména v posledních letech z důvodu věku a zdravotního stavu manželů , příjmení, žalovaní aktivně pomáhali , jméno FO, s údržbou jejich pozemku, včetně pravidelného kosení trávy a prořezávání dřevin. V rámci těchto nadstandardních sousedských vztahů manželé , příjmení, v posledních letech příležitostně využívali vybudované terasy v severní části pozemků žalovaných k průchodu na svůj pozemek. V roce 2012 žalovaní na žádost manželů , příjmení, a za jejich finančního přispění a ve spolupráci s vlastníkem sousedního pozemku parc. č. , číslo, vybudovali nové oplocení mezi pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, a , číslo, . Žalovaní na své vlastní náklady svépomocí rovněž zpevnili dutými tvárnicemi a osadili okrasnými rostlinami svah na hranici pozemků parc. č. , číslo, a č. , číslo, . V rámci těchto úprav měla být rovněž na žádost pana , jméno FO, na jeho náklady vybudována nová přístupová branka na pozemek parc. č. , číslo, z parc. č. , číslo, a tvárnicemi zpevněn bok přístupové cesty přes pozemek parc. č. , číslo, . Z důvodu zhoršujícího zdravotního stavu pana , jméno FO, však zamýšlené práce nemohly být dokončeny a oplocení dočasně uzavřelo přístup z pozemku parc. č. , číslo, na parc. č. , číslo, z důvodu zabezpečení pozemku před zvěří. Opětovné vsazení branky v horní části oplocení mezi pozemky parc. č. , číslo, na parc. č. , číslo, , jakož i drobná úprava terénu na pozemku parc. č. , číslo, pro lepší přístup k brance je však bez problému stále možné. Žalovaní doufali v pokračování obdobných dobrých sousedských vztahů se žalobci. Na žádost žalobců například ochotně svépomocí vybudovali pevné oplocení mezi pozemky žalobců parc. č. , číslo, a , číslo, a žalovaných parc. č. , číslo, k zabránění pronikání psů žalobců. Od počátku je rovněž ústně informovali o nutnosti dokončení prací na přístupu z pozemku parc. č. , číslo, na parc. č. , číslo, přes plot vybudovaný žalobcem na žádost pana , jméno FO, . Žalobci však na opakované ústní a telefonické výzvy nereagovali. Žalobci nemovitost užívají zřídka a údržbu přilehlých pozemků celkově zanedbávají již od roku 2013 a nikoliv od roku 2020, jak uvádějí v žalobě. Jsou proto údajně předmětem stížností od vlastníků sousedních pozemků, jejichž majetek stejně jako majetek žalovaných je dlouhodobě ohrožován pádem přerostlých stromů a přesahujících křovin nacházejících se na pozemcích žalobců. Se žalovanými jsou žalobci v minimálním kontaktu. Občas se přes pozemek žalovaných pohybovaly neznámé osoby, nejspíše návštěvy rodinných příslušníků žalobců, bez toho, aby na to žalobci žalované jakýmkoliv způsobem předem upozornili. Před rokem 2020 došlo dvakrát k násilnému odstranění visacího zámku na vratech žalovaných a jednou dokonce k umístění visacího zámku, od něhož žalovaní neměli klíč, což jim ztížilo přístup na jejich pozemek. V jiném případě žalovaní ke svému překvapení zjistili, že se na jejich pozemku pohybují dělníci, kteří přes pozemek přenášeli materiál na opravu chaty žalobců a část materiálu na pozemku žalovaných dokonce odkládali. Žalobci nebyli v té chvíli přítomni. Při této činnosti došlo jak k poškození přístupové brány, tak k poškození teras a okrasných rostlin na pozemku žalovaných. Žalovaní museli na své vlastní náklady svépomocí bránu i branku znova vyrobit a osadit, jakož i opravit a zpevnit poškozené terasy a obnovit poškozenou okrasnou rostlinnou výsadbu. V roce 2019 pak žalovaní vyměnili na své náklady svépomocí dřevěné ostění teras za betonové, aby zabránili další erozi navezené půdy. Všechny výše uvedené události pociťovali žalovaní jako hrubé narušení jejich soukromí. Z toho důvodu žalovaný žalobce v květnu 2020 telefonicky požádal, aby si zřídil branku v oplocení pozemku žalobce k zajištění přístupu z veřejné stezky na pozemku parc. č. , číslo, . Žalobce však nereagoval. Dne 5. 10. 2020 odeslal žalovaný žalobci emailem dopis, ve kterém mu opětovně předal informace o existující přístupové cestě a o tom, že dokončí oplocení svého pozemku, aby zabránil přístupu cizích osob a pronikání psů a zvěře na svůj. Žalobce na dopis nereagoval. Nicméně se v průběhu prací na oplocení dostavila žalobkyně s geodety, kteří se bez předchozí domluvy se žalovanými pohybovali po jejich pozemku, aby přeměřili, zda uvedeným plotem nezasahuje do jejich pozemku. Geodeti dospěli k názoru, že plot je vybudován na pozemku žalovaných přibližně 20 cm od hranice pozemku. Žalobkyně byla po celou dobu měření přítomna a vůči budovanému oplocení jako takovému nevznesla žádnou námitku. Žalovaní dokončili oplocení z důvodu vládního omezení pohybu osob pro ochranu před virem COVID-19 až dne 26. 5. 2021, a nikoliv v roce 2020, jak uvádějí žalobci v bodě 6 žaloby, a břeh nově osadili. Ani po vybudování předmětného oplocení žalovaní nebránili žalobcům v nutných úkonech a byli jim nápomocni. Například na výzvu žalobce pro zajištění přístupu na jeho pozemek zaměstnanci firmy ČEZ za účelem instalace nového elektroměru, kterou žalovaní obdrželi doporučeným dopisem 9. 7. 2022 se žalovaná dostavila v relativně krátké lhůtě dne 14. 7. 2022 na chatu mimo jiné z obavy, aby nedošlo k opětovnému poškození majetku žalovaných. Při té příležitosti žalobci a zaměstnanci firmy ČEZ ukázala přístup na jeho pozemek „dolní“ v oplocení mezi pozemky parc. č. , číslo, a , číslo, , o které žalobce v té době údajně neměl ponětí, přičemž oba ochotně provedla přes pozemky žalovaných parc. č. , číslo, a , číslo, , aby jim usnadnila cestu. Žalovaní si za výše uvedených okolností nebyli až do přečtení žaloby vědomi, že by se žalobci kdykoliv pokoušeli o jakékoliv „smírné řešení“ a rovněž netušili, že se jim žalobci pokoušeli za tím účelem doručit dopis ze dne 16. 2. 2023. Přitom žalobci měli možnost žalované kdykoliv kontaktovat přes telefon a nabízená „smírná řešení“ probrat. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že nezbytnou cestu ve smyslu § 1029 OZ na pozemku nelze zřídit z následujících důvodů:a) Na pozemcích parc. č. , číslo, a , číslo, (v kombinaci s pozemkem parc. č. , číslo, ) sousedícími s pozemky žalobců parc. č. , číslo, a , číslo, již existují věcná břemena „chůze a jízdy“ umožňující přístup na pozemky žalobců ze dvou veřejných cest, jak je uvedeno v bodě 5 výše. Podle § 1033 odst. 1 OZ v případě, že předmětný pozemek bez přístupu obklopuje několik pozemků, lze nezbytnou cestu povolit jen přes jeden z nich. Zřízením služebnosti nezbytné cesty přes pozemek žalovaných parc. č. , číslo, , jak požadují žalobci, by ale došlo ke zřízení druhého práva nezbytné cesty z předmětné veřejné komunikace vedoucí na pozemku parc. č. , číslo, souběžné s právně existující přístupovou cestou na sousedním pozemku parc. č. , číslo, . Je třeba rovněž zdůraznit, že v případě zřízení věcného břemene na pozemku žalovaných by žalobci i budoucí příští vlastníci předmětných pozemků mohli k přístupu na své pozemky právně využívat ne dvou, ale dokonce tří existujících přístupových cest.b) Dosavadní příležitostné bezskrupulózní využívání části pozemku žalovaných žalobci a jejich rodinnými příslušníky popsané v bodě 11 výše hrubě narušovalo soukromí žalovaných. Předmětná část pozemku žalovaných, k níž se žalobci domáhají zřízení věcného břemene, se nachází v bezprostřední blízkosti rekreační chaty žalovaných a předmětná část pozemku je žalovanými aktivně využívána a udržována. V souladu s § 1029 odst. 2 OZ musí být zohledněno, aby byl soused zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žalobcům povolit zřízení nové cesty, což je de iure předmětem projednávané žaloby. Zřízením služebnosti nezbytné cesty na pozemku žalovaných by bylo trvale narušeno soukromí žalovaných i budoucích vlastníků jejich rekreační chaty, a tím i snížena atraktivnost a případná odhadní cena nemovitosti. Přitom existující přístupová cesta z veřejné komunikace vedoucí přes pozemek parc. č. , číslo, je totožná co do délky i terénního sklonu. Na rozdíl od dožadované cesty přes pozemek parc. č. , číslo, narušuje soukromí vlastníků chaty č. ev. , číslo, , kteří jsou vlastníky pozemku parc. č. , číslo, , podstatně méně, zejména z důvodu již existujícího věcného břemene a větší odlehlosti existující stezky. c) Jak bylo objasněno v bodech 5 a 11 výše, předmětné „schodiště“ – terasovitá úprava pozemku – nebylo vybudováno předchozími vlastníky nemovitosti žalobců manžely , příjmení, , jak bylo mylně uvedeno v bodě 5 žaloby, a je a bylo vždy udržováno žalovanými a výlučně na jejich vlastní náklady, a to i v případě, když došlo k jejich poškození přičiněním žalobců. Existující přístupová cesta zajištěná věcným břemenem přes sousední pozemek parc. č. , číslo, sice v současné době nemá obdobné zpevnění jako terasy na pozemku žalovaných, avšak účelem zřízení nové cesty by v souladu s § 1032 odst. 1 písm. c) nemělo být pouhé pohodlnější spojení. Žalovaní 1., 2., tedy navrhují, aby soud žalobu zamítl v plném rozsahu jako zjevně neopodstatněnou vzhledem na rozpor s § 1029 odst. 1, § 1032 odst. 1 písm. c) a § 1033 odst. 1 OZ.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti: Ze situačního plánku (č.l. 14) vyplývá umístění parcel, a to:- Parcely č. , číslo, – jedná se o veřejně přístupnou cestu vedoucí k penzionu , název, ve vlastnictví obce , adresa, a dalších třetích osob.- Parcely č. , číslo, sousedící s parcelou č. , číslo, s vyobrazením přístupové brány, branky (vyobrazeno na fotografii F1 a F2. na č.l. 18) na pozemek parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, a na ní se nacházející stavbou ve vlastnictví žalovaných č.e. , číslo, .- Parcely č. , číslo, , parcely č. , číslo, ve vlastnictví žalobců a), b) a na ní se nacházející stavbou č.e. , číslo, – dále je zde zaznamenána křížkem plánované umístění branky (fotografie č. F7 na č.l. 21 a fotografie č. F8 na severní hranici pozemku parc.č. , číslo, .- Dále pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalobců a), b) a na něm křížkem označené umístění dolní branky ze západní strany z pozemku parc. č. , číslo, na pozemek parc. č. , číslo, (fotografie č. F3 (str. 19 spisu).- Dále umístění pozemku parc. č. , číslo, ve spoluvlastnictví třech fyzických osob, dále pozemku parc. č. , číslo, , pozemku parc. č. , číslo, . Listem vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, (č.l. , číslo, ), že žalovaní 1., 2. jsou podílovými spoluvlastníky (každý o podílu ½) k nemovitostem, a to parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č.e. , číslo, – rod. rekr. a pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Listem vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, (č.l. 45), že žalobci a), b) jsou podílovými spoluvlastníky (každý o podílu ½) k nemovitostem, a to parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č.e. , číslo, – rod. rekr. a pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v katastrálním území , adresa, . Snímek katastrální mapy č.l. 47 a letecká mapa č.l. 50-51 pak zachycují zejména veřejně přístupnou účelovou komunikaci parc. , číslo, vedoucí k , adresa, a umístění sporných parcel. Rozhodnutím o uvedení stavby do trvalého užívání ze dne 7. 10. 1967 (č.l. 48), bylo zjištěno, že , právnická osoba, v , adresa, vydal , jméno FO, rozhodnutí o uvedení stavby – rekreační chaty umístěné na pozemku parc. č. , číslo, do trvalého užívání. Darovací smlouvou o převodu vlastnictví k nemovitostem ze dne 2. 3. 2013 (č.l. 49), že , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci darovali žalobci b) , Jméno žalobce B, budovu č.e. , číslo, . rod. rekr. nacházející se na pozemku parc. č. St. , číslo, , dále pozemek parc. č. St. , číslo, , pozemek parc. č. , číslo, a pozemek parc. č. , číslo, , v katastrálním území , adresa, . Informací o pozemku parc. č. , číslo, (č.l. 15) ve spojení s LV č. , číslo, (č.l. , číslo, ) pro katastrální území , adresa, , vedeného na LV č. , číslo, , že tento pozemek je ve výlučném vlastnictví , jméno FO, . Informací o pozemku parc. č. , číslo, (č.l. 16) ve spojení s LV č. , číslo, pro katastrální území , adresa, , vedeného na LV č. , číslo, , že tento pozemek je v podílovém spoluvlastnictví manželů , jméno FO, a , jméno FO, (podíl ½) a , jméno FO, (podíl ½). Informací o pozemku parc. č. , číslo, (č.l. 17) ve spojení s LV č. , číslo, pro katastrální území , adresa, , vedeného na LV č. , číslo, , že tento pozemek je v podílovém spoluvlastnictví , jméno FO, (podíl ¼), , jméno FO, (podíl ¼) a , tituly před jménem, , tituly za jménem, , jméno FO, (podíl ½). Stran pozemku parc. č. , číslo, jakožto pozemku povinného pak z listu vlastnictví vyplývá věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. č. St. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parcely , číslo, , a to na základě usnesení soudu číslo deníku , číslo, . Listem vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, ke dni 2.7.2007 že pozemky parc.č. St , číslo, , na něm stojící stavba , adresa, , č. e. , číslo, , pozemek parc. č. St. , číslo, a na něm stojící stavba , adresa, , č. e. , číslo, , pozemek parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, byly v podílovém spoluvlastnictví , jméno FO, (podíl ¼), , jméno FO, (podíl ¼) a společném jmění manželů , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (podíl 4/8). Listem vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, ke dni 3.7.2007 že pozemky parc. č. St , číslo, , na něm stojící stavba , adresa, , č. e. , číslo, , pozemek parc. č. St. , číslo, a na něm stojící stavba , adresa, , č. e. , číslo, , pozemek parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, byly v podílovém spoluvlastnictví , jméno FO, (podíl ¼), , jméno FO, (podíl ¼) a společném jmění manželů , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, (podíl 4/8). Informací o pozemku parc. č. , číslo, (č.l. 99) pro katastrální území , adresa, , že vlastnické právo k tomuto pozemku svědčí celkem 6 spoluvlastníkům). Na fotografii , právnická osoba, vedené na č.l. 19 spisu je zachycena vyšlapaná cestička podél pozemku parc. č. , číslo, po pozemku parc. č. , číslo, , její počátek pak zachycuje fotografie F.5 na č.l. 20 spisu ve spojení s fotografií č. F6 na č.l. 20 spisu. Fotografie F9 na č.l. 22 zachycuje průhled z pozemku parc. č. , číslo, (ve vlastnictví žalovaných) na pozemek parc. č. , číslo, a chatu č.e. , číslo, ve vlastnictví žalobců. Dle žalovaných pak plot, který je zachycen na fotografii, byl vystaven v roce 2021. Fotografie č. F10 pak zachycuje průhled z pozemku parc. č. , číslo, (ve vlastnictví žalobců) na pozemek parc. č. , číslo, a chatu č.ev. , číslo, ve vlastnictví žalovaných dle údaje žalovaných po výstavbě plotu v roce 2021 z místa plánované branky. Fotografie na č.l. 33 zachycuje umístění horní brány (po otevření pravé části brány pak následuje „schodiště„ vedoucí k pozemku žalobců (resp. po plot dokončený v roce 2021 zabraňující příchod k chatě žalobců). Prostor mezi pravou bránou a větvemi opřenými o strom zachycuje místo počátku žalovanými uváděnými stezky podél pozemku parc. č. , číslo, po pozemku parc. č. , číslo, . Fotografie na č.l. 33 zachycuje „schodiště“ vedoucí podél severní hranice pozemků , číslo, a , číslo, . 2 fotografie na č.l. 34, 35-36 zachycuje „schodiště“ vedoucí podél severní hranice pozemků , číslo, a , číslo, , a to v části před oplocením (dokončeném v roce 2021) a za oplocením (již pozemek žalobců). Fotografie č.l. 37-38 zachycuje schodiště vedoucí k nemovitostem žalobců a), b), když fotografie na č.l. 38 zobrazuje částečné zobrazení hranice pozemků kamennou zídkou. Fotografie č.l. 53 zachycuje veřejně přístupnou účelovou komunikaci parc. č. , číslo, s vyobrazením chaty ve vlastnictví žalovaných, přístupové brány, a to v zimním období. Stav pozemků v zimním období dále zachycují fotografie č.l. 53, 54, 55 a 56. Fotografie č.l. 57-59 pak zachycují stav v období jarním/podzimním. Fotografie na č.l. 107 zachycuje před soudem ztotožněné oba žalované v dřívějším období. Emailovou zprávou ze dne 5. 10. 2025, jejímž obsahem pak byl dopis žalovaných adresovaný žalobci ze dne 22. 9. 2020 a přílohy č.l. 25-26, že žalovaní se obrátili na žalobce b) s opakovanou žádostí o vytvoření vlastního přístupu na pozemek ve vlastnictví žalobců s tím, že žalobci a), b) k datu 22. 9. 2020 používají pro vstup na svůj pozemek žalovanými vybudované schodiště umístěné na jejich pozemku, s čímž nesouhlasí. Dále uvedli, že bývalí majitelé , jméno FO, používali pro přístup k pozemkům (nyní ve vlastnictví žalobců a), b) cestičku po parcele č. , číslo, vedoucí po vnější straně oplocení žalovaných. Rovněž tuto cestu používají sousedé manželé Vránovi, mající chatu pod chatou žalobců. Z tohoto důvodu bylo do KN k tomuto pozemku vloženo břemeno chůze a jízdy, které umožňuje bez dalších dohod dostat se na pozemek žalobců a souseda žalobců. Jedinou věcí, kterou pan , jméno FO, již vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nestačil dokončit, je vložení branky do oplocení žalobců, které již při stavbě plotu bylo k tomuto účelu přizpůsobeno. Dále žalovaní oznámili žalobci b), že do konce roku 2020 chtějí uskutečnit dokončení oplocení žalovaných a tím i pozemku žalobců, k čemuž již zahájili přípravné práce. Toto oplocení neumožní používat pozemek žalovaných k průchodu do chaty žalobců. K tomuto listinnému důkazu žalobce b) uvedl, že tuto emailovou zprávu nikdy neobdržel. Dopisem ze dne 7. 7. 2022 spolu s obálkou (č.l. 27-28), že žalobce vyzval žalovaného 2) k zpřístupnění žalovanými znepřístupněného pozemku vedoucího k chatě č.e. , číslo, ve vlastnictví žalobců, a to za účelem výměny elektroměru společností ČEZ Distribuce a.s. Listinou ze dne 16. 2. 2023 (č.l. 60), že právní zástupce žalobců se obrátil na žalované s žádostí o vyřešení přístupu žalobců ke svým nemovitostem přes pozemek žalovaných, a to prostřednictvím zřízení služebnosti stezky za úplatu nebo odkoupení příslušné části pozemku parc. č. , číslo, v části rozsahu 15 m², na které se nahází schody vedoucí k nemovitostem žalobců případně ve formě zřízení branky v nově instalovaném plotě a ponechání volného přístupu v režimu, který zde fungoval do roku 2020 s tím, že náklady s realizací by nesli žalobci. Šetřením na místě samém uskutečněném dne 22. 2. 2025, prostřednictvím něhož byl soud seznámen se situací na místě samém, s rozmístěním předmětných pozemků a staveb na nich umístěných. Spolu s účastníky pak fyzicky prošel žalovanými uváděné přístupové cesty k nemovitostem žalobců mimo pozemky ve vlastnictví žalovaných. Žalovaní pak seznámili soud s žalovanými uváděnými možnými přístupovými cestami k nemovitostem žalobců, a to:První možností je dle žalovaných přístup přes pozemek ve vlastnictví střech spoluvlastníků , jméno FO, (podíl ¼), , jméno FO, (podíl ¼) a , tituly před jménem, , tituly za jménem, , jméno FO, (podíl ½), a to přes pozemek parc. č. , číslo, . Tato přístupová cesta vede z veřejně přístupné , číslo, strmě dolů na pozemek parc. č. , číslo, . Sklon přístupové cesty je nejméně 45 stupňů ze svahu. Dle tvrzení žalovaných by pak bylo nutno tuto přístupovou cestu upravit například shodně terasovitým schodovým přístupem k nemovitostem žalobců. U místního šetření byly pořízeny soudem barevné fotografie, které zmíněnou variantu zachycují pod č. 3, 4a-6, 22.Druhou možností je pak dle žalovaných přístup z parkoviště na pozemcích č. , číslo, přes pozemek p. , jméno FO, parc. č. , číslo, až k existující brance (západní hranice pozemku parc. č. , číslo, ). Tato přístupová cesta je pak zachycena na barevných fotografiích č. 8-9, 11, 13-18.Třetí uváděnou možností je přístup od kontejnerů v západní části, tj. od pozemků parc. č. , číslo, (ev. , číslo, ) od chaty s altánkem. Vzhůru do kopce kolem sloupu elektrického napětí, což je nejzřetelnější z fotografie č. 21 a 3, a dále č. 7, 12, 10, 19 a 20.Výše uvedené žalovanými uváděné přístupové cesty soud zakreslil v situačním plánu katastru na č.l. 98 spisu. Pokud se jedná o existenci branky v severní hranici pozemku, to je v plotu, který byl budován p. , jméno FO, s p. , jméno FO, , pak z místního šetření vyplynulo, že oplocení je vedeno souvislé, bez branky a i bez přípravy na branku. Toto je patrné i fotografie č. F 9 vedené na č.l.22 spisu. Ve věci byl dále vypracován geometrický plán pro vymezení rozsahu služebnosti k části pozemku, a to pod č. , číslo, , který byl vyhotoven společností , právnická osoba, ., byl úředně ověřen oprávněným zeměměřickým inženýrem a tímto byl rovněž schválen stejnopis, přičemž katastrální úřad vystavil souhlas s očíslováním parcel, přičemž tímto geometrickým plánem, který tvoří nedílnou součást daného rozsudku ve věci, byla přesně vymezena část pozemku parc. č. , číslo, která bude určena pro výkon práva nezbytné cesty ve formě služebnosti. Znaleckým posudkem č. , číslo, ze dne 10. 5. 2025, vypracovaným znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, pak bylo určeno, že obvyklá cena, za kterou se v obdobných místech (lokalitách) sjednává cena za smluvní zřizované právo cesty, tj. „časově neomezené“ právo stezky přes část pozemku parc. č. , číslo, o výměře 10,8 m2 (viz geometrický plán) , a to jako služebnosti spočívající ve zřízení pozemkové služebnosti stezky, zakládající jednak právo chodit, nebo se dopravovat lidskou silou přes služebný pozemek, činí 30 000 Kč. Dále znalkyně ohodnotila snížení obvyklé ceny pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, v důsledku zatížení pozemkovou služebností – práva stezky ke dni 10. 5. 2025 na částku 42 000 Kč. Ze znaleckého posudku vyplývá, že žalovaní dotřenou plochu (část vytýčenou geometrickým plánem) nevyužívají jako přístup ani jako komunikační plochu. V případě, že by zde nebylo zřízeno věcné právo stezky, mohly by na této části být např. Trvalé porosty, skalka, venkovní úpravy. Dále, že zřízení pozemkové služebnosti bude mít dopad na výši jeho tržní hodnoty, resp. obvyklé ceny (ohodnoceno na 42 000 Kč) a pro vlastníky povinného pozemku bude právo stezky znamenat omezení spočívající ve skutečnosti že zatíženou část pozemku nebudou moct plnohodnotně využívat, např. jako zahradu a dále ve ztrátě soukromí. Účastnickou výpovědí žalobkyně a) , Jméno žalobce A, , že tato mimo jiné k věci vypověděla, že jim manželé , příjmení, nabídli, že jim darují nemovitosti (myšleno nemovitosti ev. na LV č. , číslo, pro k.ú. , adresa, ). Tudíž se jeli na ně s manžely , příjmení, podívat. K chatě přišli schody dolů, manželé , jméno FO, jim vše ukázali, následně došlo k darování. Následně žalobci začali na chatu jezdit, a to cca 1x za týden, zařídili rovněž opravu chaty, její zateplení a renovaci. K chatě se dostávali vždy po schodech, když auto nechali nahoře na plácku u cesty k , adresa, , tak, jak jim řekl p. , jméno FO, . Od té doby tak chodili k chatě stále. , adresa, (horní, u cesty k , adresa, ) byla na závlačku. Po dobu celých 8 let (rozuměj od 2013 do 2021, kdy byl znemožněn přístup) žalobkyně vypověděla, že jinak, než takto k chatě nechodila, vyloučila, že by někdy spodní branku (dolní západní) použila. A to ani ona, ani nikdo z rodiny. S žalovanými vycházeli slušně, zdravili se, dokonce jim žalovaný byl i sousedsky nápomocen. Avšak v roce 2020 neví, co se stalo, poté, co přijel syn žalobkyně z chaty, pak jí řekl, že jim p. , jméno FO, vzkazuje, že už je tam nechce. Žalobce pak na druhý den žalovanému volal, chtěl vědět důvod, ten nebyl sdělen, toliko, že žalovaní tam žalobce nechtějí. Po roce 2020 chtěli situaci řešit, kdy žalobce psal doporučené dopisy sousedům (rozuměj vlastníkům pozemku parc. č. , číslo, (ztotožněno jako 3 majitelé, jeden v zahraničí), nikdo se neozval. Žalobce dále požádali žalované o prodej, ti také ani neodpověděli. Dále uvedla, že 8 let, kdy tam běžně bývali, chodili a nikomu nevadili. Nikdy v životě jim neřekl někdo, že kromě toho, že jim vadil jeden strom, který nebyl pokácen z důvodu jeho zdravého stavu, že jim něco vadí, neměli jediný spor.K dotazu, zda jim manželé , příjmení, řekli něco k přístupu k chatě žalobkyně uvedla, že jim řekli, že je to takhle domluvené, že se kdysi chodilo napříč (myšleno z vrchu), že tam nebyla žádná branka, že tam měli chatu jako první a chodili přímo k té chatě z hodní cesty vedoucí k , adresa, . Následně to začalo žalovaným vadit, tudíž jim žalovaný řekl, aby si , jméno FO, udělali schody dolů, aby mu nechodili přes prostředek pozemku. Toto jí sdělila přímo p. , jméno FO, . K upřesňujícímu dotazu uvedla, že p. , jméno FO, jí sdělila, že přístupové schody stavěl p. , jméno FO, a žalovaný mu pomáhal. K dotazu, zda v době, kdy prováděli renovaci chaty prostřednictvím pracovníků firmy, kteří používali schody a pozemek žalovaných, zda se žalovaných dovolili uvedla, že nikoliv, že je to ani nenapadlo, protož v životě neměli problém s tím, že by žalovaným něco vadilo, v životě jim neřekli, že tam nesmí chodit cizí lidi a že tam nesmí nikoho vodit. K dotazu ohledně dopisu (rozuměj ze dne 22. 9. 2020) žalobkyně vypověděla, že tento prostřednictvím emailu nedostali. Pokud se jedná o rok 2021 a pohyb geodetů na pozemku žalovaných žalobkyně uvedla, že u zaměřování byl přítomen i žalovaný osobně. Přítomnost geodetů žalobci žalovaným neoznámili. Účastnickým výslechem žalovaného 2. , tituly před jménem, , jméno FO, , že tento uvedl, že k zaplocení pozemku na severní straně (tj. v hranicích pozemků parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, došlo k osobní žádosti žalobce a na jeho náklad. Pokud se jedná o , jméno FO, , tak žádný plot nebyl, byla tam jen branka s dráty. P. , jméno FO, chodila po chodníčku, kdy vyběhla se psy podél plotu nahoru na louku. Pokud došlo k opravě chaty žalobců, musel si promluvit s dělníky, kteří nevěděli, že chodí po cizím pozemku. Za nimi rovněž žalovaný uklízel odřezky a odpadky. Dále zničili žalované květinový záhon. Další výhrady měl vůči parkování, které vybudoval žalovaný, žalobci mu před vjezd stavěli dvě auta, bránili mu ve vjezdu. S , jméno FO, neměli sporu, tito chodili k žalovaným spodem (rozuměj od chaty žalobců k chatě žalovaných – viz fotografie zahrady), žádný plot tam nebyl (tj. nyní po severní hranici nově vybudovanou brankou a dále k žalovaným. S ohledem na nejasnou výpověď žalovaného pak tento byl vyzván k zakreslení budovaných plotů do mapky č.l.

83. Z nákresu vyplývá zakreslení místa, kterým chodili manželé , příjmení, ke svým pozemkům. Tj. z cesty vedoucí k , adresa, po severní hranici přes žalovaným tvrzenou branku. Dále pod označením 1 je zakresleno oplocení, které budoval žalovaný s p. , jméno FO, . Dále je pod označením 2 uvedenou oplocení, když z výpovědi vyplývá, že žalovaný na žádost žalobce udělal oplocení označené v nákresu pod bodem 2a, poté byl žalobci zaslán dopis (dle úvahy soudu z 22. 9. 2020) a jak uvedl žalovaný, žalobce nereagoval, tudíž žalovaný vystavil oplocení označené soudem v souladu s výpovědí žalovaného pod bodem 2b).K dotazu, proč žalovaný budoval schodiště uvedl, že v době jarního tání se dolů valila voda, to by , jméno FO, nesnesli, tudíž umístil v místě betonové obrubníky jako zábranu, aby držely hlínu, aby napadala, nesjela (rozuměj rozbahněná) dolů. Tudíž se jednalo o zábranu proti valící se hlíně, nikoliv pro to, aby tam někdo chodil. K výslovnému dotazu soudu, zda manželé , příjmení, používali toto „schodiště“ k přístupu ke své chatě žalovaný uvedl, že ne, že tito tam vůbec nechodili, když v zimě ani na jaře na chatu nejezdili.K dotazu ohledně vybudování branky (myšleno v oplocení vybudovaného na severní hranici pozemků p. , jméno FO, a p. , jméno FO, , zda se žalovaný někdy žalobcům zmiňoval o nutnosti vybudovat branku žalovaný vypověděl, že nikoliv, když , jméno FO, již na chatu nejezdili a žalovaný se s , jméno FO, nedomluvili, jako branku chce. , jméno FO, tu branku tam v podstatě nechtěl, ale v hmotné podobě ji nechtěl ztratit. Žalobci žalovaný sdělil, že zbudování branky by vyšlo na cca 2 500 – 3 000 Kč. Pokud se jedná o plot v severní hranici pozemku, tak tento byl zbudovaný v době, kdy oba manželé , příjmení, ještě žili. Účastnickou výpovědí , Jméno žalobce B, (č.l. 202), že tento mimo jiné vypověděl, že někdy v roce 2012 manželé , příjmení, nabídli žalobci b) darování nemovitostí v , adresa, . Žalobci se rozhodli dar přijmout, a proto někdy v březnu 2013 jeli do , adresa, se na nemovitosti podívat. , jméno FO, je tam vzali s tím, že jeli dvěma auty, když žalobci nevěděli, kde se nemovitosti nacházejí. Zaparkovali nahoře, když jim , jméno FO, uvedli, že je to vyhrazené místo pro ně, že tam vždycky parkují. Prošli přes branku, když neví, jestli tato byla tehdy uzamčená či otevřená, předali jim klíče s tím, že se tento zámek bude zavírat, to je horní branka od vjezdu od hlavní cesty. Tehdy sešli po schodech dolů k chatě a , jméno FO, jim ukázali chatu. A poté se přesunuli na terasu, kde si dali kávu. Po nějaké době přišli žalovaní, kteří se přišli představit, a paní , jméno FO, jim sdělila, že to jsou žalobci, kterým chata bude časem patřit. Následně došlo k podpisu darovací smlouvy a zařízení administrativních záležitostí. , jméno FO, žalobcům hned po příjezdu k chatě stran užívání chaty a přístupu k chatě ukázáno, že se chodí shora, že jsou tam nějaké schody, takže se projde po těch schodech a vpravo je plot. Vlevo je pozemek žalovaných, tak po těch schodech, že přijdou dolů, dostanou se k chatě a vchod do chaty, který byl vlevo od těch schodů. Tak, že celou dobu chodili. Když jim byly předány klíče od horní brány, která se zamykala, tak když k ní přišli, tak ji odemkli. A když odešli, tak jí zamykali s tím, že to fungovalo cca 2 roky. V zimě se stalo, že klíč nešel otočit a branka otevřít, když viděli, že tam stojí auto žalovaného, tak šli za ním s tím, jestli by mohli přejít přes jejich pozemek ke své chatě. Tak tento sdělil, že jistě přijďte. Žalobci tam něco chviličku vyřídili, zkontrolovali a zpátky odjeli. Když k chatě přijeli opětovně na jaře, tak zde již zámek nebyl, byl odstraněný a byla tam jenom závlačka. Od té doby se vchod nezamykal a jenom se zavíral kovovým čudlíkem, aby se branka nemohla otevírat. K dotazu, jak často na chatu jezdívali do roku 2023 žalobce uvedl, že tam začali jezdit v roce 2013, protože chata ještě nebyla obyvatelná. A tak provedli rekonstrukci. Když po dobu rekonstrukce v chatě nepobývali, toliko kontrolovali stavební práce poté, co chata byla zabezpečena stavebně, tak zde navozili nábytek, zprovoznili krb, to je cca do konce roku 2013. Na chatu jezdívali velmi málo, protože stále pracovali a stále pracují. Někdy zde přijeli odpoledne po pracovní době, vypili kávu, zkontrolovali, větrali a zase jeli pryč, protože byli časově zaneprázdnění. Párkrát pobývali i o víkendech, když přespali pátku z pátku na sobotu nebo ze soboty na neděli. Co se stalo v roce 2020 žalobce neví, když se snažili se sousedy vycházet bezkonfliktně. To znamená, že když žalovaní chtěli, aby vysekali jehličnany, tak je vysekali. Když chtěli, aby žalobci biologicky odpad dávali na jinou stranu, tak ho dávali a vždycky si vyhověli. Když si žalovaní přáli, aby neparkovali auto na místě, kde parkují oni, protože jsou tam zvyklí, tak přeparkovali auto na opačnou stranu. Rovněž chtěli, aby žalobci přispěli na vybudování vodovodní přípojky na pitnou vodu., finančně tedy přispěli. Jediné, co společně řešili, bylo to, že, poté, co provedli rekonstrukci a vybudovali zázemí, bylo žalobci divné, že všude jsou ploty mezi pozemky (myšleno plot ze severní hranice). Avšak mezi pozemkem žalovaných a žalobců (rozuměj jižní hranice) není vytyčená hranice a není plot. Žalobce tedy žalovaného oslovil dotazem, kudy vede hranice pozemku mezi pozemky žalobců a žalovaných a požádal žalovaného, zda by mohl být mezi jejich pozemky vybudován plot, a to za účelem bezpečnosti, pohybu zvířat atd. Tehdy žalovaný sdělil, že pokud tam bude vybudovaný plot, že mu to nevadí a klidně ten plot vybuduje za finančního přispění žalobců. Žalovaný se do plotu do stavby plotu pustil a tento byl za krátkou dobu hotový. Od té doby byl plot mezi žalobci a žalovaných vedoucí od lesa z jižní strany pozemků žalobců k žalovaným vybudován. K plotu zobrazenému na č.l. 59 + 56 žalobce uvedl, že ten tam nikdy nebyl, že ten vybudoval žalovaný dodatečně a jedná se o plot, který zamezuje přístupu žalobců ke svým nemovitostem a žalobce jeho stavbu nežádal a který si žalovaný vybudoval sám bez dotazů na žalobce. Pokud se jedná o plot vyobrazený na č.l. 54 (přístupové komunikace parc. č. , číslo, až k lesu) uvedl, že tento plot zde stál, a to již v roce 2013, když poprvé přijeli na chatu. Tehdy jim řekl pan , jméno FO, mezi řečí, že to budovali společně se sousedy, ale v kterém roce jim neřekl. Pokud se jedná o plot na čísle listu , číslo, , tento je celistvý a k dotazu, zda tam byla někdy nějaká branka žalobce uvedl, že v životě tam žádná branka nebyla a ani se nikdo o brance nezmiňoval a nedalo se tudy procházet. Po předložení fotografie číslo listu 21 (rub) žalobce popřel, že by tam někdy nějaká branka byla a k dotazu, jak se dostávali ke svým nemovitostem uvedl, že vždycky přes branku nahoře směrem dolů ke svým nemovitostem. Dále uvedl, že na chatě byl naposled někdy v roce 2023, když už byl přístup zahrazen a ke svým nemovitostem se dostali spodní cestou. Sám žalobce si nedovede vysvětlit, proč došlo k znepřístupnění příchodu k jejím nemovitostem žalovanými, když nikdy jim to nikdo nevysvětlil. Pokud jde o schody na fotografii č. 2. zachycující terasovité schody, uvedl, že žalobci ty schody nebudovali a ví, že se , jméno FO, zmiňovali, že když stavěli plot, tak se tam stavěli i ty schody, takže některou část těch schodů stavěli. Jestli tu dolní část, nebo i horní, to neví, protože to bylo v době, kdy , jméno FO, byli ještě chataři, tak spolupracovali a stavěli a pomáhali si navzájem. Potom rovněž ví, že horní schody na pozemku žalovaných, to znamená od branky dolů, ty žalovaný opravoval, a to včetně betonových zábran, které stavěl. Žalobce dále uvedl, že pokud se jedná o dřevěné schody, tak ty tam byly odjakživa, kdy žalovaný místo dřevěných schodů ve své části pozemku dal betonové schody a ty spodní dřevěné zůstaly k jejich chatě. K dotazu, zda žalobci k přístupu ke své chatě využívali tyto schody nebo chodili ještě někudy jinudy, žalobce vypověděl, že chodili jedině cestou po schodech. Jinou cestou na své pozemky nikdy nevstoupili. Přístup jim byl zabránění někdy v létě 2020, když na podzim 2020 žalovaní začaly budovat přehrazení jejich vstupu. Pokud se jedná o branku mezi jejich pozemkem a sousedním pozemkem (rozuměj severním), tak zde nikdy žádná branka nebyla, nikdo se ani nezmiňoval, že by tam někdy branka měla být a oni sami nechodili přes žádnou branku, navíc je to pozemek, který patří sousedům, tudíž by si tam nedovolili vlézt. Rovněž tam není ani žádná příprava na branku, není tam nic vybudované. Pokud se jedná o stavbu plotu mezi jejich pozemkem a pozemkem žalovaných (myšleno plot, který požádal zbudovat žalobce mezi pozemky žalobců a žalovaných, tento byl vybudován někdy v roce 2014. Jednalo se o plot na jižní straně jejich pozemků. Tudíž po levé straně dolů ke svahu při pohledu na chatu. K dotazu ohledně vlastnictví klíčů k horní brance žalobce uvedl, že , jméno FO, měli klíče od domu a klíče od branky. Pokud jde o udržování nemovitostí 2013- 2020, to je před obdobím, kdy jim bylo k příchodu zabráněno, tak žalobce uvedl, že zde nejezdili pravidelně toliko dle času, který měli a počasí, když vždy v zimě zde jezdili minimálně, protože se zde opravdu špatně jezdilo a museli odházet kupu sněhu, aby se mohli k horní bráně vůbec dostat a mohli tam zaparkovat. Tudíž k chatě jezdívali nepravidelně, ale v podstatě hned, jak se zde trošku etablovali, tak zde přivezli nějakou zahradní techniku, sekačku, křovinořez atd. A někdy v roce 2014 začali se systematičtější péči o pozemek. Co bylo nejdřív bylo, že žalovaní chtěli, ať vysekají jehličnany, které byly před chatou. Tudíž tyto vysekali. Pak chtěli vysekat i velký jehličnatý strom, na který získali povolení z obecního úřadu, avšak tehdy dřevorubec jim sdělil, že strom je zdravý a podřezávat by ho nemělo smysl, protože by to vedlo k tomu, že by mohlo dojít k sesuvu půdy nebo v případě setnutí stromu by tento mohl poškodit chatu žalovaných čí žalobců. Rovněž vyhověli požadavku žalovaných v tom směru, aby žalobci sypali jinde biologický odpad. Všechny věci vždy řešili a vyřešili bez nějakých konfliktů. Pokud jde o biologický odpad v podobě větví, křoví a podobně, měli vozík, některé větve tahali v rukou na parkoviště u horní branky, tam větve umístili, když biologický materiál byl , jméno FO, i žalovanými po dlouhá léta zde umísťován. Pokud byly nějaké silné větve, které nestačili pořezat, byl pod chatou na cestě do , adresa, z kopce dolů umístěn obrovský kontejner a do toho kontejneru se mohl odkládat odpad. Na dolní části pozemku se dřeviny nesetkaly, protože zde skoro nic nebylo, bylo tam pár dřevin, jejichž odstranění žalobci objednali u dřevorubce, tyto posekal a kmeny uložil. Tyto poštípali a některé odnášeli na skládku. Na nemovitosti dělali lehčí práce sami, pokud se jednalo o profesionální práci, tuto zadali. Pokud se jedná o komunikaci s žalovanými, většinou jednali s žalovaným, který pobýval na zahradě častěji. Žalobci vzhledem k pracovnímu vytížení moc času k pobytu na chatě neměli, tudíž po dobu, když zde byli, se snažili kromě vypití kávy věnovat nemovitosti a pozemkům. Pokud jde o další komunikaci, například, když žalovaný potřeboval finanční prostředky na vybudování vodovodu, volal několikrát telefonicky. V době, kdy ještě žalobci neměli topení, tak jim přinesl do chaty kamna s tím, že je již nepotřebují, tak kdyby si žalobci chtěli zatopit. Nebo žalovaní dovolili přístup přes svůj pozemek, když branka nešla otevřít. Pokud se jedná o e-mail v roce 2021 adresovaný na emailovou adresu , e-mail, . Tento mail nikdy nečetl, neznal jeho text a poprvé ho viděl až od svého právního zástupce. Povědomost o tomto mailu nemá. Rovněž je pravdou, že žalovaní jim nikdy z očí do očí neřekli, proč znepřístupnili pozemek a proč došlo k zabránění přístupu žalobců k jejich nemovitostem. Žalovaný toliko vyřídil vzkaz přes syna žalobců v tom smyslu, že si nepřeje, aby žalobci dále ke svým nemovitostem přistupovali přes pozemek žalovaných. Pokud se jedná o incident s ČEZ, tenkrát byli žalobci vyzvání ČEZ k zpřístupnění elektroměru a o jeho výměnu a odečet, když tak bylo někdy v roce 2023 s tím, že bylo nutné se domluvit s žalovanými ohledně zpřístupnění. Tehdy se domluvili s pracovníkem ČEZU, aby přijel k nemovitostem, že tam přijedou i žalobci a že žalovaní budou informováni a vpustí ho na jejich pozemek a následně na pozemek žalobců. Tehdy se tak však nestalo, protože když přijel pracovník ČEZU vyměnit elektroměr, tak tehdy žalovaná sdělila, že ho nepustí. Tehdy jí pracovník ČEZU řekl, že pokud ji nepustí, bude volána Policie ČR. Na základě tohoto pak byl vpuštěn. Tehdy žalobkyně musela zůstat u auta, když nesměla vstoupit na pozemek žalovaných. Tehdy žalobce prošel s pracovníkem ČEZU k pozemku přes branku a dostali se do chaty a došlo k odpočtu a výměně elektroměru. Z územního plánu obce , adresa, vyplývá umístnění komunikace parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Sdělení společnosti , právnická osoba, ze dne 8. 9. 2025 (č.l. 209), že společnost sdělila, že tvrzení žalovaných o tom, že tato firma v rámci provádění prací na objektu žalobců zanechávala nepořádek a že je musela uklízet p. , jméno FO, považuje za nepravdivá a poškozující dobré jméno této firmy. Veškeré práce byly prováděny na pozemku žalobce. Dále, že rekonstrukce byla prováděna v roce 2013 a scházelo se po schodem po okraji směrem dolů. Firma každý den po skončení prací prostor řádně uklízela, veškerý odpad byl pytlován a připraven k odvozu.

4. Všechny provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, všechny provedené a shora popsané důkazy soud následně vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky s výjimkou doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, o srovnání posouzení zásahu do vlastnictví do pozemku parc. č. , číslo, ve vlastnictví třetích osob s pozemky parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalovaných, když tento návrh na doplnění dokazování soud vyhodnotil jako nadbytečný s ohledem na rozhodnutí soudu o zřízení nezbytné cesty a jeho odůvodnění.

5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud následující skutkový závěr: Žalovaní 1., 2. jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí (každý o velikosti podílu 1/2), a to mj. pozemku parc. č. , číslo, a parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba rodinné rekreace č.e. , číslo, , zapsaná na listu vlastnictví č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , vedených u , právnická osoba, pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, . Žalobci a), b) jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí (každý o velikosti podílu 1/2), a to pozemku parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba rodinné rekreace č.e., číslo, pro LV č. , číslo, , vedených u , právnická osoba, pro , adresa, , katastrální pracoviště , adresa, . Právními předchůdci žalobců a), b) byli manželé , jméno FO, a , jméno FO, , kteří předmětné pozemky nyní vedené na LV č. , číslo, pro k.ú. , adresa, spolu s chatou, jejíž užívání bylo povoleno rozhodnutím , právnická osoba, v , adresa, ze dne 7. 10. 1967, užívali nejméně od roku 1967 do roku 2013, tudíž cca 46 let. Darovací smlouvou ze dne 2. 3. 2013 pak manželé , příjmení, darovali předmětné nemovitosti vedené na LV č. , číslo, pro k.ú. , adresa, žalobci b), který ideální polovinu daroval v roce 2015 žalobkyni a). Žalobci a), b) pro přístup ke svým nemovitostem používali vstup přes branku umístěnou na pozemku žalovaných parc. č. , číslo, v blízkosti veřejně přístupné cesty vedoucí k , adresa, , dále po severní hranici tohoto pozemku po „schodišti“ až k parcele č. , číslo, , a tyto nemovitosti nerušeně užívali do roku 2020, kdy žalobcům a), b) byl žalovanými znemožněn přístup na pozemek parc. č. , číslo, , když přístup přes pozemek parc. č. , číslo, žalovaní zahradili plotem. Na základě provedeného místního šetření pak bylo soudem zjištěno, že nemovitosti ve vlastnictví žalobců a), b) nejsou spojeny s veřejně přístupnou cestou.K nemovitostem ve vlastnictví žalobců a), b) přitom před jejím znepřístupněním žalovanými byla jako přístupová cesta žalobci a), b) užívána část pozemku parc. č. , číslo, , jak je tato část nyní vymezena v geometrickém plánu vyhotoveném společností , právnická osoba, ., pod č. , číslo, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, aniž by jim v tom žalovaní do roku 2020 bránili. Tato část pozemku parc. č. , číslo, je schodišťové (terasovitě) zpevněná obrubníky po celé její délce, vede až k pozemku ve vlastnictví žalobců parc. č. , číslo, , navazuje přímo na veřejnou cestu na parc. č. , číslo, , po levé straně ve směru od veřejné komunikace se nachází oplocení v severní hranici pozemků (tj. mezi pozemkem parc. č. , číslo, parc. č. , číslo, ). Žalobci se o ztrátě přístupu ke svým nemovitostem dozvěděli na podzim 2020 od svého syna, který jim sdělil, že žalovaní si již nepřejí, aby žalobci chodili ke svým nemovitostem po jejich pozemku. Následně se žalobci snažili opakovaně s žalovanými jednat o smluvním zajištění přístupu a příjezdu, event. odprodeji části pozemku, avšak žalovaní dále se stávajícím a léta užívaným přístupem k nemovitostem ve vlastnictví žalobců nesouhlasili. Důvod znepřístupnění žalovaní žalobcům nesdělili.

6. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Podle odst. 2 nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.Podle § 1032 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud nepovolí nezbytnou cestu, a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.

7. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných ustanovení a s ohledem na tyto dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět. Institut nezbytné cesty je svou povahou výjimečný a proto, aby jej bylo možno využít, musí být splněny zákonem dané podmínky. Základní podmínky pro zřízení nezbytné cesty jsou takové, že vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovitosti nelze zajistit jinak, přitom pro pouhé zlepšení spojení nelze nezbytnou cestu zřídit. Na druhé straně však zákon uvádí, že cestu lze zřídit, není-li nemovitost „dostatečně“ spojena s veřejnou cestou, což je třeba vyložit tak, že pokud stávající spojení je sice nepohodlné, vyžadující určité úsilí, nicméně postačující k objektivní potřebě nemovitosti, nelze právo cesty zřídit, resp. rozšířit. V daném konkrétním případě pak v řízení nebylo sporu o tom, že nemovitosti ve vlastnictví žalobců zapsané na LV č. , číslo, pro obec a k.ú. , adresa, jsou bez přístupu k veřejné komunikaci, přitom nejpřirozenější a nejméně zatěžující přístup k veřejné cestě je právě přes pozemek parc. č. , číslo, ve vlastnictví žalovaných. Část tohoto pozemku přitom po dobu 7 let sloužila jako přístupová cesta žalobců k nemovitostem zapsaným na LV č. , číslo, pro k.ú. , adresa, . Oba žalobci pak vyloučili, že by k přístupu ke svým nemovitostem využívali přístup jiný než shora uvedený.Soud se v řízení zabýval i tím, zda daný přístup k nemovitostem zapsaným na LV č. , číslo, byl déle době využíván i právními předchůdci žalobců, manžely , příjmení, . Žalobci v řízení tvrdili, že mezi vlastníky chaty č.e. , číslo, a č.e. , číslo, byla respektována dohoda, na základě které majitelé chaty č.e. , číslo, užívali společný vstup na pozemek parc. č. , číslo, a přes něj, při jeho severní hranici procházeli přes tento pozemek na svůj pozemek parc. č. , číslo, . Toto tvrzení je pak podpořeno účastnickou výpovědí žalobkyně a), která uvedla, že manželé , příjmení, žalobcům sdělili stran přístupu k chatě, že , jméno FO, chodívali ke své chatě od cesty vedoucí k , adresa, , napříč přes pozemek žalovaných (rozuměj parc. č. , číslo, ), když tam nebyla žádná branka ani plot. To však začalo žalovaným vadit, a proto žalovaní požádali , jméno FO, , aby si udělali schody po okraji, aby , jméno FO, nechodili žalovaným po prostředku pozemku. , jméno FO, sdělila žalobkyni, že schodiště stavěl p. , jméno FO, za pomoci žalovaného p. , jméno FO, . Žalobce b) stran přístupu manželů , příjmení, a užívání předmětného pozemku vypověděl, že poté, co jim manželé , příjmení, ukázali chatu a pozemky, které chtěli žalobcům darovat, jim manželé , příjmení, ukázali, že se chodí shora, tady jsou nějaké schody, projdete po těch schodech, vpravo je plot, vlevo je pozemek , jméno FO, , tak po těch schodech přijdete dolů, dostanete se k chatě. K dotazu dále uvedl stran schodů, že , jméno FO, se zmiňovali, že když stavěli plot (rozuměj v severní hranici pozemku), tak tam stavěli i ty schody (betonové zábrany na pozemku žalovaných vybudoval žalovaný v hodní části na svém pozemku, a to již v době, kdy nemovitosti evidované na LV č. , číslo, vlastnili žalobci) a dále upřesnil, že ty dřevěné schody byly po celé délce odjakživa, místo dřevěných schodů na svém pozemku žalovaný zabudoval betonové schody a na pozemku žalobců zůstaly schody dřevěné. Pokud se jedná o branku na severní straně pozemku v oplocení, pak zde nikdy branka nebyla a ani se nikdy nikdo nezmiňoval, že by tam měla branka být, není zde ani nic zabetonované či nějaký sloupek. Tato výpověď koresponduje s údaji právního zástupce žalovaných, který potvrdil, že branka v oplocení severní hranice pozemku od roku 2013 nebyla, když za doby původních majitelů , příjmení, bylo vybudováno nové oplocení.Výpověď žalobců je pak nepřímo potvrzena tou skutečností, že celistvý plot vedoucí severní hranicí pozemků od lesa na veřejně přístupnou cestou k , adresa, byl dle účastníků vystaven ve spolupráci žalovaného, p. , jméno FO, a zřejmě i p. , jméno FO, . Nejistá je však doba výstavby, kdy lze přisvědčit tvrzení žalobců v tom, směru, že tak muselo být před rokem 2007, a to před změnou vlastnictví nemovitostí p. , jméno FO, . To, že plot byl vystavěn dříve jak v roce 2012–2013, pak nasvědčuje i ta skutečnost, že sám žalovaný uvedl, že v době, kdy manželé , jméno FO, poprvé vzali žalobce seznámit se s nemovitostmi, tj. počátkem roku 2013, byl p. , jméno FO, v žalostném stavu, nebyl schopen ani udržet klíč, navíc špatný zdravotní stav manželů , jméno FO, je několikráte zmíněn v rámci účastnických výpovědí. Lze tudíž stěží uvěřit té skutečnosti, že vzhledem ke zdravotnímu stavu p. , jméno FO, by byl tento schopen v roce 2012 objemné a fyzicky náročné výstavby plotu, navíc ve svahu. Dále nelze odhlédnout od toho, že v severní hranici pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, byl vystaven celistvý plot bez přístupové branky, tudíž tato skutečnost přístup manželů , jméno FO, ke svým nemovitostem vylučuje, navíc za situace, když z obsahu výpovědi žalovaného vyplývá, že branku tam pan , jméno FO, ani nechtěl (zřejmě proto, že přicházel k nemovitostem jinak).Sám žalovaný 2. tvrdil, že manželé , jméno FO, k příchodu ke svým pozemkům využívali výhradně cestu podél severní hranice pozemků (když tato byla oplocena toliko dráty a byla tam branka s dráty) a , jméno FO, využívali přístup ke svým nemovitostem tak, že ze svých pozemků prošli brankou s dráty (umístěnou někde v prostoru oplocení zobrazeného na fotografii č. 4a) po chodníčku nahoru po severní straně pozemku (rozuměj po pozemku parc. č. , číslo, nahoru kolem nyní umístěného sloupu elektrického napětí ( viz fotografie č. 4,5,21,22) k veřejně přístupné cestě k parc. č. , číslo, . K tomuto tvrzení však žalovaný vyjma svého účastnického výslechu nenavrhl ve smyslu § 118 a odst. 3 o.s.ř. žádné důkazy, tudíž v tomto směru neunesl břemeno důkazní.

8. Soud vážil zejména okolnosti daného případu, kdy původními vlastníky nemovitostí evidovaných na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, byli manželé , příjmení, . Z provedeného dokazování vyplývá, že tito nebyli v užívání těchto svých nemovitostí ze strany žalovaných nijak omezováni, naopak vztah mezi žalovanými a manžely , příjmení, byl korektní a přátelský. Na základě jejich vlastního uvážení, se za svého života v roce 2013 předmětné nemovitosti evidované na LV č. , číslo, v k.ú. , adresa, rozhodli darovat žalobci b), což rovněž učinili, aniž by současně řešili otázku přístupu k nemovitostem zapsaným na LV č. , číslo, , to však za situace, kdy nejméně od roku 1967 předmětné nemovitosti bez omezení přístupu žalovanými k nim, užívali. Soud má za to, že v daném konkrétním případě nelze dovodit, že by si žalobci vlastní hrubou nedbalostí či úmyslně způsobili nedostatek přístupu k veřejné komunikaci ve smyslu § 1032 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přitom pokud jde o jejich právní předchůdce, tito sice právní přístup ke svým nemovitostem zajištěn neměli, avšak nebyli v užívání svých nemovitostí ze stany žalovaných nijak omezováni a lze přisvědčit tvrzení žalobců v tom směru, že mezi manžely , příjmení, a žalovanými existovala jakási dohoda o umožnění přístupu ke svým nemovitostem po pozemku žalovaných parc. č. , číslo, , když opak nebyl v řízení prokázán. Soud má za to, že zohlednění výše uvedeného v neprospěch žalobců, kterým byli nemovitosti v roce 2013 manžely , příjmení, darovány, by bylo naprosto nespravedlivé a v podstatě i nemorální v tom směru, že by žalobci nyní nemohli požadovat zřízení nezbytné cesty, a to za situace, kdy i sami žalobci snahu o legalizaci přístupové cesty vynaložili. V tomto směru si je navíc nutno uvědomit, že zajištění přístupu a užívání nemovitosti je i v obecném zájmu, jakož i v zájmu vlastníků sousedních nemovitostí, neboť neudržovaná nemovitost by mohla být zdrojem různých imisí a ohrožení i pro sousedy.Soud se dále zabýval obranou žalovaných spočívající v tom, že žalobci mají k přístupu ke svých nemovitostem další tři možné přístupové cesty, a to:První možností je dle žalovaných přístup přes pozemek ve vlastnictví třetích osob, a to přes pozemek parc. č. , číslo, . Tato přístupová cesta vede z veřejně přístupné , číslo, strmě dolů na pozemek parc. č. , číslo, . Sklon přístupové cesty je nejméně 45 stupňů ze svahu. Dle tvrzení žalovaných by pak bylo nutno tuto přístupovou cestu upravit například shodně terasovitým schodovým přístupem k nemovitostem žalobců. U místního šetření byly pořízeny soudem barevné fotografie, které zmíněnou variantu zachycují pod č. 3, 4a-6, 22.Druhou možností je pak dle žalovaných přístup z parkoviště na pozemcích č. , číslo, přes pozemek p. , jméno FO, parc.č. , číslo, až k existující brance (západní hranice pozemku parc. č. , číslo, ). Tato přístupová cesta je pak zachycena na barevných fotografiích č. 8-9, 11, 13-18.Třetí uváděnou možností je přístup od kontejnerů v západní části, tj. od pozemků parc. č. , číslo, (ev. , číslo, ) od chaty s altánkem. Vzhůru do kopce kolem sloupu elektrického napětí, což je nejzřetelnější z fotografie č. 21 a 3, a dále č. 7, 12, 10, 19 a 20.S touto variantou byl soud seznámen v rámci místního šetření. Z územního plánu obce , adresa, vyplývá umístění sporných parcel stejně jako umístění obou veřejně přístupných cest, a to jak parc. č. , číslo, , tak parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, .Z provedeného dokazování vyplynulo, že u žádného z výše uvedených pozemků varianty 1-3 není zřízeno zatížení tohoto pozemku v podobě služebnosti či věcného břemene, ve prospěch pozemků ve vlastnictví žalobců, tj. parc. č. , číslo, nebo , číslo, pro k. ú. , adresa, .Služebnost stezky má zajistit řádný, bezpečný a dlouhodobě udržitelný přístup k nemovitostem žalobců, a to tak, aby přístup nebyl pouze formálně možný, ale i prakticky použitelný za obvyklých podmínek užívání nemovitostí. Soudem byly zvažovány čtyři varianty přístupu, z nichž dvě jsou pouze teoreticky průchodné, avšak nevyhovují z hlediska bezpečnosti, komfortu a dlouhodobé použitelnosti. Jedná se o druhou variantu, a to dle žalovaných tvrzeného přístupu žalobců z parkoviště na pozemcích č. , číslo, přes pozemek p. , jméno FO, parc. č. , číslo, až k existující brance (západní hranice pozemku parc. č. , číslo, - viz fotografie č. 8-9, 11, 13-18). Přístup vedený okrajem lesa je sice fyzicky možný, avšak vede po nerovném, místy nestabilním terénu, který je zejména v období deště, a zejména sněhu a námrazy obtížně a někdy i nebezpečně (s ohledem např. na padající zmrzlý sníh, přerostlé větve) schůdný. Je nutné zdůraznit jeho sezonní neprůchodnost (horský terén – sníh) a dále problematickou údržbu, když v případě napadlého sněhu se jedná o úsek cca 200 m). Nelze rovněž odhlédnout od případné kolize s lesním hospodařením, noční průchodnost, to vše i s přihlédnutím k věku obou žalobců. Takový přístup nelze považovat za řádný a dlouhodobě použitelný. Dále se jedná o variantu třetí, tudíž o přístup od kontejnerů v západní části, tj. od pozemků parc. č. , číslo, (ev. , číslo, ) od chaty s altánkem, dále vzhůru do kopce kolem sloupu elektrického napětí, což je nejzřetelnější z fotografie č. 21 a 3, a dále č. 7, 12, 10, 19 a 20.Pro tuto variantu lze zaujmout stanovisko shodné s výše uvedeným, navíc přístupy vedené do prudkého kopce představují nepřiměřenou fyzickou zátěž a jsou v rozporu s požadavkem, aby služebnost stezky umožňovala běžné užívání nemovitostí. Zejména za nepříznivého počasí by pak byla tato stezka obtížně schůdná až nebezpečná. Judikatura pak dlouhodobě vychází z toho, že přístup k nemovitostem musí být nejen možný, ale i přiměřený, bezpečný a prakticky využitelný, nikoliv pak pouze teoretický či výjimečný. Z uvedených důvodů nelze pak dvě výše posuzované varianty považovat za způsobilé k zajištění řádného přístupu k nemovitostem žalobců.Soud se dále zabýval za řízení otázkou, zda je namístě zřídit služebnost stezky v žalobci navržené trase, anebo zda by bylo možné zajistit přístup k nemovitosti žalobců jinou první variantou, a to přístupem přes pozemek ve vlastnictví 3-tích osob parc. č. , číslo, . Tato žalovanými tvrzená přístupová cesta vede z veřejně přístupné komunikace parc. č. , číslo, strmě dolů mezi plotem severní hranice a sloupem elektrického napětí na pozemek parc. č. , číslo, a pak brankou, kterou by bylo nutno vybudovat v plotu po severní hranici pozemku. Sklon přístupové cesty je nejméně 45 stupňů ze svahu. Dle tvrzení žalovaných by pak bylo nutno tuto přístupovou cestu upravit například shodně terasovitým schodovým přístupem k nemovitostem žalobců. Varianta první je zachycena pod fotografií č. 3, 4a-6, 22.

9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že jak žalobci navrhovaná varianta, tak i žalovanými namítaná alternativa vykazují obdobné fyzické parametry, zejména pokud jde o sklon terénu. Samotná skutečnost shodného sklonu však není rozhodujícím kritériem pro posouzení vhodnosti jednotlivých variant přístupu. Podstatným rozdílem mezi oběma variantami je skutečnost, že žalobci navrhovaná trasa je historicky dlouhodobě a kontinuálně užívána žalobci i jejich právními předchůdci jako faktický přístup k nemovitosti. Toto užívání probíhalo po řadu let, bylo stabilní, předvídatelné a v praxi ověřené, aniž by vedlo k zásadním konfliktům či neúnosným zásahům do práv vlastníků dotčeného pozemku (přinejmenším u žalobců po dobu užívání 7 let, u jejich právních předchůdců manželů , jméno FO, cca po dobu cca 46 let). Tato skutečnost svědčí o tom, že zvolená varianta (uvedená ve výroku I. rozsudku) přestavuje reálně funkční, bezpečný a dlouhodobě použitelný přístup, odpovídající potřebám řádného užívání nemovitosti. Oproti tomu varianta vedená přes pozemek parc. č. , číslo, představuje pouze hypotetickou možnost přístupu, která nebyla v minulosti žalobci (potažmo jejich právními předchůdci) využívána (to, že by snad byla užívána, se žalovaným nepodařilo v řízení prokázat). Nejde tedy o přístup, který by byl součástí ustálených faktických poměrů. Soud dále přihlédl k tomu, že pozemek parc. č. , číslo, je ve spoluvlastnictví tří osob. Zřízení služebnosti by zde znamenalo zásah do vlastnických práv více subjektů. Oproti tomu u soudem zvolené varianty se jedná o trasu, která již dlouhodobě plní funkci přístupu a jejíž právní zakotvení formou služebnosti by vedlo spíše ke stabilizace existujících faktických právních poměrů, nikoli k jejich zásadní změně. Skutečnost, že případné technické úpravy první varianty by nebyly nákladné (resp. materiálně i fyzicky stejně nákladné jako u již existující podoby zvolené varianty), sama osobě nemůže převážit nad požadavkem, aby služebnost byla zřízena v trase odpovídající dosavadnímu způsobu užívání nemovitostí.Soud tedy uzavírá, že varianta soudem zvolená a uvedená ve výroku I. rozsudku, splňuje zákonné požadavky kladené na zřízení služebnosti stezky, neboť představuje reálně existující, dlouhodobě užívaný a funkční přístup, zatímco žalovanými navrhovaná alternativa přes pozemek parc. č. , číslo, je toliko pouze teoretickou možností, jejíž realizace by znamenala vytvoření nového zásahu do vlastnických práv více osob. Ochrana vlastnického práva žalovaných jakkoli je ústavně garantována nemůže v daném případě převážit nad právem žalobců na zjištění nezbytného přístupu, pokud jiná právně zajištěná alternativa neexistuje. Služebnost je přitom zřízena v nezbytném rozsahu a tak, aby zásah do vlastnického práva žalovaných byl minimalizován. V tomto směru pak je nutné zmínit, že z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalobci užívají své nemovitosti sporadicky, spíše výjimečně, tudíž zatížení se tak jeví minimálním. Varianta přístupu, o níž soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku, pak splňuje požadavek nejmenší možné újmy, dlouhodobé použitelnosti a přiměřenosti, a proto je způsobilá k zřízení služebnosti stezky. Rozhodnutí soudu o zřízení služebnosti stezky po pozemku parc. č. , číslo, dle geometrického plánu je dle soudu jediné reálně použitelné, zatímco ostatní varianty jsou teoreticky možné, ale neodpovídají zákonnému požadavku přiměřeného a hospodárného přístupu dle § 1029 a násl. o.z.

10. Z těchto důvodů soud neshledal důvod k zamítnutí žaloby a rozhodl o zřízení služebnosti stezky v žalobci navržené a geodeticky vytýčené trase tak, jak je upřesněna ve výroku I. rozsudku ve spojení s geometrickým plánem, který je součástí tohoto rozsudku.

11. V dalším stádiu řízení se pak soud musel vypořádat s jejím rozsahem, resp. s trasou, kudy by měla přes pozemkem parc. č. , číslo, vést. Na straně jedné přitom existuje stávající zpevněná plocha po části pozemku parc. č. , číslo, , která byla za tímto účelem léta využívána, a vedení nezbytné cesty po této ploše rovněž žalobci navrhovali, na straně druhé žalovaní poukazovali na rozsah omezení jejích vlastnického práva při užití této plochy jako nezbytné cesty. Nezbytnou cestu je na místě zřídit právě po již stávající zpevněné ploše v části pozemku parc. č. , číslo, , kterou za tímto účelem soud nechal geodeticky zaměřit s tím, že geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Soud má přitom za to, že toto omezení vlastnického práva žalovaných je s ohledem na délku 9,6 m a šířce 1,125 m v celkové ploše 10,8 m² je stále ještě přiměřené a geograficky se rozprostírá zcela na okraji pozemku parc. č. , číslo, . Soud tedy zřídil nezbytnou cestu přes pozemek parc. č. , číslo, v rozsahu určeném geometrickým plánem, a to ve formě služebnosti, jak bylo požadováno a jak to zákonná úprava umožňuje, když taková úprava se mu jevila správná a praktická i v tom směru, aby při každé změně vlastníka panující či služebné nemovitosti nebylo nutno zřizovat cestu znovu, v tomto ohledu vzal v potaz i současné výrazně narušené vzájemné vztahy mezi vlastníky služebné a panující nemovitosti. Pokud jde o rozsah zřizovaného práva, soud vycházel z hospodářské potřeby panující nemovitosti, respektive z obvyklého způsobu a rozsahu jejího užívání, kdy daná nemovitost – chata - je užívána jako nemovitost v současné době určená k trvalému bydlení žalovaných se zahradou, přičemž má za to, že právě s ohledem na tuto skutečnost je na místě zřídit nezbytnou cestu toliko a pouze v navrhované formě stezky pro pěší.Ve smyslu § 1030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pak za zřízení nezbytné stezky náleží úplata. V tomto směru si soud jako podklad pro zjištění výše náhrady nechal vypracovat znalecký posudek, který stanovil obvyklou cenu, za kterou se v obdobných místech sjednává cena za smluvně zřizované srovnatelné právo stezky, tj. časově neomezené, podle tohoto posudku pak taková obvyklá cena činí 30 000 Kč. Právě tato částka se pak soud jeví jako zcela adekvátní s ohledem na rozsah omezení vlastnictví žalovaných, jakož i plošný rozsah zatížení pozemku. K této částce pak byla připočtena částka 42 000 Kč jako znalkyní oceněné snížení obvyklé ceny pozemku parc. č. , číslo, v k.ú. , adresa, , v důsledku zatížení pozemkovou služebností. Celkovou částku ve výši 72 000 Kč částku jsou pak žalobci povinni zaplatit žalovaným jednorázově do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění má oporu v ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/10963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), přičemž soud pro povolení lhůty delší důvody neshledal.

12. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci přitom byli žalobci a), b) plně úspěšní a vzniklo jim tak dle citovaného zákonného ustanovení právo na přiznání náhrady jimi účelně vynaložených nákladů řízení ze strany žalovaných 1., 2. Žalobci a), b) na nákladech řízení účelně vynaložili celkem částku 115 767,10 Kč, sestávající jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, a jednak z částky 110 767,10 Kč za náklady svého právního zastoupení ve smyslu vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokát za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Náklady právního zastoupení byly vyčíslené v souladu s § 8 odst. 1, § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. z tarifní hodnoty 72 000 Kč v sazbě 3 980 Kč za jeden úkon právní služby při zastoupení dvou účastníků, tj. za oba žalobce v sazbě 6 368 Kč za jeden úkon právní služby poskytnutý do 31. 12. 2024 a v sazbě 7 164 Kč za jeden úkon právní služby poskytnutý v období od 1. 1. 2025, za celkem 13 úkonů právní služby, k tomu 9 režijních paušálů po 300 Kč a 4 režijní paušály po 450 Kč. Náklady jsou pak tvořené:16.2.2023výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé6.368,00 Kč04.04.2023písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba)6.368,00 Kč25.07.2023písemné podání nebo návrh ve věci samé (replika k vyjádření žalovaných)6.368,00 Kč08.11.2023další porada s klientem přesahující jednu hodinu6.368,00 Kč02.01.2024písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k duplice k vyjádření žalovaných)6.368,00 Kč08.01.2024účast na jednání před soudem6.368,00 Kčcestovné (, adresa, a zpět, délka cesty 2 x 22 km, spotřeba 6.4 l motorové nafty /100 km, cena PHM 38,70 Kč/l, sazba základní náhrady 5,60 Kč /km355,38 Kčnáhrada za promeškaný čas (cesta na jednání a zpět, 2 x započatá půlhodina)200,00 Kč22.02.2024účast na jednání před soudem (místní šetření)6.368,00 Kčcestovné (, adresa, a zpět, délka cesty 2 x 35,5 km, spotřeba 6.4 l motorové nafty /100 km, cena PHM 38,70 Kč/l, sazba základní náhrady 5,60 Kč /km573,45 Kčnáhrada za promeškaný čas (cesta na jednání a zpět, 2 x 2 započaté půlhodiny)400,00 Kč02.04.2024písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k výzvě soudu)6.368,00 Kč25.04.2025účast na jednání před soudem (místní šetření za účasti znalkyně)7.164,00 Kčcestovné (, adresa, a zpět, délka cesty 2 x 35,5 km, spotřeba 6.4 l motorové nafty /100 km, cena PHM 34,70 Kč/l, sazba základní náhrady 5,80 Kč /km569,47 Kčnáhrada za promeškaný čas (cesta na jednání a zpět, 2 x 2 započaté půlhodiny)600,00 Kč03.09.2025účast na jednání před soudem7.164,00 Kčcestovné (, adresa, a zpět, délka cesty 2 x 22 km, spotřeba 6.4 l motorové nafty /100 km, cena PHM 34,70 Kč/l, sazba základní náhrady 5,80 Kč /km352,92 Kčnáhrada za promeškaný čas (cesta na jednání a zpět, 2 x započatá půlhodina)300,00 Kč01.10.2025účast na jednání před soudem7.164,00 Kčcestovné (, adresa, a zpět, délka cesty 2 x 22 km, spotřeba 6.4 l motorové nafty /100 km, cena PHM 34,70 Kč/l, sazba základní náhrady 5,80 Kč /km352,92 Kčnáhrada za promeškaný čas (cesta na jednání a zpět, 2 x započatá půlhodina))300,00 Kč08.10.2025účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí3.582,00 Kčcestovné (, adresa, a zpět, délka cesty 2 x 22 km, spotřeba 6.4 l motorové nafty /100 km, cena PHM 34,70 Kč/l, sazba základní náhrady 5,80 Kč /km352,92 Kčnáhrada za promeškaný čas (cesta na jednání a zpět, 2 x započatá půlhodina)300,00 Kčnáhrada hotových výdajů (režijní paušál) 9 x 300,- Kč + 4 x 450,- Kč4.500,00 KčCELKEM91.543,06 KčDPH 21 %19.224,04 KčCELKEM včetně DPH110.767,10 KčŽalovaní pak byli soudem zavázáni zaplatit tuto částku nákladů žalobců ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř., a to k rukám právního zástupce žalobců dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., když důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek soud v daném případě neshledal.

13. Výrok o nákladech státu pak má oporu v § 148 odst. 1 o.s.ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení to byli právě žalovaní 1., 2., kteří byli procesně neúspěšní, zároveň soud u těchto neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a proto žalovaným 1., 2. uložil, aby státu zaplatili náklady, které v řízení platil. Ve věci byl jednak vypracován geometrický plán společností , právnická osoba, ., kdy této byla pravomocným usnesením soudu ze dne 3. 1. 2025, č.j. 40 C 56/2023, přiznána náhrada nákladů za jeho vypracování ve výši 5 929 Kč), jednak byl v řízení , tituly před jménem, , jméno FO, vypracován znalecký posudek, kdy znalkyni byla pravomocným usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 5. 2025, č. j. 40 C 56/2023-129, přiznána odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 12 457 Kč (z této částky však 5 000 Kč bylo uhrazeno ze zálohy složené žalobci, takže k proplacení ze strany státu zůstala částka 7 457 Kč). Celkem tak státu vznikly náklady ve výši 13 386 Kč (tj. 5 929Kč + 7 457 Kč). Právě tuto částku tedy soud uložil k zaplacení žalovaným 1., 2. a to rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci daného rozsudku, když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal.