41 C 40/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 34 704 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 34.704 Kč s úrokem ve výši 21,05% ročně z částky 30.000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 30.000 Kč od 26. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 3.576 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne 17. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále i jen„ Smlouva o úvěru“), na základě které byl žalované ze strany žalobce poskytnut standartní neúčelový úvěr, kdy žalobce v souladu se Smlouvou o úvěru poskytl žalované peněžité prostředky ve výši 30.000 Kč (dále i jen„ Peněžité prostředky“) tak, že částku ve výši 27.500 Kč převedl v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu (dále i jen„ Účet Zákazníka“), tedy účet určený žalovanou, a to dne 30. 8. 2021, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalované v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. [příjmení] [jméno] prostředků ve výši 2.500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalobce se s žalovanou ve Smlouvě o úvěru zejména dohodl, že poskytnuté Peněžité prostředky tedy předmětný úvěr společně s úroky dle dohodnuté roční zápůjční úrokové sazby uvedené na první straně smlouvy, tedy v Žádosti, jako celková cena úvěru v částce ve výši 42.000 Kč uhradí žalovaná žalobci v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1.050 Kč splatných vždy do každého 20-tého dne daného měsíce na účet žalobce, kdy splatnost 1. splátky byla mezi žalobcem a žalovanou dohodnuta na den 20. 9. 2021. Žalovaná v dohodnutých měsíční splátkách žalobci úvěr nesplácela řádně a včas, kdy v souladu s čl. IV. bod 1. písm. d) Smlouvy o úvěru došlo k zesplatnění Úvěru, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou jedné splátky nebo jen její části, a to po dobu delší než dva měsíce, žalované bylo ze strany žalobce odesláno písemné Oznámení o zesplatnění úvěru, přičemž v tomto případě okamžik splatnosti nastává dnem, kdy žalobce odeslal žalované písemné Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 25. 11. 2021, které bylo žalované odesláno dne 25. 11. 2021 (dále i jen„ Den zesplatnění úvěru“). Žalobce odeslal žalované celkem 3 Upomínky ze dne 24.9.2021, 25.10.2021 a (dále i jen„ Upomínky“) a Zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 25.11.2021, které je zároveň Oznámením o zesplatnění úvěru, jehož součástí je i předžalobní výzva dle §142a o.s.ř, přičemž za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl. IV., bod 4., písm. b) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj. 3x 100 Kč). Upomínky včetně Oznámení o zesplatnění úvěru byly žalované ze strany žalobce odeslány i do Schránky zákazníka v souladu s čl. XI. bod 4. Smlouvy o úvěru, přílohy [číslo] Úvěrových podmínek (čl. 12, [číslo]), která byla zřízena žalované. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31.551 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3.150 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 28.401 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 25. 11. 2021, kdy zesplatněná část jistiny činila 28.401Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 3.150 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1.551 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1.599 Kč. Celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 28.401 Kč + 1.599 Kč, což v součtu činí na jistině 30.000 Kč a na úrocích 1.551Kč, kdy výše uvedené vyplývá z přiložené Bonity smlouvy (dále i jen„ [příjmení] smlouvy“) a způsobu umoření úvěru pro smlouvu [číslo] označené žalovanou jako„ Smlouva [číslo]“ (dále i jen„ Tabulka umoření“), kdy ze způsobu umoření je zřejmé, že na jistinu nebyla ke Dni zesplatnění úvěru umořena částka 30.000 Kč Smluvní strany se ve Smlouvě o úvěru zejména v čl. I. dohodly na roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 21,05% (dále i jen„ Smluvní úrok“). S ohledem na zesplatnění úvěru vznikla žalované rovněž povinnost k úhradě Smluvního úroku z neuhrazené jistiny ve výši 28.401 Kč, a to ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru do okamžiku jejího úplného zaplacení. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 31.551 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3.150 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 28.401 Kč. Žalobce zesplatnil úvěr ke dni 25. 11. 2021, kdy zesplatněná část jistiny činila 28.401 Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 3.150 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 1.551 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1.599 Kč. Celková dlužná jistina ke dni podání žaloby činí 28.401 Kč + 1.599 Kč, což v součtu činí na jistině 30.000 Kč a na úrocích 1.551 Kč. Za každou písemně odeslanou upomínku v souladu s čl.IV.,bod 4.,písm.b) ,d) Smlouvy o úvěru je žalovaná povinna uhradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, kdy v tomto směru žalobce požaduje uhradit tyto účelně vynaložené náklady tedy celkem částku ve výši 300 Kč (tj.3x 100 Kč). Dle čl. IV. bod 2. písm. c) Smlouvy o úvěru bylo mezi žalobcem a žalovanou dohodnuto na každý jednotlivý případ, kdy se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru, zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 499 Kč s omezením jejího uplatnění do okamžiku, kdy se Úvěr v důsledku prodlení žalované stane splatným (čl. IV. bod 1. Smlouvy o úvěru). Žalovaná do okamžiku zesplatnění úvěru tj. do 25. 11. 2021 se dostala do prodlení se splátkami úvěru, a to v počtu 3 neuhrazených měsíčních splátek, kdy se jedná o neuhrazené splátky dle Bonity smlouvy, čímž žalobci vznikl v souladu s čl. IV. bod 2 písm. c) Smlouvy o úvěru nárok na úhradu 3 smluvních pokut, které jsou splatné okamžikem prodlení žalované se zaplacením jednotlivé měsíční splátky úvěru, tedy den následující po 20. dni splatnosti příslušné měsíční splátky. Celkem je žalovaná povinna z titulu smluvních pokut, které vznikly neuhrazením měsíčních splátek úvěru, zaplatit žalobci částku ve výši 3 x 499 Kč, tedy 1.497 Kč. Dále žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z neuhrazeného zůstatku úvěru dle čl. IV. bod 2 písm. b) Smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z neuhrazených splátek dle čl. IV. bod 2 písm. a) Smlouvy o úvěru, kdy tyto smluvní pokuty se žádají k zaplacení ode dne následujícího po Dni zesplatnění úvěru, kdy žalovaná je povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 31.551 Kč od 26. 11. 2021 do 7. 1. 2022, tedy částku ve výši 1.356 Kč. Žalobce zaslal žalované před podáním této žaloby jednoduchou výzvu k plnění dle §142a o.s.ř. vtělené do Zesplatnění pro smlouvu o úvěru, kdy předžalobní výzvu k plnění žalované odeslal dne 25. 11. 2021.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že ve smyslu ustanovení § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016 (dále i jen ZoSÚ) spotřebitelský úvěr byl uzavřen dne 17. 8. 2021 s účinností ode dne 30. 8. 2021, kdy úvěr byl žalované schválen (Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná žalobci prokázala, že její příjmy jsou dostačující a úvěr ze Smlouvy o úvěru je schopna řádně splácet, přičemž uvedené údaje žalovanou žalobce zkoumal a tel. ověřoval, kdy žalobce si vyžádal výplatní pásky za dva kalendářní měsíce 5/ 2021, 06/ 2021 z pracovního poměru k zaměstnavateli [příjmení] & [právnická osoba] [IČO] (dále i jen Zaměstnavatel), jakož výpis z běžného účtu žalované potvrzující dobírku mzdy žalované za měsíc 05/ 2021 ve výši 15.838 Kč došlou na účet žalované dne 24. 6.2021, kdy v dané věci byla žalovaná žalobcem mimo jiné prověřena v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, kdy o posouzení úvěruschopnosti byl žalobcem učiněn zápis (posouzení úvěruschopnosti zákazníka [číslo] ze dne 30. 8. 2021). Ke schválení úvěru žalobcem došlo dne 30. 8. 2021, tedy okamžikem odepsání částky z účtu žalobce dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Žalobce žalovanou prověřoval i telefonicky, kdy průměrná mzda od zaměstnavatele byla zjištěna ve výši 13.801 Kč, což koresponduje s doloženými výplatními páskami z pracovního poměru u zaměstnavatele, kdy za kalendářní měsíc 5/ 2021 činila čistá mzda žalované 15.838 Kč, jež jí byla zaslána na její účet, za kalendářní měsíc 06/ 2021 činila čistá mzda žalované 11.764 Kč, jež jí byla zaslána na její účet. Průměr z těchto mezd činí částku kolem 13.801 Kč, přičemž v rámci tel. dotazu bylo ověřeno, že měsíční průměr mzdy se u žalované pohybuje nad 13.801 Kč. Žalovaná dále pobírá i invalidní důchod 3. stupně ve výši 6.895 Kč. Žalobce v rámci posouzení úvěruschopnosti, které provedl s odbornou péčí, dospěl k závěru, že celkovou výši spotřebitelského úvěru v částce 30.000 Kč při dohodnuté měsíční splátce 1.050 Kč je možné žalované v rámci spotřebitelského úvěru poskytnout, neboť z dokladů, které si žalobce pro posouzení úvěruschopnosti opatřil, žalobci vycházelo, že danou měsíční splátku ve výši 1.050 Kč bude žalovaná schopna žalobci řádně splácet, kdy se jednalo zejména o dvě výplatní pásky žalované za kal. měsíc 5/ 2021, 06/ 2021 u zaměstnavatele, negativní výpis žalované z centrální evidence exekucí ze dne 16. 8. 2021, negativní výpis žalované z insolvenčního rejstříku ze dne 30. 8. 2021, čestné prohlášení žalované ohledně jejich závazků ze dne 17. 8. 2021, čestné prohlášení žalované o výdajích a příjmech ze dne 17. 8. 2021, výpis z běžného účtu žalované za období 1. 6. 2021 - 30. 6. 2021, posouzení nákladů na bydlení žalované ze strany žalobce, kdy žalobce ke dni uzavření Smlouvy o úvěru vycházel i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kdy dle nařízení vlády č. 580/2020 Sb. v roce 2021 v obci [obec] (s počtem obyvatel [číslo]) byly normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby dány částkou 5.476 Kč, žalovaná ke dni uzavření Smlouvy o úvěru neměla žádnou vyživovací povinnost, výši existenčního a životního minima na jednotlivce, kdy jeho výše životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb., včetně nařízení vlády č. 61/2020Sb., kde dni uzavření Smlouvy o úvěru činila částku 3.860Kč a výše existenčního minima částku 2.490 Kč, jakož i s přihlédnutím k průměrným výdajům obyvatelstva v roce 2016, a to zejména ze statistky rodinných účtu za rok 2016 (aktuální výdaje za rok 2017, 2018, 2019, [číslo], 2021 Českého statistického úřad (ČSÚ) nebyly zveřejněny) a jakož i časových řad výdajů na konečnou spotřebu domácností ČSÚ za rok 2016 [číslo], kdy tyto jsou pro srovnání přikládány, kdy pro rok 2021 nebyl údaj ČSU ke dni uzavření Smlouvy o úvěru ještě uveřejněn. Žalobce v rámci posouzení úvěruschopnosti, poskytnuté údaje telefonicky ověřoval, kdy prověřoval i údaje v databázi centrální evidence exekucí, databázi insolvenčního rejstříku, kdy o tomto posouzení úvěruschopnosti byl žalobcem učiněn písemný zápis, přičemž žalobce v rámci posouzení úvěruschopnosti žalované dospěl závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši 1.050 Kč měsíčně žalobci řádně splácet, kdy mu po odečtení běžných výdajů (životního minima 3.860 Kč a nákladů na bydlení výši 4.500 Kč) zbyde částka 12.336 Kč měsíčně (tj. [číslo] [číslo]), ze které je žalovaná schopna hradit žalobci měsíčně splátku 1.050 Kč a zároveň je i schopna hradit částku 2.500 Kč jako splátku úvěru u [právnická osoba], jakož i částku 2.000 Kč jako splátku úvěru u [jméno] [příjmení] tedy u [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), kdy tyto byly zohledněny jako pravidelná měsíční platba (tj. [číslo]), kdy žalované zbyde částka 6.786 Kč měsíčně. Zároveň žalobce vycházel i„ mimo“ údajů žalované, kdy skutečné náklady na bydlení byly nahrazeny normativními náklady na bydlení v nájemním bytě, kdy v rámci i tohoto posouzení úvěruschopnosti žalobce dospěl závěru, že žalovaná je schopna spotřebitelský úvěr dle Smlouvy o úvěru v pravidelných splátkách ve výši 1.050 Kč měsíčně žalobci řádně splácet, kdy mu po odečtení běžných výdajů (životního minima 3.860 Kč a normativních nákladů na bydlení 5.476 Kč) zbyde částka 11.360 Kč měsíčně (tj. [číslo] [číslo]), ze které je žalovaná schopna hradit žalobci měsíčně splátku 1.050 Kč a zároveň je i schopna hradit částku 2 500 Kč jako splátku úvěru u [právnická osoba], jakož i částku 2.000 Kč jako splátku úvěru u [jméno] [příjmení] tedy u [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), kdy tyto byly zohledněny jeho pravidelná měsíční platba (tj. [číslo]), kdy žalované zbyde částka 5.810 Kč měsíčně.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve sporu zůstala nečinná. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně přílohy datované dnem 17. 8. 2021 bylo v řízení prokázáno, že se v této smlouvě písemně dohodli žalobce a žalovaná na tom, že žalobce poskytne žalované bezúčelový úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.050 Kč do každého 20 tého dne v měsíci spolu s úrokovým navýšením ve výši 12.000 Kč. Nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě obchodní podmínky a sazebník poplatků, které se zavázala žalovaná dodržovat; v samotné smlouvě bylo mimo jiné ujednáno, že úvěrující má nárok na poplatky dle sazebníku. Obchodními podmínkami a sazebníkem poplatků byly zjištěny podrobnosti uzavřené smlouvy a výše dohodnutých poplatků. Čestným prohlášením o závazcích spotřebitele, výdajích spotřebitele a příjmech spotřebitele, dále pak výpisem z [příjmení], IR, výplatními páskami a zápisem o posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované v souladu se zněním § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Výpisem z účtu žalobce ze dne 30. 8. 2021 bylo prokázáno, že byly finanční prostředky žalované zaslány na její účet. Předpisem úhrad, bonitou smlouvy a upomínkami žalobce prokázal, že se žalovaná dostala do prodlení se splátkami, byla vyzvána k jejich úhradě a pro případ nevyhovění byla upozorněna na právo úvěrujícího zesplatnit úvěr dle čl. IV. bod 1 písm. d) smlouvy, k čemuž došlo dne 25. 11. 2021. Tabulkou umoření smlouvy bylo prokázáno, jak byly splátky žalované žalobcem započítávány na umoření dlužné částky. Předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem bylo v řízení dále prokázáno, že žalobce znovu vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky, která sestává z jistiny úvěru, účtovaných poplatků, zákonných úroků a smluvních pokut s tím, že v případě, že tuto částku žalovaná neuhradí, bude se žalobce splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou, upomínku zástupce žalobce doručoval žalované na adresu dle smlouvy.

5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce.

6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi stranami sporu byla dne 17. 8. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na podkladě které banka poskytla žalované dne 30. 8. 2021 bezúčelný úvěr ve výši 30.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet bance v pravidelných měsíčních splátkách po 1.050 Kč s tím, že v jednotlivých splátkách byly zahrnuty sjednané úroky. Žalovaná však až dosud žalobci neuhradila z titulu této smlouvy částku specifikovanou shora.

7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena platná smlouva o spotřebitelském úvěru. Tato smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nedílnou součástí obou smluv se pak v souladu s dohodou stran staly i všeobecné obchodní podmínky žalobce, na které bylo výslovně odkázáno ve smlouvě ve smyslu § 1799 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a soud má za to, že v tomto směru je možno vyhodnotit tuto doložku odkazující na obchodní podmínky jako platnou, byť se v daném konkrétním případě jedná o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

10. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce při poskytnutí těchto finančních služeb vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, je nutno na předmětnou smlouvu pohlížet i jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1810 až 1867 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v tomto směru aplikovat i tato ustanovení občanského zákoníku směřující k ochraně spotřebitele. Ve smyslu § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jsou zakázána taková ujednání smluv, která zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností v neprospěch spotřebitele. Podle věty druhé tohoto ustanovení však jsou předmětem přezkumu smluvní ujednání vymezující předmět plnění či jeho cenu pouze za předpokladu, že nejsou poskytnuta jasně a srozumitelně. V dané věci má soud za to, že ujednání o ceně úvěru bylo žalované poskytnuto jasně a srozumitelně, když žalovaná již v době podání žádosti o poskytnutí úvěru věděla, jaká je cena za poskytnutí tohoto úvěru. V projednávané věci navíc soud považuje tuto cenu za uzavření smlouvy za přiměřenou okolnostem daného případu, když roční úroková sazba (RPSN) nepřevyšuje běžné RPSN poskytované při úvěrech ze strany bank. Stejně tak má soud za to, že jasně a srozumitelně bylo žalované poskytnuto i ujednání o smluvních pokutách pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení se splácením úvěru. Taková ujednání pak dle názoru soudu nejsou ani v rozporu s § 1813 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když nepředstavují v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Žalobce přitom svůj závazek ze smlouvy splnil a dohodnuté finanční prostředky (úvěr) žalované skutečně poskytl, avšak žalovaná naopak svůj závazek ze smlouvy poskytnuté finanční prostředky a smluvený úrok žalobci hradit v dohodnutých splátkách se stanovenou splatností nesplnila a porušila. Žalobce pak žalovanou opětovně vyzýval k úhradě dlužných splátek a v důsledku porušení povinností žalované splácet úvěr řádně a včas pak využil svého práva sjednaného smlouvou a prohlásil úvěr za ihned splatný, přičemž požadoval okamžité předčasné splacení veškerých dlužných částek dle smlouvy.

11. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná řádně a včas svůj dluh nesplnila, dostala se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak proto vznikl vůči žalované též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 8,5% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

12. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě, zejména vzhledem k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší, případně pro povolení splátek, neshledal, respektive tyto důvody nebyly ani žádným z účastníků tvrzeny. Žalovaný dluh navíc vychází ze smlouvy o úvěru, podle níž již měla žalovaná možnost svůj dluh pravidelně splácet, tuto svou možnost, resp. povinnost, však porušila a po žalobci nyní nelze spravedlivě požadovat, aby strpěl opětovnou možnost žalované hradit projednávaný dluh ve splátkách či ve lhůtě delší než zákonné, neboť by se jednalo o neúměrné zvýhodnění zájmů žalované na úkor oprávněného zájmu žalobce na řádné a včasné uspokojení dluhu.

13. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 500 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Dále tvoří náklady řízení žalobce i zaplacený soudní poplatek ve výši 1.398 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

14. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení soud vycházel ze skutečnosti, že žalobce na ustáleném vzoru podává návrhy ve skutkově a právně obdobných věcech opakovaně, předmětem je peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, jsou tak splněny předpoklady pro aplikaci ustanovení § 14b vyhl. 177/1996 Sb.