40 C 91/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného

I. Vyživovací povinnost žalovaného k žalobci stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. 5. 2019, č.j. , číslo jednací, ve výši 3 500 Kč měsíčně se s účinností od 1. 8. 2025 zvyšuje na částku 4 500 Kč měsíčně, která je splatná ke každému 15. dni v měsíci k rukám žalobce.

II. Dlužné výživné vzniklé zvýšením za dobu od 1. 8. 2025 do 30. 9. 2025 ve výši 2 000 Kč spolu s výživným, které se stane splatným do doby, kdy tento rozsudek nabude právní moci, je žalovaný povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se v části, jíž se žalobce domáhá, aby vyživovací povinnost žalovaného k žalobci stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. 5. 2019, č.j. , číslo jednací, , byla zvýšena o dalších 1 500 Kč, zamítá.

IV. Žádný u účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zvýšení výživného, které bylo naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku – Místku ze dne 21. 5. 2019 stanoveno na částku 3 500 Kč, na částku 6 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2025. Návrh odůvodnil tím, že je studentem , název, , obor , název, . Mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda s tím, že žalovaný bude zasílat žalobci na výživné částku 4 000 Kč. Tuto částku žalovaný až do května 2025 hradil, od června 2025 žalovaný nadále hradí toliko částku 3 500 Kč měsíčně. V souvislosti se studiem má žalobce zvýšené výdaje na dopravu 2 500 Kč měsíčně, stravu 4 000 Kč měsíčně, ubytování 4 000 Kč měsíčně, další výdaje 1 500 Kč, celkem cca 12 000 Kč. Matka žalobci přispívá částkou 5 000 Kč měsíčně s tím, že pokud není žalobce ve škole, bydlí žalobce v domácnosti matky. Pokud se jedná o otce, tento bydlí v rodinném domě, který má v podílovém spoluvlastnictví žalobce se svou sestrou. Žalovaný zde má věcné břemeno užívání, nájem otec ani jeho současná manželka nehradí. Pokud se jedná o příjem otce, tento je zaměstnán a jeho příjem činí cca 9 400 Kč měsíčně. Jeho manželka má příjem cca 20 000 Kč měsíčně. Dále žalovaný pobírá invalidní důchod. Dle žalobce je žalovaný objektivně schopen platit vyšší výživné. Pokud se jedná o žalobce, tento studuje náročný obor, když si nemůže dovolit práci na plný ani částečný úvazek. I přes snahu si přivydělat brigádně není schopen si zajistit své měsíční náklady. Tato skutečnost je pro něho frustrující.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 21. 7. 2025 (č.l. 16) tak, že s návrhem na zvýšení výživného nesouhlasí. Uvedl, že není v jeho finančních možnostech zvýšené výživné platit. Ke svým poměrům uvedl, že od února 2024 pobírá plný invalidní důchod ve vši 8 263 Kč měsíčně. V březnu 2024 mu byl implantován , název, z důvodu , onemocnění, a v dubnu 2024 se podrobil operaci , název, . Další operace , název, ho čeká. Od 1. 5. 2024 je pak zaměstnán u své manželky , jméno FO, jako , profese, , na základ dohody o provedení práce s měsíčním příjmem 9 450 Kč. Na jeho osobu byl prohlášen konkurz, když výše jeho dluhů činily cca 5 miliónů korun. Přišel tak o byt v , adresa, a osobní motorové vozidlo. Je nemajetný, nemá ani osobní účet. Je sice v manželském svazku, avšak na základě předmanželské smlouvy bylo vyloučeno, aby vzniklo společné jmění manželů. Bydlí v rodinném domě v , adresa, č.p. , číslo, , jako oprávněný z věcného práva užívání toho domu (bytu) za účelem bydlení. Na začátku roku zažádal o příspěvek na bydlení z důvodu nepokrytí nákladů elektřiny a plynu, tento příspěvek mu byl schválen. Žalobce se vůči jeho osobě nechová dobře, fyzicky ho napadá, ničí mu majetek, nadává mu „Ať zdechne…“. Veškeré náklady spojené s opravou a údržbou domu provádí žalovaný. Žalobce žalovanému vyhrožuje, že prodá rodinnou 120 let staru hrobku.

3. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav věci. Z rodného listu soud zjistil, že žalobce je syn žalovaného. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 21. 5. 2019, č. j. , spisová značka, bylo rozhodováno o úpravu práv a povinností žalovaného k tehdy nezletilému žalobci a jeho sestře , jméno FO, , když žalovaný byl zavázán platit na žalobce, který byl svěřen do péče matky, výživné v částce 3 500 Kč s účinností od 1. 9. 2018. V té době měl žalobce 15 let a byl žákem 9. ročníku základní školy. A to za situace, kdy otec přestal podnikat z důvodu vzniklých dluhů, soud tudíž vycházel při rozhodování o výši výživného z potencionálního příjmu z podnikání ve výši 21 200 Kč měsíčně. Žalovaný měl další vyživovací povinnost k sestře žalobce , jméno FO, , a to ve výši 2 000 Kč měsíčně. Matka byla zaměstnána jako , profese, s průměrným měsíčním příjmem 27 124 Kč. Tehdy nezletilý žalobce byl svěřen do péče matky, v péči matky se nacházela i nezletilá sestra žalobce , jméno FO, . Žalobce se s žalovaným pravidelně nestýká, tito spolu téměř nekomunikují a vzájemná averze vůči sobě navzájem eskaluje ve fyzické potyčky, které vyústily ve zranění žalovaného v oblasti hlavy, což vyplývá ze zdravotní zprávy , právnická osoba, ze dne 2. 6. 2025. Žalovaný svou vyživovací povinnost stanovenou soudem plní, do května 2025 zasílal žalobci po vzájemné domluvě částku 4 000 Kč z účtu své manželky, což bylo prokázáno výpisy z účtu, což je o 500 Kč vyšší než stanovená soudně. Dle vyjádření žalobce od června 2005 však dohodou navýšené výživné nezasílá, neboť nemá finanční prostředky.

4. Žalobce studuje na , název, s prezenční formou studia oboru , název, v akademickém roce 2024/2025 s tím, že dle sdělení školy splnil podmínky pro postup do 3. ročníku, což bylo prokázáno potvrzením o studiu. Bydlí na kolejích, kdy v akademickém roce činí kolejné částku 126 Kč/noc. V souvislosti se studiem dále platí měsíčně dopravu (což dle jeho vyjádření činí cca 2 500 Kč měsíčně). Pokud přijede z , adresa, do místa bydliště, bydlí společně s matkou, kdy tato uspokojuje jeho bytové potřeby, částečně přispívá na jeho výživu a další potřeby v souvislosti se studiem. Na výživné přispívá žalobci částkou 5 000 Kč měsíčně, což vyplývá z výpisu z účtu žalobce. Manželství rodičů žalobce bylo rozvedeno na základě rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Otec bydlí v bytě nacházejícím se v rodinném domě č.p. , číslo, v , adresa, , když z LV č. , číslo, pro k.ú. , adresa, soud zjistil, že se jedná o rodinný dům v podílovém spoluvlastnictví žalobce a jeho sestry, každý o podílu ½. Žalobce je od 4. 5. 2024 poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně ve výši 8 263 Kč měsíčně, což vyplývá z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 24. 7. 2024. Žalobce je dále poživatelem dávky státní sociální podpory, a to příspěvku na bydlení ve výši 3 116 Kč měsíčně od 1. 4. 2025. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá tak skutečnost, že žalovaný obývá v posuzovaném období (1-3/2025) předmětný byt společně s manželkou , jméno FO, a nezletilou , jméno FO, , když doložený průměrný příjem rodiny za 1. čtvrtletí roku 2025 činil 27 264,33 Kč. Průměrné náklady na bydlení (záloh na elektřinu a plyn) pak přestavují částku 11 295 Kč měsíčně. Z usnesení Okresního soudu ve , adresa, ze dne 24. 3. 2023 ve věci pozůstalosti po , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřelé dne 22. 8. 2020, že zůstavitelka na základě závěti ustanovila žalovaného (svého syna) dědicem práva služebnosti bytu, k tíži pozemku st. p. č. , číslo, , jehož součástí je rodinný dům č.p. , číslo, , zapsaný na LV č. , číslo, v k.ú. , adresa, , spočívající v bezplatném a doživotním užívání mimo jiné samostatné bytové jednotky, která se nalézá v 1. patře rodinného domu č.p. , číslo, a přináležejících pozemků, když toto právo služebnosti bytu zřídila zůstavitelka jako věcné břemeno (hodnota tohoto věcného břemene činí 3 345 000 Kč). Z dokladu o výši čtvrtletního příjmu 1. čtvrtletí roku 2025 zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, bylo zjištěno, že příjem žalovaného ze závislé činnosti činí 9 450 Kč měsíčně, jeho manželky , jméno FO, částku 9 193 Kč (1/2025), 9 281 Kč (2/2025) a (3/2025). Svědeckou výpovědí matky žalobce , jméno FO, , že tato přispívá žalobci na výživu a potřeby částkou 5 000 Kč měsíčně a dále mu přispívá příležitostně např. na dovolenou, auto a ev. stravu. Potvrdila, že žalobce si přivydělává brigádou o prázdninách, občas i o sobotách. Kolik si vydělá, neví. Žalobkyně potvrdila, že mezi účastníky dochází k hádkám, zejména v souvislosti s užíváním rodinného domu č.p. , číslo, v , adresa, . Výživné na dceru , jméno FO, žalovaný platí s měsíčním zpožděním. Svědkyně dále uvedla, že za žalovaného platí jeho dluhy, cca 3 000 Kč měsíčně, celkem cca 140 000 Kč. Dále uvedla, že se dozvěděla o tom, že žalovaný jezdí se svou manželkou na zahraniční dovolené.

5. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Podle § 913 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Nejprve je potřeba uvést, že doba trvání vyživovací povinnosti je vázána na stav odkázanosti dítěte na výživu ze strany rodičů, tedy nikoliv na stav zletilosti, nabytí plné svéprávnosti nebo na ukončení určitého stupně vzdělávání, nebo na odstěhování se od rodiny. Rozhodující je okamžik, kdy dítě nabude schopností samo se živit, přičemž tato schopnost musí být hodnocena zvlášť v každém konkrétním případě, nelze ji zobecňovat. V řízení bylo nepochybně prokázáno, že žalobce se připravuje na budoucí povolání, a to studiem na vysoké škole, kterou navštěvuje v prezenční formě. Pravidelný příjem nemá. Od poslední úpravy výživného došlo nepochybně ke změně poměrů na straně žalobce, který v době poslední úpravy měl 15 let, studoval základní školu, stejně tak došlo změně poměrů na straně žalovaného, který je poživatelem invalidního důchodu 1. stupně a dále je zaměstnán a jeho doložený příjem činí cca 18 012 Kč. S ohledem na uvedené tedy byly splněny podmínky pro to, aby soud rozhodnutí o výživném změnil.

8. Při stanovení výše výživného se soud zabýval majetkovými poměry obou stran sporu, jakož i možnostmi a schopnostmi žalovaného, přičemž přihlédl k tomu, že vztah účastníků není dobrý, jakož i neopomněl zohlednit Analýzu Ministerstva spravedlnosti k doporučující tabulce k určování výživného (dostupné na www.vyzivne.justice.cz). Soud taktéž neponechal bez povšimnutí, že vyživovací povinnost k žalobci mají oba jeho rodiče a přihlédl i k poměrům matky žalobce, která mu přispívá na výživu a některé další jeho výdaje, a především zajišťuje bytovou potřebu žalobce po dobu, kdy není na kolejích. Soud vycházel z toho, že žalovaný má příjem cca 18 000 Kč měsíčně, žije společně se svou manželkou a nezletilým dítětem, když celkový doložený příjem rodiny činí cca 27 300 Kč. V případě žalobce pak nelze pominout dvě skutečnosti, a to jednak jeho špatný zdravotní stav, tak i to, že je oprávněn obývat byt v rodinném domě č.p. , číslo, v , adresa, , který je v podílovém spoluvlastnictví žalobce a jeho sestry (dcery žalovaného) na základě práva služebnosti bytu, a to bezplatně. Výdaje v souvislosti se spotřebovanou elektřinou a plynem jsou pak výdaji standardními, když jejich úhrada je částečně kryta příspěvkem na bydlení. Žalobce má pak zvýšené výdaje v souvislosti s ubytováním na kolejích, s dopravou, celodenní stravou. Soud tedy po pečlivé úvaze dospěl k závěru, že přiměřená výše výživného činí od 1. 8. 2025 nadále právě částku 4 500 Kč, která odpovídá jak odůvodněným potřebám žalobce, jako studenta vysoké školy (za situace, kdy ze strany matky je přispíváno částkou 5 000 Kč měsíčně a částečném uspokojování bytových potřeb) a brigádního přivýdělku žalobce, tak možnostem a schopnostem žalovaného, který má pravidelný čistý měsíční příjem cca 18 000 Kč, mimo vyživovací povinnost k žalobci i vyživovací povinnost k dceři , jméno FO, ve výši 2 000 Kč měsíčně a zároveň je poživatelem invalidního důchodu 1. stupně, kdy vlivem svého onemocnění má sice omezenou, ale možnost výdělku či dalšího přivýdělku. V tomto kontextu pak soud odkazuje i na sms konverzaci žalobce se žalovaným, který v této připustil placení výživného ve zvýšené výši než dosud. Výrokem I. rozsudku tedy soud zavázal žalovaného k plnění zvýšené vyživovací povinnosti od 1. 8. 2025 ve výši 4 500 Kč, když žalobu výrokem III. o zbytek požadované částky 1 500 Kč měsíčně s účinností od 1. 8. 2025 zamítl.

9. Na výživném za období od 1. 8. 2025 do 30. 9. 2025 vznikl žalovanému dluh ve výši 2 000 Kč. Lhůta k plnění má oporu v ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. větou za středníkem, když k jinému postupu soud i vzhledem k výši dlužné částky, neshledal podmínky.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.