40 C 80/2017

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 100 000 Kč - náhrada škody

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 19 602 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 4. 2017 ve spojení s doplněním žaloby č.l. 43 a doplněním žaloby opatrovníka žalobkyně ze dne 5. 9. 2002 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč. Svou žalobu odůvodnila tak, že na základě usnesení [název soudu] ze dne 10. 6. 2013 č. j. [číslo jednací] bylo nařízeno její vyklizení z bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo] ve [obec]. Dne 16. 6. 2014 byla exekutorem (nebo jeho pracovníky) a žalovaným protizákonně vyklizena, aniž by k tomu byla předem uvědomena. Její věci měly být vyklizeny do přístřeší, avšak nebyly, ale byly vyklizeny za přítomnosti žalovaného, ale žalobkyně nevěděla kde, ani klíče od jejích věcí jí žalovaný nedal a nechtěl dát. O tom, že všechny její věci, nábytek včetně oblečení, nádobí, léků, dokladů a dalších důležitých věcí potřebných k životu, se dozvěděli až 7. 7. 2014, kdy jí po urgencích žalovaný klíče dal, ale předat nové věci jí bylo odmítnuto, takže teprve až od této doby mohli užívat její věci v přístřeší, které však vůbec přístřeší neodpovídalo. Až 7. 7. 2014 zjistili, že všechny její věci byly vyházeny do garáže, která patří žalovanému, a to až ke stropu a k vratům garáže jako šrot. Asi v první polovině dubna 2015, když se vrátila od své dcery ze [země], zjistila, že všechen její matek a všechny její věci včetně oblečení a všechny věci, které potřebovala k životu, si žalovaný vzal, i když ho vyzvala, aby jí její věci vydal nebo zaplatil za všechny věci náhradu škody 100 000 Kč, vůbec na to nereagoval.

2. Usnesením ze dne 4. 7. 2017 č. j. 40 C 80/2017-30 byl žalobkyni dle § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanoven opatrovník. Tento žalobu žalobkyně doplnil (č.l. 211) tak, že se žalobkyně žalobou domáhá náhrady škody ve výši 100 000 Kč, když tvrdí, že byla nezákonně vyklizena, přičemž nebyla ze strany žalovaného zajištěna podmínka poskytnutí přístřeší. K vyklizení došlo dne 16. 6. 2014 z družstevního bytu ve vlastnictví žalovaného. Pokud se jedná o porušení právní povinnosti, tak ze strany žalovaného nebylo poskytnuto žalobkyni přístřeší minimálně v kvalitě, která by vedla k zachování lidské důstojnosti žalobkyně. Tím, že žalovaný nezajistil odpovídající přístřeší v kvalitě, které by nenarušovalo důstojnost žalobkyně, je dána příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného, který v průběhu měsíce dubna 2015 všechny movité věci žalobkyně umístěné do garáže zlikvidoval, z části prodal a vznikem škody, kdy žalobkyně o všechny movité věci přišla. Movité věci, o něž žalobkyně přišla, specifikoval v podání ze dne 12. 1. 2018 Tyto byly v jejím osobním vlastnictví a hodnota těchto věcí odpovídá výši žalované částky.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 10. 11. 2022 a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, když žalobkyně se domáhá náhrady škody, kterou jí měl způsobit žalovaný nezákonným vyklizením z družstevního bytu [číslo] na ul. [ulice a číslo] ve [obec], a dále tím, že žalovaný měl prodat věci žalobkyně vyklizené z uvedeného bytu. Tento nárok neuznává žalovaný jako oprávněný, a to ani částečně, když v prvé řadě namítá, že nebyl osobou, která by provedla vyklizení žalobkyně z družstevního bytu, ani osobou, kterou by prodala věci žalobkyně. Vyklizení i následný prodej vyklizených movitých věcí byly provedeny exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] v rámci exekučního řízení č. j. [číslo jednací], a to na základě pověření soudu, kdy exekuce byla nařízena usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 10. 6. 2013. K tomu doplňuji, že usnesení o nařízení exekuce bylo následně potvrzeno usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] a následně bylo přezkoumáno i Nejvyšším soudem ČR, který svým usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 5. 2015 odmítl dovolání žalobkyně proti výše citovaným usnesením o nařízení exekuce vyklizením bytu. V rámci vyklizení bylo žalobkyni zajištěno přístřeší formou ubytování v ubytovně na adrese [adresa]. Vybavení bytu bylo exekutorem uskladněno dle ust. § 341 odst. 3 o.s.ř. v prostorách garáže zajištěné žalovaným. Tyto movité věci byly následně prodány dle ust. § 342 odst. 1 o.s.ř., a to formou exekutorské dražby dle usnesení [titul] [jméno] [příjmení] č. j. [číslo jednací] ze dne 12. 3. 2015. Pokud tedy žalobkyně namítá nezákonnost svého vyklizení a nakládání s jejími věcmi v rámci exekučního řízení, nemůže toto tvrzení založit vznik odpovědnosti za škodu na straně žalovaného, ale nanejvýš odpovědnost způsobenou nesprávným úředním postupem na straně exekutora. Pokud je žalovanému známo, žalobkyně se přitom nároku na náhradu škody způsobené jí v rámci uvedeného exekučního řízení vůči exekutorovi domáhá, a to v rámci řízení vedeného u [název soudu] č. j. [číslo jednací]. Žalovaný rovněž učinil sporným tvrzení žalobkyně o vzniku škody a její výši. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

4. Soud provedl dokazování stran posouzení pasivní věcné legitimace žalovaného ve sporu a z provedených důkazů vzal za prokázané: -) Rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [část obce] [anonymizováno] [část obce] ze dne 5. 12. 2007, č. j. [číslo jednací] ve věci žalobce [název žalované] a žalované [celé jméno žalobkyně], že soud rozhodl o povinnosti žalobkyně vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] do jednoho měsíce od právní moci rozsudku. -) Rozsudkem [název soudu] ze dne 29. 9. 2008 č. j. [číslo jednací] byl rozsudek [název soudu] ze dne 5. 12. 2007 č. j. [číslo jednací] změněn tak, že žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec] do 15 dnů od zajištění přístřeší. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno dovolání, o němž bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu v Brně dne 16. 5. 2022 č. j. [číslo jednací] tak, že dovolání bylo odmítnuto. -) Spisem vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a z něho zejména usnesením ze dne 10. 6. 2013 č. j. [číslo jednací], že [název soudu] rozhodl ve věci oprávněného Stavební bytového družstvo [obec] proti povinné [celé jméno žalobkyně], [datum narození] o návrhu na nařízení exekuce tak, že nařídil podle pravomocného a vykonatelného rozsudku [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] ze dne 15. 12. 2007 ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 29. 9. 2008 č. j. [číslo jednací] k vynucení povinnosti povinné, a to vyklizení povinné z bytu [číslo] o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], exekucí na majetek povinné s tím, že exekuce bude provedena po právní moci tohoto usnesení tak, že z vyklizovaného bytu budou odstraněny věci patřící povinné a příslušníkům její rodiny jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinné umístěny ve vyklizovaném bytě a bude vykázána povinná a všichni, kdo se v bytě zdržují na základě práva povinné do zajištění přístřeší, a to pokoje v druhém podlaží ubytovny na adrese [adresa], [anonymizována tři slova]. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu, ulice [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Toto usnesení nabylo právní moci 27. 3. 2014. -) Usnesením [název soudu] ze dne 23. 1. 2014 č. j. [číslo jednací], že [název soudu] jakožto soud nadřízený rozhodoval o odvolání povinné proti usnesení [název soudu] ze dne 10. 6. 2013 č. j. [číslo jednací] tak, že usnesení Okresního soudu bylo potvrzeno. Proti tomuto rozhodnutí podala povinná dovolání, které bylo na základě usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2015 č. j. [číslo jednací] odmítnuto. Na základě podané ústavní stížnosti povinné rozhodoval Ústavní soud České republiky, a to rozhodl usnesením ze dne 14. 12. 2015 sp. zn. [ústavní nález] tak, že ústavní stížnost byla odmítnuta. -) Z potvrzení o zajištění přístřeší [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 24. 10. 2011 vyplývá, že tato společnost prohlásila, že na základě dohody uzavřené s oprávněným Stavebním bytovým družstvem [obec] poskytne pro účely výkonu vyklizení povinné [celé jméno žalobkyně] přístřeší. Z vyrozumění o provedení vyklizení [exekutorský úřad], soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 19. 5. 2014, že soudní exekutor vyrozuměl povinnou [celé jméno žalobkyně] o provedení vyklizení, a to dne 16. 6. 2014 v 8:30 hodin z bytu [číslo] o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]. -) Z protokolu o vyklizení povinného a všech, kdo s ním bydlí na základě jeho práva odstranění věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, případně věci se zde nalézající, s jejím souhlasem ze dne 16. 6. 2014 proběhlo vyklizení povinné z bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo], a to soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], za přítomnosti právní zástupkyně žalovaného, technika žalovaného, pana [příjmení] a hlídky Policie ČR. Vyklizení byla přítomna povinná, která odmítla předložit doklad totožnosti. Z protokolu vyplývá, že exekutor přikročil k odstranění věci z vyklizovaného objektu do určené bytové náhrady, když v bytě nebyly zde nalezeny žádné postižitelné movité věci. Odstraněné movité věci nebyly přestěhovány do bytové náhrady. Z protokolu dále vyplývá, že se povinná zabarikádovala v bytě, byt byl zpřístupněn, po příjezdu hlídky Policie ČR byl byt vyklizen. Povinná odmítla vše podepsat a odstěhovat se do bytové náhrady a všechny adresy jí byly napsány na papír.

5. Na základě provedeného dokazování soud stran posouzení pasivní legitimace žalovaného ve sporu zjistil následující skutkový stav: Na základě rozsudku [název soudu] ze dne 5. 12. 2007 č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 29. 9. 2008 č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o povinnosti povinné vyklidit byt [číslo] o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], a to do 15 dnů ode dne zajištění přístřeší. Rozhodnutím [název soudu] ze dne 10. 6. 2013 č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [název soudu] ze dne 23. 1. 2014 č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení exekuce tak, že byla nařízena exekuce k vynucení povinnosti povinné, a to vyklizení povinné z bytu [číslo] o velikosti 1+3 ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec], když exekuce bude provedena po právní moci tohoto usnesení tak, že z vyklizovaného bytu budou odstraněny věci patřící povinné a příslušníkům její rodiny, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinné umístěny ve vyklizovaném bytě a bude vykázána povinná a všichni, kdo se v bytě zdržují na základě práva povinné do zajištěného přístřeší, a to pokoje v druhém podlaží ubytovny na adrese [adresa], [anonymizována tři slova]. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu, ulice [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalovaná byla o tomto vyklizení vyrozuměna podáním ze dne 19. 5. 2014. Soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení] bylo za součinnosti Policie ČR provedeno vyklizení žalované, a to dne 16. 6. 2014 s tím, že vyklizení provedl vykonavatel soudního exekutora [jméno] [příjmení] spolu s asistentem vykonavatele [jméno] [příjmení] za přítomnosti p. [příjmení] – technik SDB, právní zástupkyní žalované, dále prostřednictvím stěhovací firmy [název] a hlídky Policie ČR. Dále je zde záznam o tom, že odstraněné movité věci byly pouze z části přestěhovány do bytové náhrady a nebyly zde nalezeny žádné postižitelné movité věci. Vyklizení bylo ukončeno dne 16. 6. 2014 v 15:25 hodin. Věcná legitimace představuje hmotněprávní vztah účastníka ke konkrétní projednávané věci (předmětu řízení). Věcnou legitimaci tak má v řízení o žalobě ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo právo týká. Věcná legitimace je předmětem dokazování a její nedostatek je důvodem pro zamítnutí žaloby. V projednávané věci se soud nejprve, aniž by věc posuzoval věcně, zabýval otázkou věcné legitimace účastníků sporu. Pasivně věcně legitimován je u žaloby o náhradu škody subjekt, který se vytýkaného jednání, které je způsobilé založit nárok na náhradu škody, dopustil. Z provedeného dokazování stran posouzení pasivní věcné legitimace ve sporu jednoznačně vyplývá, že vyklizením žalované na základě výše citovaných rozsudku byl pověřen a následné vyklizení žalované a prodej vyklizených věci byl proveden exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], a to na základě pověření soudu (viz usnesení [název soudu] ze dne 10. 6. 2013, č. j. [číslo jednací]), který prováděl exekuční úkony v rámci exekučního řízení pod č. j. [číslo jednací] [název žalované], tedy žalovaný, byl ve věci toliko a jen oprávněným z exekuce, tudíž není ve sporu pasivně věcně legitimován. Zákon výslovně určuje, kdo je či není ve sporu pasivně věcně legitimován, žalovaný však takovéto postavení v tomto sporu nemá, a tudíž proti této osobě nemůže žalobkyně uplatňovat žalobu o náhradu škody. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného ve sporu v celém rozsahu výrokem I. rozsudku zamítl.

6. Výrokem II. rozsudku pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve sporu byl plně úspěšný žalovaný, kterému byla přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 19 602 Kč. Tato částka představuje odměnu za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě právního zastoupení, sepisu vyjádření k žalobě a účast u jednání soudu dne 28. 11. 2022, když jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 5 100 Kč, tedy 3 x 5 100 Kč, tj. 15 300 Kč, k těmto náleží 3 režijní paušály po 300 Kč, tj. 900 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ze všech částek ve výši 3 402 Kč Náklady řízení je pak žalobkyně povinna zaplati k rukám právního zástupce žalovaného ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř., a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.