41 C 27/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 14 344 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 9.563 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z této částky od 13.12.2019 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.158,04 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se částečně zastavuje v rozsahu, jímž se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 4.931 Kč představující kapitalizovaný úrok 150 Kč a smluvní pokutu 4.781 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.071 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení částky 14.344 Kč spolu s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru. Tento návrh odůvodnil tím, že dne 20.12.2017 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ Zaplo“), Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 17.05.2018 (dále jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalované úvěr ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaná se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně Smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázala žalobci vrátit částku 12.063 Kč spolu s příslušenstvím do 16.06.2018 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem číslo Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaná svoji vůli Smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet Zaplo. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách www.zaplo.cz, kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na https://www.zaplo.cz/register), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalované, k ochraně jejích osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalované je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve výši 10.000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovanou je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaná jakožto spotřebitel získala potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohla posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 09.12.2019 s účinností ke dni 12.12.2019 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 07.01.2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 14.494 Kč a skládala se z: -) nesplacené jistiny ve výši 9.563 Kč -) nesplaceného úroku ve výši 0 Kč -) nesplacené smluvní pokuty ve výši 4.781 Kč -) neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.158,04 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 17.06.2018 do 19.11.2019, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9.563 Kč. Žalobce doplnil, že kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení byl vypočítán nejvýše do tzv. Rozhodného dne, tj. do 19.11.2019. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 13.12.2019 z jistiny ve výši 9.563 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná porušila svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla jí povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 09.12.2019 s účinností ke dni 12.12.2019, a to ve výši 4.781 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalované požaduje smluvní pokutu ve výši 4.781 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 17.06.2018 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 9 563 Kč do 29.10.2019 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.

2. Soud před nařízením prvního jednání ve věci vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované. K tomu žalobce uvedl, že nedisponuje důkazy k prokázání těchto skutečností, z tohoto důvodu vzal žalobu částečně zpět pro 4.931 Kč představující kapitalizovaný úrok 150 Kč a smluvní pokutu 4.781 Kč.

3. Dle ustanovení § 96 odst. 1 o.s.ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. V takovém případě soud dle § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí, řízení zastaví. Soud proto postupoval podle ustanovení § 96 odst. 1,2 o.s.ř. a řízení částečně v souladu s dispozitivním úkonem účastníka zastavil.

4. K projednání věci soud nenařizoval ústní jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů a takový postup dovoluje ustanovení § 115a o.s.ř.

5. Soud provedl důkazy předložené mu žalobcem. Z úvěrové smlouvy bylo zjištěno, že dne 20.12.2017 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba úvěrovou smlouvu, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit částku spolu s úrokem do 16.6.2018. Výpisem z účtu právnická osoba bylo prokázáno, že žalovaná poslala verifikační platbu a také skutečnost, že částka 10.0000 Kč byla převedena na účet žalované.

6. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy a oznámením o postoupení pohledávky žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve sporu, tedy skutečnost, že na něj byla postoupena pohledávka původního věřitele, s nímž žalovaná uzavřela úvěrovou smlouvu. Předžalobní výzvou včetně podacího archu žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě dlužné částky.

7. Na základě provedeného dokazování soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

8. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 20.12.2017 písemnou smlouvu o úvěru číslo. V této smlouvě se úvěrující zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 10.000 Kč. Oproti tomu se žalovaná zavázala splatit úvěr společně s příslušenstvím specifikovaným shora. Dále bylo dohodnuto, že v případě porušení povinnosti úvěrovaného zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je úvěrovaný povinen zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že úvěrovaný od úvěrujícího převzal na účet 10.000 Kč.

9. Žalovaná splátky úvěru nesplácela, na jistině dosud dluží částku 9.563 Kč.

10. Po právní stránce, soud posoudil smluvní vztah žalobce a žalované podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,OZ“) jako smlouvu o úvěru, přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel a žalovaná jako spotřebitel, jedná se zároveň o spotřebitelskou smlouvu a je nutné na ni vztáhnout i ustanovení § 1810 násl. OZ a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy (dále jen,,ZoSÚ“).

11. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., v platném znění, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnost podle § 9 nesplnil.

14. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je po částečném zpětvzetí důvodný. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru nezkoumal schopnost žalované splácet úvěr. V souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., v platném znění, bylo povinností úvěrujícího s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr a úvěr jí poskytnou jen tehdy, pokud dospěje k závěru že, žalovaná bude schopna spotřebitelský úvěr splácet. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce před uzavření smlouvy o úvěru s odbornou péčí nezkoumal úvěruschopnost žalované, uplatní se ust. § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. tj. má se za to, že právní předchůdce žalobce svou povinnost dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. nesplnil. Okresní soud tak dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná. V souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. jde o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží podle ust. § 588 občanského zákoníku z úřední povinnosti.

15. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku má žalobce s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru právo na vrácení toho, co plnil, tedy vrácení nesplacené části jistiny ve výši 9.563 Kč. Proto soud zavázal žalovanou k povinnosti uhradit žalobci částku ve výši 9.563 Kč, a to dle ust. § 2993 občanského zákoníku bez potřeby formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. Spolu s touto částkou je žalovaná povinna podle § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění rozhodném k počátku prodlení žalovaného. Prodlení žalované se odvíjí od prokazatelné výzvy žalobce k úhradě dluhu obsažené v předžalobní výzvě.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a odměna za právní zastoupení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 300 Kč (za 2,5 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby plus sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 750 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.