42 C 127/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa osvojence: osobní údaje osvojence o osvojení zletilého dítěte I. [celé jméno osvojence], [datum narození], syn [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], dříve [příjmení], [datum narození], a [jméno] [celé jméno osvojence], [datum narození], se počínaje právní mocí tohoto rozsudku stává osvojencem [celé jméno osvojitele], [datum narození], když tímto rozsudkem dochází k osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého.

II. Osvojitel [celé jméno osvojitele], [datum narození], bude zapsán v matrice narození jako otec osvojence [celé jméno osvojence] místo jeho otce [jméno] [celé jméno osvojence], [datum narození].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Osvojitel [celé jméno osvojitele] se podaným návrhem domáhal osvojení zletilého [celé jméno osvojence], který je synem jeho manželky [jméno], jejich manželství přitom bylo uzavřeno dne 1. 4. 2017 a narodil se z něj dne [datum] nezl. syn [jméno] Vedle toho má manželka ve své péči ještě dalšího nezl. syna [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] z jejího předchozího vztahu. Zletilý osvojenec se narodil z mimomanželského partnerského vztahu matky a biologického otce [jméno] [příjmení], [datum narození], o jeho poměrech bylo rozhodováno rozsudkem [název soudu] ze dne 27. 9. 2007, č.j. [číslo jednací], na základě kterého byl tehdy nezl. [jméno] svěřen do péče matky a otci stanoveno výživné ve výši 1 200 Kč měsíčně, následně bylo rozsudkem [název soudu] ze dne 29. 1. 2020, sp.zn. [spisová značka], o zvýšení vyživovací povinnosti otce na tehdy nezl. [jméno] na částku 2 000 Kč s účinností od 1. 9. 2019. S matkou osvojence začal osvojitel udržovat známost asi v roce 2013, v roce 2015 tato začala být oficiální, od té doby tato známost trvá. Osvojitel zná osvojence již od jeho 10 let, tedy ještě dříve, než s jeho matkou navázal vztah, setkával se s ním v rámci různých táborů a mimoškolních aktivit, vztahy mezi nimi byly vždy dobré. Za dobu, co zná osvojence, vnímal, že jeho skutečný biologický otec o něj v podstatě nikdy nejevil takový zájem, jaký by jako otec jevit měl, pokud se sám osvojitel s tímto biologickým otcem setkal, bylo to např. v situaci, kdy jej matka osvojence žádala o výživné na syna, přitom na biologickém otci bylo vidět, že je alkoholik a možná bere i další návykové látky, a že se zřejmě osvojitele trochu bál a vůči matce osvojence si vůbec nic v takových chvílích nedovolil. Přitom osvojenec velice dobře vychází se svou babičkou, tedy matkou biologického otce, za kterou v podstatě celá rodina osvojitele, tzn. i matka osvojence, její další syn z předchozího vztahu, příp. i nezl. [jméno], jezdívají na návštěvy, i na těchto se někdy potkali s biologickým otcem osvojence, nicméně tento je maximálně pozdravil a ani o osvojence se nijak nezajímal. Nepamatuje si, že by po dobu, co osvojence zná, tento jezdil ke svému otci na víkendy nebo na prázdniny, sám se začal vyjadřovat tak, že jezdívá více méně za babičkou. Pokud jde o konkrétní důvody, které vedly osvojitele k podání žaloby, pak vedle citové vazby k osvojenci, kterou má, bylo důvodem i to, že sám je profesionální [profese] a nikdy v podstatě neví, jestli a zda se vůbec vrátí v pořádku ze zásahu, proto chtěl, aby v případě, že by se mu cokoli stalo, měl osvojenec stejné šance a nároky, jako jeho vlastní syn [jméno] a aby měl případně jakési zaopatření do budoucna. Dle jeho názoru si účastníci řízení velmi dobře rozumí, osvojenec jej oslovuje„ tati“.

2. Osvojenec se k návrhu na osvojení výslovně připojil svým písemným prohlášením ze dne 23. 5. 2022. Potvrdil, že osvojitele zná již od svých 10 let, potkávali se na táborech a při mimoškolních aktivitách v rámci požárního sportu. S matkou osvojence se osvojitel poznal právě přes požární sport, kdy každý z nich trénoval jeden oddíl mladých hasičů, osvojenec ho tehdy bral jako jakéhosi strejdu, v té době ho měl rád, rozuměli si, nicméně když zjistil, že se osvojitel sblížil s jeho matkou, měl s tím tehdy trochu problém a bylo určité období, kdy se s tímto vztahem smířit neuměl. Postupem doby se to však změnilo, osvojitele zpátky přijal a zjistil, že je to člověk, který je mu ochoten se vším pomoci, ať už jde o školu, o jeho vztahy, o vyřízení různých dokladů apod., vždy se na něj mohl obrátit a jejich vzájemné vztahy se velmi prohloubily. V současné době osvojenec oslovuje osvojitele„ tati“, skutečně má k němu silnou citovou vazbu a dá se říci, že společně s dalšími dvěma bratry, s matkou a s osvojitelem fungují dohromady jako úplná rodina. Pokud jde o jeho biologického otce, pak tento je z jeho pohledu alkoholik, který možná požívá i jiné návykové látky, v podstatě se chová tak, že je mu všechno jedno, nemá trvalý pobyt u své matky, ale ve skutečnosti se u ní zdržuje a nerespektuje, že ona si to nepřeje. Osvojenec si pamatuje, že z počátku, když byl ještě hodně malý, k otci jezdíval na víkendy, v té době měl otec stálou přítelkyni, která mu pomáhala s péčí o osvojence a zřejmě mu i bránila i v požívání alkoholu. Když se s ní rozešel, začal pít a osvojenec ví, že snad ve dvou případech byl i v protialkoholní léčebně, avšak bez úspěchu. V případě, že je biologický otec opilý, bývá agresivní, vulgární, obviňuje všechny kolem sebe a dokonce se stalo, že v minulosti ve dvou nebo třech případech mu osvojenec zabránil v tom, aby sám sebe poranil nožem a vzal si život. Velice špatně a bezohledně se chová nejen ke své matce, ale i své sestře a dalšímu bratrovi. Osvojenec v současné době již k otci nemá žádný vztah, poslední kapkou bylo to, že když umíral otec otce, snažil se osvojenec s dědečkem být a pomáhat mu, přestěhoval se k němu a spával s dědečkem v jedné posteli, nicméně s ohledem na svůj věk tehdy nepoznal, že dědeček dostal mozkovou příhodu a myslel si, že spí, následně mu biologický otec vyčetl smrt dědečka jako jeho vinu. Tehdy osvojenec ztratil k otci jakoukoli citovou vazbu, nelíbí se mu, jak se chová jako člověk, když se náhodou potkají u babičky, prohodí mezi sebou jen zdvořilostní fráze. Naposledy se otec formou SMS zprávy zajímal o to, jak dopadlo vysvědčení, tehdy mu osvojenec pouze zaslal fotografii svého vysvědčení. O zdravotní stav osvojence se otec nikdy nezajímal, výživné otec na syna vůbec neplatí. Sám osvojenec s otcem neprobíral, že probíhá toto řízení, ani mu nesdělil svůj názor na případné osvojení, o tomto řízení je však informována jeho babička a rovněž i sestra otce.

3. Soud ve věci provedl dokazování jednak výpovědí manželky osvojitele a matky osvojence [jméno] [příjmení], dále výpovědí sestry biologického otce [jméno] [příjmení], rovněž tak dokazování doplnil listinami v podobě rodného listu osvojence a osvojitele, oddacího listu osvojitele a matky osvojence, prohlášením matky osvojence a spisem zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka], přitom ze všech těchto důkazů zjistil a vzal za prokázáno, že osvojenec se narodil dne [datum] z matky [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], dříve [příjmení], [datum narození], a z otce [jméno] [celé jméno osvojence], [datum narození], který je nadále zapsán v rodném listě jako jeho otec. Rodiče osvojence však spolu dlouhodobě nežijí, když nejprve rozsudkem [název soudu] ze dne 27. 9. 2007, č.j. [číslo jednací], byl tehdy ještě nezl. osvojenec svěřen do péče matky a otci bylo stanoveno výživné ve výši 1 200 Kč měsíčně, následně bylo rozsudkem [název soudu] ze dne 29. 1. 2020, sp.zn. [spisová značka] rozhodnuto o zvýšení vyživovací povinnosti otce na částku 2 000 Kč s účinností od 1. 9. 2019; z obsahu opatrovnického spisu je přitom zřejmé, že ani v řízení o zvýšení výživného se otec nedostavoval k jednáním a v rámci řízení nebyl nikterak aktivní, přitom z provedeného dokazování tehdy vyplynulo, že otec požívá ve zvýšené míře alkohol, pod jeho vlivem se chová agresivně a vulgárně zejména ke své matce, což nezletilý, který se s touto stýká, nese velmi těžce, otec se s nezletilým nestýká, nijak se mu nevěnuje, pouze se potkají občas u babičky, otec pak s nezl. prohodí jen pár slov. Jak dále vyplývá z výpovědí matky osvojence a dále jeho tety a současně sestry biologického otce, v chování biologického otce od té doby nedošlo ke zlepšení spíše naopak, tento nadále požívá ve zvýšené míře alkohol a další návykové látky, pod jejich vlivem se chová nevhodně a vulgárně jak ke své matce, tak i ke své sestře, s osvojencem neudržuje žádný pravidelný kontakt, potkávají se jen náhodně u babičky osvojence, kdy se pouze pozdraví, biologický otec se tak o svého syna nezajímá, neplatí na něj ani žádné výživné, žije neurovnaným způsobem života. Pokud byl biologický otec v řízení předvolán jako svědek, tedy se k jednání soudu nedostavil, ani se neomluvil, předvolání ze strany soudu si ani na žádné z možných adres svého pobytu nepřevzal, pročež sud upustil od jeho svědecké výpovědi s tím, že ostatní provedené důkazy považoval v tomto směru za dostačující pro posouzení vztahu mezi biologickým otce a osvojencem, jakož i pro posouzení toho, zda osvojení by nebylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Matka osvojence uzavřela dne [datum] manželství s osvojitelem, ze kterého se dne [datum] narodil nezl. syn [jméno]; vedle toho má matka ve své péči ještě dalšího nezl. syna [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] z jejího předchozího vztahu. Právě výpovědí matky osvojence a jeho tety byla potvrzena tvrzení obou účastníků řízení o tom, že vztah mezi osvojitelem a osvojencem je dlouhodobě výborný, osvojenec osvojitele oslovuje„ tati“, obrací se na něj jako na otce v běžných i mimořádných záležitostech týkajících se jeho života, vždy u něj nachází plnou podporu a pomoc, společně s dalšími polorodými sourozenci, matkou a osvojitelem je mezi všemi vytvořeno pevné pouto a vzájemně se vnímají jako úplná rodina. Sama matka pak osvojení svého zletilého syna osvojitelem podpořila a s tímto plně souhlasila. Všechny takto provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují a potřeba provedení dalších důkazů v řízení ani nevyšla najevo.

4. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud následující skutkový závěr: Osvojitel je od r. 2015 přítelem matky osvojitele, od r. 2017 jejím manželem, dlouhodobě tak žije ve společné domácnosti s osvojencem, když péči o něj v době jeho nezletilosti vykonávala právě jeho matka na základě rozsudku [název soudu] ze dne 27. 9. 2007, č.j. [číslo jednací], mezi osvojitelem a osvojencem se vytvořil velice pevný vztah, který je založen jak na silné citové vazbě, tak na důvěře, upřímnosti, vzájemné pomoci a této vztah je blízky vztahu mezi rodičem a dítětem, osvojenec osvojitele oslovuje„ tati“, matka osvojence s osvojením souhlasí, biologický otec osvojence se o tohoto dlouhodobě nezajímá, nestýká se s ním, nehradí na něj žádné výživné, není mu oporou v žádné životní situaci.

5. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

6. Podle § 795 o.z. předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.

7. Podle § 846 o.z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 847 odst. 1 o.z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

9. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že předmětný návrh je důvodný a lze mu v plném rozsahu vyhovět. Osvojení zletilého je specifický právní institut upravený ve výši citovaných zákonných ustanoveních. Řízení ve věcech osvojení zletilého je pak upraveno v §§ 445-451 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. S ohledem na charakter podaného návrhu pak bylo v řízení žádáno, aby soud rozhodl o osvojení zletilého, které bude obdobou osvojení nezletilého. Zákon pak definuje zejména taxativní a zároveň alternativní výčet situací, kdy je toto osvojení přípustné, charakteristické je, že se jedná o situace, kdy se osvojovaný nachází ve věku blízkém věku nezletilého nebo již existují sociální vazby mezi osvojencem a osvojitelem jako rodičem a dítětem či existuje vysoká pravděpodobnost brzkého vytvoření takových vazeb. V daném případě pak s ohledem na provedené dokazování bylo, dle názoru soud postaveno na jisto, že jsou splněny podmínky pro toto osvojení stanovené v § 847 odst. 1 o.z. v písm. c) a d), když jednak osvojitel o osvojovaného pečoval jednoznačně dlouhodobě již v době jeho nezletilosti, a poskytovala mu péči takové kvality, která odpovídala péči o dítě vlastní dítě. Podle dostupné literatury se na péči o osvojovaného jako o vlastní dítě usuzuje právě zejména tehdy, pokud se nejedná o krátkodobou, nahodilou nebo přechodnou péči, naopak péče se projevuje, stejně jak bylo v řízení v tomto konkrétním případě zjištěno, tak, že se osvojitel věnuje všem nebo většině činností, které se s péčí a výchovou dítěte rodičem pojí, měl by se tedy podílet na péči z pohledu materiálního, např. sdílením místa a nákladů společné domácnosti a částečně i výživy, a také v ostatních oblastech, jako je výchova, vzdělávání, společné volnočasové aktivity, péče o zdraví dítěte apod.; jednak osvojitel hodlal osvojit dítě svého manžela, když osvojitel je v době rozhodování soudu manželem matky osvojovaného. V daném případě pak s ohledem na zvolený navrhovaný typ osvojení bude na základě pravomocného rozsudku o osvojení zapsán osvojitel do matriční knihy narození tak, že dojde k nahrazení zápisu biologického otce osvojence.

10. Soud má dále za to, že dané osvojení není v rozporu s odůvodněnými zájmy rodičů osvojovaného. Matka osvojence a manželka osvojitele s tímto osvojením naopak vyjádřila svůj souhlas a potvrdila, že mezi účastníky je vytvořen vztah jako mezi rodičem a dítětem, pokud pak jde o biologického otce osvojence, tento dlouhodobě o osvojence nejeví jakýkoliv zájem, tento rodič neplnil po celý dosavadní život osvojence své rodičovské povinnosti řádně, když se s ním dlouhodobě nestýká, neplatí na něj žádné výživné, není mu s ničím nápomocen. Soud tedy neshledal ani žádné skutečnosti, pro které by osvojení odporovalo dobrým mravům.

11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení, které je možno zahájit toliko na návrh, měl osvojitel jako navrhovatel v řízení plný úspěch, obě procesní strany se však práva na náhradu nákladů řízení vzdaly, pročež soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.