41 C 21/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 3. 3. 2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel – obchodní korporace [právnická osoba], se sídlem: [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO] (dále jen„ BB [anonymizováno]“), jakožto postupitel a [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], jakožto postupník, uzavřely dne 14. 5. 2018 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek BB [anonymizováno] za jeho dlužníky – fyzickými osobami blíže uvedenými v příloze [číslo] k této smlouvě. Následně, [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO], jakožto postupitel uzavřela dne 13. 8. 2018 s žalobcem, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek nabytých od původního věřitele BB [anonymizováno] za jeho dlužníky – fyzickými osobami blíže uvedenými v příloze [číslo] k této smlouvě. BB [anonymizováno] uzavřela s žalovanou dne 31. 1. 2017 Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 5.000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky BB [anonymizováno], účinné ke dni uzavření Smlouvy (dále jen„ VOP“). O poskytnutí zápůjčky žalovaná požádala prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to zvolením si podmínek žádosti o půjčku na Webové stránce v sekci [příjmení] půjčky a jejich potvrzením pomocí hesla; po kliknutí na tlačítko„ Získání půjčky“ se považuje žádost o půjčku za podanou (podrobně bod [číslo] VOP, definice základních pojmů uvedených v žalobě velkými písmeny blíže v čl. 2 VOP). Poté, co žalovaná podala a potvrdila žádost o půjčku a BB [anonymizováno] posoudil platební schopnost žalované, oznámil žalované nejdéle do 48 hodin rozhodnutí o poskytnutí půjčky, a to emailovou zprávou zaslanou na emailovou adresu žalované nebo SMS zprávou zaslanou na mobilní číslo žalované (podrobně bod [číslo] VOP). Spolu s rozhodnutím o poskytnutí zápůjčky BB [anonymizováno] zaslal žalované návrh smlouvy o půjčce včetně Formuláře a VOP a výzvu k úhradě Ověřovacího poplatku (podrobně bod [číslo] VOP, definice základních pojmů uvedených v žalobě velkými písmeny blíže v čl. 2 VOP). Dlužník vyjádřil svůj souhlas se smlouvou o půjčce zmáčknutím tlačítka„ souhlasím“ ve svém klientském účtu, na který byl v emailové zprávě odkázán, příp. zasláním textové zprávy (SMS) s kódem, který obdržel na email (podrobně bod [číslo] VOP). Tím, že žalovaná vyjádřila svůj souhlas se smlouvou o půjčce dle [číslo] VOP a uhradila ověřovací poplatek dle [číslo] VOP nebo se využila služba instantoru v bance klienta se považuje smlouva o půjčce za oběma stranami elektronickými kanály podepsanou (podrobně bod [číslo] VOP). Do tří (3) pracovních dnů po úhradě ověřovacího poplatku a obdržení souhlasu žalované se smlouvou byla půjčka poukázána na účet klienta, a to bezhotovostním převodem ve smyslu zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku (podrobně bod [číslo] VOP), tj. dne 31. 1. 2017. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 2. 3.2017 zápůjčku BB [anonymizováno] nevrátila. Žalovaná nesplnila svou povinnost vrátit BB [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 5.000 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky. Žalobce po žalované v této žalobě nepožaduje úhradu jiného příslušenství pohledávky, než jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalovaná nereagovala ani na výzvy BB [anonymizováno] k zaplacení pohledávky, ani na oznámení BB [anonymizováno] o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právní zástupkyně žalobce.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná.

3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů a tento postup soudu dovoluje ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Kypru, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak Kypr jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovanou jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal její profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaná bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o zápůjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky.

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce datované dnem 31. 1. 2017 spolu se smluvními podmínkami soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (zapůjčitel) a žalovaná (vydlužitel), obsahem smlouvy je poskytnutí zápůjčky ve výši 5.000 Kč zapůjčitelem vydlužiteli se splatností 2. 3. 2017 s příslušenstvím, které není předmětem této žaloby. Výpisem z účtu žalobce prokázal, že byla částka 5.000 Kč žalované poskytnuta.

7. Smlouvami o postoupení pohledávky žalobce prokázal, že byla postoupena pohledávka za žalovanou žalobci a že toto postoupení bylo žalované oznámeno. Předžalobní výzvou pak žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.

8. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V daném případě byla smlouva o zápůjčce uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím elektronického formuláře a textové zprávy. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, veškeré shora citované důkazy předložené žalobcem jednoznačně prokazují, že k uzavření smlouvy došlo a zapůjčitel poskytnul žalované částku 5.000 Kč, přičemž žalovaná poskytnuté prostředky v rozporu se smlouvu do dnešního dne nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobce, který je ve sporu aktivně legitimován. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit částku 5.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, na nějž má žalobce právo dle § 1970 o.z.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

13. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.

14. Náklady řízení tak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby plus sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).