41 C 65/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 9 751,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9.751,71 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 694,70 Kč, s úrokem ve výši 18,9% p.a. z částky 7.651,71 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 439,60 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.651,71 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9,75% p.a., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.934 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení shora uvedené částky. Tento návrh odůvodnil tím, že žalobce - [právnická osoba] - uzavřela s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] dne 22. 7. 2017 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této Smlouvy poskytl žalobce žalovanému finanční prostředky ve výši 25.000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný dle odst. 4.1 Smlouvy zavázal platit úrok ve výši 18,9% p.a., a dále poplatky dle odst. 4.2 Smlouvy dle platného Ceníku. Smlouva o úvěru byla uzavřena elektronickým způsobem prostřednictvím unikátního profilu internetového bankovnictví žalovaného. V souladu s obchodními podmínkami byla identita žalovaného ověřena zadáním autorizačního kódu, zaslaného žalovanému prostřednictvím SMS zprávy na smluvené telefonní číslo. Zadání autorizačního kódu pak zároveň nahrazuje písemný podpis žalovaného. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1.271 Kč, vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Dle Smlouvy o úvěru má žalobce právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalovanému poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobce k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužních splátek bylo neúspěšné, využil žalobce svého práva a prohlásil dne 29. 5. 2019 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Dle předmětné smlouvy o úvěru (čl. 3) je banka oprávněna připisovat k jistině úvěru řádné úroky, rovněž úroky z prodlení a další vzniklé poplatky. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobci částku 7.651,71 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 2.100 Kč, částku 694,70 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 18,9 % p.a. počítaného z aktuální jistiny úvěru do 18. 11. 2019, částku ve výši 439,60 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 18. 11. 2019 a dále smluvní úrok 18,90 % p.a. z částky 7.651,71 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 9,75 % p.a. z částky 7.651,71 Kč od 19. 11. 2019 do zaplacení. Žalobce žalovaného k úhradě jeho dluhu opakovaně vyzýval, avšak bezúspěšně. Žalovaný nereagoval ani poté, co mu byla právním zástupcem žalobce zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu v souladu s ust. § 142a zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z tohoto důvodu žalobci nezbývá než svůj nárok uplatnit u soudu. S ohledem na to, že je žalobce právně zastoupen advokátem, požaduje zaplatit taktéž náhradu nákladů řízení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedl žalobce, že žádost byla poskytnuta přes internetové bankovnictví formou předem schválené úvěrové nabídky. Nabídka byla napočtena na základě příjmů chodících na účet klienta vedený v ČS. Příjem byl dle banky vypočten ve výši 18.119 Kč. Dle výpisu z účtu klienta, je patrné, že částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Klient na žádosti uvedl příjem ve výši 24.000 Kč, v ekonomických výpočtech se dále pracovalo s částkou příjmu 18.119 Kč. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 0 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na 6.440 Kč. Klient na žádosti uvedl splátky mimo ČS ve výši 0 Kč. [příjmení] dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Kontokorentní úvěr v ČS s limitem 26.000 Kč a s orientační splátkou 2.167 Kč, revolvingový úvěr v ČS s limitem 33.000 Kč a splátkou 1.650 Kč, revolvingový úvěr mimo ČS s limitem 15.000 Kč a splátkou 558 Kč. Splátka nového úvěru činila 1.271 Kč. [příjmení] splátkové zatížení tedy činilo 5.646 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými mu žalobcem. Smlouvou o úvěru spolu s doručenkou autorizačního kódu žalobce prokázal, že s žalovaným uzavřel prostředky komunikace na dálku dne 22. 7. 2017 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 25.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit včetně úrokového navýšení 18,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek 1.271 Kč měsíčně splatných k 15. dni v měsíci. Potvrzením o poskytnutí finančních prostředků bylo prokázáno, že byl úvěr žalovanému skutečně vyplacen. Podrobnosti smlouvy byly zjištěny z úvěrových podmínek. Historickým výpisem pak bylo prokázáno, že žalovaný nesplácel řádně a včas to, k čemu se ve smlouvě zavázal, a je do současné doby v prodlení s částkou 9.751,71 Kč, přičemž tato částka sestává z dlužné jistiny 7.651,71 Kč a příslušenství specifikovaného shora. Výzvou k okamžitému splacení úvěru žalobce prokázal, že žalovaný přestal splácet dlužnou částku a žalobce tak v souladu se smlouvou a VOP zesplatnil celý úvěr ke dni 29. 5. 2019. Předžalobní upomínkou a poštovním podacím archem bylo v řízení dále prokázáno, že právní zástupce žalobce touto upomínkou vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky s tím, že v případě, že tuto částku žalovaný neuhradí, bude se žalobce splnění tohoto nároku domáhat soudní cestou.

4. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto prokazují nárok žalobce.

5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že mezi bankou a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na podkladě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 25.000 Kč, který žalovaný čerpal a zavázal se jej splácet včetně úrokového navýšení 18,9% p.a. formou pravidelných měsíčních splátek. Jelikož svůj závazek nesplnil a nesplácel řádně to, k čemu se zavázal, prohlásila banka v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě včetně poplatků a úvěrového navýšení. Žalovaný však až dosud žalobci neuhradil z titulu této smlouvy částku specifikovanou shora.

6. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Před uzavřením smlouvy úvěrující řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když učinil dotaz na majetkové poměry úvěrovaného, pravdivost těchto údajů pak ověřil nahlížením do registrů. Úvěrová smlouva měla všechny podstatné náležitosti daného smluvního typu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nedílnou součástí smlouvy se pak v souladu s dohodou stran staly i všeobecné obchodní podmínky žalobce, na které bylo výslovně odkázáno ve smlouvě ve smyslu § 1799 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a soud má za to, že v tomto směru je možno vyhodnotit tuto doložku odkazující na obchodní podmínky jako platnou, byť se v daném konkrétním případě jedná o smlouvu uzavřenou adhezním způsobem ve smyslu § 1798 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

8. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný řádně a včas svůj dluh nesplnil, dostal se tak s úhradou popsaného dluhu ve smyslu ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení. Žalobci tak proto vznikl vůči žalovanému též nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši 9,75% ročně, která ve smyslu ust. nař. vl. č. 351/2013 Sb., odpovídá výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

9. Vzhledem k výše uvedenému proto soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl.

10. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 1.500 Kč (vznikl nárok na odměnu za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 300 Kč). Dále tvoří náklady řízení žalobce i zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).