41 C 17/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce , Německo adresa pro doručování: adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně adresa pro doručování: adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , DiS. sídlem adresa o určení neoprávněnosti výpovědi nájmu

I. Určuje se, že výpověď smlouvy o nájmu uzavřená mezi žalobcem a) a žalovanou dne 24. 1. 2020, jejímž předmětem je nájem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], učiněná žalovanou a datovaná dnem 20. 11. 2020, je neoprávněná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku [číslo] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobců.

1. Podanou žalobou se žalobci domáhají vůči žalované určení, že výpověď z nájmu, kterou jim dala dne 20. 11. 2020 žalovaná je neoprávněná. Tento návrh odůvodnili tak, že žalobci jsou na základě smlouvy o nájmu uzavřené mezi žalobcem a) a žalovanou dne 24. 1. 2020 společnými nájemci pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], když k uzavření této nájemní smlouvy došlo za trvání manželství žalobců (manželství žalobců uzavřeno dne 10. 5. 2019) a ke dni účinnosti smlouvy o nájmu (tj. ke dni 24. 1. 2020) vzniklo oběma žalobcům jako manželům ve smyslu ust. § 745 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění společné nájemní právo k těmto pozemkům, když v domě [adresa], který je součástí výše uvedeného pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], mají žalobci jako manželé obydlí ve smyslu ust. § 743 odst. 1 občanského zákoníku v platném znění a v tomto domě vedou rodinnou domácnost. Nájem bytu byl sjednán na dobu určitou od 1. 2. 2020 do 1. 2. 2025 Nájemní smlouva se řídila českým právním řádem. Výpovědí smlouvy o nájmu ze dne 20. 11. 2020 adresovanou pouze žalobci a) a doručenou žalobci a) na adresu jeho trvalého bydliště v Německu dne 25. 11. 2020 (k tomuto dni žalobce pobýval přechodně v Německu), žalovaná vypověděla výše uvedenou smlouvu o nájmu dle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku v platném znění pro hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu, které v předmětné výpovědi žalovaná skutkově popsala tak, že žalobce a) po celou dobu trvání smlouvy o nájmu nehradil nájemné řádně a včas, především, že neuhradil včas na nájemném za měsíc říjen 2020 částku 12.500 Kč a za měsíc listopad 2020 částku 26.200 Kč. Žalobce a) poté, co mu byla doručena výše uvedená výpověď smlouvy o nájmu, vznesl proti této výpovědi prostřednictvím své právní zástupkyně námitky ze dne 8. 12. 2020, odeslané doporučenou poštou na adresu žalované dne 9. 12. 2020. V těchto námitkách žalobce a) rozporoval, že skutkový popis výpovědního důvodu uvedený ve výše uvedené výpovědi neodpovídá skutečnému stavu věci, když žalobce ad a) ke dni doručení výpovědi smlouvy o nájmu neměl vůči žalované dluh na nájemném ve výši 12.500 Kč za měsíc říjen a za listopad ve výši 26.200 Kč, nýbrž pouze dluh na části nájemného za měsíc říjen a listopad ve výši 2 x 12.500 Kč, tedy ve výši pouze jednoho nájemného. Žalobce ad a) v těchto námitkách také upozornil, že žalovaná byla opakovaně ze strany žalobce ad a) informována o tom, že dojde v důsledku omezení podnikání žalobce ad a) v SRN z důvodu pandemie COVID-19 k prodlení s placením jednotlivých splátek nájemného. Naposledy byla žalovaná takto informována dopisem ze dne 16. 10. 2020, odeslaným žalované doporučeně dne 19. 10. 2020, ve kterém žalobce ad a) žalované sděluje, že termín placení nájmu k 26. dni měsíce předešlého nebude moci dodržet z důvodu pandemie, díky které musel žalobce ad a) přerušit své podnikání v SRN s tím, že nájem za měsíc listopad 2020 bude uhrazen do 6. 11. 2020. Ze všech těchto důvodů považoval žalobce ad a) předmětnou výpověď za neplatnou a žalovaná byla v rámci mimosoudního řešení věci vyzvána, aby z její strany došlo k uzavření dohody o zpětvzetí výpovědi a narovnání. Žalovaná na tyto námitky prostřednictvím své právní zástupkyně sdělila, že stále eviduje jednu rozhodnou platbu za neuhrazenou (aniž by tuto platbu blíže specifikovala), z čehož žalobci usoudili, že žalovaná nehodlá vyřešit celou věc mimosmluvně. Žalobci ke dni doručení výpovědi smlouvy o nájmu dlužili žalované na nájemném pouze polovinu nájemného za měsíce říjen a listopad 2020 v celkové výši 25.000 Kč (zasílanou na účet úschovy) a nikoliv polovinu nájemného za měsíc říjen 2020 a celé nájemné spolu se zálohami ve výši 26.200 Kč za měsíc listopad 2020, jak uvádí žalovaná ve své výpovědi. Dluh žalobců na nájemném v celkové výši jednoho měsíčního nájmu, který byl zapříčiněn omezením podnikatelské činnosti žalobce ad a) v SRN z důvodu pandemie COVID-19, přitom žalobci nepovažují za hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Žalobcům nezbývá než se s touto žalobou obrátit na soud, aby tento přezkoumal oprávněnost výpovědi smlouvy o nájmu. Žalobci považují výše uvedenou výpověď smlouvy o nájmu za neplatnou rovněž z toho důvodu, že tato výpověď byla adresována a doručena pouze žalobci ad a), ačkoliv na základě smlouvy o nájmu ze dne 24. 1. 2020 vzniklo žalobcům společné nájemní právo k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], které byly předmětem nájmu. Žalované přitom bylo známo, že žalobce ad a) je ženatý, když osoba spolužijící se žalobcem ad a) v pronajatém domě byla označena žalobkyně b) jako manželka.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Namítala, že výpověď považuje za oprávněnou a navrhuje zamítnutí dané žaloby. Žalobce ad a) skutečně nehradil nájemné po téměř celou dobu nájmu řádně a včas, a to přes skutečnost, že byl opakovaně na uvedené upozorňován ze strany žalované, minimálně co se týká příchozích plateb na její účet. Ke skutečnosti, že žalovaná dlouhou dobu nevěděla o tom, v jak velkém rozsahu není ze strany žalobce ad a) nájemné hrazeno, přispělo také to, že úhrada nájemného je z části hrazena do advokátní úschovy právního zástupce žalobců. Žádný s žalobců se však neobtěžoval skutečnost, že nájemné do advokátní úschovy není hrazeno, sdělit žalobkyni, případně se s ní dohodnout například na splátkovém kalendáři, či jiném vyřešení celé věci. Žalobci dále argumentují společným nájemním právem ve smyslu ust. § 745 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. K tomuto žalovaná uvádí, že nemohla ani předpokládat, že by žalobcům vzniklo společné nájemní právo. Pokud by žalobci chtěli, aby jim vzniklo společné právo nájmu, jistě by chtěli být nájemní smlouvou zavázáni oba dva a v rámci uzavírání smlouvy by tito vystupovali na straně nájemců společně. Z jednání žalobců, když žalobkyně ad b) od počátku stranou smlouvy nebyla, je nutno usuzovat na to, že si žalobci mezi s sebou ujednali něco jiného ve smyslu ust. § 745 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů a společné nájemní právo jim tedy nevzniklo. Žalovaná tak usuzuje také ze skutečnosti, že dodatečně zjistila, že proti žalobkyni b) je vedeno několik exekučních řízení a z tohoto důvodu se s největší pravděpodobností zavazovat nechtěla. K uvedenému také žalovaná sděluje, že v případě, že by věděla o finanční situaci žalobkyně ad b), tak by nájemní smlouvu s žalobci neuzavřela. Žalobkyně se nyní domnívá, že jí žalobci tuto skutečnost zcela záměrně nesdělili. Pokud by žalobkyně touto informací disponovala před uzavřením nájemní smlouvy, neuzavřela by ji ani s žalobcem ad a). Argumentaci pandemií COVID-19 považuje žalovaná za bezpředmětnou a nezakládající se na pravdě, když žalobce ad a) skutečnost, že by měl problémy s podnikáním v důsledku pandemie, řádně žalované neoznámil. Pokud by problémy měl, jistě by tyto nepřišly až ke konci roku, a žalobce ad a) by své problémy s žalovanou řešil včas, nejpozději od dubna 2020, kdy přestal nájemné řádně hradit a s žalovanou by se pokusil celou záležitost řešit, což se však nestalo. Intenzita zásahu do práv pronajímatele a do majetkové sféry pronajímatele byla značná, když v podstatě od března 2020 nebylo ze strany nájemce ad a) hrazeno nájemné v plné výši a v termínech splatnosti a to až téměř do konce roku 2020. Z uvedeného důvodu a vzhledem ke shora popsaným skutečnostem má žalovaná za to, že výpověď z nájmu byla z její strany důvodná a zcela oprávněná.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že byla uzavřena smlouva o nájmu ke shora uvedeným nemovitostem, že byla dána výpověď z nájmu, která se dostala do sféry nájemce žalobce ad a) a proti této výpovědi byly podány námitky ze strany žalobce ad a).

4. Předmětem dokazování tak především bylo, zda žalobci hrubě porušili nájemní smlouvu a byl tak dán důvod k výpovědi z nájmu a dále to, zda platby, které chodily do advokátní úschovy, lze považovat za splnění závazku a zda existoval společný nájem manželů. Soud provedl důkazy navržené mu stranami sporu.

5. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně, bylo prokázáno, že hradila nájemné z prostředků, které ji na její účet zasílal žalobce, a to prostřednictvím svého účtu na účet pronajímatele i na účet úschovy advokáta. Ve dvou případech poslala omylem platbu na jiný účet advokáta, zřejmě z důvodu, že měla číslo účtu advokáta z předchozího zastupování ve věci péče o syna. Peníze zasílala na základě dohody se svou matkou, která neměla zřízen účet. Platby uvedené v transakční historii účtů jako platby z účtu [jméno] [příjmení] identifikovala jako platby, které skutečně prováděla.

6. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], známé žalobců, bylo zjištěno, že za ně ve dvou případech uhradila nájemné, a to v listopadu 2020 a v březnu 2021. Platbu prováděla na dva účty v souladu s pokynem žalobců. Požádali ji, aby za ně nájem uhradila s tím, že jí peníze do 14 dnů vrátí, což také učinili. Platby uvedené v transakční historii účtů jako platby z účtu [jméno] [příjmení] identifikovala jako platby, které skutečně prováděla.

7. Ze smlouvy o nájmu bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 24. 1. 2020 mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobcem ad a) jako nájemcem s tím, že v čl. II je stanoveno, že příslušníkem domácnosti nájemce je manželka [celé jméno žalobkyně] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 2. 2020 do 1. 2. 2025. V článku IV smlouvy bylo sjednáno placení nájemného tak, že nájemce je povinen platit pronajímateli za užívání předmětu nájmu dohodnuté měsíční nájemní ve výši 25.000 Kč + služby. Nájemné zahrnuje platby za pojištění pronajatého domu, které má zajištěno ke dni uzavřené této nájemní smlouvy pronajímatel. Nájemce je povinen zaplatit pronajímateli každou měsíční splátku nájemného vždy ve lhůtě do 26. dne kalendářního měsíce předešlého, a to bankovním převodem nebo vkladem na účet v částce 12.500 Kč na účet pronajímatele č. účtu [číslo], pod variabilním symbolem 509, v částce 12.500 Kč na účet bankovní úschovy č. účtu [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Zaplacením se v případě hrazení nájemného bankovním převodem rozumí připsání částky nájemného na shora uvedené účty. Nájemce je povinen vedle nájemného hradit níže uvedeným způsobem pronajímateli úhrady za plnění spojené s užíváním pronajatého domu dle této smlouvy (dále jen„ služby spojené s nájmem“). Pronajímatel zajistí nájemci odběr studené vody, jakož i odvod odpadních vod (tj. vodné a stočné), připojení na internet. Nájemce se zavazuje platit pronajímateli měsíční zálohy na služby spojené s nájmem, a to takto: záloha na platbu za studenou vodu, vodné a stočné ve výši 850 Kč měsíčně, platba za internet 350 Kč měsíčně. Celkové měsíční zálohy na služby spojené s nájmem, tj. částka 1.200 Kč bude placena společně s nájemným. V den uzavření této nájemní smlouvy se nájemce zavazuje uhradit pronajímateli částku 76.200 Kč, a to v částce 63.700 Kč v hotovosti k rukám pronajímatele, v částce 12.500 Kč v hotovosti k rukám advokátky JUDr. [jméno] [příjmení], ev. č. [číslo advokáta]. Tato částka tvoří nájem za měsíc únor 2020 ve výši 26.200 Kč včetně záloh na služby a vratnou kauci ve výši 50.000 Kč.

8. Z informace pro pronajímatele soud zjistil, že dne 16. 10. 2020 žalobce informoval žalovanou, že díky pandemické situaci nemůže dodržet termín splatnosti nájemného, nájemné bude doplaceno do 6. 11. 2020 a doufá, že to bude poslední opoždění platby. Informace byla žalované zaslána doporučeně dne 19. 10. 2020, jak bylo zjištěno z podacího lístku. Rozhodnutím o kompenzaci žalobci prokázali, že žalobce byl jako podnikatel postižen pandemií Covid 19, v důsledku čehož mu byla přiznána finanční kompenzace ve výši 9.000 Eur, tato kompenzace byla schválena dne 7. 4. 2020.

9. Výpovědí smlouvy o nájmu bylo prokázáno, že dne 20. 11. 2020 dala žalovaná žalobci ad a) písemnou výpověď smlouvy o nájmu ze dne 24. 1. 2020 z důvodu, že po celou dobu trvání smlouvy nehradil nájemné řádně a včas, především neuhradil nájemné za měsíc říjen 2020 ve výši 12.500 Kč a za měsíc listopad 2020 ve výši 26.200 Kč. V tomto jednání spatřuje pronajímatelka hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájemního vztahu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Ve výpovědi pronajímatelka konstatuje, že na účet advokátní úschovy bylo složeno 100.000 Kč a na účet pronajímatele byla složena částka 123.300 Kč, ke dni podání výpovědi tak nájemce dluží 38.700 Kč.

10. Námitkami proti výpovědi z nájmu prokázali žalobci skutečnost, že proti podané výpovědi z nájmu podal žalobce ad a) dne 8. 12. 2020 prostřednictvím právní zástupkyně písemné námitky, v nichž namítá shodné skutečnosti jako v této žalobě, tedy že dluh na nájemném ke dni výpovědi byl pouze za jeden měsíc a nedošlo tak k hrubému porušení smluvního vztahu. Dle podacího lístku byly námitky zaslány žalované doporučeně dne 9. 12. 2020.

11. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství žalobců bylo uzavřeno dne 10. 5. 2019 před Obecním úřadem Čeladná.

12. Přehledem plateb z [obec] spořitelny bylo prokázáno, že z účtu [jméno] [příjmení] byla dne 25.2.2020 uhrazena částka 13.700 Kč na účet [číslo] s označením [celé jméno žalobkyně], dne 31.3.2020 z účtu [jméno] [příjmení] částka 13.700 Kč na účet č. [bankovní účet] s označením [celé jméno žalobkyně], dne 9.4.2020 uhrazena částka 27.400 Kč na účet č. [bankovní účet] s označením [celé jméno žalobkyně] 4/ 2020 a 5/ 2020, dne 16.9.2020 z účtu [jméno] [příjmení] částka 13.700 Kč na účet č. [bankovní účet] s označením [celé jméno žalobkyně] červenec 2020 a dne 22.9.2020 z účtu [jméno] [příjmení] částka 41.100 Kč na účet č. [bankovní účet] s označením [celé jméno žalobkyně], nájem 8,9,10 měsíc. Potvrzením o provedené úhradě Air bank bylo prokázáno, že z běžného účtu [jméno] [příjmení] byla dne 5.11.2020 zaslána částka 13.700 Kč na účet [bankovní účet].

13. Transakční historií účtu [číslo] vedeného u [příjmení] [příjmení] na jméno JUDr. [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že na tento účet byly připsány platby dne 14.4.2020 ve výši 25.000 Kč od [jméno] [příjmení] identifikované jako [celé jméno žalobkyně] 4/ 2020 a 5/ 2020, dne 26.3.2020 ve výši 12.500 Kč s označením [celé jméno žalobkyně], dne 25.2.2020 ve výši 12.500 Kč s označením [celé jméno žalobce] dne 24.1.2020 ve výši 12.500 Kč s označením [celé jméno žalobkyně]. Dále byla na tento účet vložena JUDr. [jméno] [příjmení] dne 3.11.2020 částka 25.000 Kč, dne 6.11.2020 připsána částka 12.500 Kč od [jméno] [příjmení] označená jako advokátní úschova [celé jméno žalobkyně], dne 26.11.2020 platba od [jméno] [příjmení] [číslo] označená [celé jméno žalobkyně], dne 10.12.2020 platba 12.500 Kč označená [celé jméno žalobkyně] říjen 2020 od [jméno] [příjmení], dne 21.12.2020 částka 25.000 Kč od [jméno] [příjmení] označená [celé jméno žalobkyně] listopad a leden 2021, další platba na tomto účtu časově následují až po předmětné výpovědi a nejsou tak pro tento spor relevantní. Potvrzením o vkladu bylo prokázáno, že na tento účet vložila JUDr. [jméno] [příjmení] dne 24.1.2020 částku 12.500 Kč v hotovosti. Transakční historií účtu [číslo] vedeného u [příjmení] [příjmení] na jméno JUDr. [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že na tento účet byly připsány 2 platby dne 23.9.2020 ve výši 2x 12.500 Kč od [jméno] [příjmení] identifikované jako [celé jméno žalobkyně] 7 a 8 měsíc.

14. Prohlášením manželů o vedení společné domácnosti žalobci prokázali, že neuzavřeli žádnou dohodu ve smyslu ustanovení § 745 odst. 2 občanského zákoníku, která by vyloučila vznik společného nájmu manželů. Přestože nejsou podpisy na prohlášení úředně ověřeny, soud nemá pochybnosti o pravosti podpisů na tomto prohlášení, když takové prohlášení koresponduje i s obsahem nájemní smlouvy, v níž je žalobkyně ad b) označena jako člen rodinné domácnosti.

15. Smlouvou o advokátní úschově uzavřenou mezi JUDr. [jméno] [příjmení] jako advokátem, [celé jméno žalované] jako příjemcem a žalobcem jako složitelem bylo prokázáno, že se složitel zavazuje složit v hotovosti část nájmu 12.500 Kč za měsíc únor 2020 a každou další pravidelnou měsíční splátku nájmu ve výši 12.500 Kč hradit na zvláštní účet úschovy advokáta č. [bankovní účet] nejpozději do 26. měsíce předcházejícího měsíci, za který se nájem hradí z vlastních finančních prostředků složitele.

16. Soud pro nadbytečnost zamítnul důkazní návrhy žalované na výslech účastníků k prokázání vedení společné domácnosti, neboť o existenci jejich společné domácnosti nemá soud s ohledem na znění nájemní smlouvy a prohlášení manželů pochyb, nadto danou skutečnost nepovažuje za zcela zásadní pro daný spor. Dále soud zamítnul pro nadbytečnost důkaz Usnesením představenstva ČAK [číslo] sdělením Unicredit bank ohledně schovatelské smlouvy, sdělením schovatele finančních prostředků, neboť záležitosti týkající se prostředků na účtu úschovy nejsou k prokázání toho, zda žalobci hrubě porušili své smluvní povinnosti či nikoli relevantní.

17. Na základě nesporných tvrzení účastníků a shora uvedených důkazů dospěl soud k těmto skutkovým závěrům:

18. Žalovaná jako pronajímatel pronajala žalobci ad a) jako nájemci předmětné nemovitosti. Žalobci ad a) vznikl společný nájem spolu s manželkou - žalobkyní ad b) dle § 745 odst. 1 o.z. Žalobci hradili nájemné v souladu s nájemní smlouvou částečně na účet pronajímatele a částečně na účet advokátní úschovy, a to prostřednictvím účtu dcery žalobkyně [jméno] [příjmení], která měla zřízen na území ČR účet, kam mohly přicházet prostředky ze zahraničí bez poplatků. Žalobce tak přeposílal peníze na účet svědkyně [příjmení] a ta nájemné přeposílala s patřičnou identifikací plateb na účty uvedené ve smlouvě. Ve dvou případech neměli žalobci na zaplacení nájemného a požádali známou [jméno] [příjmení], aby nájem uhradila za ně. Finanční problémy na straně žalobců způsobila pandemie nemoci Covid 19, o čemž žalobce informoval žalovanou dopisem z října 2020, kde se omlouval za opožděné platby. Žalovaná dala žalobcům písemnou výpověď z nájmu z důvodu hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu z důvodu, že jsou žalobci v prodlení s placením dvou nájmů, a to za říjen ve výši 12.500 Kč a listopad ve výši 26.200 Kč. Při ústním jednání připustila žalovaná svou početní chybu a hrubé porušení smluvních povinností žalobců spatřovala v tom, že k platbám nájemného docházelo se zpožděním. V písemné výpovědi byl žalobce řádně upozorněn na možnost podání námitek i navrhnout přezkoumání výpovědi soudem. Výpověď z nájmu byla doručena pouze žalobci ad a), přesto se s ní žalobkyně ad b) jako spolunájemce a manželka žalobce ad a) seznámila; doručení výpovědi tak soud považuje za účinné. Žalobci podali proti výpovědi námitky a v zákonem stanovené lhůtě podali žalobu na určení neplatnosti výpovědi.

19. Ustanovení § 2286 o.z. stanoví, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Judikatura považuje za doručenou i takovou výpověď z nájmu, kterou převezme jen jeden ze subjektů nájmu a druhý subjekt se s ní seznámí, např. v případě manželů jako společných nájemců. Dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Výpovědní důvod je nutné uvést ve výpovědi (odst. 3) Dle § 2290 o.z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

20. Zákon výslovně nestanoví, co lze považovat za hrubé porušení povinností vyplývající z nájmu. Ustanovení § 2291 odst. 2 o.z. pouze stanoví, že nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem zejména nezaplatil-li nájemné a náklady za služby za dobu alespoň tří měsíců. Za hrubé porušení povinnosti by tak bylo možné považovat nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu kratší než tři měsíce. Jistě je tak možné za hrubé porušení považovat nezaplacení nájemného za dobu dvou měsíců i nezaplacení nájemného za dobu jednoho měsíce v případě, že toto nájemné nezaplatí ani do splatnosti dalšího nájemného (tzn. bude v prodlení déle než jeden měsíc) a nájemné neuhradí ani v přiměřené dodatečné lhůtě.

21. Dle ustanovení § 1936 odst. 1 o.z. musí věřitel přijmout plnění, které mu se souhlasem dlužníka nabídne třetí osoba. To neplatí, je-li plnění vázáno na osobní vlastnosti dlužníka. Dluh je tím splněn.

22. Při aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení i ustálené judikatury dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť žalobci neporušili hrubým způsobem své povinnosti z nájemní smlouvy. Shora citovanými výpisy z účtů bylo prokázáno, že až do měsíce června 2020 bylo placeno nájemné řádně a včas vyjma mylného zaslání části nájemného [jméno] [příjmení] na podnikatelský účet schovatele, což soud nehodnotí jako hrubé porušení nájemní smlouvy žalobci, když o této skutečnosti se pronajímatelka ke dni podání výpovědi ani nedozvěděla. Nájemné za měsíce červenec a srpen 2020 bylo uhrazeno se zpožděním 2 měsíců dne 22. 9. 2020. Za toto prodlení se však nájemce dopisem ze dne 16. 10. 2020 pronajímatelce omluvil a vysvětlil, že prodlení bylo způsobeno jeho omezeným podnikáním v důsledku pandemie Covidu 19. Ke dni výpovědi dlužili žalobci částku 25.000 Kč jako část nájemného za měsíce říjen a listopad 2020. Skutečnost, že placením nájemného z účtu třetích osob se souhlasem nájemců došlo k řádnému zániku závazků splněním, vyplývá mimo jiné i z ustanovení § 1936 odst. 1 o.z. Souhlas žalobců s plněním těchto osob byl prokázán výslechem svědkyň [příjmení] a [příjmení], které popsaly, že je o úhradu nájemného žalobci požádali. K posouzení porušení povinností z nájemní smlouvy je třeba přistupovat individuálně ze všech hledisek. Přestože prodlení s placením nájmu po dobu delší než jeden měsíc lze jistě považovat za hrubé porušení nájemní smlouvy, v daném případě soud hrubé porušení nájemní smlouvy na straně žalobců neshledal. Jednak z toho důvodu, že k prodlení s placením nájmu došlo v roce, kdy byla řada lidí postižena pandemií nemoci Covid 19, což byl i případ žalobce, jak bylo v řízení prokázáno. Druhým důvodem, proč soud neshledává v prodlení žalobců hrubé porušení nájemní smlouvy, je skutečnost, že k placení nájemného zaujali aktivní přístup, o zaplacení nájmu v době nedostatku prostředků požádali kamarádku [jméno] [příjmení], informovali pronajímatele o prodleních s platbami z důvodu pandemie a s ní souvisejících finančních problémů a dluh na nájemném vyrovnali v nejbližší možné době. Z těchto důvodů soud neshledal na straně žalované výpovědní důvod daný ustanovením § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. a vyhověl podané žalobě tím, že určil, že výpověď z nájmu je neoprávněná.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšným žalobcům soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč a odměnou advokáta za 5,5 úkonu právní služby po 2.500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. e) vyhl. 177/1996 Sb. /příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalované, účast u dvou jednání a účast u vyhlášení rozsudku/, přičemž se jednalo o zastupování dvou účastníků, odměna advokáta byla přiznána dvakrát a snížena dle § 12 odts. 4 vyhl. 177/1996 Sb. o 20% (5,5 úkonu x 2.500 x2 mínus 20% = 22.000) plus 6 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobců.