41 C 220/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75% p.a. a spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 9.615 Kč a období od 6. 9. 2009 do 31. 10. 2010, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Podanou žalobou se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 15.000 Kč. Tento návrh odůvodnil tím, že žalovaný dne 6. 9. 2009 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ Původní věřitel"), Smlouvu o půjčce [číslo] dále jen " Smlouva. Na základě této Smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem na Smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 12.540 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 27.540 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle Smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den 31. 10. 2010. Žalobce doplňuje, že shora definovaný sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou nepochybně příslušenstvím pohledávky, viz. ustanovení § 121 odst. 3 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 31. 10. 2010 svůj závazek nesplnil. Žalovaný původními věřiteli uhradil částku ve výši 2.925 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky, viz. čl. 5 Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 2.925 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaný se tak ode dne 1. 11. 2010 dostal do prodlení s úhradou částky 24.615 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 15.000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 9.615 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako„ Přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24.615 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 15.000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 9.615 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. SECAPITAL S.á.r.l. a žalobcem [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018, viz. čl. XV. odst. 15.3 in fine smlouvy. Postoupení pohledávek bylo na základě ujednání smluvních stran účinné k témuž dni, tj. ke dni nabytí účinnosti smlouvy, viz. čl. II. odst. 2.1. a 2.2. smlouvy. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 18. 9. 2018. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Předmět žalobního návrhu tak tvoří nedoplatek jistiny půjčky ve výši 15.000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 9.615 Kč, případné shora specifikované kapitalizované zákonné úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení za období od 1. 7. 2015 (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 31. 10. 2010 počítaný z žalované jistiny pohledávky. Poslední upomínku před podáním žaloby ze dne 26. 4. 2023 žalobce předkládá i s dokladem o odeslání (§ 142a občanského soudního řádu).

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. Za situace, kdy jak žalobce, tak žalovaný v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání, soud postupoval v souladu s tímto zákonným ustanovením a rozhodl, aniž by ve věci nařizoval jednání.

3. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území [země] republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak [země] republika jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o půjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem a to: smlouvou o půjčce ze dne 6. 9. 2009, z níž zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla téhož dne uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalobce půjčil žalovanému částku 15.000 Kč. Převzetí uvedené částky žalovaným vyplývá z obsahu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 12.540 Kč. Splatnost půjčky a poplatku byla sjednána v 60 týdenních splátkách do 31. 10. 2010. Ze smluvních podmínek soud zjistil podrobnosti uzavřené smlouvy. Aktivní legitimace žalobce pak byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání. Skutečnost, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, byla prokázána předžalobní výzvou spolu s poštovním podacím archem.

5. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o půjčce. Žalovaný na svůj dluh, dle tvrzení žalobce, částečně plnil. Uhradil celkem 2.925 Kč, přičemž tyto platby byly použity na úhradu části souhrnného poplatku.

6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) se v tomto řízení použije zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník), neboť právní poměry ze závazkových právních vztahů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se řídí, dosavadními právními předpisy.

7. Podle ust. § 657 občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

8. Podle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce a půjčku mu také poskytl. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem a nevzniká dohodou stran, nýbrž až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníkovi. Ze smlouvy o půjčce vyplývala právnímu předchůdci žalobce jakožto věřiteli povinnost přenechat žalovanému v pozici dlužníka peníze, konkrétně 15.000 Kč. Žalovaný se pak v této smlouvě zavázal vrátit peníze ve splátkách. Žalobce prokázal, že právní předchůdce žalobce žalovanému částku 15.000 Kč poskytl dne 6. 9. 2009. Splatnost půjčky byla sjednána v 60 týdenních splátkách. Splatnost půjčky resp. všech 60 dohodnutých splátek nastala dne 31. 10. 2010.

10. Na jistině zbývá uhradit 15.000 Kč a na souhrnném poplatku majícím funkci úroku 9.615 Kč. Žalovaný tuto částku žalobci nezaplatil, soud jej proto zavázal k její úhradě. Jelikož je žalovaný s úhradou tohoto dluhu prokazatelně v prodlení, vznikla mu dle ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku, povinnost zaplatit žalobci i úroky z prodlení dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném ke dni prodlení z částky 15.000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení, jak požadoval žalobce. Lhůta k plnění činí 3 dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

11. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.

12. Tyto celkové náklady řízení činí 2.252 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení žalobce mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 900 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 žalobcem účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky po 300 Kč, dále tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobcem účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobce jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobce dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.