41 C 82/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 8. 2. 2016 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal, aby soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., se sídlem: [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta (dále jen "Ferratum“), jakožto postupitel a žalobce, jakožto postupník, uzavřeli dne 21. 12. 2017 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek Ferratum za jejími dlužníky. Jednotlivé pohledávky jsou specifikovány v příloze této smlouvy, která je její nedílnou součástí. Jednou z postoupených pohledávek je i pohledávka, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá prostřednictvím tohoto návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Ferratum uzavřela se žalovaným dne 16. 12. 2015 Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10.000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami (dále jen„ VOP“). Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy Ferratum poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky Ferratum. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách Ferratum, resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách Ferratum, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí; to vše ve smyslu zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, zejm. v souladu s jeho ust. § 5 a ust. § 6. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit Ferratum zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (přesné znění v čl. 8 VOP) (do) dne 7. 2. 2016. Bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 53 dnům nebo kratší než 53 dní, je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v den splatnosti (přesné znění v čl. 5 VOP), tj. 7. 2. 2016. Bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 54 dní nebo delší než 54 dní, pak je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v pravidelných měsíčních splátkách ve stejné výši (přesné znění v čl. 5 VOP), dle podrobného rozpisu uvedeného na faktuře, tj. nejpozději do 7. 2. 2016. Zápůjčka spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky musela být splacena v českých korunách v dohodnutém období, jak je uvedeno na faktuře. Toto období začalo běžet od data, kdy byla zápůjčka převedena na bankovní účet uvedený dlužníkem v žádosti o poskytnutí zápůjčky, nebo v den, kdy byla zápůjčka dlužníkovi vyplacena. Výplaty provedené prostřednictvím České pošty se pro tento účel považují za provedené tři kalendářní dny po schválení žádosti o poskytnutí zápůjčky Ferratum. Dokud nebyly částky uvedené na faktuře zaplacené, byla faktura k dispozici na účtu a mohla být uložena ve formátu pdf. Dlužník mohl Ferratum rovněž požádat, aby mu byla faktura zaslána na jeho osobní e-mail nebo bezplatně poštou. Faktura obsahovala celkovou částku, která má být zaplacena, a tato částka byla dále rozdělena na jistinu zapůjčené částky a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Faktura rovněž obsahovala zápůjční dobu, výši měsíčních splátek (jen u zápůjček s dobou splatnosti rovnu 54 dnům a delší dobou splatnosti), datum splatnosti, dále číslo účtu, na který mají být platby poukazovány. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když (do) dne 7. 2.2016 zápůjčku Ferratum ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit Ferratum zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy Ferratum k zaplacení pohledávky, ani na oznámení Ferratum o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 10.000 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky, tj. z neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 10.000 Kč žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. Žalobce zaslal žalovanému v souladu s §142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, výzvu k plnění, datovanou ke dni 17. 3. 2020. Výzva byla zaslána na adresu žalovaného, která je pro žalobce poslední známou adresou. Ve výzvě byl žalovaný poučen, že pokud ve stanovené lhůtě svůj dluh žalobci neuhradí, vystavuje se riziku podání žaloby, v důsledku čehož se může jeho dlužná částka dále navyšovat.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný.

3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů a tento postup soudu dovoluje ustanovení § 115a o.s.ř.

4. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu vyplývá, že žalobce je právnickou osobou se sídlem na území Kypru, jedná se o věc s mezinárodním prvkem (§ 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), je proto třeba zabývat se nejprve tím, zda ve věci je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky, a pokud ano podle jakého právního řádu je třeba postupovat. Obecně lze říci, že mezinárodní pravomoc soud zkoumá podle jurisdikčních ustanovení příslušné mezinárodní smlouvy nebo podle právních předpisů Evropské unie a není-li jich, podle příslušných ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém, která upravují pravomoc justičních orgánu České republiky. Se zřetelem k tomu, že jak Česká republika, tak Kypr jsou členy Evropské unie, je třeba při určení mezinárodní příslušnosti soudu postupovat podle právních předpisů Evropského společenství, konkrétně (s ohledem na datum a podání žaloby) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (se zřetelem k článku 66 bod 1 tohoto nařízení). Předmětem řízení v dané věci je nárok ze smlouvy uzavřené žalovaným jako spotřebitelem pro účel, který se netýkal jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, s právním předchůdcem žalobce jako osobou, která provozovala profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště (článek 17 bod 1 písm. c) citovaného Nařízení). Podle článku 18 bod 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. V daném případě má žalovaný bydliště na území České republiky, to znamená, že ve věci je dána mezinárodní příslušnost soudu České republiky. Vzhledem k tomu, že podle obsahu spisu byla smlouva o zápůjčce účastníky uzavřena na území České republiky, řídí se předmětný právní vztah se zřetelem k ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právním řádem České republiky.

5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobcem.

6. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Ze smlouvy o zápůjčce datované dnem [datum] spolu se smluvními podmínkami soud zjistil, že jako strany smlouvy jsou označeni společnost [právnická osoba] (zapůjčitel) a žalovaný (vydlužitel), obsahem smlouvy je poskytnutí zápůjčky ve výši 10.000 Kč zapůjčitelem vydlužiteli, se splatností 7. 2. 2016 s poplatkem, který není předmětem této žaloby. Příkazem k úhradě a výpisem z účtu žalobce prokázal, že byla částka 10.000 Kč žalovanému poskytnuta.

7. Smlouvou o postoupení pohledávky žalobce prokázal, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci a že toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou pak žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

8. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. V daném případě byla smlouva o zápůjčce uzavřena prostředky komunikace na dálku prostřednictvím elektronického formuláře a textové zprávy. Občanský zákoník jednoznačně stanoví, že písemná forma je zachována, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Pro smlouvu o zápůjčce není předepsána písemná forma, veškeré shora citované důkazy předložené žalobcem jednoznačně prokazují, že k uzavření smlouvy došlo a zapůjčitel poskytnul žalovanému částku 10.000 Kč, přičemž žalovaný poskytnuté prostředky v rozporu se smlouvu do dnešního dne nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla platně postoupena na žalobce, který je ve sporu aktivně legitimován. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, na nějž má žalobce právo dle § 1970 o.z.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal procesně zcela úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.

13. V projednávané věci soud v souladu s vyhl. č. 120/2014 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 hodnotil při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení specifika tohoto řízení. Žalobce je právnickou osobou a s ohledem na předmět svého podnikání podává stovky žalob ve skutkově a právně obdobných věcech, je tedy naplněn předpoklad § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy, že řízení je zahájeno na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem, ve skutkově i právně obdobných věcech. Základ právní argumentace v těchto žalobách, včetně její stylizace a formálního vyjádření je tak v podstatě zcela totožný a sepis této žaloby je pak spíše administrativním úkonem, než úkonem právní služby v pravém slova smyslu. Navíc v dané věci jde o předmět řízení, v rámci něhož peněžité plnění a tarifní hodnota nepřesahují hodnotu 50.000 Kč ve smyslu § 14b odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb.

14. Náklady řízení tak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a odměna za právní zastoupení. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobce do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení a sepis žaloby plus sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH. Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).