41 C 91/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částek 17 299 Kč s přísl., 11 059 Kč s přísl., 251 Kč s přísl. a 62 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci - částku 17.299 Kč spolu s úrokem z prodlení v roční výši, a to: - 8 % p.a. z částky 2.097 Kč od 1.5.2018 až do úplného zaplacení, - 8 % p.a. z částky 2.567 Kč od 1.6.2018 až do úplného zaplacení, - 9 % p.a. z částky 2.567 Kč od 1.7.2018 až do úplného zaplacení, - 9 % p.a. z částky 2.517 Kč od 1.8.2018 až do úplného zaplacení, - 9 % p.a. z částky 2.517 Kč od 1.9.2018 až do úplného zaplacení, - 9 % p.a. z částky 2.517 Kč od 1.10.2018 až do úplného zaplacení, - 9 % p.a. z částky 2.517 Kč od 1.11.2018 až do úplného zaplacení, - částku 11.059 Kč spolu s úrokem z prodlení v roční výši, a to 10 % p.a. z částky 11.059 Kč od 1.08.2019 až do úplného zaplacení. - částku 251 Kč spolu s úrokem z prodlení v roční výši, a to 8,25 % p.a. z částky 251 Kč od 1.10.2020 až do úplného zaplacení. - částku 62 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 2.034 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobce domáhá vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tento návrh odůvodnil tím, že na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 19.02.2018 uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, užíval žalovaný byt se sníženou kvalitou [číslo] o velikosti 1 + 1, nacházejícího se v 2. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] ve [obec]. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou, a to od 01.03.2018 do 31.10.2018. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nehradil nájemné a měsíční zálohy úhrad za služby spojené s užíváním bytu, neměl již žalobce zájem na dalším trvání nájemního vztahu. Žalovaný byt vyklidil a žalobci předal dne 20.02.2019, o čemž byl sepsán předávací protokol. Protože žalovaný neuhradil žalobci nájemné za část měsíce dubna 2018 až říjen 2018 v celkové výši 17.299 Kč (tj. 2.097 Kč za část dubna 2018; 2.567 Kč měsíčně za květen a červen 2018; 2.517 Kč měsíčně za červenec až říjen 2018) ve lhůtě splatnosti, tj. dle čl. II smlouvy o nájmu bytu k poslednímu dni běžného kalendářního měsíce, dostal se dnem 01.05.2018, 01.06.2018, 01.07.2018, 01.08.2018, 01.09.2018, 01.10.2018 a 01.11.2018 do prodlení. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky v rámci výzvy k úhradě závazku a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 21.06.2019. Žalovaný si výzvu nevyzvedl, proto byla tato zásilka dne 26.06.2019 uložena a poté vrácena žalobci zpět jako zásilka nevyzvednutá. Žalobce považuje zásilku za doručenou dne 26.06.2019, neboť se dostala do dispozice žalovaného a ten měl možnost seznámit se s jejím obsahem. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v rámci II. výzvy k úhradě závazku a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 03.09.2019. Žalovaný si výzvu nevyzvedl, proto byla tato zásilka dne 09.09.2019 uložena a poté vrácena žalobci zpět jako zásilka nevyzvednutá. Žalobce považuje zásilku za doručenou dne 09.09.2019, neboť se dostala do dispozice žalovaného a ten měl možnost seznámit se s jejím obsahem. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky v rámci výzvy k úhradě závazku a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 03.09.2020. Žalovaný si výzvu nevyzvedl, proto byla tato zásilka dne 10.09.2020 uložena a poté vrácena žalobci zpět jako zásilka nevyzvednutá. Žalobce považuje zásilku za doručenou dne 10.09.2020, neboť se dostala do dispozice žalovaného a ten měl možnost seznámit se s jejím obsahem. Žalovaný užíval předmětný byt i po skončení nájemního poměru, tj. od 01.11.2018 do 20.02.2019, tj. do faktického předání bytu. Žalobce má za toto období nárok na náhradu ve výši ujednaného nájemného dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku, kdy má žalobce právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li žalovaný byt žalobci v den skončení nájmu až do dne, kdy žalovaný žalobci byt skutečně odevzdá. Žalovaný dluží žalobci náhradu ve výši ujednaného nájemného za období listopad a prosinec 2018 a leden až únor 2019 v celkové výši 9.349 Kč (tj. 2.517 Kč měsíčně za listopad a prosinec 2018 a leden 2019; 1.798 Kč za část února 2019). Žalovaný neuhradil žalobci vyúčtování služeb za období od 01.03.2018 do 31.12.2018 ve výši 1.710 Kč ve lhůtě splatnosti. Vyúčtování služeb bylo žalovanému zasíláno dne 08.04.2019. Zásilka byla žalovanému doručena dne 09.04.2019. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky v rámci výzvy k úhradě závazku a výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 21.06.2019. Žalovaný si výzvu nevyzvedl, proto byla tato zásilka dne 26.06.2019 uložena a poté vrácena žalobci zpět jako zásilka nevyzvednutá. Žalobce považuje zásilku za doručenou dne 26.06.2019, neboť se dostala do dispozice žalovaného a ten měl možnost seznámit se s jejím obsahem. Lhůta k zaplacení byla stanovena do 31.07.2019. Jelikož žalovaný dluh nezaplatil, dostal se dnem 01.08.2019 do prodlení. Žalovaný odebral bez právního důvodu služby spojené s užíváním předmětného bytu a tím vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení ve výši odebraných služeb za období od 01.01.2019 do 20.02.2019. Za služby odebrané žalovaným bez právního důvodu vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení ve výši 251 Kč. Vyúčtování služeb bylo žalovanému zasíláno dne 25.03.2020. Žalovaný si zásilku nevyzvedl, proto byla tato zásilka dne 26.03.2020 uložena a poté vrácená žalobci zpět jako zásilka nevyzvednutá. V souladu se smlouvou o nájmu bytu – článkem II. – bylo dohodnuto, že nájemné spolu se zálohou na služby je splatné k poslednímu dni běžného kalendářního měsíce. Po dlužníkovi, který je v prodlení s placením nájemného a vyúčtování služeb, bude pronajímatel požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Protože žalovaný neuhradil žalobci včas nájemné a zálohy na úhradu na plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu za měsíc březen 2018 ve výši 3.597 Kč ve lhůtě splatnosti, dostal se dne 01.04.2018 do prodlení. Svůj dluh na nájemném vůči žalobci za měsíc březen 2018 uhradil žalovaný dne 13.06.2018. Ke dni úhrady dluhu mu byl dopočten s poukazem na ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob zákonný úrok z prodlení ve výši 62 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky v rámci výzvy ze dne 26.06.2018. Žalovaný si tuto výzvu převzal dne 12.07.2018.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil, ve sporu zůstal nečinný.

3. K projednání věci nemusel soud nařizovat jednání, neboť účastníci souhlasili s projednáním věci bez jednání jen na základě listinných důkazů ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř..

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem. Nájemní smlouvou žalobce prokázal, že zde existoval nájemní vztah mezi ním a žalovaným k předmětnému bytu. Z protokolu o předání bytu soud zjistil, že vyklizený byt byl žalobci předán dne 20.2.2019. Výši předepsaných plateb souvisejících s užíváním bytu žalobce prokázal vyúčtováním služeb a přehledem předpisů plateb. Výzvami k úhradě bylo prokázáno, že žalovaný neplatil za užívání bytu tak, jak bylo mezi stranami dohodnuto a dluží žalobci za období shora uvedená. Předžalobní výzvou ze dne 11.01.2021 bylo prokázáno, že byl žalovaný před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání, přesto dluh dobrovolně neuhradil.

5. Dle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit pronajímateli nájemné. Dle ustanovení § 2237 o.z. vyžaduje nájemní smlouva k bytu písemnou formu. Dle ustanovení § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Na základě shora uvedeného dokazování a aplikaci citovaných zákonných ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem existoval závazkový vztah, a to nájemní smlouva ve smyslu ustanovení § 2201 a násl. občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2251 o.z. byl žalovaný povinen platit nájemné a zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Soud má rovněž za prokázané, že žalovaný v rozporu se shora uvedeným zákonným ustanovením a v rozporu s nájemní smlouvou neplatil nájemné řádně a včas a dluží žalobci celkovou částku 17.299 Kč na nájemném za období duben až říjen 2018 a částku 1.710 Kč za služby spojené s užíváním bytu.

7. Jelikož žalovaný užíval byt i po skončení nájemního vztahu v období od 01.11.2018 do 20.02.2019 a za toto užívání žalobci řádně a včas neplatil v rozporu s ustanovením § 2295 o.z., vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení odpovídající nájemnému za období specifikované shora ve výši 9.349 Kč a za čerpání služeb ve výši 251 Kč. Povinnost vydat toto bezdůvodného obohacení mu proto byla uložena rozsudkem a to ve lhůtě 3 dnů od nabytí právní moci.

8. Z důvodu neplnění peněžitého závazku se ocitnul žalovaný v prodlení, čímž vzniknul v souladu s § 1970 o.z. žalobci nárok požadovat zákonný úrok z prodlení ode dne splatnosti jednotlivých předpisů úhrad do zaplacení. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 v §2, který stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Ze všech těchto důvodů soud podané žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci celou dlužnou částku včetně jejího příslušenství včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 62 Kč za opožděnou platbu nájemného za měsíc březen 2018, k níž došlo až dne 13.06.2018.

9. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, byla mu přiznána plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.434 Kč a paušální náhradou nezastoupeného účastníka za dva úkony (sepis žaloby, předžalobní výzva) ve výši 600 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř.