40 C 62/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti žalovanému učinit vhodná opatření k odvrácení újmy

I. V části, v níž se žalobci domáhali toho, aby žalovaný umístil na své náklady do jednoho měsíce od právní moci rozsudku okapy na zemědělské budově bez č., která je součástí pozemku parc. č. St. [číslo] v [katastrální území]. [obec], aby voda nestékala volně na pozemek par. [číslo] v [katastrální území]. [obec], se řízení zastavuje.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovaného odstranit přerostlé stromy – borovici a smrk z pozemku parc. [číslo] v [katastrální území]. [obec], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou dne 6. 5. 2022, se žalobci domáhali toho, aby žalovanému byla uložena povinnost umístit na své náklady do jednoho měsíce od právní moci rozsudku okapy na zemědělské budově na pozemku parc. č. st. [číslo]„ zastavěná plocha a nádvoří“, aby voda nestékala volně na pozemek par. [číslo]„ zahrada“ ve vlastnictví žalobců, a dále aby žalovaný odstranil přerostlé stromy – borovici a smrk z pozemku parc. [číslo]„ zahrada“, vše v [katastrální uzemí]. Žalobci uvedli, že účastníci jsou vlastníky sousedních pozemků, zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v [katastrální území]. [příjmení], přičemž na pozemku parc. [číslo] jsou žalovaným vysázeny vzrostlé stromy – borovice a smrk, které jsou v současné době již přerostlé a kořeny vytlačují plot, který je postaven na hranici pozemků parc. [číslo] parc. [číslo]. Žalobci mají obavy, aby v důsledku větru nedošlo ke zlomení přerostlých borovic, které by mohly poškodit jejich rodinný dům. V průběhu posledního roku (2021, 2022) došlo dle žalobců k podstatnému zhoršení stavu stromů, kdy tyto jsou přerostlé a hrozí jejich zřícení a zhroucení na jejich pozemek. Žalobci dále tvrdili, že půda kolem stavby na parc. [číslo]„ zastavěná plocha a nádvoří“ na pozemku parc. [číslo]„ zahrada“ je v případě dešťů rozmoklá, jelikož si žalovaný na budově neumístil okapy. Žalobcům hrozí újma, jelikož na pozemku parc. [číslo] chovají koně. Žalobci proto požadovali po žalovaném odstranění přerostlých stromů a také zabezpečení zemědělské budovy bez č.p., která je součástí pozemku parc. č. st. [číslo] okapy, kdy za tímto účelem mu zaslali dne 17.3.2022 dopis s výzvou k odstranění závadného stavu´. Dopis se žalobců vrátil jako nevyzvednutý.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobci kupovali nemovitosti na adrese [obec a číslo] zhruba před dvěma lety, kdy již zde byly vzrostlé stromy, jejichž odstranění se žalobci domáhají svou žalobou, když stromy jsou zde již desítky let. Žalovaný naprosto odmítá, že by v letech 2021 a 2022 došlo k podstatnému zhoršení stavu stromů, které by mělo zapříčiňovat jejich odstranění a hrozbu jejich zřícení apod. Žalovaný má za to, že stav stromů je dobrý a uvádí, že jejich stav je fakticky nemění poslední jednotky až desítky let. Žalovaný dále konstatuje, že právní úprava uvedená v ustanovení § 1017 občanského zákoníku, které se žalobci dovolávají ve své žalobě, se uplatní výhradně na stromy vysazené po roce 2014, přičemž obdobná citována právní úprava, ani judikatura před rokem 2014 neexistovala. To znamená, že žalovaný není povinen jednat tak, jak ho vyzývali žalobci. Naopak pokud by žalovaný jednal tak, jak se domáhají žalobci, mohl by se dopustit přestupku, když k odstranění stromů nemá žalovaný nezbytné povolení ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. V této souvislosti žalovaný uvádí, že takové povolení lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin, přičemž žalovaný má za to, že zde takové závažné důvody nejsou. K požadavků žalobců na umístění okapů na zemědělskou budovu bez čp, která je součástí pozemku parc. č. St. [číslo] ([katastrální území] [anonymizováno]. [příjmení]), žalovaný uvádí, že toto se s žalobci snažil řešit smírnou cestou. Žalovaný je technicky a ekonomicky schopen řešit tento požadavek, a to do konce roku 2022, což žalobcům písemně potvrdil. Žalovaný současně vyzval žalobce k součinnosti při pracích, a to rozsahu zpřístupnění pozemku parc. [číslo] za účelem přístupu k předmětné zemědělské budově. Zde žalovaný uvádí, že v současnosti není k zemědělské budově ze strany, z níž má okapy umístit, přístup, když zde jsou nashromážděny věci žalobců, přičemž tyto bude třeba nejprve částečně odklidit, aby mohly být práce žalovaným provedeny. K žádné součinnosti ze strany žalobců však do dnešního dne nedošlo.

3. U jednání, konaného dne 31.7.2023, účastníci učinili nesporným, že žalovaný po podání žaloby umístil okapy na hospodářskou budovu bez č., která je součástí pozemku parc. č. St. [číslo] v [katastrální území]. [příjmení]. Žalobci proto vzali v tomto rozsahu svou žalobu částečně zpět. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, soud rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení výrokem I. rozsudku v příslušné části zastavil.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: -) Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální území]. [příjmení] vyplývá, že žalobci mají ve společném jmění mimo jiné pozemek parc. [číslo] o výměře 4 279 m2. -) Z listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální území]. [příjmení] vyplývá, že žalovaný má ve výlučném vlastnictví mimo jiné pozemky parc. [číslo] o výměře 3 032 m2 a parc. č. St. [číslo] o výměře 278 m2, jehož součástí je zemědělská stavba bez č... -) Na snímku katastrální mapy je zachyceno umístění jednotlivých pozemků a jejich společná hranice. Do snímku je ručně zakreslena pozice inkriminovaných stromů a místo chybějícího okapu. -) Z dopisu ze dne 15. 3. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobců vyzvala žalovaného k odstranění přerostlých stromů – borovice a smrku z pozemku parc. [číslo] dále k zabezpečení zemědělské budovy, která je součástí pozemku parc. č. St. [číslo] okapy. K tomu stanovila žalovanému termín do 31. 3. 2022. Z poštovní obálky vyplývá, že zásilka č. [číslo] odeslaná právní zástupkyní žalobců žalovanému dne 17. 3.2022, byla tomuto doručována dne 18. 3. 2022, přičemž adresát byl nezastižen a zásilka byla proto uložena. Jelikož adresát si zásilku v úložní době nevyzvedl, byla následně vrácena odesílateli. -) Na barevných fotografiích 4., předložených žalobci, jsou zachycené dva vzrostlé jehličnaté stromy, v jejichž bezprostřední blízkosti je umístěn plot, sestávající z betonového základu, kovových sloupků a pletiva. U paty obou stromu je betonový základ plotu viditelně nadzvednutý. Na fotografiích je dále zachycena hospodářská budova, jejíž střecha není opatřena okapy. V okolí budovy je několik movitých věcí a keřů. -) Z listiny„ Vyhodnocení výsledků vrtné zkoušky dřevin“ vyhotovené [jméno] [příjmení], vyplývá, že předmětem zkoušky byla dřevina Borovice Vejmutovka o obvodu 196 cm na stanovišti [adresa]. Zkouška byla provedena dne 5. 11. 2022 a to prostřednictvím čtyř vrtů. Závěr hodnocení je takový, že strom se nachází u oplocení, s větvením přesahujícím oplocení a stejně tak i kořenový systém. Kořenový systém je v pořádku a bez narušení, stejně tak i kmen a koruna, která je nasazená zhruba ve výšce 7 m a výška celého stromu je cca 20 m. Vrtná zkouška č. 1 prokázala dva drobné defekty, kolem kterých si borovice vytvořila obranné zóny pro zpomalení rozvoje příp. hniloby. Kontrolní měření č. 2 neprokázala další rozvod těchto trhlin do dřeva směrem nahoru. Ostatní měření byly bez defektů. Autor hodnocení nevidí ze zdravotního hlediska důvod pro kácení.

5. Podle § 1016 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

6. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

7. Podle § 2903 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

8. Podle § 3028 odst. 1, odst. 2 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

9. Ačkoliv v řízení nebylo zjištěno přesné stáří stromů, jejichž odstranění se žalobci domáhají, s ohledem na jejich velikost (jak vyplývá z předložených fotografii i výsledku vrtné zkoušky včetně tvrzení účastníků řízení) soud nemá pochybnosti o tom, že oba stromy byly vysázené před 1. 1. 2014. Za této situace nelze žalobou uplatněný nárok posoudit podle § 1017 o. z., jak navrhovali žalobci, neboť (jak vyložil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5259/2015), tomuto ustanovení nelze přiznávat zpětné účinky v situaci, kdy byl předmětný strom zjevně vysazen před účinností nového občanského zákoníku. Jak ovšem vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 25 Cdo 591/2021, výše citované rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 5259/2015 se týkalo toliko § 1017 odst. 1 o. z. a v něm obsažený výklad ohledně nepřípustných retroaktivních účinků pak nikterak nevylučuje uplatnění jiných ustanovení občanského zákoníku, která lze zvažovat v případě, že se spor týká stromu, zejména pak, jde-li o účinky na okolí posuzované k datu vyhlášení rozhodnutí soudu.

10. Ve světle citované judikatury soud změnil svůj předběžný názor, prezentovaný u jednání dne 31. 7. 2023, kdy účastníkům sdělil, že věc bude posuzována podle § 417 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., a za situace, kdy se žalobci domáhali uložení opatření před hrozící škodou, přičemž tvrzené riziko má hrozit v době po 1. 1. 2014, soud právní poměry účastníků posuzoval podle aktuální právní úpravy, tedy především podle § 2903 odst. 2 o. z. (který je obsahově obdobný jako § 417 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.) Pro užití tohoto ustanovení musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně však musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1412/2019).

11. Při aplikaci citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok není důvodný. Tvrzení žalobců, že v důsledku povětrnostních vlivů hrozí zlomení stromů a poškození jejich majetku nebo ohrožení zdraví osob, nebylo prokázáno. Je nutno připomenout, že důkazní břemeno ve vztahu k tvrzenému ohrožení majetku nesli žalobci, kteří v tomto směru žádné důkazy neoznačili. Naopak, z výsledků provedené vrtné zkoušky vyplývá, že minimálně jeden ze stromů (borovice) je zdravý a není zde důvod pro jeho kácení. Tudíž se pak nejedná o ohrožení, které by důvodně vedlo k závěru o nutnosti pokácení předmětných stromů. Pokud jde o obtíže, které žalobcům mohou působit kořeny stromů, zde lze žalobcům přisvědčit, že kořenový systém stromů zasahuje na jejich pozemek a jak vyplývá z předložených fotografii, částečně poškozuje plot, nacházející se na hranici pozemků účastníků. Řešení takové situace pokácením stromů ovšem soud nepovažuje za vhodné a přiměřené.

12. Předně je vhodné zmínit, že z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že oba stromy byly vysazené předtím, než žalobci (asi 2 roky před podáním žaloby) pozemek parc. [číslo] koupili. Žalobci tedy v době pořízení pozemku o přítomnosti stromů museli vědět a mohli rovněž počítat s tím, že stromy budou dále růst. Tvrzení žalobců o tom, že v posledních dvou letech před podáním žaloby se stav stromů významně zhoršil, nebylo prokázáno. Naopak, stromy (strom) jsou zdravé, jak prokázala vrtná zkouška. Žalobci současně neprokázali, že by jim rozrůstající se kořeny působily jinou újmu než, že částečně poškozují betonový základ pletivového plotu na hranici pozemků (kořeny ani jen hypoteticky neohrožují rodinný dům nebo snad zdraví osob). I přesto, že soud nechce poškození plotu bagatelizovat, nejedná se o natolik intenzivní zásah do majetkových práv žalobců, který by odůvodňoval úplnou likvidaci jinak zdravých stromů, které představují ekologicky významnou přírodninu i v rovině občanského práva (srov. 22 Cdo 2573/2019). Navíc je třeba respektovat požadavek na ochranu přírody a krajiny ve světle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jak konstatoval Nejvyšší soud v již citovaném rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 591/2021, občanskoprávní úprava předjímá i jiné způsoby eliminace negativního působení stromů na okolí a jakékoliv problematické aspekty provázející existenci dřeviny tak není nutno ztotožňovat s rizikem ve smyslu § 2903 o. z. Konkrétně v případě obtíží, působených kořeny stromů (a to i těch, vysázených před 1. 1. 2014) přichází v úvahu postup dle § 1016 odst. 2 o. z., který umožňuje odstranit pouze problematické kořeny, aniž by musel být likvidován celý strom. Z popsaných důvodů proto soud žalobu, v rozsahu, v němž se žalobci domáhali odstranění stromů, zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že jí nepřiznal žádnému z účastníků. Žalobci byli procesně neúspěšní v části řízení, týkajícího se odstranění stromů. Naopak, na straně žalovaného soud shledal zavinění za zastavení řízení v části týkajícího se osazení okapů. V tomto směru soud poukazuje na to, že žalobci žalovaného vyzvali ke splnění povinnosti dopisem ze dne 15. 3. 2022, tedy téměř dva měsíce před podáním žaloby. Skutečnost, že žalovaný si dopis na adrese svého trvalého pobytu nepřevzal, jde k jeho tíži. Soud neshledal důvodnou námitku žalovaného, že žalobci mu k osazení okapů neposkytli potřebnou součinnost. Z fotografii, předložených žalobci, vyplývá, že v okolí hospodářské budovy se sice nacházejí keře a je zde umístěno několik movitých věcí, ovšem nejedná se o takové překážky, které by bránily instalaci okapů, obzvláště pokud by tyto byly osazovány v jarních měsících, kdy byl žalovaný k jejich osazení vyzván a kdy přilehlé keře byly bez listů a budova byla tedy lépe přístupná. Pokud žalovaný uplatněnému nároku vyhověl až po zahájení řízení, pročež byla žaloba v této části vzata zpět, posoudil soud jeho chování dle § 146 odst. 2 o. s. ř.