41 C 14/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3.499 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.499 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím z částky 3.499 Kč od 18.5.2018 do zaplacení ve výši 8,05 % p.a. a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 442,95 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Návrhem na vydání platebního rozkazu se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 3.499 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tento návrh odůvodnil tím, že Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“), byla uzavřena Rámcová smlouva o úvěru (dále jen„ rámcová smlouva“), která vymezovala podmínky, dle kterých mohl žalovaný [příjmení] [jméno] požádat o poskytnutí úvěru a [anonymizována dvě slova] tento úvěr byla oprávněna poskytnout. Finanční prostředky ve výši 3.500 Kč byly žalovanému poskytnuty na jím uvedený bankovní účet formou bezhotovostního převodu realizovaného dne 23.08.2016, a to na základě předchozí [anonymizováno] žádosti žalovaného. Poskytnuté peněžní prostředky byl žalovaný v souladu s odst. 9. rámcové smlouvy povinen vrátit bezhotovostně v jediné splátce. Žalovaný se tak zavázal [anonymizována dvě slova] vrátit částku ve výši 3.500 Kč se splatností do 22.09.2016. Při uzavření jednotlivé smlouvy o úvěru je současně klientovi vystaven i dokument označený jako„ Faktura“, který obsahuje rekapitulaci závazku, platební údaje potřebné pro splacení úvěru a datum splatnosti. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, protože do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Vzhledem k porušení povinností tak žalovanému vznikla v povinnost zaplatit [právnická osoba] [anonymizováno] smluvní pokutu v souladu se článkem 9. Rámcové smlouvy a rovněž zákonný úrok z prodlení. Dle informací předaných původním věřitelem dlužník na poskytnutou jistinu uhradil částku ve výši 1 Kč. Jistina pohledávky tak byla ponížena na částku 3.499 Kč. Ode dne 23.09.2016 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 3.499 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.04.2018 s účinností ke dni 17.05.2018 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 22.06.2018. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 09.07.2020 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.

3. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území [anonymizováno] republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak [anonymizováno] republika jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o půjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky.

4. Soud provedl důkazy předložené mu žalobcem. Těmito listinami, a to rámcovou smlouvou o úvěru ze dne 23.8.2016 a výpisem z účtu žalobce bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným prostředky komunikace na dálku úvěrovou smlouvu na částku 3.500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 22.9.2016 bez úrokového navýšení. Platební historií žalobce prokázal, že žalovaný uhradil pouze 1 Kč, zbývající částku nesplatil a je dosud v prodlení s úhradou částky 3.499 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu a potvrzení o platbě za postoupené pohledávky byla prokázána aktivní legitimace žalobce ve sporu i skutečnost, že byl žalovaný o postoupení pohledávky vyrozuměn. Předžalobní výzvou včetně podacího archu byla prokázána výše dluhu žalovaného, jak je žalobcem v žalobě tvrzena. Naopak žalovaným nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalovaný, byť i jen z části, dobrovolně žalovaný nárok uhradil.

5. Po právní stránce má nárok žalobce oporu nejen v předložené úvěrové smlouvě, ale i v ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, podle kterého smlouvou o úvěru se zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovanému poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na úrok z prodlení pak vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jeho výše pak z nařízení vlády 6. č. 351/2013 Sb. Prodlení žalovaného je prokázáno, soud tedy zavázal žalovaného rovněž k úhradě úroku z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně. Lhůta k plnění činí 3 dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

7. Jelikož byl úvěr žalovanému poskytnut bezúročně, nemusel žalobce zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když se na tento úvěr zákon o spotřebitelském úvěru nevztahuje (§ 2 zákona č. 145/2010 Sb.).

8. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 2,5 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby plus sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 550 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).