41 C 215/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Ruší se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemkům parc. č. , číslo, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , číslo, stojící na pozemku p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, , všechny zapsané na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazují tyto pozemky zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, :- pozemek p.č. , číslo, /50- pozemek p.č. , číslo, /2- pozemek p.č. 1375, číslo, 41- nově vzniklý pozemek parc. , číslo, , který byl vyčleněn z pozemku p.č. , hodnota, na základě geometrického plánu č. , hodnota, -115/2023 vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazují tyto pozemky zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, , u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, :- pozemek p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , číslo, stojící na pozemku p.č. , hodnota- pozemek p.č. , číslo, který byl vyčleněn z pozemku p.č. , hodnota, na základě geometrického plánu č. , hodnota, -115/2023 vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na doplatek vyrovnání podílů z vypořádaného podílového spoluvlastnictví částku 87.752,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

I. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na nákladech řízení jednu polovinu těchto nákladů, jejichž výše bude určena samostatným usnesením.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu na nákladech řízení jednu polovinu těchto nákladů, jejichž výše bude určena samostatným usnesením.

1. Žalobkyně podala žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tento návrh odůvodnila tím, že se domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně je totiž aktuálně v situaci, kdy této zbývá jen tzv. holé vlastnictví, neboť nemovitosti využívá pouze žalovaná. Žalobkyně zaslala žalované svůj postoj – žádost o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, a to přípisem ze dne 20. 4. 2021, kdy ze strany žalované, přestože k dohodě nedošlo, vyšlo najevo, že také žalovaná souhlasí se zrušením spoluvlastnictví k nemovitostem žalobkyně a žalované (viz. přípis ze dne 14. 5. 2021). Žalobkyně tímto navrhuje, aby soud spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k předmětným nemovitostem zrušil a nemovitosti mezi žalobkyni a žalovanou rozdělil, a to tak, že pozemek p.č. , hodnota, s rodinným domem a k tomu část pozemku p.č. , hodnota, (konkrétně část vytvářející pozemek p.č. , číslo, by připadla do výlučného vlastnictví žalované a zbytek pozemku a zbytek pozemku p.č. , hodnota, (tedy pozemek p.č. , Anonymizováno, by připadl do vlastnictví žalobkyně, kdy za účelem rozdělení pozemku p.č. , hodnota, by se vycházelo z geometrického plánu č. , hodnota, 65/2021 vypracovaného na žádost žalobkyně pro tyto účely , jméno FO, , IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , PSČ: , adresa, . Žalobkyně volí tento způsob vypořádání spoluvlastnictví z důvodu, že se jedná o způsob občanským zákoníkem preferovaný (viz. ustanovení § 1144 a § 1147 občanského zákoníku), přičemž tímto rozdělením by nedošlo ke snížení hodnoty nemovitostí, natožpak k podstatnému snížení hodnoty. Naopak, tímto rozdělením dochází ke vzniku funkčního celku, a to rodinného domu a zahrady, kdy souvislá plocha bude mít hodnotu 900 m2, což zcela odpovídá dle názoru žalobkyně obvyklé velikosti pozemku k bydlení (v dnešních dobách je možné se standardně setkat i s pozemky výrazně menšími). Tímto rozdělením by sice nedošlo k úplnému odstranění finančního vypořádání, neboť žalované se stále dostane více, než jí má náležet, dle velikosti jejího podílu, avšak předmětné finanční vypořádání bude nižší, než v případě jiného řešení. Toto finanční vypořádání, respekt. výše doplatku žalované žalobkyni, nechť je určena znaleckým posudkem, a to soudem jmenovaným znalcem. Žalobkyně, jak je shora uvedeno, se snažila se žalovanou mimosoudně dohodnout, avšak ta odmítla jednat o rozdělení nemovitostí, kdy tato preferovala jiné způsoby vypořádání zrušeného spoluvlastnictví, byť ty, jak je taktéž shora uvedeno, jsou zákonem reflektovány až jako druhé v řadě. Žalobkyně tedy pro zjednodušení uvádí, že i přes obsáhlou komunikaci s právním zástupcem žalované, k dohodě mezi účastníky nedošlo. S ohledem na tuto skutečnost, že se žalobkyně dlouhodobě (dokonce již předtím, než žádala prostřednictvím svého právního zástupce) a opakovaně pokoušela předmětné podílové spoluvlastnictví rozumně zrušit a vypořádat, ale ze strany žalované bez vážného důvodu na toto nebylo přistoupeno. Žalobkyně žádá, aby žalované bylo uloženo uhradit žalobkyni náklady soudního řízení.

2. Žalovaná souhlasila s tím, aby bylo podílové spoluvlastnictví účastníků zrušeno a vypořádáno. Nesouhlasila však s návrhem žalobkyně, jakým způsobem má dojít k jeho vypořádání. Uvedla, že žalobkyně a žalovaná mají nemovité věci v podílovém spoluvlastnictví, kdy každá je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/2 na nemovitých věcech. Žalobkyně a žalovaná nabyly tyto nemovité věci do podílového spoluvlastnictví jakožto dědičky po své zesnulé matce , jméno FO, , r. č. , číslo, , posl. bytem , adresa, , zemřelé dne 5. 2. 2019, a to v souladu s usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne 3. 10. 2019, č. j. , spisová značka, , které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 22. 9. 2020, č. j. , spisová značka, . Žalovaná žila v rodinném domě spolu se svou maminkou a s rodinou již od roku 2002. O svou maminku se až do její smrti každodenně starala a pomáhala jí. I po smrti maminky zůstala v tomto rodinném domě se svou rodinou bydlet. Žalovanou tedy váže k rodinnému domu a přilehlým pozemkům silné citové pouto. Žalobkyně naproti tomu již dlouhodobě rodinný dům, ani přilehlé pozemky neobývá. Žalovaná se již v rámci pozůstalostního řízení vedeného v roce 2019 pod sp. zn. , spisová značka, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem ve , adresa, , U , právnická osoba, 745, , adresa, , jakožto soudní komisařkou (dále jen „pozůstalostní řízení“), snažila s žalobkyní dohodnout na tom, aby nemovité věci připadly do výlučného vlastnictví žalované s tím, že žalovaná uhradí žalobkyni polovinu hodnoty nemovitých věcí, která byla v pozůstalostním řízení stanovena na částku 1.600.000 Kč, jak vyplývá z odborného vyjádření ze dne 10. 5. 2019 vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalkyní v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí (dále jen „odborné vyjádření“). Žalobkyně s tímto nesouhlasila, a proto jak žalované, tak žalobkyni připadl do výlučného vlastnictví podíl ve výši id. 1/2 na nemovitých věcech. Nyní po dvou letech navrhuje žalobkyně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná s žalobkyní navrhovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví nesouhlasí a má za to, že nejvhodnějším a nejlépe možným způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalované je přikázaní nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalované, a to za přiměřenou náhradu pro žalobkyni. Žalovaná má za to, že v případě způsobu vypořádání, který navrhuje žalobkyně, není splněna podmínka stanovená v ust. § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), tedy, že rozdělení společné věci musí být „dobře možné“. Rozdělením nemovitých věcí tak, jak navrhuje žalobkyně, by rodinný dům přišel o podstatnou část zahrady a zůstala by kolem domu toliko malá část pozemku. Takovýmto rozdělením by tedy zcela jistě došlo k podstatnému snížení hodnoty rodinného domu, kdy toto podstatné snížení představuje překážku vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením společné věci. Pozemek p. č. , číslo, , který by dle návrhu žalobkyně vznikl, by navíc dle žalované nebyl zastavitelný, neboť se na něm nachází strmý sráz. Rovněž se jedná o pozemek nacházející se v dobývacím prostoru. Reálným rozdělením by tak celkově došlo ke snížení hodnoty nemovitých věcí. I v případě, že by pozemek, který by dle návrhu žalobkyně vznikl, zastavitelný byl, došlo by výstavbou na tomto pozemku opět ke snížení hodnoty rodinného domu a přilehlého pozemku, neboť v současné době poskytují nemovité věci soukromí a klid. Výstavbou nového domu vedle rodinného domu, který obývá žalovaná, by toto soukromí pominulo a jistě by došlo rovněž i k vykácení ovocných stromů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má žalovaná za to, že rozdělení nemovitých věcí dle návrhu žalobkyně není dobře možné a navrhuje proto, aby byly nemovité věci přikázány do jejího výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu žalobkyni. Žalovaná navrhuje, aby soud při stanovení této náhrady vycházel z odborného vyjádření, ve kterém byly nemovité věci oceněny znalkyní na částku ve výši 1.600.000 Kč.

3. Soud provedl důkazy navržené mu účastníky sporu.- z výpisu z katastru nemovitostí LV , číslo, pro k.ú. a obec , adresa, , soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemků parc. , číslo, , p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , číslo, stojící na pozemku p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, , kdy podíl každé spoluvlastnice činí ½,-návrhem geometrického plánu žalobkyně prokázala, jaká byla její představa o reálném dělení nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví, návrh prakticky odpovídá tomu, jak bylo soudem rozhodnuto tímto rozsudkem,-předžalobní výzvou a další písemnou komunikací mezi právními zástupci stran bylo prokázáno, že před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k mimosoudnímu řešení podílového spoluvlastnictví, taková komunikace probíhala i během soudního řízení, přesto k dohodě nedošlo,- protokolem o jednání před soudním komisařem v dědickém řízení po zemřelé , jméno FO, , usnesením o určení ceny majetku v pozůstalosti a odborným vyjádřením žalovaná prokázala, že nemovitosti nabyly účastnice v dědickém řízení po zemřelé matce, hodnota nemovitostí byla k datu 3. 10. 2019 stanovena na 1.600.000 Kč,-emailovou zprávou ze dne 20. 8. 2019 žalobkyně prokázala, že dříve žalovaná souhlasila s reálným dělením nemovitostí dle přiloženého náčrtku.

4. Stěžejním důkazem v tomto řízení byl znalecký posudek č. 4/2022 vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, obor geodézie a kartografie. V tomto znaleckém posudku znalec uvedl, že hodnotu nemovitosti představují zejména zastavěná plocha a nádvoří na pozemku p.č. , hodnota, , jejíž součástí je rodinný dům č.p. , číslo, a pozemek p.č. , hodnota, zahrada. Je zřejmé, že vzhledem k celkové výměře pozemku a bezproblémového přístupu z přilehlé obecní komunikace dojde vznikem nových stavebních míst k celkovému ekonomickému zhodnocení nemovitostí. Za předpokladu, že rodinný dům nebude rozdělen a celá parcela č. , hodnota, včetně staveb připadne jednomu ze spoluvlastníků, pak půjde o to, rozdělit parcelu č. , hodnota, tak, aby vznikla celkem dvě až tři plnohodnotná stavební místa. Znalec navrhuje čtyři varianty rozdělení – návrh č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, . Návrh č. , hodnota, vychází z rozdělení pozemku p.č. , hodnota, podle návrhu geometrického plánu č. , hodnota, -65/2021. Pozemky p.č. , číslo, tvoří koryto vodního toku, užívání těchto pozemků je pro vlastníka výrazně omezené, jejich stavební využití nelze předpokládat. Reálným rozdělením spoluvlastnictví nemovitostí by nemělo dojít k poklesu jejich tržní hodnoty. Dalším ekonomickým faktorem jsou investiční náklady na splnění právních a provozně-technických předpokladů jeho realizace. Je zřejmé, že v našem případě, vzhledem k dostatečné výměře pozemku, který zůstane ve funkčním celku s rodinným domem pro účely bydlení, nebude pokles jeho tržní ceny zásadní. Naproti tomu vzniknou jedno až dvě nová stavební místa o solidní přístupové šířce podél obecní komunikace (ve variantě č. , hodnota, cca 23 m a u varianty č. , hodnota, cca 30 m), což v součtu povede jistě ke zhodnocení ceny původní nemovitosti. Navržené reálné rozdělení pozemků se z ekonomického hlediska jeví jako vhodné. V rámci obvyklé ceny rodinného domu musí být jeho nedílnou součástí pozemek, na kterém stavba stojí a alespoň malý přilehlý pozemek. Dohromady tvoří stavební místo, tj. pozemek, který umožní standardní užívání nemovitosti jako funkčního celku (obvyklou cenou nelze ocenit dům bez pozemku). Minimální velikost stavebního místa činí v praxi 600 až 1000 m2. V našem případě bude jako dostatečný zvolen pozemek pro nabyvatele Y podle varianty 3, kdy jeho celková výměra bude 1 011 m2. Při této výměře lze ještě předpokládat, že nedojde k výraznějšímu poklesu ceny stávajícího rodinného domu z důvodu malého pozemku. Pro další postup ocenění bude k úpravě obvyklé ceny z porovnání navržen koeficient „k nem=0,90“ tj. celková cena nemovitosti z porovnání bude kvalitativně upravená, poněvadž bude mít menší pozemek. , adresa, A a D pozemku p.č. , hodnota, a celý pozemek p.č. , hodnota, lze považovat za kvalitativně plnohodnotný stavební pozemek. Samostatný přístup na pozemek z obecní komunikace je zde bezproblémový. Pro další postup ocenění těchto pozemků bude k úpravě jednotkové ceny z porovnání navržen koeficient „k poz=1,00“ tj. jednotková cena z porovnání = pozemek JC. , adresa, B a C pozemku p.č. , hodnota, a celý pozemek p.č. , číslo, lze považovat za poněkud méně kvalitní stavební pozemek, zejména z důvodu větší členitosti terénu a blízkosti potoka. Pro případnou stavební činnost zde budou nutné náklady na terénní úpravy, odstranění stávajících vzrostlých stromů aj. (blízkost potoka). Samostatný přístup na pozemek z obecní komunikace je zde rovněž bezproblémový. Pro další postu ocenění těchto pozemků bude k úpravě jednotkové ceny z porovnání navržen koeficient „k poz=0,90“ tj. jednotková cena z porovnání upravená = pozemek JCU. Na pozemcích p.č. , číslo, se nachází potok protékající obcí podél hlavní komunikace. Pro vlastníky nemá tento pozemek prakticky význam. Výkupní cenu pozemku vždy schvaluje zastupitelstvo konkrétní obec. Dle pana , tituly před jménem, Aleše Žurovce ze stavebního úseku obce , adresa, je koryto vodního toku přebíráno bezúplatným převodem. Obec poskytuje pouze právní servis, měření skutečné hranice vodního toku a vklad skutečného stavu do KN. Následně pak dělá údržbu potoka (viz. příloha č. , hodnota, ). Ve výsledném odhadu bude proto uvažována cena pozemku = 0 Kč.Obvyklá cena pozemků podle parcel stávajícího stavu mapy KN (bez staveb)Parcelní Výměra Výměra Výměra Cena Obvyklá cenačíslo pozemku zastavitelných pozemků jednotková nemovitosti(dle KN v m2) pozemků v m2 vodního toku v m2 Kč/m2 z porovnání v Kč, tel. číslo, 1.025 324.925929 2703* 1429 (A+, právnická osoba, .025 1.464.7251237 (B+C) 922 1.140.514930/2, tel. číslo, 98.6541375/41 183 183 0 01375/50 14 14 0 03.028.818*Odchylka výměry KN činí + 37 mZ navržených variant strany zvolily variantu č. , hodnota, jako nejvíce vyhovující zejména s ohledem na nejnižší cenu doplatku pro vypořádání podílů. U varianty č. , hodnota, znalec stanovil ceny pozemků po rozdělení taktoCelek nabyvatele XParcelní čísla do celku XVýměra části/celého pozemku m2Výměra pozemku JC M2Cena jednotková (kp.z - 1.00) Kč/m3Výměra pozemku JCU m2Cena jednotková (kp., = 0.90) Kč/m3Obvyklá cena nemovitosti z porovnání (Kč)929/12 110 *)101 (část D)1 025103 525735 (A)1 025753 3751 237 (B+C)9221 140 514930/2107(celý)92298 6541375/41183001375/501400Celek X2 4142 096 068Celek nabyvatele YParcelní čísla do celku YVýměra části/celého pozemkuVýměra pozemku JCCena Jednotková (k" = 1.00)Výměra pozemku JCUCena jednotková (kp. = 0.90)Cena nemovitosti z porovnání (r. d. + poz.)Odhad II obvyklé ceny nemovitosti Ym2m2Kč/m3m2Kč/m3Kč/m3(Kč)928+r.d.317317v ceně2 603 0482 342 743(celý)(r.d.+poz.)(knem = 0.90)929/2593 *)593-694 (D)1 025,-- 103 525-101**)Celek Y9102 239 218*) odchylka výměry dle KNčiní +37 m2**) rozdíl v ceně pozemku p. č. 929/2 a dílu DZávěrem znalec uvedl, že na základě znaleckého úkolu byla posouzena možnost reálného rozdělení předmětných nemovitostí dle výše spoluvlastnických podílů. Obvyklá cena předmětné nemovitosti a rovněž obvyklá cena stavebních pozemků v daném místě a čase byla určena porovnávacím způsobem na základě vzorků realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí v obci , adresa, a blízkém okolí v letech 2021 až 2022. V 1. části znaleckého posudku byla podle § 1c určena cena zjištěná podle cenového předpisu, která vychází z ceny nákladové. Navržené reálné rozdělení splňuje kritéria účelného využití pozemků, přihlíží k vyjádření účastníků řízení a nepočítá se zatížením pozemku služebností chůze a jízdy. Podle názoru znalce je rozdělení nemovitostí reálné a vhodné. Rovněž podle vyjádření referenta oddělení stavebního úřadu Statutárního města , adresa, pana , jméno FO, jsou navržené varianty reálného rozdělení z jeho hlediska bezproblémové. Reálným rozdělením nemovitosti by nemělo dojít ke snížení její celkové hodnoty. V našem případě vychází rozdělením původní nemovitosti její celková cena (součet nemovitostí obou nabyvatelů X + Y) u všech variant stejná, činí 4.335.286 Kč. Oddělením nových stavebních míst dojde k výraznému zhodnocení majetku. I v případě rozdělení nemovitosti podle varianty 3 zůstane kolem rodinného domu dostatečně velký pozemek zahrady, celková výměra cca 1011 m2 představuje přijatelnou velikost stavebního místa. Podobně celková kolmá šířka potenciálních nových pozemků určených pro výstavbu (více než 20 m) a jejich výměry kolem 1000 m2 jsou standardní velikosti. Po rozdělení zde zřejmě bude možné realizovat celkem až 2 další stavební místa s pohodlným přístupem z obecní komunikace., právnická osoba, návrhu stran soud zadal znalci vypracování dodatku znaleckého posudku a vypracování geometrického plánu dle varianty č. , hodnota, prezentované ve znaleckém posudku, který znalec vyhotovil a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.Současně znalec v dodatku ke znaleckému posudku upřesnil hranice pozemků tak, ženabyvatel X: Při této variantě by bylo jedno stavební místo (celek pro výlučné vlastnictví nabyvatele X) tvořeno pozemkem p.č. , číslo, podle návrhu geometrického plánu č. , hodnota, -65/2021 a pozemky p.č. , číslo, . Výměra tohoto celku by byla 2414 m2.Nabyvatel Y: Při této variantě by bylo druhé stavební místo (celek pro výlučné vlastnictví nabyvatele Y) tvořeno pouze pozemkem p.č. , hodnota, , jehož součástí je rodinný dům a pozemek p.č. , číslo, podle návrhu geometrického plánu č. , hodnota, -65/2021. Výměra tohoto celku by byla 910 m2. V nově vyhotoveném geometrickému plánu č. , hodnota, -115/2023 je jihozápadní hranice nově odděleného pozemku p.č. , číslo, , daná body č. , hodnota, a 53 v souladu s požadavkem § 25 odst. 5 vyhlášky č. 501/2006 a po dohodě s vlastníky navržena ve vzdálenosti 2 m od stávající hospodářské budovy. Výměra tohoto celku pak bude 969 m2.Znalec aktualizoval obvyklou cenu nerozdělených nemovitostí na , číslo, na částku 2.839.396 Kč vycházeje z jednotkové ceny nemovitostí 4.409 Kč za m2. Obvyklou cenu nemovitostí po rozdělení znalec aktualizoval takto:Celek nabyvatele XParcelní čísla do celku XVýměra části/celého pozemku m2Výměra pozemku JC M2Cena jednotková (kp.z - 1.00) Kč/m3Výměra pozemku JCU m2Cena jednotková (kp., = 0.90) Kč/m3Obvyklá cena nemovitosti z porovnání (Kč)929/32 051 *)(694-652)+42 (část D)1 17349 266**)735 (A)1 173862 1551 237 (B+C)1 0561 306 272930/2107(celý)1 056112 9921375/41183001375/501400Celek X2 3552 330 685**) rozdíl v ceně pozemku p. č. 929/4 a dílu DCelek nabyvatele YParcelní čísla do celku YVýměra části/celého pozemkuVýměra pozemku JCCena Jednotková (k" = 1.00)Výměra pozemku JCUCena jednotková (kp. = 0.90)Cena nemovitosti z porovnání (r. d. + poz.)Odhad II obvyklé ceny nemovitosti Ym2m2Kč/m3m2Kč/m3Kč/m3(Kč)928+r.d.3173172 839 3962 555 456v ceně r.d.+poz.(celý)(knem = 0.90)929/4652(652-694)v ceně r.d.+poz.-421 173- 49 266r.d.+poz. D(část D)**)Celek Y9692 506 190**) rozdíl v ceně pozemku p. č. 929/4 a dílu DZávěrem znalec uvedl, že výpočet byl proveden na základě respektování současného stavu územního plánu, rozsahu pozemků zastavitelných a současného stavu katastrální mapy. Výpočtem na základě souřadnic lomových bodů hranic pozemků a zaměření v terénu bylo navrženo rozdělení celé nemovitostí na dva celky. Pozemek zastavěný budovou rodinného domu a vedlejšími stavbami včetně staveb není navržen na rozdělení. Ty by měly připadnout jednomu vlastníkovi. Dle vyjádření zástupce obce bude nutné nově označit, zaměřit a zanést do katastrální mapy skutečný břeh potoka a provést vypořádání vzniklých dílů parcel s dotčenými vlastníky. Vliv následné úpravy hranice vodního toku nebude mít pro majetkové vypořádání v rámci soudního řízení zásadní význam a lze jej podle názoru znalce v rámci odhadu obvyklé ceny zanedbat. V opačném případě by musel být nejdříve vyhotoven a realizován geometrický plán pro vypořádání vodního toku, na který by pak navázal geometrický plán pro rozdělení spoluvlastnictví. Na základě znaleckého úkolu byl vyhotoven geometrický plán pro reálné rozdělení pozemku a průběh vlastníky zpřesněné hranice pozemků. Obvyklá cena předmětné nemovitosti a rovněž obvyklá cena stavebních pozemků v daném místě a čase byla určena porovnávacím způsobem na základě vzorků realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí v obci , adresa, a blízkém okolí v letech 2022 a 2023. Navržené reálné rozdělení splňuje kritéria účelného využití pozemků, přihlíží k vyjádření účastníků řízení a nepočítá se zatížením pozemku služebností chůze a jízdy. Podle názoru znalce je rozdělení nemovitosti reálné a vhodné. Reálným rozdělením nemovitosti by nemělo dojít ke snížení její celkové hodnoty. V našem případě vychází rozdělením původní nemovitosti její celková cena (součet nemovitostí obou nabyvatelů X + Y) na 4.836.875 Kč oproti ceně původní nerozdělené nemovitosti, která činí 2.839.396 Kč. Oddělením nových stavebních míst dojde k výraznému zhodnocení majetku. Kolem rodinného domu zůstane dostatečně velký pozemek zahrady, celková výměra 969 m2 představuje přijatelnou velikost stavebního místa. Podobně celková kolmá šířka potenciálních nových pozemků určených pro výstavbu (více než 20 m) a jejich výměry kolem 1000 m2 jsou standardní velikosti. Po rozdělení zde zřejmě bude možné realizovat celkem až 2 další stavební místa s pohodlným přístupem z obecní komunikace.Závěry prezentované ve znaleckém posudku i jeho dodatku znalec obhájil ve svém výslechu u ústního jednání. K námitkám žalované ohledně nejasnosti určení ceny nemovitosti po rozdělení znalec uvedl, že o pozemky nad , právnická osoba, m2 už není takový zájem, proto se nedá říci, že by cena pozemku stoupala stejnoměrně s jeho velikostí, používá se pak jiný koeficient. Při určení obvyklé ceny znalec vycházel ze srovnání se vzorky nemovitostí obdobných rozměrů v obdobné lokalitě.

6. Podle § 1140 odst. 1) o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2) o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1) o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2) o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

7. Při aplikaci shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že podílové spoluvlastnictví účastníků je třeba zrušit a provést jeho vypořádání, neboť nikdo nemůže být nucen v podílovém spoluvlastnictví setrvávat. Při úvaze, jakým způsobem soud provede vypořádání podílového spoluvlastnictví, se soud řídil ustanovením § 1144 odst. 1, 2 o. z. Při zadávání znaleckého posudku tak položil znalci otázky, zda je reálné dělení věci možné a zda v případě, že dojde k reálnému dělení věci, nedojde k podstatnému snížení hodnoty pozemku. V úvahu vzal soud také stanoviska orgánů veřejné správy k možnému dělení pozemků a veřejnoprávní předpisy.

8. Na základě shora uvedených důkazů, zákonných ustanovení, požadavků účastníků dospěl soud k závěrům o vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným dělením nemovitostí uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Pozemky, které byly reálně dělitelné, byly rozděleny geometrickým plánem , tituly před jménem, , jméno FO, , který je nedílnou součástí rozsudku. Nedělitelné pozemky pak byly přikázány do výlučného vlastnictví jednotlivých spoluvlastníků s ohledem na vhodnost užívání i vůli účastníků.

9. Jelikož hodnota majetku, který připadl do výlučného vlastnictví žalované po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, je vyšší o 175.505 Kč než hodnota majetku žalobkyně, uložil soud žalované výrokem IV. zaplatit žalobkyni na vypořádací podíl částku 87.752,50 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. Soud neměl pochybnosti o správnosti závěrů znalce prezentovaných ve znaleckém posudku a vyjasněných výslechem při ústním jednání, proto nepřistoupil k zadání revizního znaleckého posudku, když pro takový postup nebyl žádný důvod. Samotná skutečnost, že jedna ze stran nesouhlasí se znaleckými závěry, nemůže být důvodem pro ustanovení revizního znalce.

10. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žádný z účastníků řízení nebyl ve sporu převážně úspěšný. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení platí v civilním řízení sporném dvě základní pravidla: 1.) pravidlo úspěchu ve věci podle § 142 o. s. ř. a 2.) pravidlo procesního zavinění na zastavení řízení (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). První z nich se uplatní v případech konečného meritorního rozhodnutí a zákon z něj zároveň upravuje výjimky (např. § 143 o. s. ř.); druhé se použije v případech, kdy je řízení ukončeno usnesením o zastavení řízení, takže soud neřeší meritum věci a rozhoduje podle § 146 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (smír, zastavení řízení v situaci, kdy nelze zjistit procesní zavinění). Na obě uvedená pravidla se pak může vztáhnout nákladové moderační právo upravené v § 150 o. s. ř., které soudu umožňuje z důvodů zvláštního zřetele hodných účastníku, kterému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, tuto náhradu nepřiznat. Postup podle § 150 o. s. ř. musí být výjimečný, což opakovaně ve své judikatuře akcentuje i Ústavní soud. Spoluvlastníci, kteří se rozhodli nadále nesetrvávat ve spoluvlastnictví, mohou navrhnout jeho zrušení a vypořádání podle § 1140 odst. 2 o. z. Spory o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mají svá specifika, pro která lze jen obtížně pohlížet na spoluvlastníky jako na běžného žalobce a žalovaného, protože v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. o náhradě nákladů vzniklých účastníkům sporného řízení je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků (spoluvlastníků), majících v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Ústavní soud v obdobných případech často judikuje a vydává nálezy, kterými se snaží sjednotit poněkud roztříštěnou soudní praxi. Za stěžejní lze považovat nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, kterému předcházejí i na něj navazují jiné nákladové nálezy Ústavního soudu; z poslední doby například nález ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22.

11. V daném případě soud zrušil podílové spoluvlastnictví v souladu s návrhem žalobkyně, aniž by byl jejím návrhem vázán, (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), byl vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností podle § 1143 a násl. o. z. (rozdělení věci, přikázání věci jednomu či více spoluvlastníkům za náhradu, nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě). Volba konkrétního způsobu vypořádání byla v konečném důsledku na úvaze soudu. Obě účastnice měly v tomto řízení shodné procesní postavení, obě žádaly zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení je v tomto případě takové, že každý ze spoluvlastníků sám ponese své náklady řízení a není povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, když nebyly shledány žádné zvláštní důvody, pro které by se soud odchýlil od shora prezentované judikatury Ústavního soudu. Dle ustálené judikatury lze spatřovat tyto zvláštní důvody v situaci, kdy je žaloba zamítána z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2, věta druhá, o. z., tedy proto, že je zrušení spoluvlastnictví požadováno "v nevhodnou dobu" nebo "jen k újmě některého ze spoluvlastníků". Pouze v takových případech lze z pohledu Ústavního soudu hovořit o plném úspěchu a neúspěchu ve věci. Takový případ v daném sporu nenastal a pouhá skutečnost, že žalovaná nebyla ochotna uzavřít smír ve znění, jak bylo soudem meritorně rozhodnuto, nelze považovat za zvláštní důvod pro přiznání nákladů řízení žalobkyni. Také navrhovaný výslech znalce je jejím procesním právem a nelze jej považovat za úkon zdržující řízení.

12. O nákladech řízení státu soud rozhodoval dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a uložil povinnost hradit náklady státu oběma stranám rovným dílem, když odůvodnění tohoto výroku kopíruje shora prezentované odůvodnění o nákladech mezi účastníky. Obě účastnice byly ve sporu stejně úspěšné, proto i poměr nákladů řízení hrazených státem mezi ně soud rozdělil rovným dílem. Náklady státu představuje vyplacené znalečné, jehož konečná výše bude určena samostatným usnesením.