41 C 162/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 36 177 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá vůči žalované zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 13 606,48 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 42 558,82 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25 466,02 Kč od 16.12.2023 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a úroku ve výši 29 % ročně z částky 25 466,02 Kč od 16.12.2023 do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů nepřiznává.

1. Žalobce se vůči žalované domáhá zaplacení částky 36 177 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o zápůjčce. Tento návrh odůvodnil tím, Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovanou došlo dne 20.5.2017 k uzavření Smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této smlouvy smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnostžalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, . Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 45 577 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 19 775 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 13 820 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 11 982 Kč, (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 4 400 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20.5.2019. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15.1.2021. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 20.5.2019. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 20.5.2019 činila dlužná jistina částku 31 806,45 Kč a dlužný poplatek částku 14 770,55 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 9 900 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 25 466,02 Kč, dále úrokem ve výši 29 % ročně sjednaným na straně 2 smlouvy o zápůjčce, a to od 21.5.2019, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky, do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 68 900 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.9.2023 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27.9.2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 21.9.2023 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 80 268,46 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 80 268,46 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby bylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno celkem 500 Kč.Žalovaná zaplatila:- dne 22.10.2023 částku 200 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 172,43 Kč, úrok ve výši 512,86 Kč a platbu započetl na poplatek ve výši 200 Kč.- dne 15.11.2023 částku 200 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 165,53 Kč, úrok ve výši 492,34 Kč a platbu započetl na poplatek ve výši 200 Kč.- dne 15.12.2023 částku 100 Kč, žalobce ke dni platby vyčíslil zákonný úrok z prodlení ve výši 206,91 Kč, úrok ve výši 615,43 Kč a platbu započetl na poplatek ve výši 100 Kč.Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení:- celkové dlužné částky ve výši 36 177,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 25 466,02 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 10 710,98 Kč- kapitalizovaných úroků ve výši 42 558,82 Kč,- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 13 606,48 Kč,- úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 466,02 Kč od 16.12.2023 do zaplacení,- úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 466,02 Kč od 16.12.2023 do zaplacení.Ke kapitalizovanému úroku ve výši 42 558,82 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25 466,02 Kč od 21.5.2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 27.9.2023 a z kapitalizovaného úroku počítaného z aktuální dlužné jistiny od 28.9.2023 do 15.12.2023.Přesné výpočty jsou uvedeny v tabulce níže:- úrok ve výši 512,86 Kč, v sazbě 29 % ročně z částky 25 466,02 Kč od 28.9.2023 do 22.10.2023,- úrok ve výši 492,34 Kč, v sazbě 29 % ročně z částky 25 466,02 Kč od 23.10.2023 do 15.11.2023,- úrok ve výši 615,43 Kč, v sazbě 29 % ročně z částky 25 466,02 Kč od 16.11.2023 do 15.12.2023.Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 13 606,48 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 25 466,02 Kč od 20.6.2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 27.9.2023 a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení počítaného z aktuální dlužné jistiny od 28.9.2023 do 15.12.2023.Přesné výpočty jsou uvedeny v tabulce níže:- úrok ve výši 172,43 Kč, v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 25 466,02 Kč od 28.9.2023 do 22.10.2023,- úrok ve výši 165,53 Kč, v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 25 466,02 Kč od 23.10.2023 do 15.11.2023,- úrok ve výši 206,91 Kč, v zákonné výši 9,75 % ročně z částky 25 466,02 Kč od 16.11.2023 do 15.12.2023.Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu.

2. V průběhu řízení žalovaná uhradila dlužnou jistinu ve výši 36 177 Kč, v tomto rozsahu byla žaloba vzata zpět a řízení bylo částečně zastaveno.

3. Soud při nařízeném ústním jednání vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, zejména k prokázání pravdivosti tvrzení o jejích příjmech a dále, zda se právní předchůdce dotazoval na výdaje žalované, když v kartě klienta, která má osvědčovat řádné zkoumání úvěruschopnosti, není o jejích výdajích ničeho uvedeno Žalobce po poučení soudu nedoplnil skutková tvrzení ani důkazy.

4. Soud provedl důkazy předložené mu žalobcem. Ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že dne 20.5.2017 uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem byla zápůjčka ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit částku spolu s úrokem ve výši 19 775 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 13 820 Kč, úhradu za administrativní činnost 11 982 Kč, celkem tedy částku 105 577 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 4 400 Kč.

5. Z Karty klienta vyplněné žalovanou dne 20.5.2017 soud zjistil, že před uzavřením úvěrové smlouvy uvedla žalovaná údaje o svých příjmech, kdy sdělila, že je starobní důchodce s příjmem 12 137 Kč, tato skutečnost nebyla doložena žádným důkazem. Měsíční výdaje žalované jsou uvedeny jako nulové.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve sporu, tedy skutečnost, že na něj byla postoupena pohledávka původního věřitele, s nímž žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu. Předžalobní výzvou včetně podacího archu žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dlužné částky.

7. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

8. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 20.5.2017 písemnou smlouvu o zápůjčce. V této smlouvě se zapůjčitel zavázal poskytnout žalované částku 60 000 Kč. Oproti tomu se žalovaná zavázala splatit tuto částku společně s příslušenstvím specifikovaným shora ve 24 splátkách po 4 400 Kč. Ze shodných tvrzení žalobce i žalované bylo zjištěno, že do podání žaloby uhradila žalovaná částku 68 900 Kč, po podání žaloby částku 36 177 Kč. Původní zapůjčitel postoupil pohledávku vůči žalované na žalobce. Z předložených důkazů vyplynulo, že zapůjčitel dostatečně nezkoumal úvěruschopnost žalované, protože neověřil její tvrzené příjmy, nezkoumal její skutečné výdaje a spokojil se s uvedením nulových výdajů, což je zjevný nesmysl. Nadto lze uvést, že uvedený příjem žalované ve výši 12 137 Kč je natolik nízký, že neumožňuje žádné osobě s běžnými výdaji splácet měsíční splátku ve výši 4 400 Kč. To byl také zřejmě důvod, proč zapůjčitel uvedl do kolonky výdajů nulovou částku.

9. Po právní stránce posoudil soud vztah žalobce a žalované dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, dle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že zapůjčitel uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. občanského zákoníku a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen ,,ZoSÚ“), byť se nejedná o úvěrovou smlouvu, ale smlouvu o zápůjčce obsahově shodnou s úvěrovou smlouvou.

11. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byl žalobce jako věřitel před uzavřením smlouvy povinen s odbornou péčí posoudit schopnost žalované, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobce před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabýval, když vycházel pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a nulových výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutou částku dohodnutým způsobem.

14. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobce nezkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy dospěl k závěru, že tato skutečnost způsobuje neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o zápůjčce, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli.

15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je tak neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobce nepředložil žádné konkrétní důkazy k prokázání, že by posoudil úvěruschopnost žalované řádným ověřením toho, co sama uvedla o svých poměrech žalovaná. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobci jakéhokoliv plnění, které by odvozoval z úvěru založeného Smlouvou. Jelikož bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalované částku 60 000 Kč a žalovaná uhradila v souvislosti s touto smlouvou celkovou částku 105 077 Kč, ničeho žalobci nedluží a je namístě žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnout.

17. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci úspěšné žalované soud náklady řízení nepřiznal, neboť jí žádné nevznikly, když nebyla právně zastoupena a k ústnímu jednání se nedostavila.