42 C 264/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 49 610 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 49 610 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 49 610 Kč od 25. 5. 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 28 625 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 49 610 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že jako speditér a žalovaná jako odesílatel uzavřeli v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu s vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen " Úmluva CMR"), dne 18. 4. 2019 smlouvu o přepravě na základě emailové objednávky přepravy z téhož dne, v níž žalovaná požadovala po žalobkyni zajistit dopravu zboží z místa nakládky [město], Španělsko, do místa vykládky Frýdek Místek, a to za cenu 41 000 Kč bez DPH. Žalobkyně přitom využívá jako dopravce třetí osoby. Dopravce měl převzít zboží dne 18. 4. 2019 mezi 6:00 hod. a 16:00 hod., čekal na nakládce od 9:00 hod., bohužel však nebyl naložen z důvodu, že ačkoli bylo objednáno 7 palet zboží, na nakládce čekalo zboží na 14-ti paletách, tudíž zboží nebylo možno naložit. Tuto informaci žalobkyně sdělila prostřednictvím sms žalované. Po telefonické dohodě žalobkyně s žalovanou dopravce odjel z místa nakládky. Následně byl dopravce požádán, aby se na místo nakládky vrátil a zboží naložil. Dopravce se na místo nakládky dostavil v 16:15 hod., bohužel již nebyl naložen, ačkoli sklad byl otevřen. Důvodem bylo zboží na více paletách, než bylo objednáno a než se mohlo vejít do objednaného auta. Vzhledem k tomu, že následující den začínaly velikonoční svátky a sklad měl být zavřený, dopravce nemohl čekat na naložení následující den a z místa nakládky odjel. Žalobkyně následně vyfakturovala žalované cenu za marný nájezd daňovým dokladem č. 20190022 vystaveným na částku 49 610 Kč, faktura se stala splatnou dne 24. 5. 2019. Žalovaná však fakturu dosud neuhradila, a to ani po písemné výzvě zástupce žalobkyně ze dne 11. 9. 2019. U přípravného jednání konaného dne 8. 2. 2021 dále žalobkyně doplnila, že objednávka přepravy byla provedena mailem ze strany žalované, přitom se jednalo o přepravu 7 palet zboží o celkové hmotnosti nákladu 2 tuny, v objednávce pak bylo specifikováno místo a čas nakládky a dále místo a čas vykládky. Nákladní list se v daném případě nevyhotovoval. Vozidlo, které bylo k přepravě použito, bylo schopno přepravit 8 euro palet a naložit zboží do výšky 2,20 m, žalobkyně k přepravě použila smluvního přepravce, a to fyzickou osobu pana [jméno] [příjmení]. Řidič tohoto přepravce dne 18. 4. 2019 ráno připravil vozidlo k nakládce, ale zjistilo se, že má být naloženo celkem 14 palet a zboží je do výšky větší než 2,20 m. Tato situace se začala řešit, řidič čekal na místě samém podle pokynů, akorát si odjel na oběd, poté se hned vrátil, nicméně tento den jeho vozidlo nebylo naloženo, a protože následující den byl velikonoční pátek a poté pak další 3 dny volna včetně velikonočního pondělí, nebylo možno čekat na místě další 4 volné dny, pročež byl nucen odjet, kdy byl tomuto řidiči ze strany žalobkyně dán k odjezdu do ČR pokyn. V podání ze dne 10. 3. 2021 dále žalobkyně doplnila, že výška nákladového prostoru vozidla, které žalobkyně zajistila k provedení přepravy, byla 2,35 m. Je pravdou, že na základě dohody mezi žalobkyní a žalovanou došlo i k navýšení ceny přepravy z původní částky 30 000 Kč bez DPH na částku 41 000 Kč. Není pravdou, že když se řidič vozidla vrátil do místa nakládky v 17:15 hodin dne 18. 4. 2019, byli zaměstnanci skladu připraveni vozidlo naložit, avšak zjistili, že ve vozidle jsou obsazena již dvě paletová místa. Žalobkyně má od dopravce informace, že bylo obsazeno pouze jedno paletové místo, tedy náklad žalované (zabírající sedm paletových míst) bylo možno naložit a skutečnost, že zaměstnanci skladu odmítli náklad naložit, proto nemůže být přičítáno k tíži žalobkyně.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí v celém rozsahu. Uvedla, že žalobkyně svým jednáním zmařila nakládku zboží v dohodnutém termínu, odjezdem z prostoru nakládky žalobkyně v průběhu trvajícího časového intervalu pro nakládku jednala v rozporu s uzavřenou smlouvou o přepravě. Argumentace žalobkyně, podle něhož nemohla naložit zboží, když mělo být rozděleno na větší počet palet, je nemístná, neboť odvoz vyššího počtu palet byl předmětem dodatečné dohody stran, na daný automobil by bylo možno daný počet palet naložit, nicméně v rozporu se smlouvou měla žalobkyně sjednánu ještě další nakládku na jiném místě, kterou po odjezdu z místa nakládky její řidič odjel provést. U přípravného jednání konaného dne 8. 2. 2021 dále žalovaná doplnila, že hlavní problém dané přepravy byl v tom, že když řidič přijel na místo samé dne 18. 4. 2019, zjistilo se, že nesedí výška palet, že přepravce zvolil nestandardní menší auto, do kterého se nachystané palety nevejdou na výšku. Tuto situaci bylo nutno řešit, což si vyžádalo čas. V té době žalovaná zaznamenala ze strany žalobkyně tlak, když žalobkyně poukazovala na to, že má nasmlouvanou ještě další přepravu stejným vozidlem, a že na naložení v takovém případně nemůže čekat. Protože žalovaná zboží potřebovala, přistoupila na to, že žalobkyni uhradí i náklady oné jiné přepravy a zaplatí vyšší cenu za přepravu svého zboží, než jaká byla původně sjednána v objednávce ze dne 17. 4. 2019, a to o 11 000 Kč. Z tohoto důvodu byla dne 18. 4. 2019 zaslána žalobkyni za strany žalované nová objednávka, dle které se objednávala přeprava stejného zboží o stejné hmotnosti, uloženého na stejných 7 kusech palet, nicméně cena za přepravu byla podle této objednávky 41 000 Kč. Mezitím se zboží ve skladu přebalovalo, a to tak, že nadále zůstalo stejných 7 kusů palet, ale výška nákladu se snížila, když se lépe využila šířka palet. Řidič vozila však na místě nečekal a odjel, a to nikoli na oběd, ale naložit durhou zakázku, což by znamenalo, že žalobkyně by tak utržila vyšší cenu za převoz zboží žalované a dále by ještě obdržela plnění za přepravu tohoto jiného zboží. Přitom sklad, ze kterého mělo být zboží žalované odvezeno, byl otevřen pouze do 16:00 hodin a do té doby bylo třeba zboží také naložit. O tomto byla informována i žalobkyně, když tato skutečnost jednoznačně vyplývala z objednávky žalované. Žalovaná přímo s řidičem nekomunikovala, předávala telefonický kontakt na něj přímo do skladu ve Španělsku, z mailové korespondence je pak zřejmé, že se řidiči vůbec nešlo dovolat. Řidič pak zpátky do skladu přijel v 17:15 hodin, tedy až po zavírací době, i přesto byl ze strany pracovníků skladu zájem zboží naložit, nicméně tehdy zjistili, že zboží naložit v celém rozsahu nelze, neboť se ve vozidle již nacházejí jiné 2 palety dalšího zboží. V návaznosti na zjištění o nemožnosti naložit zboží v požadovaném počtu 7 palet pak proběhla e-mail komunikace mezi zástupcem žalované p. [příjmení] a žalobkyní, kdy tento za žalovanou rozhodl o zrušení přepravy, když z důvodu pochybení ze strany žalobkyně jako přepravce nebylo možno nakládku realizovat. Strany se při objednání přepravy výslovně bavily i o výšce nákladu na euro paletách, když v SMS komunikaci, kterou vedly, bylo při objednávce ze strany p. [jméno] při první objednávce jednoznačně uvedeno, že výška nákladu bude 2,3 metry. V objednávce bylo jednoznačně specifikováno, od kdy do kdy je nutno zboží naložit a z této korespondence pak bylo jednoznačně dáno, že v opačném případě již žalovaná nemá zájem o provedení přepravy. V podání ze dne 10. 2. 2021 žalovaná dále upřesnila, že zásilka, která byla předmětem objednávky, byla rozdělena celkem na 14 palet, přičemž vždy byly stohovány dvě palety na sobě. Standardně jsou objednávky přepravy prováděny na plochu paletových míst o standardizovaném rozměru 0,8 x 1,2 m. Výška nákladu se většinou specifikuje pouze v případech, kdy je nestandardní ve vztahu k použitému nákladnímu automobilu – menší nákladní auta mají standardně výšku ložného prostoru 2,4 až 2,5 m, kamiony pak 2,7-2,8 m. V daném případě byla výška nákladu přesto žalovanou specifikována v rámci SMS komunikace s jednatelem žalobce p. [příjmení] na 2,3 m, což představovalo výšku dvou palet uložených na sobě (takovýchto dvojic tedy mělo být přepraveno sedm). V návaznosti na SMS komunikaci ze dne 17. 4. 2019 pak žalovaná zaslala žalobkyni objednávku přepravy 7 palet (tedy paletových míst) za předjednanou cenu 30 000 Kč, s datem nakládky 18. 4. 2019 mezi 6:00 hod. až 16:00 hod. Po příjezdu řidiče na místo nakládky dne 18.4.2019 bylo zjištěno, že automobil má výšku nákladového prostoru pouze 2,15 m, a že je tudíž nutno palety přeskládat tak, aby byla snížena celková výška nákladu. Ačkoliv tedy byla žalobkyně výslovně informována o tom, jaká je výška nákladu, přesto pro náklad vyslala vozidlo s použitelnou výškou podstatně nižší. Což vyplývá z e-mailové komunikace mezi zaměstnanci skladu v místě nakládky, kteří se v 9:58 hod. informovali o výšce automobilu, a z navazující komunikace mezi zaměstnancem skladu p. [příjmení] a manažerem logistiky žalované [titul] [jméno] [příjmení] (e-mail v 10:17 hod.). Žalovaná důrazně žádala dodavatele o zajištění možnosti naložení zboží, čemuž tento nakonec vyhověl, jak vyplývá z interních e-mailů mezi pracovníky skladu v 11:50 hod. a z komunikace [titul] [příjmení] s p. [příjmení] v 10:35 hod. a 12:09 hod. Z tohoto důvodu bylo nutno čekat na přeložení nákladu, načež žalobkyně na žalované začala požadovat úhradu vyšší ceny, která měla pokrýt cenu další nakládku jiného objednatele v jiné lokalitě, na kterou už v důsledku čekání neměla stihnout dojet. Vzhledem k tomu, že další den byl Velký pátek a následovaly Velikonoční svátky, během nichž se ve Španělsku nepracuje, a další nakládka by byla možná až v úterý 23. 4., kdy už měl být náklad dle objednávky doručen na místo určení, souhlasila žalovaná s navýšením ceny přepravy na částku 41 000 Kč, která měla žalobkyni kompenzovat druhou přepravu, kterou tudíž neměla realizovat. K tomuto zaslala dne 18. 4. 2019 ve 12:19 hod. žalobkyni e-mailem novou objednávku, se stejnými parametry, nicméně za vyšší cenu (nejdříve žalovaná v objednávce uvedla částku 40 000 Kč, dodatečně však žalobkyni potvrdila konečnou výši 41 000 Kč). V reakci na tuto objednávku žalobkyně žalované sdělila, že čeká na naložení (e-mail p. [příjmení] ze dne 18. 4. 2019 ve 14:40 hod.). Ve skutečnosti však v uvedenou dobu na naložení v místě nakládky nikdo nečekal, když řidič s automobilem odjel, aniž by se na něj pracovníci skladu byli schopni dovolat. Z emailu p. [příjmení] zaslaného v 12:09 hod. vyplývá, že už v tuto dobu řidič na místě nebyl, přičemž [titul] [příjmení] byl opakovaně informován, že nakládku je nutno provést do 16:00 hod., což obratem komunikoval přímo žalobkyni. Tato jej informovala, že řidič odjel jen natankovat, následně že se dostal do zácpy, do 16:00 hod. však na místo nakládky nedojel. Informace p. [příjmení] zaslaná v 14:40 hod., že automobil čeká na naložení, byla jednoznačně nepravdivá. Řidič žalobkyně se ve skladu objevil až v 17:15 hod., i přes tuto pokročilou hodinu se jej zaměstnanci skladu uvolili naložit, nicméně poté, co řidič najel k bráně a otevřel nákladový prostor, zjistili, že ve voze jsou naloženy již dvě jiné palety, a tudíž je v něm volných pouze šest paletových míst. Celý náklad dle objednávky tak nebylo možno naložit a nakládka byla odmítnuta, jak vyplývá z komunikace mezi zaměstnanci skladu [název] z času 17:24 hod. a z následného e-mailu zaměstnance skladu [titul] [příjmení] v 18:07 hod. Žalovaná má ze všech těchto důvodů za to, že žaloba není důvodná. Závazek žalobkyně dopravit zboží dle objednávky na místo určení zanikl ve smyslu § 1980 zákona č. 82/2012 Sb., občanského zákoníku, prodlením žalobkyně s naložením nákladu, s ohledem na sjednané datum doručení nákladu 23. 4. 2019 a zjevnou nemožnost provést nakládku ve dnech 19. 4. 2019 až 22. 4. 2019. Pohledávka žalobkyně, na niž byla vystavena faktura, jejíž úhrady se žalobkyně v řízení domáhá, tudíž neexistuje, neboť nemá podklad v jakémkoli realizovaném plnění ani v žádné následné dohodě.

3. Soud v řízení provedl dokazování účastníky předloženými listinami a svědeckými výpověďmi, z nichž zjistil následující skutkový stav: V řízení nebylo mezi stranami v podstatě sporným, přičemž tato tvrzení byla podpůrně doložena i listinnými důkazy v podobě e-mailové komunikace mezi žalovanou a žalobkyní ze dne 17. 4 a 18. 4. 2019, že žalovaná u žalobkyně nejprve dne 17. 4. 2019 v 13:19 hod. objednala přepravu 7 palet zboží o celkové váze nákladu 2 tuny s tím, že nákladem jsou čerstvé potraviny; přičemž místem nakládky byl [název], [adresa], Španělsko dne 18. 4. 2019 v době od 6:00 hod. do 16:00 hod. a místem vykládky pak [právnická osoba], [adresa] [anonymizováno], [obec], Česká republika, dne 23. 4. 2019 v době od 8:00 hod. do 12:00 hod. s cenou přepravy 30 000 Kč; následně dne 18. 4. 2019 v 14:53 hod. došlo k opravě této objednávky v ceně za přepravu, kdy tato byla stanovena na částku 41 000 Kč. Z SMS komunikace mezi zástupcem žalované [titul] [příjmení] a jednatelem žalobkyně p. [příjmení] ze dne 17. 4. 2019 v době od 12:19 hod. do 12:59 hod., tedy ještě před zasláním první objednávky ze strany žalované, je dále v řízení prokázáno, že žalovaná při jednání o zaslání objednávky žalobkyni výslovně sdělila, že výška palet je 2,3 m. Toto pak v rámci své svědecké výpovědi jednoznačně potvrdil i svědek [jméno] [příjmení], manažér logistiky u žalované, který mimo jiné uvedl, že žalovaná přepravu poptávala přes přepravní portál, a již přímo v inzerátu uvedla údaje o výšce nákladu, počtu palet, hmotnosti, následně se žalované ozval na tento inzerát p. [příjmení], se svědkem pak vedl i SMS konverzaci, v níž tyto údaje svědek potvrzoval. Jak je dále prokázáno výpovědí svědka [jméno] [příjmení], jeho sdělením ze dne 28. 4. 2021 a listinou označenou jako Smlouva o přepravě zboží ze dne 18. 4. 2019, žalobkyně, zastoupená p. [příjmení], nabídku na realizaci této přepravy zveřejnila na portále [právnická osoba] [anonymizováno], díky kterému ji oslovil právě svědek [příjmení] a přepravu jí nabídl, přitom v inzerátu p. [příjmení] bylo uvedeno, že jde o přepravu 7 europalet o celkové hmotnosti 1865 kg ze Španělska do České republiky, z jeho strany tedy již nezazněl požadavek, že by náklad měl být vyšší než standartních rozměrů, kdy europaleta je běžně naložena do výšky 2 metrů, přičemž p. [příjmení] již se svědkem [příjmení] dříve obchodoval a věděl, že svědek má k dispozici pouze plachtové dodávky, pročež se jej svědek ani na výšku nákladu neptal; cena za tuto přepravu byla původně podle objednávky sjednána na 23 000 Kč s DPH, nakládka měla proběhnout dne 18. 4. 2019 v době od 9:00 hod. do 13:00 hod.; p. [příjmení] svědka dále ujistil, že náklad nemusí naložit celý, což se i běžně v rámci přepravy děje.

4. V řízení pak dále nebylo sporu o tom, že přepravní vozidlo svědka [příjmení] se skutečně dostavilo dne 18. 4. 2019 v 8:47 hod. na adresu [adresa], Španělsko, což vyplývá také nejen z výpovědi svědka [příjmení], ale i jím předloženého výpisu z jízd vozidla [registrační značka]. Z emailové komunikace mezi zaměstnanci skladu ze dne 18. 4. 2019, jakož i jejich komunikace se svědkem [příjmení] z téhož dne, pak vyplývá, že zaměstnanci skladu při pokusu o naložení přistavené dodávky zjistili, že výška nákladového prostoru je jen 2,15 m a pokud by mělo být oněch 7 palet naloženo, muselo by dojít k jejich přeskládání tak, aby se výška pohybovala od 6,5 do 8 stop. Dle sdělení svědka [příjmení] ze dne 28. 4. 2021 přitom výška nákladového prostoru dané dodávky činila 2,3 m. Z výše uvedené mailové korespondence, jako i z výpovědi svědka [jméno] vyplývá, že tento s pracovníky skladu řešil způsob naložení zboží, případně jeho přeskládání na paletách, podle svědka však dalším problémem bylo to, že řidič neměl čas čekat na naložení, protože měl domluvenu ještě další zakázku za 11 000 Kč a nakládku; nakonec se svědek [příjmení] s žalobkyní dohodli na tom, že o tuto částku žalovaná navýší cenu přepravy jejich zboží, pročež došlo k opravě výše uvedené původní objednávky na částku 41 000 Kč se současnou dohodou, že řidič bude čekat na naložení zboží žalované a neodjede pro další zakázku. Výpovědí svědka [jméno], emailovou komunikací mezi tímto a pracovníky skladu ze dne 18. 4. 2019 z doby od 12:09 hod. do 17:24 hod., jakož i z výpisu z jízd vozidla [registrační značka] a objednávky přepravy mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne 18. 4. 2019, jsou v řízení dále prokázána tvrzení žalované, že řidič i přes navýšení ceny objednávky nečekal v areálu skladu, ale odjel z něj, vzdálil se z místa nákladu více než 60 km, a to za účelem naložení dalšího nákladu v podobě 1 ks dřevěné bedny o rozměrech 57 cm x 89 cm x 182 cm a 1 ks o rozměrech 100 cm x 70 cm x 70 cm pro [jméno] [příjmení], byť pracovníci skladu byli připraveni náklad naložit, avšak současně upozorňovali, že řidič musí na místo nakládky dojet nejpozději do 16:00 hod. s ohledem na pracovní dobu skladu, na místo nakládky pro žalovanou se pak řidič vrátil až po 17:00 hodině, avšak byť pracovníci skladu chtěli zboží na dodávku naložit, zjistili, že uvnitř v nákladovém prostoru jsou již naloženy dvě dřevěné palety. Tyto skutečnosti jsou dále potvrzovány výpovědí svědka [příjmení], který dále k důvodům vzdálení se řidič z místa nakládky uvedl, že jakmile mu řidič dne 18. 4. 2019 ráno sdělil, že jej nechtějí naložit, ihned tuto skutečnost sdělil p. [příjmení], který se ptal na důvod nenaložení, svědek mu však vysvětlil, že řidič je [státní občan jiného státu] a neumí ani španělsky ani česky, pracovníkům skladu řidič nerozuměl a nemělo tedy ani smysl, aby se p. [příjmení] spojil přímo s tímto řidičem, načež p. [příjmení] svědkovi sdělil, že nakládat se nebude a že mu má svědek zaslat fakturu za marný nájezd, současně se domluvili na částce 3 000 Kč; k tomuto určitě došlo někdy v dopoledních hodinách. Svědek přitom neví nic o tom, že by jej stejného dne později ještě p. [příjmení] kontaktoval a žádal jej, aby do skladu znovu zaslal dodávku. Z emailovové korespondence ze dne 18. 4. 2019, zaslané v 11:45 hod ze strany žalobkyně svědkovi, je pak zřejmé, že tímto mailem žalobkyně oznámila svědkovi marný nájezd při dopravě z ES do CZ. Z listiny označené jako smlouva o přepravě zboží ze dne 18. 4. 2019 č. 47-19, je pak zřejmé, svědek [příjmení] reagoval na pokyny p. [příjmení] tím, že vystavil smlouvu o přepravě za marný nájezd vozidla s místem nakládky [název], [adresa], Španělsko dne 18. 4. 2019 v době od 9:00 hod. do 13:00 hod. a místem vykládky [právnická osoba], [adresa] [anonymizováno], [obec], Česká republika, dne 23. 4. 2019 v době do 13:00 hod. v ceně 3 000 Kč.

5. Všechny tyto důkazy soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují, přičemž odpovídají také skutkovým tvrzením žalované, která tak v řízení nebyla ze strany žalobkyně nikterak významně zpochybněna. Pokud pak ve výpovědích svědků [příjmení] a [příjmení] byly nepatrné nesrovnalosti, netýkaly se podstatných záležitostí pro zjištění skutkového stavu, navíc má soud za to, že spíše podporovaly věrohodnost daných svědků a to že se na výpověď ve věci nijak podrobně s nikým nepřipravovali a vypovídali skutečně to, co si ohledně přepravy zboží sami pamatovali, přitom s ohledem na časový odstup od realizace přepravy po výslech těchto svědků, jakož i na to, že oba zajišťují běžně jiné přepravy zboží, lze chápat, že si svědci podrobnosti ohledně konkrétní objednávky přepravy a její realizace již zcela přesně nepamatují. Jejich výpovědi však byly podpořeny i provedenými listinnými důkazy. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti jednotlivých důkazů ani žádný z účastníků nevznesl žádné námitky, soud všechny shora popsané důkazy následně vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

6. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud závěr o skutkovém stavu tak, že žalovaná na podkladě uzavřené smlouvy o přepravě zboží objednala u žalobkyně přepravu 7 europalet potravin ze Španělska do České republiky, která se měla uskutečnit v době od 18. 4. 2019 do 23. 4. 2019 s tím, že dne 18. 4. 2019 v době od 6:00 hod. do 16:00 hod. mělo dojít k nakládce zboží na adrese [název], [adresa], Španělsko a dne 23. 4. 2019 v době od 8:00 hod. do 12:00 hod. k vykládce zboží na adrese [právnická osoba], [adresa] [anonymizováno], [obec], Česká republika, cena přepravy byla po úpravě dohodnuta na částku 41 000 Kč bez DPH, přičemž žalovaná upozornila žalobkyni ještě před zasláním objednávky na konkrétní rozměry náklady, zejména na to, že výška nákladu bude činit 2,3 m. Žalobkyně zajistila tuto přepravu prostřednictvím dopravce p. [jméno] [příjmení], kterému však již nepředala pokyny o konkrétní výšce nákladu a pokud tento dorazil na místo nakládky dne 18. 4. 2019 v dopoledních hodinách, náklad nebyl naložen, neboť se výškově do nákladového prostoru nevešel. Žalobkyně z důvodu neprovedení nakládky v 11:45 hodin ve vztahu k p. [příjmení] prohlásila nakládku za marný nájezd, pročež p. [příjmení] následně poptal naložení jiného zboží, které v nákladovém prostoru zabralo místo pro dvě europalety a dal pokyn řidiči tento náklad naložit. Řidič se pak na místo [název], [adresa], Španělsko, dostavil až po 17:00 hod., tedy po pracovní době skladu a době, která byla ujednána v dohodě o přepravě mezi žalovanou a žalobkyní, a již přes snahu pracovníků skladu nebyl naložen právě proto, že v nákladovém prostoru byla již dvě místa pro europalety obsazena jiným nákladem a zboží pro žalovanou by se již celé do nákladového prostoru nevešlo.

7. Podle § 2555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné.

8. Podle § 1980 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla-li ve smlouvě ujednána přesná doba plnění a vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy závazku, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem, zaniká závazek počátkem prodlení dlužníka, ledaže věřitel dlužníku bez zbytečného odkladu oznámí, že na splnění smlouvy trvá. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení zánikem závazku nastávají tytéž účinky, jako by věřitel od smlouvy odstoupil.

9. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení, když má za to, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako odesílatelem byla uzavřena smlouva o přepravě, na základě které se žalobkyně zavázala přepravit přesně specifikované zboží žalované (potraviny naložené na 7 europaletách s váhou 2 tuny a výškou palety 2,3 metrů) ze Španělska do České republiky za původní cenu 30 000 Kč bez DPH, která byla následně po dohodě stran navýšena na částku 41 000 Kč bez DPH. V objednávce byl přitom jednoznačně specifikován rovněž čas nakládky na dobu mezi 6:00 hod a 16:00 hod. dne 18. 4. 2019. Přitom bylo zřejmé z obsahu objednávky, jakož i z předsmluvních jednání mezi stranami o charakteru přepravovaného zboží, že jde o přepravu potravinářského zboží se zjevnou vazbou účelu plnění (přepravy) na konkrétní přesně sjednaný termín, po jehož uplynutí již plnění evidentně ztrácí pro žalovanou jakýkoliv smysl, když potraviny měly být naloženy ve Španělsku dne 18. 4. 2019 do 16:00 hod. s ohledem na otevírací dobu nákladového místa a skutečnost, že další dny měl být sklad uzavřen pro dny volna a nebylo by tak již možno zajistit dodání zboží do ČR nejpozději do 23. 4. 2019. Sjednaná doba tak zde, dle soudu, skutečně představuje rozhodující neopominutelný účelový atribut samotného plnění ve smyslu § 1980 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Fixnost daného závazku přitom výslovně nevyplývala z objednávky přepravy, nýbrž již ze samotné povahy plnění, kdy každému rozumnému člověku muselo být z obecné zkušenosti a vědomosti zřejmé, že věřitel nebude mít na opožděném plnění zájem (zpravidla protože ani on sám, octil-li by se v postavení věřitele v tomto vztahu, by na opožděném plnění zájem neměl) (k tomu blíže srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1108 – 1113). Ve smyslu § 2557 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, tak žalovaná poskytla žalobkyni správné údaje o obsahu zásilky a jeho povaze a odpovědnost za zajištění přepravy a v rámci toho rovněž za výběr vhodného dopravního prostředku byla na žalobkyni. Tato přepravu následně sama objednala u p. [příjmení], aniž by však již specifikovala výšku nákladu, což způsobilo, že vozidlo po najetí do místa nakládky nebylo naloženo, neboť nákladový prostor byl pro rozměry daného zboží nevhodný. Žalobkyně poté prostřednictvím svého zástupce p. [příjmení] ještě během dopoledních hodin dne 18. 4. 2019 sdělila p. [příjmení], že zakázku ruší a proplatí mu marný nájezd, byť ve vztahu k žalované této danou skutečnost a své rozhodnutí zrušit přepravu neoznámila a nadále s ní jednala o možnosti naložení nákladu s tím, že se strany domluvily i na navýšení ceny přepravy, aby dané vozidlo čekalo v areálu skladu a nerealizovalo žádnou další zakázku. Zakázky pro dané vozidlo však plánoval svědek [příjmení], jako provozovatel vozidla, nikoliv žalobkyně, a pokud tomuto byl žalobkyní oznámen marný nájezd, ihned se dohodl na realizaci jiné nakládky pro jiného objednatele. Pokud dané vozidlo odjelo naložit jiný náklad, se kterým se dne 18. 4. 2019 v 17:09 hod. vrátilo do skladového areálu, nebylo zde již naloženo, neboť pro tento další náklad v nákladovém prostoru nebylo možno naložení celého nákladu dle objednávky žalovaného. Žalobkyně jako přepravce tedy nesplnila svoji povinnost plynoucí ze smlouvy o přepravě, když ve specifikovaném časovém intervalu neprovedla naložení zboží a pokud toto naložení nebylo v daný okamžik možné, je toto nutno vyhodnotit k tíži žalobkyně, které nezajistila vozidlo s potřebným rozměrem nákladového prostoru (pokud jde o výšku), byť na rozměry nákladu byla žalovanou výslovně upozorněna. I přes domluvu mezi stranami smlouvy pak žalobkyně rozhodla vůči jí nasmlouvanému přepravci o ukončení přepravy, byť s žalovanou v té době vedla jednání o navýšení ceny přepravy v důsledku čekání vozidla ve skladovém areálu na přeskládání nákladu tak, aby do nákladového prostoru vozidla mohl být naložen. Pokud pak po 17:00 hodině, tedy po době určené pevně v objednávce přepravy ze strany žalované (která byla vázána na provozní dobu skladu), se předmětné vozidlo opět dostavilo do areálu skladu, nebylo náklad možno naložit, nyní již ne pro jeho rozměry, nýbrž proto, že v nákladovém prostoru se nacházel zčásti jiný náklad. Dle názoru soudu tak nenaložením zboží ve sjednaném termínu stanoveném smlouvou, tj. do 16:00 hod. dne 18. 4. 2019 došlo k zániku tohoto fixního závazku ve smyslu § 1980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aniž by žalovaná jako odesílatel musela učinit jakýkoliv další úkon směřující k odstoupení objednatel, když účinky odstoupení od smlouvy nastávají s ohledem na výjimečnou povahu fixních závazků přímo ze zákona. Žalobkyni tak žádné právo na přepravné ani nevzniklo. Veden těmito důvody proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

10. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalovaná plný úspěch, a proto je žalobkyně povinna nahradit jí náklady řízení v celkové výši 28 625 Kč Tyto náklady řízení představují náklady na právní zastoupení žalované mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. ( (tj. 18 600 Kč jako odměna dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl.č. 177/1996 Sb. za šest úkonů právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu odporu, sepisu podání ze dne 10. 2. 2021, 2 úkony za účast u jednání dne 14. 4. 2021 v době od 12:30 hod. do 15:45 hod., 1 úkon za účast u jednání soudu dne 24. 5. 2021, vše po 3 100 Kč, 1 550 Kč jako odměna v rozsahu jedné poloviny dle § 11 odst. 2 písm. g) vyhl.č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní pomoci v podobě účasti právního zástupce žalované u přípravného jednání konaného dne 8. 2. 2021, vše dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 100 Kč jako sedm režijních paušálů za těchto sedm úkonů právní pomoci dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále 600 Kč jako náhrada za ztrátu času zástupce žalobce při cestě k přípravnému jednání dne 8. 2. 2021 a k jednáním soudu dne 14. 4. 2021 a 24. 5. 2021 na trase vždy Ostrava – Frýdek-Místek a zpět, tj. celkem 6 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále cestovné v celkové výši 807 Kč, tj. k přípravnému jednání dne 8. 2. 2021 a k jednáním soudu dne 14. 4. 2021 a 24. 5. 2021 na trase Ostrava - Frýdek-Místek a zpět, tj. 3 x 269 Kč za jednu cestu tam i zpět při vzdálenosti 2 x 23 km tam a zpět u jedné cesty a při použití osobního automobilu zn. Peugeot 5008, [registrační značka], při kombinované spotřebě 5,2 l benzínu Natural 95 na 100 km dle technického průkazu vozidla, a vyhláškové ceně benzínu Natural 95 27,80 Kč litr, a při sazbě základní náhrady 4,40 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 589/2020 Sb. a zákoníku práce (všechny cestovné počítané za použití vzorce (počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba /100 km x cena pohonných hmot) + (sazba za 1 kilometr x počet ujetých kilometrů), to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalované, jako advokát, který v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). V této části byla žalobkyně zavázána nahradit žalované náklady řízení ve výši 28 625 Kč, ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., a to k rukám právního zástupce žalované v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny. Pokud soud nepřiznal žalované další úkon v podobě porady s klientem dne 5. 2. 2021 před konáním přípravného jednání soudu, dle názoru soudu samotná porada s klientem i ve vztahu k jednáním soudu je zahrnuta již v úkonu převzetí a přípravě zastoupení a s ohledem na v té době známá tvrzení žalobkyně vycházející z žaloby daná porada nemohla ani přinést žádný jiný postoj žalované k dané věci.