40 C 58/2026

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 30 298,86 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně částky 8 781 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 219 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení: - částky 8 000 Kč, - částky 2 298,86 Kč - úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 28. 4. 2026 domáhala u zdejšího soudu po žalovaném zaplacení částky ve výši 30 298,86 Kč s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 11. 5. 2026 byl žalovaný vyzván, aby se podle § 115a o.s.ř. vyjádřil, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání a současně byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně.

4. Soud ve věci prováděl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru, předžalobní výzvou ze dne 10. 2. 2026 spolu s podacím archem, potvrzením o provedené platbě, dvěma smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026. Ve zbytku soud důkazy pro nadbytečnost neprováděl.

5. Soud všechny důkazy posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl ke zjištění skutkového stavu věci: -Mezi právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba a žalovaným byla sepsána nedatovaná smlouva o spotřebitelském úvěru. U této smlouvy absentuje podpis žalovaného i úvěrující společnosti. Žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 20 000 Kč (což vyplývá z potvrzení o provedené platbě). Předžalobní výzva ze dne 10. 2. 2010 je výzvou se základním, skutkovým a právním rozborem věci. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena společností právnická osoba na společnost právnická osoba touto dále na žalobkyni. K výzvě soudu pak bylo žalobkyní sděleno, že žalovaný na předmětný případ ničeho neuhradil. -Tato skutková zjištění učinil soud na základě všech předložených listinných důkazů, které vzájemně korespondují a nepochybně prokazují skutkový stav věci.

6. Podle § 2991 odst. 1 č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákona č. 89/2012 Sb. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. V projednávaném případě po zjištění skutkového stavu věci posoudil soud žalobu po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně, nikoli však v celém rozsahu.

9. Podáním ze dne 9. 6. 2026 vzala žalobkyně svou žalobu zpět o částku 8 781 Kč s tím, že tato částka byla žalovaným uhrazena před podáním žaloby. Ohledně této částky pak soud řízení výrokem I. rozsudku částečně zastavil dle § 96 odst. 1,2 a 4 o.s.ř. (o příslušenství pak nerozhodoval s ohledem na nedostatečnou specifikaci zaplacených částek a doby zaplacení ve spojení s právním závěrem soudu o vyjeveným níže.

10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření tvrzené smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě tzv. Smlouvu o spotřebitelském úvěru, která podle jejího tvrzení měla být mezi stranami uzavřena, ale listina neobsahovala podpis účastníků a ani jinak nelze z předložené listiny dovodit, že smlouva tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřena byla, byť třeba v jiné, než písemné podobě. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, jak vyplývá z předložených důkazů, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch žalobkyni vydat ve smyslu § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný na jistinu uhradil toliko 8 781 Kč, zbývá uhradit 11 219 Kč. Ohledně zbývající částky ve výši 8 000 Kč a 2 298,86 Kč skládající se kapitalizovaného smluvního úroku a smluvní pokuty, tak na tyto nemá žalobkyně nárok, když mezi účastníky nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli konkrétní smlouva s konkrétními právy či povinnostmi. Soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení zbytku neuhrazené jistiny ve výši 11 219 Kč. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobě nevyhověl a žalobu výrokem II. zamítl. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nebyl přiznán požadovaný zákonný úrok z prodlení (viz rozhodnutí KS Ostrava, č. j. 8 Co 5/2024-160).

12. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 ost. 2 o.s.ř. Ve věci byl procesně úspěšnější žalovaný (nutno uvést, že částečné zpětvzetí žaloby nezpůsobil, když částečná úhrada byla provedena před podáním žaloby ve věci), tudíž by měl právo na úhradu poměrné části vzniklých nákladů řízení. Z obsahu spisu však vyplývá, že tomuto v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly, soud tedy rozhodl výrokem III. rozsudku tak, že žádnému z účastník právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.