Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

41 C 161/2020

č. j. 41 C 161/2020-14

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-01-22 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2021:41.C.161.2020.1

Citované zákony (5)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4.946 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4.946 Kč a zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 4.946 Kč od 2.7.2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 1.368 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. 1. [příjmení] žalobou se žalobci vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 4.946 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že Žalovaný uzavřel dne 28.07.2007 s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši 18.656 Kč (půjčka ve výši 11.000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 7.656 Kč). Půjčka měla být splácena v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách po 352 Kč. Úhrady měly být spláceny do rukou osoby uvedené v čl. 13 Smluvních podmínek. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Při nesplnění povinnosti uhrazení splátky měl dle čl. 8 Smluvních podmínek původní věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. 2.8.2008. Žalobce od právního předchůdce neobdržel informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, pouze o celkové výši úhrad tj. 13.710 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.6.2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [právnická osoba], došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25.6.2015. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 4.946 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24.8.2018 mezi přechodným věřitelem spol. [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 11.9.2018. Žalobce doplňuje, že kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24.8.2018 včetně přílohy obsahující seznam postoupených pohledávek je založena ve správním deníku nadepsaného soudu pod sp. [číslo] /2018. Pro upřesnění a snazší orientaci v příloze smlouvy o postoupení pohledávek žalobce sděluje, že údaje o postoupené pohledávce evidované za žalovaným se nacházejí na řádku [číslo].

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. Za situace, kdy jak žalobce, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

3. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území [název republiky] republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem 3 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak [název republiky] republika jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o půjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona Č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem a to: smlouvou o půjčce ze dne 28.7.2007, z níž zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla téhož dne uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalobce půjčil žalovanému částku 11.000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaným vyplývá z obsahu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 7.656 Kč. Splatnost půjčky a poplatku byla sjednána v 53 týdenních splátkách po 352 Kč. Ze smluvních podmínek soud zjistil podrobnosti uzavřené smlouvy. Aktivní legitimace žalobce pak byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání. Skutečnost, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní výzvou spolu s poštovním podacím archem.

5. Po provedeném dokazování má soud prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce. Žalovaný na svůj dluh, dle tvrzení žalobce, částečně plnil. Uhradil celkem 13.710 Kč, přičemž tyto platby byly použity na úhradu souhrnného poplatku a část jistiny.

6. Podle ust. s 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se v tomto řízení použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinnosti z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí, dosavadními právními předpisy.

7. Podle ust. § 657 občanského zákonu, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce a půjčku mu také poskytl. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem a nevzniká dohodou stran, nýbrž až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníkovi. Ze smlouvy o půjčce vyplývala právnímu předchůdci žalobce jakožto věřiteli povinnost přenechat žalovanému v pozici dlužníka peníze, konkrétně 11.000 Kč. Žalovaný se pak v této smlouvě zavázal vrátit peníze ve splátkách. Žalobce prokázal, že právní předchůdce žalobce žalovanému částku 11.000 Kč poskytl dne 28.7.2007. Splatnost půjčky byla sjednána v 53 týdenních splátkách. Splatnost půjčky resp. všech 53 dohodnutých splátek nastala dne 2.8.2008.

10. Na jistině zbývá uhradit 4.946 Kč. Žalovaný tuto částku žalobci nezaplatil, soud jej proto zavázal k její úhradě. Jelikož je žalovaný s úhradou tohoto dluhu prokazatelně v prodlení, vznikla mu dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném ke dni prodlení z částky 4.946 Kč od 2.7.2015 do zaplacení, jak požadoval žalobce. Lhůta k plnění činí 3 dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

11. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobkyně je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně touž žalobkyní, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.

12. Tyto celkové náklady řízení činí 1.368 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 500 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 a půl žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 200 Kč, 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobcem účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobce jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.