41 C 35/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 34 941 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 34.941 Kč s úrokem ve výši 21,37% ročně z částky 30.000 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30.000 Kč od 24. 7. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.576 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne 1. 4. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále i jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalovanému ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalovanému peněžité prostředky ve výši 30.000Kč (dále i jen„ Peněžité prostředky“) tak, že částku ve výši 27.500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru (dále i jen„ Účet Zákazníka“), tedy účet určený žalovaným, a to dne 1. 4. 2021, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. [příjmení] [jméno] prostředků ve výši 2.500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalovaného jako jeho provizi. Žalobce se s žalovaným ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté Peněžité prostředky, tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy v Žádosti, jako [příjmení] [jméno] [příjmení] v částce ve výši 39.930 Kč uhradí žalovaný žalobci v pravidelných 33 měsíčních splátkách po 1.210 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a žalovaným dohodnuta na den 20. 5. 2021. Žalovaný v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácel řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy žalovaný byl v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, žalovanému bylo ze strany žalobce odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy Žalobce odeslal Žalovanému písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 23. 7. 2021, které bylo žalovanému odesláno dne 23. 7. 2021 (dále i jen„ Den zesplatnění úvěru“). Žalobce odeslal žalovanému celkem 3 Upomínky pro smlouvu [číslo] ze dne 30. 5. 2021, 30. 6. 2021 a Zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 23. 7. 2021, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle §142a OSŘ, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč). Upomínky včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalovanému ze strany žalobce odeslány i do Schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. Smlouvy o úvěru, přílohy [číslo] Úvěrových podmínek (čl. 12, [číslo]), která byla zřízena žalovanému zejména za účelem doručování písemností k jeho rukám. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31.566 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3.630 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27.936 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 23. 7. 2021, kdy zesplatněná část jistiny činila 27.936 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 3.630 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1.566 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2.064 Kč. Celková dlužná jistina ke dni podání žaloby činí 27.936 Kč + 2.064 Kč, což v součtu činí na jistině 30.000 Kč a na úrocích 1.566 Kč. Ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke dni zesplatnění úvěru umořena částka 30.000 Kč Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. Smlouvy dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,37% (dále i jen„ Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalovanému rovněž povinnost k úhradě Smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 27.936 Kč, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Žalobce před uzavřením Smlouvy o úvěru zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný žalobci prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopen řádně splácet. Žalovaný je v současné době v prodlení s úhradou částky ve výši 31.566 Kč, tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3.630 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 27.936 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 23. 7. 2021, kdy zesplatněná část jistiny činila 27.936 Kč, dluh na splátkách ke dni zesplatnění činil 3.630 Kč, tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1.566 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 2.064 Kč. Celková dlužná jistina ke dni podání žaloby 27.936 Kč + 2.064 Kč činí na jistině 30.000 Kč a na úrocích 1.566 Kč. Za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl.IV.,bod 4.,písm.b) ,d) Smlouvy o úvěru je žalovaný povinen uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč. Žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady v částce 300 Kč (tj. 3x 100 Kč). Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobcem a žalovaným dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalovaného stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaný do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 23. 7. 2021 se dostal do prodlení se splátkami úvěru a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobci vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu 3 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalovaného se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky. Celkem je žalovaný povinen z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobci částku ve výši 3 x 499 Kč, tedy 1.497 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaný je povinen zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31.566 Kč od 24. 7. 2021 do 11. 9. 2021, tedy částku ve výši 1.578 Kč. Žalobce zaslal žalovanému před podáním této žaloby jednoduchou výzvu k plnění dle §142a o.s.ř., předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 23. 7. 2021.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně přílohy datované dnem 1. 4. 2021 bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě písemně dohodli žalobce a žalovaný na tom, že žalobce poskytne žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.210 Kč do každého 20 tého dne v měsíci spolu s úrokovým navýšením ve výši 9.930 Kč. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě obchodní podmínky a sazebník poplatků, které se zavázal žalovaný dodržovat; v samotné smlouvě bylo mimo jiné ujednáno, že úvěrující má nárok na poplatky dle sazebníku. Obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků byly zjištěny podrobnosti uzavřené smlouvy a výše dohodnutých poplatků. Výpisem z účtu žalobce ze dne 1. 4. 2021 bylo prokázáno, že byly finanční prostředky žalovanému zaslány na jeho účet. Předpisem úhrad, bonitou smlouvy a upomínkami žalobce prokázal, že se žalovaný dostal do prodlení se splátkami, byl vyzván k jejich úhradě a pro případ nevyhovění byl upozorněn na právo úvěrujícího zesplatnit úvěr dle čl. IV. bod 1 písm. d) smlouvy, k čemuž došlo dne 23. 7. 2021. Tabulkou umoření smlouvy bylo prokázáno, jak byly splátky žalovaného žalobcem započítávány na umoření dlužné částky. Prohlášením spotřebitele o jeho příjmech a výdajích, výplatními páskami, výpisem z účtu, výpisem z rejstříků žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného dle zákona o spotřebitelském úvěru. Předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem bylo v řízení dále prokázáno, že žalobce znovu vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky, která sestává z jistiny úvěru, účtovaných poplatků, zákonných úroků a smluvních pokut s tím, že v případě, že tuto částku žalovaný neuhradí, bude se žalobce splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou, upomínku zástupce žalobce doručoval žalovanému na adresu dle smlouvy.

4. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce.

5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu byla dne 1. 4. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na podkladě které banka poskytla žalovanému bezúčelný úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet bance v pravidelných měsíčních splátkách po 1.210 Kč s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky. Žalovaný však až dosud žalobci neuhradil z titulu této smlouvy částku specifikovanou shora.

6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena platná smlouva o spotřebitelském úvěru. Tato smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nedílnou součástí obou smluv se pak v souladu s dohodou stran staly i všeobecné obchodní podmínky žalobce, na které bylo výslovně odkázáno ve smlouvě ve smyslu § 1799 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a soud má za to, že v tomto směru je možno vyhodnotit tuto doložku odkazující na obchodní podmínky jako platnou, byť se v daném konkrétním případě jedná o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

9. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce při poskytnutí těchto finančních služeb vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, je nutno na předmětnou smlouvu pohlížet i jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1810 až 1867 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v tomto směru aplikovat i tato ustanovení občanského zákoníku směřující k ochraně spotřebitele. Ve smyslu § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jsou zakázána taková ujednání smluv, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Podle věty druhé tohoto ustanovení však jsou předmětem přezkumu smluvní ujednání vymezující předmět plnění či jeho cenu pouze za předpokladu, že nejsou poskytnuta jasně a srozumitelně. V dané věci má soud za to, že ujednání o ceně úvěru bylo žalovanému poskytnuto jasně a srozumitelně, když žalovaný již v době podání žádosti o poskytnutí úvěru věděl, jaká je cena za poskytnutí tohoto úvěru. V projednávané věci navíc soud považuje tuto cenu za uzavření smlouvy za přiměřenou, okolnostem daného případu, když roční úroková sazba (RPSN) nepřevyšuje běžné RPSN poskytované při úvěrech ze strany bank. Stejně tak má soud za to, že jasně a srozumitelně bylo žalovanému poskytnuto i ujednání o smluvních pokutách pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splácením úvěru. Taková ujednání pak, dle názoru soudu, nejsou ani v rozporu s § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když nepředstavují v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalobce přitom svůj závazek ze smlouvy splnil a dohodnuté finanční prostředky (úvěr) žalovanému skutečně poskytl, avšak žalovaný naopak svůj závazek ze smlouvy poskytnuté finanční prostředky a smluvený úrok žalobci hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnil a porušil. Žalobce pak žalovaného opětovně vyzýval k úhradě dlužných splátek a v důsledku porušení povinností žalovaného splácet úvěr řádně a včas pak využil svého práva sjednaného smlouvou a prohlásil úvěr za ihned splatný, přičemž požadoval okamžité předčasné splacení veškerých dlužných částek dle smlouvy.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný řádně a včas svůj dluh nesplnil, dostal se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak vznikl vůči žalovanému též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 8,25% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

11. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

12. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě, zejména vzhledem k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly ani žádným z účastníků tvrzeny. Žalovaný dluh navíc vychází ze smlouvy o úvěru, podle níž již měl žalovaný možnost svůj dluh pravidelně splácet, tuto svou možnost, resp. povinnost, však porušil a po žalobci nyní nelze spravedlivě požadovat, aby strpěla opětovnou možnost žalovaného hradit projednávaný dluh ve splátkách či ve lhůtě delší než zákonné, neboť by se jednalo o neúměrné zvýhodnění zájmů žalovaného na úkor oprávněného zájmu žalobkyně na řádné a včasné uspokojení dluhu.

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Dále tvoří náklady řízení žalobce i zaplacený soudní poplatek ve výši 1.398 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

14. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce na ustáleném vzoru podává návrhy ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně, předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, jsou tak splněny předpoklady pro aplikaci ustanovení § 14b vyhl. 177/1996 Sb.