41 C 45/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 11.3.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 8.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel, obchodní společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], [IČO] (dále jen„ Kontex“), jakožto postupitel a [právnická osoba] [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba] [právnická osoba]“), jakožto postupník, uzavřely dne 30.1.2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [právnická osoba] za jejími dlužníky. Následně [právnická osoba] [právnická osoba], jakožto postupitel uzavřela dne 21.2.2019 s žalobcem, jakožto postupníkem, smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení postoupených splatných pohledávek původního věřitele, [právnická osoba]. Jednotlivé pohledávky jsou specifikovány v přílohách smluv o postoupení pohledávek, které jsou jejich nedílnou součástí. Jednou z postoupených pohledávek je i pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá prostřednictvím tohoto návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Původní věřitel pohledávky, [právnická osoba], uzavíral smlouvy o zápůjčce prostřednictvím elektronického systému, jak předpokládáno ust. § 562 odst. 1 NOZ a žalobce se tímto dovolává jejich správnosti. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobce www.pujcka7.cz. Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu a odsouhlasil znění Všeobecných obchodních podmínek (dále jen„ VOP“). Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí zápůjčky za podmínek uvedených v níže uvedené smlouvě o zápůjčce a žalobce žádost o zápůjčku schválil. Smlouvu o zápůjčce uzavřel žalobce s žalovaným prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil znění smlouvy o zápůjčce prostřednictvím elektronického formuláře. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou shora uvedené VOP. Postup uzavření smlouvy o zápůjčce je podrobně popsán v čl. 4 VOP. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“ nebo„ Smlouva“) dne 2018 [číslo]. Ve Smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku v částce 8000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky nejpozději do 10.03.2018 Smluvní strany si dohodly (čl. 5 VOP), že Smlouva o zápůjčce je považována za uzavřenou okamžikem, kdy je zápůjčka poskytnuta. Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému dne 2018 [číslo] zápůjčku ve výši 8000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný uvedl při registraci na internetových stránkách žalobce. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 10.03.2018 zápůjčku ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy k zaplacení pohledávky, ani na oznámení o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 8000 Kč. Žalobce záměrně nenárokuje vrácení poplatku za poskytnutí zápůjčky. Dále pak vznikl žalobci nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8000 Kč od 11.03.2018 do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému v souladu s §142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, výzvu k plnění, datovanou dne 2020 [číslo]. Výzva byla zaslána na adresu žalovaného, která je pro žalobce poslední známou adresou. Ve výzvě byl žalovaný poučen, že pokud ve stanovené lhůtě svůj dluh žalobci neuhradí, vystavuje se riziku podání žaloby, v důsledku čehož se může jeho dlužná částka dále navyšovat.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný.

3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů a tento postup soudu dovoluje ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Kypru, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak [země] jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] ze dne 12.12.2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o zápůjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky.

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce spolu se smluvními podmínkami soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (zapůjčitel) a žalovaný (vydlužitel), obsahem smlouvy je poskytnutí zápůjčky ve výši 8.000 Kč zapůjčitelem vydlužiteli, se splatností 10.3.2018 s poplatkem, který není předmětem této žaloby. Výpisem z účtu žalobce prokázal, že byla částka 8.000 Kč žalovanému poskytnuta.

7. Smlouvami o postoupení pohledávky včetně příloh žalobce prokázal, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným společnosti [právnická osoba] a ta ji následně postoupila žalobci a že toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou pak žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

8. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V daném případě byla smlouva o zápůjčce uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím elektronického formuláře a textové zprávy. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, veškeré shora citované důkazy předložené žalobcem jednoznačně prokazují, že k uzavření smlouvy došlo a zapůjčitel poskytnul žalovanému částku 8.000 Kč, přičemž žalovaný poskytnuté prostředky v rozporu se smlouvu do dnešního dne nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobce, který je ve sporu aktivně legitimován. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 8.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, na nějž má žalobce právo dle § 1970 o.z.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

13. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.

14. Náklady řízení tak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právní zástupkyní žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby plus sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).