41 C 94/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alicí Martikánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o příspěvek na výživu a některé náklady neprovdané matky

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá příspěvku na výživu neprovdané matky ve výši 1.500 Kč měsíčně od 12. 12. 2019 do dvou let nezletilého [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeného 3. 8. 2018 se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému platit příspěvek na výživu žalobkyně ve výši 1.500 Kč měsíčně od 12. 12. 2019 do 3. 8. 2020.

2. Žalovaný s podaným návrhem nesouhlasil s odůvodněním, že jeho životní úroveň je stejná jako životní úroveň žalobkyně, když dosahuje minimálního příjmu a má dvě vyživovací povinnosti vůči nezletilým dětem. Uplatněný nárok navíc považuje za odporující dobrým mravům, když společnou domácnost žalobkyně opustila proto, že navázala vztah se synem žalovaného. S ním se nakonec rozešla a navázala známost s dalšími muži.

3. Soud nařídil na den 10. 6. 2021 ústní jednání, k němuž předvolal oba účastníky řízení. K jednání se však nikdo nedostavil. Soud tak věc projednal bez účasti stran, neboť mu tento postup dovoluje ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. Oba účastníci se svou absencí u jednání dobrovolně vzdali možnosti poučení soudu ve smyslu ustanovení § 118a o.s.ř.

4. Soud provedl účastníky navržené důkazy, a to přehledem sociálních dávek vyplacených žalobkyni, z něhož zjistil, že v prosinci 2019 a v lednu 2019 jí byl vyplacen rodičovský příspěvek ve výši 6.111 Kč, od ledna roku 2020 jí byl vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 9.338 Kč, a to až do února roku 2021. Potvrzením zaměstnavatele žalovaného [právnická osoba] s.r.o. bylo prokázáno, že žalovaný dosahoval od prosince 2019 průměrného příjmu cca 14.000 Kč čistého měsíčně, v období říjen až prosinec 2020 nedosahoval žádného příjmu. Provedení dalších důkazů, jakými byl navrhovaný výslech účastníků, nebylo pro absenci stran možno provést.

5. Dle ustanovení § 920 Zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (1) Není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem. Soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.

6. Soud posuzoval daný případ ze všech hledisek citovaných zákonných ustanovení.

7. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že je na místě žalobu v celém rozsahu zamítnou. Žalobkyně v daném řízení nic neprokázala. Žalobkyně tak neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tom směru, jaké měla v souvislosti s těhotenstvím a slehnutím zvýšené výdaje, proč je otcovství žalovaného alespoň pravděpodobné, jaká je její majetková situace a jaká je majetková situace žalovaného. V tomto směru soud nemohl žalobkyni poučit o povinnosti tvrdit a prokazovat a o následcích nesplnění této povinnosti, když se k jednání bez omluvy nedostavila. Smyslem ustanovení § 920 o.z. je zabezpečit, aby matka dítěte, která není za jeho otce provdána, měla zajištěnu takovou životní úroveň, jakou by měla v manželství s otcem dítěte a aby náklady spojené s těhotenstvím a slehnutím nenesla sama matka dítěte, ale aby se i otec podílel na těchto nákladech. Ten je tak ze zákona povinen dle svých schopností a možností matce dítěte výživné po dobu dvou let poskytovat a podílet se na zvýšených nákladech spojených s těhotenstvím a slehnutím.

8. V daném případě však žalobkyně neprokázala ani netvrdila žádnou rozhodnou skutečnost pro přiznání výživného. Žalovaný v řízení přehledem příjmů prokázal, že výše jeho příjmů je po odečtení výživného pro 2 nezletilé děti zhruba stejná jako výše příjmů žalobkyně. Lze tak předpokládat, že by nárok žalobkyně nebyl přiznán ani po řádném poučení o nutnosti tvrdit a prokazovat. Ze všech těchto důvodů shledal soud podanou žalobu jako nedůvodnou, a jako takovou ji zamítnul.

9. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci úspěšný žalovaný na nákladech řízení ničeho nepožadoval.