42 C 150/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 38 168,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 38 168,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 38 168,08 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 127 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 38 168,08 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 38 168,08 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni, když dne 23. 6. 2021 byl kontrolou [číslo] zjištěn neoprávněný odběr elektřiny žalovaným na adrese [adresa žalovaného]. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto provozovateli distribuční soustavy elektrické energie, nárok na náhradu škody v souladu s § 16, 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Dne 16. 4. 2021 byla v odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektřiny z důvodu neuhrazeného dluhu, pokračováním odběru bez platné smlouvy došlo k neoprávněnému odběru elektřiny na základě ustanovení § 51, odst. 1), písm. a), zák. č.458/2000 Sb. v platném znění. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem v. [číslo] Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k 16. 4. 2021 (vysoký tarif) VT 124 702 kWh. Dne 23. 6. 2021 byl při kontrole odběrného místa techniky [právnická osoba] [anonymizována tři slova] zjištěn odběr elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav elektroměru při demontáži byl VT 129 464 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 68 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je pak rozdílem stavů mezi ukončením smlouvy a demontáží elektroměru, tj. 4 762 kWh. Elektroměr byl z odběrného místa dne 23. 6. 2021 demontován a odběrné místo bylo zajištěno proti neoprávněné manipulaci. Odběrem elektřiny bez řádně uzavřené smlouvy došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona. Náhrada škody byla stanovena dle ustanovení 16, § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb., v platném znění. Množství neoprávněně odebrané a měřené elektřiny 4 762 kWh je rozdílem stavů při ukončení smlouvy 16. 4. 2021 a demontáže elektroměru provedené dne 23. 6. 2021 za 68 dní měřeného neoprávněného odběru. Výpočet žalobkyně provedla takto (129 464 kWh – 124 702 kWh) x 4, 61550 Kč/kWh) + 299,91 = 26 894,51 Kč. Dle vyhlášky č. 359/2020 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru žalobce uhradil, což dokládá čestným prohlášením ze dne 2. 9. 2021. Celkovou částku nákladů ve výši 11 273,57 Kč (9 317 Kč bez DPH) představuje suma následujících položek: práci kontrolních techniků a doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením, zamezením neoprávněného odběru. Přesný rozpis je obsažen ve výše uvedeném důkazu Výpočet náhrady škody v souvislosti s neoprávněným odběrem, kde je uvedena i ekologická daň ve výši 134,76 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobci způsobena škoda v celkové výši 38 168,08 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 26 894,51 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 11 273,57 Kč, a to ani přesto, že byl k úhradě této částky vyzván fakturou č. 625013331 ze dne 12. 7. 2021, splatnou dne 2. 8. 2021, následně byl žalovaný o úhradu tohoto dluhu upomínán písemně dne 17. 8. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 2. 9. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 6. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 27. 6. 2022 náhradním doručením – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Soud v řízení provedl dokazování následujícími listinnými důkazy, ze kterých zjistil: Oznámením o výsledku kontroly odběrného místa [číslo] ze dne 23. 6. 2021, protokolem o kontrole ze dne 23. 6. 2021, plnou mocí pro společnost [právnická osoba] ze dne 28. 3. 2018, je v řízení prokázáno, že pracovníci společnosti [právnická osoba], vykonávající na základě zmocnění ze strany žalobkyně vybrané služby v oblasti měření neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání ve smyslu ust. §§ 51, 52 a 53 energetického zákona, zjistili v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při kontrole dne 23. 6. 2021 neoprávněný odběr elektřiny, aniž by bylo zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru a krytu hlavního jističe; na uvedeném odběrném místě měla být provedena demontáž elektroměru z důvodu ukončení smlouvy na dodávku elektřiny; jelikož nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa k demontáži, bylo pokračováno v odběru elektřiny bez platné smlouvy a došlo tak k neoprávněnému odběru elektřiny, který trval do dne 23. 6. 2021, kdy došlo k demontáži elektroměru techniky NTL; za přítomnosti otce zákazníka byl elektroměr demontován se stavem 129 464 kWh; následně bylo odběrné místo zajištěno proti neoprávněné manipulaci. Energetickými regulačními věstníky vydanými Energetickým regulačním úřadem a vyhlášenými 30. 11. 2020 v částce 8/2020 a 9/2020, jako i listinou označenou jako Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě č. 4724784, jakož i čestným prohlášením pracovnice žalobkyně ze dne 2. 9. 2021, je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně provedla výpočet výše škody ve smyslu § 16, 17 vyhl.č. 359/2020 Sb. za neoprávněný odběr elektřiny v tomto odběrném místě tak, že jednak výši škody za neoprávněný odběr v době od 16. 4. 2021 do 23. 6. 2021, tj. za 68 dnů, určila ze spotřeby 4 762 kWh (jako součtu rozdílů mezi počátečním a koncovým stavem elektroměru ve VT) při ceně 4, 61550 Kč/kWh na částku 26 594,60 Kč, jednak ve výši plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe 3 fáze, 25,0 A na částku 299,91 Kč, konečně ve výši nákladů za neoprávněný odběr tak, že za přerušení a zamezení neoprávněného odběru naúčtovala částku 11 273,57 Kč včetně DPH, kterou uhradila za náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru společnosti [právnická osoba]; tedy celkovou výši škody určila na částku 38 168,08 Kč. Dopisem žalobkyně ze dne 9. 7. 2021 adresovaným žalovanému na adresu [adresa žalovaného], který se žalobkyni vrátil dne 30. 7. 2021 jako nevyzvednutý, jakož i fakturou žalobkyně v.s. 625013331 ze dne 12. 7. 2021, splatnou dne 2. 8. 2021, je dále prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že zjistila v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při kontrole dne 23. 6. 2021 neoprávněný odběr, kdy škodu za tento vyčíslila na částku 38 168,08 Kč. Konečně upomínkou ze dne 17. 8. 2021 a předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 2. 9. 2021, včetně kopie doručenky, je v řízení postaveno na jisto, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou.

5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

6. Soud s ohledem na provedené dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 23. 6. 2021 zjištěno, že žalovaný provádí v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], přitom dne 16. 4. 2021 byla v odběrném místě ukončena smluvní dodávka elektřiny z důvodu neuhrazeného dluhu s administrativně stanoveným stavem náhradních hodnot ve výši VT 124 702 kWh., přičemž s ohledem na neuhrazení dluhu odstoupil obchodník od smlouvy na dodávku elektřiny a vystavil příkaz na demontáž elektroměru, která proběhla 23. 6. 2021, kdy bylo zjištěno, že nadále probíhá odběr elektřiny, aniž by bylo zjištěno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na krytu svorkovnice elektroměru a krytu hlavního jističe, přičemž k okamžiku demontáže elektroměru byl zjištěn stav 129 464 kWh; přičemž množství neoprávněně odebrané elektřiny tak činí 4 762 kWh (jako součtu rozdílů mezi počátečním a koncovým stavem elektroměru ve VT) při ceně 4, 61550 Kč/kWh. S ohledem na uvedené tak proto žalovaný dluží žalobkyni až dosud právě částku 26 894,51 Kč (129 464 kWh – 124 702 kWh) x 4, 61550 Kč/kWh) + 299,91), dále částku 299,91 Kč ve výši plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe 3 fáze, 25,0 A a konečně částku 11 273,57 Kč, kterou uhradila za náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru žalobkyně společnosti [právnická osoba]; žalovaný však až doposud na tyto částky ničeho neuhradil, a to ani přesto, že byl k úhradě celkové částky ve výši 38 168,08 Kč žalobkyní opakovaně vyzván.

7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle ust. § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odst. 3 pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

9. Podle § 16 odst. 1 až 6 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny. V případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady výpočtem podle odstavců 3 až 6 a § 17 odst. 1 a 2. U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se pro stanovení elektrického příkonu použije hodnota rezervovaného příkonu sjednaná ve smlouvě o připojení; pokud nelze použít tuto hodnotu rezervovaného příkonu, hodnotou elektrického příkonu je součet jmenovitých výkonů všech využívaných transformátorů, přes které se neoprávněný odběr uskutečnil, v dotčeném odběrném místě, ve výrobně elektřiny nebo v distribuční soustavě. U neoprávněného odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického příkonu vynásobí hodnota jmenovitého napětí 230 V počtem fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny uskutečnil, a takto vypočítaná hodnota se dále vynásobí a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem, b) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní domovní pojistkové skříni v případě neoprávněného připojení před hlavním jističem před elektroměrem, c) jmenovitým proudem jištění umístěného v hlavní přípojkové skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých proudových hodnot v případě neoprávněného připojení před hlavní domovní pojistkovou skříní, nebo d) jmenovitým proudem odpovídajícím průřezu vodiče v místě napojení na neměřenou část, umožňujícího neoprávněný odběr elektřiny, a to pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu elektrického příkonu podle písmen a) až c). Výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaného podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. Hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelného odběru elektřiny za den, vypočítaného podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval a) u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování odběru elektřiny, nejvýše však 36 měsíců, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet, b) nejvýše 36 měsíců u odběru elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí, vysokého napětí nebo u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí v případech, kdy se pravidelný odečet za účelem zúčtování odběru provádí častěji než jedenkrát ročně, přitom samoodečet nebo odhad odběru elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.

10. Podle § 17 odst. 1 až 5 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v případě, že došlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, odečte se od odběru elektřiny vypočítaného podle § 16 odst. 6 odběr elektřiny naměřený provozovatelem distribuční soustavy. Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely výpočtu náhrady za neoprávněný odběr se stanoví tak, že hodnota technicky dosažitelného odběru elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny stanoveného podle § 16 odst. 6 nebo hodnota zjištěná podle odstavce 1 v případě neoprávněného zásahu do elektroměru se vynásobí a) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého napětí, b) součinitelem využití technicky dosažitelného odběru elektřiny 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. Výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněné odběry zjištěné nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, 2. pro neoprávněné odběry zjištěné nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené kladné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněného odběru elektřiny, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde 1. v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, 2. v sítích velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí se použije cena za měsíční rezervovanou kapacitu vztažená ke zjištěné hodnotě maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněného odběru a cena použití sítě za odebranou elektřinu; není-li možné hodnotu maximálního odebraného čtvrthodinového elektrického výkonu zjistit, pak se použije jednosložková cena za službu sítí příslušného provozovatele distribuční soustavy, a 3. za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, c) daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu. Je-li mezi provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo výrobcem elektřiny nebo provozovatelem distribuční soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě uzavřena smlouva podle § 50 odst. 6 energetického zákona, ustanovení odstavce 3 písm. b) se a) nepoužije, nebyl-li prokázán odběr elektřiny z neměřené části nebo nedošlo k neoprávněnému zásahu do elektroměru, b) použije na množství neoprávněně odebrané elektřiny při napojení na neměřenou část nebo při neoprávněném zásahu do elektroměru. Provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů.

11. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 38 168,08 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, tak jak byl tento nárok uplatněn žalobou, ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za to, že v řízení bylo s ohledem na výše provedené dokazování jednoznačně prokázáno, že žalovaný prováděl v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, přičemž následkem tohoto jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s cit. ust. § 16, 17 vyhlášky č. vyhl. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Přitom dne 16. 4. 2021 byla v odběrném místě ukončena smluvní dodávka elektřiny z důvodu neuhrazeného dluhu s administrativně stanoveným stavem náhradních hodnot ve výši VT 124 702 kWh, přičemž k tomuto dni nebylo možné pro nepřístupnost přerušit dodávku elektřiny, obchodník s elektřinou vystavil příkaz na demontáž elektroměru, která proběhla 23. 6. 2021 a právě při této bylo zjištěno, že nadále probíhá odběr elektřiny, přičemž k okamžiku demontáže elektroměru byl zjištěn stav 129 464 kWh. Uvedeným odběrem tak žalovaný porušil svoji právní povinnost vyplývající z ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, když nadále prováděl odběr elektřiny, ačkoliv právní důvod odběru odpadl, čímž žalobkyni vznikla v přímé příčinné souvislosti s tímto proti právním jednáním žalovaného škoda. Při stanovení rozsahu náhrady škody se v daném případě vycházelo z cit ust. § 16, 17 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v platném znění. S ohledem na skutečnost, že stav elektroměru ke dni ukončení smluvního vztahu dne 16. 4. 2021 činil VT 124 702 kWh, avšak následně dne 23. 6. 2021 byl zjištěn stav VT 129 464 kWh, vznikl tak žalobkyni dle platných ustanovení nárok na úhradu celkem 4 762 kWh neoprávněně odebrané elektřiny, která v daném případě přestavuje částku 26 894,51 Kč, tj. 4 762 kWh x 4, 61550 Kč/kWh. 12. dále částku 299,91 Kč ve výši plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe 3 fáze, 25,0 A a konečně částku 11 273,57 Kč včetně DPH představující náhradu, kterou žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] za náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru v daném odběrném místě. S ohledem na uvedené tak proto žalovaný dluží žalobkyni až dosud právě částku 38 168,08 Kč, avšak až doposud žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil, a to ani přesto, že byl k úhradě této částky opakovaně vyzýván.

13. Neuhrazením dlužné částky ve lhůtě do 2. 8. 20121, tj. ve lhůtě stanovené v žalovanému doručené faktuře, se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti tohoto dluhu, tj. dnem 3. 8. 2021, s úhradou dluhu ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

14. Vzhledem k této skutečnosti tak soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku částky 38 168,08 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z částky 38 168,08 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení, to vše pak do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno.

15. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když v daném případě soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již dlouhé době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny a tím méně prokázány.

16. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 2 127 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 527 Kč a částku 600 Kč za dva režijní paušály dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby. I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 2 127 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.