42 C 120/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 9 138 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 138 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 520 Kč od 19. 9. 2018 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 1 520 Kč od 29. 9. 2018 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 18. 10. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 1 525 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení celkové částky 9 138 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. rozsudku, když žalovanou částku měla žalovaná žalobkyni dlužit na základě toho, že během trvání svých přeprav dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, a to dne 3. 9. 2018 v čase 11:33 hod. linkou č. 2 – tramvají, dne 13. 9. 2018 v čase 15:28 hod. linkou č. 3 – tramvají, dne 2. 10. 2020 v čase 14:11 hod. linkou č. 7 – tramvají, dne 12. 11. 2020 v čase 15:20 hod. linkou č. 12 – tramvají, dne 19. 1. 2021 v čase 15:47 hod. linkou č. 54 – autobusem a dne 17. 5. 2021 v čase 12:10 hod. linkou č. 2 – tramvají, se žalovaná při přepravní kontrole nemohla prokázat ani v jednom případě platným jízdním dokladem. Žalovaná tak porušila smluvní přepravní podmínky, čímž žalované vznikla povinnost uhradit jednak při přepravě dne 3. 9. 2018 a 13. 9. 2018 jízdné ve výši vždy 20 Kč, ve dnech 2. 10. 2020 a 12. 11. 2020 vždy jízdné ve výši 24 Kč a ve dnech 19. 1. 2021 a 17. 5. 2021 vždy jízdné ve výši 25 Kč a při všech přepravách přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě těchto skutečností byl s žalovanou vždy vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly č. 2036687, 2035636, 2141136, 2135158, 2148464, 2161488. Žalovaná však až dosud neuhradila jak dlužné jízdné v celkové výši 138 Kč, tj. 2 x 20 Kč + 2 x 24 Kč + 2 x 25 Kč, tak uložené přirážky v celkové výši 9 000 Kč (6 x 1 500 Kč), ačkoliv tyto částky měla uhradit vždy nejpozději do 15 dnů od provedení kontroly.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usneseními ze dne 9. 5. 2022 vyzval obě procesní strany, aby se vyjádřily, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byly současně poučeny, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 11. 5. 2022, žalované pak dne 23. 5. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se ani jedna z procesních stran k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že obě s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná se přepravovala jednak dne 3. 9. 2018 v čase 11:33 hod. linkou č. 2 – tramvají, dne 13. 9. 2018 v čase 15:28 hod. linkou č. 3 – tramvají, dne 2. 10. 2020 v čase 14:11 hod. linkou č. 7 – tramvají, dne 12. 11. 2020 v čase 15:20 hod. linkou č. 12 – tramvají, dne 19. 1. 2021 v čase 15:47 hod. linkou č. 54 – autobusem a dne 17. 5. 2021 v čase 12:10 hod. linkou č. 2 – tramvají, tedy vždy dopravními prostředky provozovanými žalobkyní, ve všech případech bez platného jízdního dokladu, jimž se nemohla na výzvu osoby pověřené dopravcem při kontrole prokázat, tedy aniž by měla zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží jednak za přepravu dne 3. 9. 2018 a 13. 9. 2018 jízdné vždy ve výši 20 Kč, ve dnech 2. 10. 2020 a 12. 11. 2020 vždy jízdné ve výši 24 Kč a ve dnech 19. 1. 2021 a 17. 5. 2021 vždy jízdné ve výši 25 Kč a při všech přepravách přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě těchto skutečností byl s žalovanou vždy vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly č. 2036687, 2035636, 2141136, 2135158, 2148464, 2161488. Žalovaná však až dosud neuhradila jak dlužné jízdné v celkové výši 138 Kč, tj. 2 x 20 Kč + 2 x 24 Kč + 2 x 25 Kč, tak uložené přirážky v celkové výši 9 000 Kč (6 x 1 500 Kč), tj. celkem částku 9 138 Kč.

5. Podle § 2553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas.

6. Podle § 18b odst. 1 věta prvá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata, s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řády.

7. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu, uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem.

8. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

9. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.

10. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

11. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

12. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.

13. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.

14. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovanou byla vždy okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní – tramvaje a autobusu, uzavřena v každém jednotlivém případě přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovanou a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku doplněna zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovanou a žalobkyní uzavřených přepravních smluv bylo jednou z povinností žalované zaplatit vždy před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaná dobrovolně nesplnila a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatila, neboť v době, kdy byla kontrolována pověřeným pracovníkem žalobkyně, jako přepravce, se neprokázala platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalované vyplývajícímu z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně po žalované oprávněně požaduje jednak v souvislosti s přepravou dne 3. 9. 2018 a 13. 9. 2018 jízdné ve výši 20 Kč, ve dnech 2. 10. 2020 a 12. 11. 2020 vždy jízdné ve výši 24 Kč a ve dnech 19. 1. 2021 a 17. 5. 2021 vždy jízdné ve výši 25 Kč a jednak v souvislosti s přepravami přirážky ve výši 6 x 1 500 Kč, když tyto částky žalovaná doposud žalobkyni neuhradila.

15. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 9 138 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

16. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

17. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení, pročež tak soud zavázal žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dva režijní paušály dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby. I v této části byla pak žalovaná soudem zavázána plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 600 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.