41 C 240/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 34 281 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 34.281 Kč s úrokem ve výši 28,17% ročně z částky 29.104 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29.104 Kč od 28. 5. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.893 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 25. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále i jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 30.000 Kč (dále i jen„ Peněžité prostředky“) tak, že částku ve výši 27.500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu (dále i jen„ Účet Zákazníka“), tedy účet určený žalovanou a to dne 31. 1. 2023, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalované v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. [příjmení] [jméno] prostředků ve výši 2.500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako provizi. Žalobce se s žalovanou ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté Peněžité prostředky, tedy předmětný úvěr, společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v Žádosti, jako [příjmení] [jméno] [příjmení] v částce ve výši 40.000 Kč uhradí žalovaná žalobci v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1.600 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a žalovanou dohodnuta na den 20. 2. 2023. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě prostřednictvím tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč, a to v souladu s čl. XII. bod 1. Smlouvy o úvěru tedy okamžikem, kdy žalovaná Smlouvu o úvěru podepsala, přičemž za okamžik podpisu Smlouvy o úvěru se považuje okamžik, kdy tzv. verifikační platba, tedy částka 1 Kč byla připsána na účet žalobce, tedy na účet č. [bankovní účet], a to pod variabilním symbolem čísla úvěrové smlouvy, kdy k tomuto došlo dne 30. 1. 2023. Žalovaná v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácela řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy - žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce. Žalované bylo ze strany žalobce odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobce odeslal Žalované písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 27. 5. 2023, které bylo žalované odesláno dne 27. 5. 2023 (dále i jen„ Den zesplatnění úvěru“). Žalobce odeslal žalované celkem 3 Upomínky pro smlouvu [číslo] ze dne 25. 3. 2023, 25.4.2023 a (dále i jen„ Upomínky“) a Zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 27. 5. 2023, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle §142a o.s.ř., přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady, tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč). Upomínky včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalované ze strany žalobce odeslány i do Schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. Smlouvy o úvěru, přílohy [číslo] Úvěrových podmínek (čl. 12, [číslo]), která byla zřízena zejména za účelem doručování písemností k jeho rukám. Žalobce nad rámec k důkazu předkládá čestná prohlášení zaměstnance žalobce, jehož pracovní náplní je mimo jiné povinnost evidovat odeslané poštovní zásilky, o odeslání Upomínek žalované včetně potvrzení České pošty, s.p. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31.086 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4.799 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 26.287 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 27. 5. 2023, kdy zesplatněná část jistiny činila 26.287 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 4.799 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1.982 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2.817 Kč. Celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 26.287 Kč + 2.817 Kč, což v součtu činí na jistině 29.104 Kč a na úrocích 1.982 Kč. Výše uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy (dále i jen„ [příjmení] smlouvy“) a způsobu umoření úvěru pro smlouvu [číslo] označené žalovaným jako„ Smlouva [číslo]“ (dále i jen„ Tabulka umoření“), kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke dni zesplatnění úvěru umořena částka 29.104 Kč Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy o úvěru dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 28,17% (dále i jen„ Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalované rovněž povinnost k úhradě Smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 26.287 Kč a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. V dané věci žalobce nepožaduje sjednaný Smluvní úrok v plné výši, ale touto žalobou požaduje jeho část odpovídající roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 28,17% z dosud neuhrazené jistiny a to od ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení.

2. Žalobce před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná žalobci prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopna řádně splácet. V otázce posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016 (dále i jen ZoSÚ) žalobce uvádí a tvrdí, že v dané věci předmětný spotřebitelský úvěr byl dle smlouvy ze dne 25. 1. 2023 uzavřen s účinností ode dne 31. 1. 2023, kdy úvěr byl žalované schválen (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná žalobci prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopna řádně splácet, přičemž uvedené údaje žalovanou žalobce zkoumal a telefonicky ověřoval. Žalobce si vyžádal výplatní pásky za dva kalendářní měsíce [číslo], [číslo] z pracovního poměru k zaměstnavateli Výrobní družstvo VKUS [obec] [IČO] (dále i jen Zaměstnavatel), kdy v dané věci byla žalovaná žalobcem mimo jiné prověřena v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, databáze registru CRIF – Registr platebních informací. O posouzení úvěruschopnosti byl žalobcem učiněn zápis (posouzení úvěruschopnosti zákazníka [číslo] ze dne 26. 1. 2023), jež je založen ve spise nadepsaného soudu, kdy ke schválení úvěru žalobcem došlo dne 31. 1. 2021, tedy okamžikem odepsání částky z účtu žalobce dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Žalobce žalovanou prověřoval i telefonicky, kdy průměrná mzda od zaměstnavatele byla zjištěna ve výši 13.300 Kč, což koresponduje s doloženými výplatními páskami z pracovního poměru u zaměstnavatele, kdy za kalendářní měsíc [číslo] činila čistá mzda žalované 13.268 Kč, za kalendářní měsíc [číslo] činila čistá mzda žalované 13.296 Kč, za kalendářní měsíc [číslo] činila dobírka mzdy žalované 17.589 Kč, jež jí byla zaslána na její účet dne 5. 9. 2019. Průměr z těchto mezd činí částku 13.282 Kč, přičemž v rámci telefonického dotazu bylo ověřeno, že měsíční průměr mzdy se u žalované pohybuje nad 13.300 Kč. Příjem žalované vyplývá i z výplatních dokladů České pošty, s.p. o invalidním důchodu za období [číslo], 1/ 2023, kdy z těchto byla zjištěna výplata ve výši 9.406 Kč za [číslo] a 9.829 Kč za 1/ 2023. Žalobce v rámci posouzení úvěruschopnosti, které provedl s odbornou péčí, dospěl k závěru, že celkovou výši spotřebitelského úvěru v částce 30.000 Kč při dohodnuté měsíční splátce 1.600 Kč je možné žalované v rámci spotřebitelského úvěru poskytnout, neboť z dokladů, které si žalobce pro posouzení úvěruschopnosti opatřil, žalobci vycházelo, že danou měsíční splátku ve výši 1.600 Kč bude žalovaná schopna žalobci řádně splácet, kdy se jednalo zejména o dvě výplatní pásky žalované za kal. měsíce [číslo], [číslo] u zaměstnavatele, doklad České pošty sp. o výplatě invalidního důchodu třetího stupně za období [číslo], 1/ 2023, negativní výpis žalované z centrální evidence exekucí ze dne 25. 1. 2023, negativní výpis žalované z insolvenčního rejstříku ze dne 25. 1. 2023, informace o žalované z registru CRIF – [právnická osoba], nájemní smlouvu [číslo] [spisová značka] (strana 1) včetně evidenčního listu s předepsanou úhradou 8.553 Kč /měsíčně. Při posouzení nákladů na bydlení žalované žalobce ke dni uzavření Smlouvy o úvěru vycházel i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kdy dle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 117/1995Sb. o státní sociální podpoře v roce 2023 v obci [obec] (s počtem obyvatel [číslo]) byly normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby dány částkou 13.737Kč. Žalovaná ke dni uzavření Smlouvy o úvěru neměla žádnou vyživovací povinnost; z výše existenčního a životního minima na jednotlivce, kdy jeho výše životního minima dle zákona [číslo], včetně nařízení vlády č. 436/2022Sb., kde dni uzavření Smlouvy o úvěru činila částku 4.860 Kč a výše existenčního minima částku 3.130 Kč. Zároveň žalobce vycházel i„ mimo“ údajů žalované, kdy skutečné náklady na bydlení byly nahrazeny normativními náklady na bydlení v nájemním bytě, kdy v rámci i tohoto posouzení úvěruschopnosti žalobce dospěl závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši 1.600 Kč měsíčně žalobci řádně splácet. Po odečtení běžných výdajů (životního minima 4.860 Kč a normativních nákladů na bydlení výši 13.737 Kč) zbyde žalované částka 4.532 Kč měsíčně (tj. [číslo] [číslo]), ze které je žalovaná schopna hradit žalobci měsíčně splátku 1.600 Kč, a zároveň je i schopna hradit částku úvěru ve výši 1.800 Kč u [právnická osoba] (tj. [číslo]), kdy žalované zbyde částka 1.132 Kč měsíčně. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žalobce dostatečně posoudil úvěruschopnost žalované, kdy žalovaná byla schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši 1.600 Kč měsíčně žalobci splácet. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31.086 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4.799 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 26.287 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 27. 5. 2023, kdy zesplatněná část jistiny činila 26.287 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 4.799 Kč, tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1.982 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2.817 Kč. Celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 26.287 Kč + 2.817 Kč, což v součtu činí na jistině 29.104 Kč a na úrocích 1.982 Kč. Výše uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy (dále i jen„ [příjmení] smlouvy“) a způsobu umoření úvěru pro smlouvu [číslo] označené žalovanou jako„ Smlouva [číslo]“ (dále i jen„ Tabulka umoření“), kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke dni zesplatnění úvěru umořena částka 29.104 Kč. Za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl.IV.,bod 4.,písm.b) ,d) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč, tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj.3 x 100 Kč). Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobcem a žalovanou dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 27. 5. 2023 se dostala do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobci vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu 3 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalované se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky uvedené v příslušném řádku Bonity smlouvy a ve sloupci datum. Celkem je tedy žalovaná povinna z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobci částku ve výši 3 x 499Kč, tedy 1.497Kč. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaná je povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31.086 Kč od 28. 5. 2023 do 11. 7. 2023, tedy částku ve výši 1.398 Kč. Žalobce zaslal žalované před podáním této žaloby jednoduchou výzvu k plnění dle §142a o.s.ř. vtělené do zesplatnění pro smlouvu o úvěru, kdy předžalobní výzva k plnění byla žalované odeslána dne 27. 5. 2023.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně přílohy nazvané Úvěrové podmínky bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě prostředky elektronické komunikace dohodli žalobce a žalovaná na tom, že žalobce poskytne žalované spotřebitelský úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.600 Kč do každého 20tého dne v měsíci spolu s úrokovým navýšením. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě obchodní podmínky a sazebník poplatků, které se zavázala žalovaná dodržovat; ve smlouvě bylo mimo jiné ujednáno, že úvěrující má nárok na poplatky dle sazebníku. Obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků byly zjištěny podrobnosti uzavřené smlouvy a výše dohodnutých poplatků. Potvrzením banky o provedení úhrad ze dne 30. 1. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná úvěr ve výši 30.000 Kč skutečně čerpala. Potvrzením ČSOB o provedení verifikační platby bylo prokázáno, že žalovaná odesláním této platby souhlasila se zněním úvěrové smlouvy. Prohlášením spotřebitele, doklady o příjmech a výdajích, výpisem z evidence exekucí a insolvenčního rejstříku žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumal úvěruschopnost žalované. Předpisem úhrad, bonitou smlouvy a upomínkami žalobce prokázal, že se žalovaná dostala do prodlení se splátkami, byla vyzvána k jejich úhradě a pro případ nevyhovění byla upozorněna na právo úvěrujícího zesplavnit úvěr dle smlouvy, k čemuž došlo dne 27. 5. 2023. Tabulkou umoření smlouvy bylo prokázáno, jak byly splátky žalované žalobcem započítávány na umoření dlužné částky. Zesplatněním smlouvy ze dne 27. 5. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná úvěr nesplácela ani přes zaslané upomínky a žalobce tak v souladu se smluvním ujednáním prohlásil úvěr za splatný. Předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem bylo v řízení dále prokázáno, že žalobce znovu vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky, která sestává z jistiny úvěru, účtovaných poplatků, zákonných úroků a smluvních pokut s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neuhradí, bude se žalobce splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou; upomínku zástupce žalobce doručoval žalované na adresu dle smlouvy.

5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce.

6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu byla dne 25. 1. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na podkladě které žalobce poskytl žalované dne 30. 1. 2023 bezúčelný úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet bance v pravidelných měsíčních splátkách po 1.600 Kč s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky. Žalovaná však až dosud žalobci neuhradila z titulu této smlouvy částku specifikovanou shora.

7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Tato smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nedílnou součástí obou smluv se pak v souladu s dohodou stran staly i všeobecné obchodní podmínky žalobce, na které bylo výslovně odkázáno ve smlouvě ve smyslu § 1799 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a soud má za to, že v tomto směru je možno vyhodnotit tuto doložku odkazující na obchodní podmínky jako platnou, byť se v daném konkrétním případě jedná o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná řádně a včas svůj dluh nesplnila, dostala se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak proto vznikl vůči žalované též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 15% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

11. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

12. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku.

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Dále tvoří náklady řízení žalobce i zaplacený soudní poplatek ve výši 1.715 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

14. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce na ustáleném vzoru podává návrhy ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně, předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, jsou tak splněny předpoklady pro aplikaci ustanovení § 14b vyhl. 177/1996 Sb.