42 C 268/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno celé jméno žalovaného sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne 22. 8. 2022

I. Výpověď z nájmu bytu nacházejícího se v rodinném domě [adresa] v [obec] ze dne 22. 8. 2022, kterou dal žalovaný žalobcům a), b) a která jim byla doručena dne 25. 8. 2022, je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a), b) k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku 22 353,88 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců a), b).

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 3. 10. 2022 domáhali, aby bylo určeno, že z nájmu bytu nacházejícího se v rodinném domě [adresa] v [obec] ze dne 22. 8. 2022, kterou dal žalovaný žalobcům a), b) a která jim byla doručena dne 25. 8. 2022, je neoprávněná. Žalobu přitom odůvodnili tím, že na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 26. 5. 2003, která byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce] a paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa], jsou oprávněnými uživateli celého rodinného domu [adresa], jež je součástí pozemku parc.č. st. [číslo], v [katastrální uzemí] Smlouva o nájmu byla následně změněna dodatkem č. 1, který již byl uzavřen s přímým právním předchůdcem žalovaného. Předmět nájmu přitom žalobci užívají již od roku 1991, kdy byl panu [celé jméno žalobce] tento přidělen, coby služební byt a tento fakt je potvrzen i Smlouvou o nájmu. Žalovaný je v současné době výlučným vlastníkem pozemku parc.č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je i předmět nájmu, nabytím vlastnického práva k uvedenému pozemku tak na žalovaného přešla práva a povinnosti pronajímatele ze Smlouvy o nájmu. Žalovaný dne 25. 8. 2022 doručil oběma žalobcům výpověď z nájmu bytu, která je datovaná dnem 22. 8. 2022. Tvrzeným výpovědním důvodem je zajištění bytových potřeb syna žalovaného, pana [jméno] [příjmení], [datum narození], ve smyslu § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Žalobci však považují doručenou výpověď za neoprávněnou, a to zejména proto, že žalovaný nabyl nemovitost v červnu roku 2022, přičemž krátce poté oslovil žalobce s návrhem nové nájemní smlouvy na dobu neurčitou, a pokud by tedy žalovaný potřeboval byt pro svého syna, zcela jistě by žalobcům uzavření nové nájemní smlouvy na dobu neurčitou nenabízel. Žalobci s uzavřením nové nájemní smlouvy nesouhlasili a informovali žalovaného, že mají platně uzavřenou Smlouvu o nájmu, která na žalovaného přešla s vlastnickým právem k předmětu nájmu. Tento jejich postoj vedl k tomu, že žalovaný začal žalobcům bránit v řádném užívání předmětu nájmu, což bylo i předmětem samostatného soudního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], ve kterém došlo k zatím nepravomocnému rozhodnutí ve prospěch žalobců. Žalobci jsou přesvědčení, že pravým a jediným důvodem výpovědi, jejíž oprávněnost má být soudem přezkoumána, je fakt, že žalobci nepřistoupili na navýšení nájemného. Žalobci jsou přesvědčeni, že syn žalovaného předmět nájmu k bydlení nepotřebuje a nehodlá jej využívat pro uspokojení své bytové potřeby. Pro dokreslení žalobci uvedli, že v dosud sjednaném nájemném nejsou zahrnuty žádné služby či média, takže kromě nájemného si tito sami hradí náklady na elektřinu, vodu, topení apod. Žalobci současně byli a jsou ochotni jednat o případném přiměřeném navýšení nájemného, nicméně požadují, aby žalovaný, coby pronajímatel, plnil své povinnosti a o předmět nájmu se řádně staral, což ale žalovaný odmítá stejně, jako to odmítali jeho právní předchůdci. Bez ohledu na výše uvedené je výpověď v rozporu se zákazem venire contra factum proprium, tudíž se jedná o nepoctivý výkon práva, ze kterého dle § 6 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nesmí nikdo těžit, resp. se jedná o zjevné zneužití práva, které dle § 8 občanského zákoníku nepožívá právní ochrany. Rozpor s dřívějším jednáním žalovaného je dán tím, že ani ne po dvou měsících od okamžiku, kdy žalovaný navrhl žalobcům uzavření nové nájemní smlouvy, začal tvrdit, že předmět nájmu bude užívat jeho syn. Žalobci jsou dále přesvědčeni o tom, že i kdyby byl výpovědní důvod, který žalovaný uvedl ve výpovědi dán, výpověď by měla být pro rozpor s dobrými mravy neplatná, přičemž žalobci se této neplatnosti z právní opatrnosti tímto dovolávají. Žalobci totiž užívají předmět nájmu již více než 31 let, přičemž nejsou vlastníky žádné nemovitosti, kterou by mohli využít k uspokojení své bytové potřeby; navíc oba jsou již vyššího věku, tudíž by pro ně bylo těžší zvykat si na nové prostředí, pokud by se museli odstěhovat, přičemž i samotné stěhování poté, co v předmětu nájmu bydleli více než 31 let a vychovali v něm své děti, by nepůsobilo příznivě na jejich zdravotní a psychický stav. Žalobce a) má voperovaný bypass a léčí se se srdcem a jakýkoli stres tak na něj působí negativně a může vést ke zhoršení jeho zdravotního stavu; žalobkyni b) již několikrát musela být v souvislosti se zdravotním stavem přivolána záchranná služba, také byla tato v posledních letech několikrát hospitalizována v nemocnici. Mimo jiné i zdravotní stav žalobců a), b) vedl k tomu, že se jejich dcera ([jméno] [příjmení]) v roce 2018 přistěhovala do vedlejšího domu [adresa], který za tímto účelem s manželem zakoupila. Od té doby žalobcům s manželem vypomáhá (jednak v péči o předmět nájmu, ale také je vozí k lékaři, na rehabilitace apod.), přičemž žalobci zase na oplátku hlídají děti manželů [příjmení], tj. své vnuky. Pokud by se žalobci museli odstěhovat, tyto rodinné vazby by byly narušeny a vzájemné výpomoci, ke kterým nyní bez problémů dochází, by se významně zkomplikovaly. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2017, sp.zn. 26 Cdo 5679/2016 vyplývá, že soud musí při přezkumu oprávněnosti výpovědi vzít v úvahu (a to i z úřední povinnosti) případnou neplatnost výpovědi z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy; musí přitom zohlednit právě i délku užívání bytu nájemci, jejich zdravotní stav a věk. Jestliže syn žalovaného potřebuje řešit svou bytovou potřebu, může se nastěhovat do domu vlastněného žalovaným. Žalovaný totiž kromě předmětu nájmu vlastní také pozemek parc.č. st. [číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, v k.ú. [obec]. Žalovaný v tomto dvoupodlažním domě, který je zřejmě totožný s předmětem nájmu (jedná se o vedle stojící řadový dům), žije sám, tudíž v tomto jeho domě [adresa] je zcela jistě prostor k zabezpečení bytové potřeby pana [jméno] [příjmení]. Žalobci žalovanému zaslali prostřednictvím svého právního zástupce námitky proti výpovědi a vyzvali ho k upuštění od protiprávního jednání, které je řešeno v jiném řízení. Žalovanému byly námitky doručeny dne 8. 9. 2022, nicméně žalovaný na podané výpovědi stále trvá. U jednání dne 16. 5. 2023 žalobci doplnili, že není pravdou, že by s předmětem nájmu užívali i přilehlé pozemky, zejména pak na těchto v žádném případě nepěstují žádné plodiny.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, když uvedl, že výpověď z nájmu bytu ze dne 22. 8. 2022, kterou doručil žalobcům, považuje za zákonnou a důvodnou. Citovaná výpověď splňuje veškeré zákonné náležitosti a je zde dostatečně vymezen výpovědní důvod. Pokud žalobci jakkoli brojí proti této výpovědi, je nutno jejich postup označit za účelový, neboť se jim nechce z bytu stěhovat, jak ostatně uvádějí ve své žalobě, kdy tuto skutečnost odůvodňují vysokým věkem. V této souvislosti lze poznamenat, že vlastníkem nemovitosti je žalovaný nikoli žalobci a jejich užívací právo není neomezené. U jednání dne 16. 5. 2023 dále žalovaný doplnil, že výpověď byla podána po právu, neboť žalovaný skutečně potřebuje byt pro svého syna. Syn se narodil v r. 1984, je ženatý, má jedno nezl. dítě a v současné době bydlí s manželkou v [obec] [anonymizována dvě slova] v bydlišti svého tchána. Syn je zaměstnán v [země] u lyžařské reprezentace, často jezdí po světě a stává se, že když jede z [země], nebo ze světa, zastaví se u žalovaného, kde se chvilku zdrží a pokud by měl k dispozici předmětný byt, nemusel by sám nebo případně i s rodinou, pokud tady přijede na návštěvu, přespávat v hotelu. V současné době by tak potřeba užívat předmětný byt synem nebyla za účelem trvalého bydlení, syn do [obec] dojíždí tak jednou do měsíce. Trvalé bydliště má syn hlášen v [obec] v bydlišti své matky, bývalé manželky žalovaného. Momentálně tedy syn nemá v úmyslu se tady stěhovat. Žalobci se nemohou dovolávat dobrých mravů za situace, kdy kromě rodinného domu užívají i přilehlé pozemky žalovaného, a to bez jakéhokoliv právního důvodu, na těchto pěstují plodiny, čerpají z nich i jiné užitky, aniž by za to žalovanému cokoliv hradili.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav: Rozhodnutím o přidělení podnikového bytu ze dne 2. 1. 1991, listinou označenou jako Smlouva o nájmu bytu ze dne 26. 5. 2003, včetně Dodatku č. 1 je v řízení prokázáno, že žalobci a) byl dne 2. 1. 1991 přidělen Zemědělským družstvem [název] [obec] podnikový byt, nacházející se v rodinném domě [adresa] v [obec], který mu byl následně dne 26. 5. 2003 dán do užívání na základě nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem a), jako nájemcem, a [jméno] [příjmení], jako pronajímatelkou, a to včetně garáže a nebytových prostor nacházejících se v přízemí domu; nájem domu byl sjednán na dobu neurčitou s ročním nájemným ve výši 18 888 Kč, splatným v měsíčních splátkách po 1 574 Kč s tím, že elektrickou energii, vodné a jiná media včetně dalších služeb spojených s užíváním bytu hradí nájemce ve vlastní režii; s účinností od 1. 1. 2011 se stal účinným dodatek k této nájemní smlouvě, z něhož je jednak zřejmé, že novým pronajímatelem bytu byl [jméno] [příjmení] a nájemné bylo zvýšeno na částku 3 610 Kč měsíčně.

4. Návrhem nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2022 a Sdělením žalobce ze dne 16. 7. 2022, včetně podacího lístku z téhož dne, je pak v řízení prokázáno, že žalovaný vyhotovil návrh nové nájemní smlouvy, který datoval dnem 1. 7. 2022 a podle něhož by nájemci byli oba žalobci, nájem měl být sjednán rovněž na dobu neurčitou, přičemž navrhované čisté nájemné mělo činit 7 000 Kč měsíčně; tento návrh zůstal žalobci nepodepsán, byť byli žalobci k tomuto podpisu opakovaně vyzváni. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 9. 2022, č.j. [číslo jednací], je dále v řízení prokázáno, že na základě žaloby žalobců z rušené držby bylo rozhodnuto tak, že žalovanému byla uložena povinnost bezodkladně zanechat bránění žalobcům v užívání pozemku parc. [číslo] (pozemek 1) a pozemku parc. [číslo] oba pozemky v k.ú. [obec], a rodinného domu [adresa], jež je součástí pozemku parc.č. st. [číslo], v k.ú. [obec], dále tyto pozemky uvést do původního stavu a zdržet se dalších zásahů do držby nájemního práva žalobců k rodinnému domu a užívacího práva žalobců k pozemkům, a to tak že: a) žalovaný byl povinen bezodkladně odstranit z pozemků plot, tj. elektrický ohradník, a to v úseku, který vede od hranice pozemku parc.č. st. [číslo] s pozemkem parc.č. st. [číslo] až k hranici pozemku parc.č. st. [číslo] s pozemkem st. [číslo], a dále v úseku hranice pozemku 1 s pozemkem parc. [číslo] ve kterém tento ohradník protíná zpevněnou pozemní komunikaci nacházející se na pozemku 1 a pozemku parc. [číslo]; b) zdržet se další instalace či umisťování jakýchkoli překážek na těchto pozemcích, které by žalobcům jakkoli bránily v přístupu (včetně příjezdu osobním automobilem) do rodinného domu (včetně garáže), příp. které by takový přístup (příjezd) omezovaly, nebo které by bránily či omezovaly užívání zadního vchodu do rodinného domu.

5. Výpisem z katastru nemovitostí, vedeným u [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], je v řízení postaveno na jisto vlastnické právo žalovaného k parc.č. st. [číslo] pro k.ú. [obec], jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], přitom všechny nemovitosti zapsané na tomto vlastnickém listu nabyl žalovaný postupně v letech 2020 až 2022 kupními smlouvami. Výpisem z katastru nemovitostí, vedeným u [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], je dále v řízení prokázáno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž tato je dcerou žalobců, mají ve společném jmění parc.č. st. [číslo] pro k.ú. [obec], jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa].

6. Listinou označenou jako Výpověď z nájmu bytu ze dne 22. 8. 2022, adresovanou jako žalobci a), tak žalobkyni b), jakož i nespornými tvrzeními účastníků je dále v řízení postaveno na jisto, že žalovaný dne 25. 8. 2022 doručil oběma žalobcům výpověď z nájmu bytu, která je datovaná dnem 22. 8. 2022, přičemž tvrzeným výpovědním důvodem je zajištění bytových potřeb syna žalovaného, pana [jméno] [příjmení], [datum narození], ve smyslu § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, současně je poučil, že žalobci mají právo vznést proti této výpovědi námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi přezkoumání její oprávněnosti soudem. Jak dále vyplývá z listiny označené jako Námitky proti výpovědi ze dne 2. 9. 2022, včetně dodejky ze dne 2. 9. 2022, žalobci s důvody výpovědi projevili písemně svůj nesouhlas, když uvedli, že se ze strany žalovaného jedná o ryze účelové jednání, ke kterému došlo poté, kdy žalovaný neuspěl se svou snahou o uzavření nové nájemní smlouvy. I kdyby byl žalovaným uváděný výpovědní důvod dán, soud bude zkoumat také platnost výpovědi z hlediska případného rozporu s dobrými mravy, přičemž bude také posuzovat, zda případně nedochází ke zneužití práva, které s ohledem na § 8 občanského zákoníku nepožívá právní ochrany.

7. Všechny provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, všechny provedené a shora popsané důkazy soud následně vyhodnotil jako věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl důkazy navrhované účastníky v takovém rozsahu, který byl potřebný pro náležité zjištění skutkového stavu tak, aby tento byl podřaditelný pod příslušnou právní normu. Pokud byl ze strany žalobců dále v řízení navrhován důkaz v podobě protokolu o jednání Krajského soudu v Ostravě ve věci sp.zn. [spisová značka] a rozhodnutí odvolacího osudu v této věci (kdy se jedná o věc vedenou u zdejšího soudu právě pod výše citovanou sp.zn. [spisová značka]), pak návrh na doplnění dokazování soud v tomto směru zamítl, když má za to, že takový důkaz není s ohledem na v tomto řízení zjištěné skutečnosti natolik podstatný pro rozhodnutí ve věci samé.

8. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud následující skutkový závěr: Žalobci jsou jako manželé na základě nájemní smlouvy ze dne 26. 5. 2003, oprávněnými uživateli celého rodinného domu [adresa], jež je součástí pozemku parc.č. st. [číslo], v [katastrální uzemí]. Žalovaný jim pak dne 25. 8. 2022 doručil výpověď z nájmu předmětného bytu, v níž jako důvod výpovědi uvedl, že předmětný byt potřebuje k zajištění bytových potřeb svého syna [jméno] [příjmení], [datum narození], současně je poučil, že žalobci mají právo vznést proti této výpovědi námitky a navrhnout do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi přezkoumání její oprávněnosti soudem. Žalobci následně nejprve dne 2. 9. 2022 zaslali žalovanému námitky proti této výpovědi, poté dne 3. 10. 2022 podali k soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti této výpovědi ze strany žalovaného. Ze samotných skutkových tvrzení žalovaného pak vyplývá, že syn žalovaného má vlastní bydlení pro sebe i pro svoji rodinu zajištěno v [obec] [anonymizována dvě slova] v bydlišti svého tchána, do [obec] se nehodlá stěhovat a předmětný rodinný dům by využíval pouze nepravidelně, cca jednou do měsíce, v době, kdy přijede za žalovaným na návštěvu a nemusel by tak využívat služeb hotelu.

9. Podle § 2288 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje pronajímatel byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni. Podle odst. 3 tohoto zákonného ustanovení vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

10. Podle § 2290 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

11. Po právní stránce soud posoudil žalobu ve smyslu shora citovaných ustanovení, když sice nájemní smlouva, zakládající nájemní vztah žalobců k předmětnému rodinnému domu byla mezi žalobci jako nájemci a právním právní předchůdkyni žalovaného jako pronajímatelkou uzavřena dne 26. 5. 2003, tedy ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, který obsahoval jinou právní úpravu ukončení nájmu bytu výpovědí s přivolením soudu, nicméně s ohledem na znění ustanovení § 3074 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle něhož nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů, má soud za to, že je na místě postupovat právě podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když výpověď z nájmu ze strany žalovaného s v ní tvrzenými důvody byla dána žalobcům již za účinnosti tohoto právního předpisu. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobců, v řízení nebylo sporu o tom, že tito jsou dlouhodobě manželé a již ve smyslu § 703 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2023, jim vznikl společný nájem předmětného bytu. Žalovaný pak je současným vlastníkem předmětného rodinného domu, který nabyl kupní smlouvou, a ve smyslu § 2221 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014, na něj přešla práva a povinnosti vyplývající z nájemného práva a žalovaný tedy vstoupil do práv a povinností pronajímatele vůči žalobců jako společným nájemcům. Předmětem řízení pak bylo ve smyslu § 2290 tohoto právní předpisu přezkoumání oprávněnosti výpověď, kterou doručil žalovaný žalobcům dne 25. 8. 2022. Právo přezkoumat oprávněnost výpovědi nájemci přitom svědčí ve lhůtě dvou měsíců od okamžiku, kdy mu výpověď došla, není rozhodné, zda byla dána výpověď s výpovědní dobou, či bez ní. Marným uplynutím lhůty právo na přezkum výpovědi nájmu zaniká (hmotněprávní prekluzivní lhůta). Soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podané žaloby, nicméně má za to, že žaloba byla podána u soudu včas, dne 3. 10. 2022. Pronajímatel pak musí v písemné výpovědi skutkově vylíčit, proč nájemci nájem vypovídá, aniž by musel vytýkané jednání či jiný důvod podřazovat pod jednotlivý výpovědní důvod daný zákonem. Pokud by pronajímatel porušil svou povinnost a žádný výpovědní důvod by alespoň skutkově nespecifikoval, byla by taková výpověď relativně neplatným právním jednáním. V tomto směru však žalovaný svoje povinnosti splnil, když výpovědní důvod jednoznačně specifikoval.

12. V § 2288 odst. 2 písm. b) citovaného předpisu je upravena možnost pronajímatele vypovědět nájem bytu v případě, kdy pronajímatel byt potřebuje pro svého příbuzného nebo blízkého příbuzného svého manžela. Za takového blízkého příbuzného se bezesporu považuje i syn pronajímatele. Zákon se v tomto směru snaží zohlednit osobní a rodinné vazby pronajímatele a s tím související zájem získat byt pro jeho příbuzného tím, že pro tyto případy může dát výpověď z nájmu tehdy, pokud byl nájem uzavřen na dobu neurčitou. Výpovědní doba je v těchto případech tříměsíční. Nicméně ustálená soudní praxe (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 5. 2010, sp. zn. 26 Cdo 3534/2008) přitom dovodila, že bytová potřeba pronajímatele je dána bez dalšího vždy, nemá-li vlastní byt; tak je tomu i při posouzení bytové potřeby dalších osob uvedených v ustanovení § 711 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku („ potřebuje-li pronajímatel byt pro sebe, manžela, své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence“), kdy právě s ohledem na citaci dříve platného občanského zákoníku má soud za to, že tato judikatura je použitelná i v intencích zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Jestliže však v projednávané věci (podle ničím nezpochybněného skutkového zjištění, tj. tvrzení samotného žalovaného) má syn žalovaného, v jehož prospěch byl nájem předmětného bytu vypovězen, vlastní bydlení v jiné části České republiky, které užívá spolu s manželkou a dítětem a ani se nehodlá do [obec] stěhovat s úmyslem bydlet zde trvale, lze mít za to, že nejde v žádném případě usoudit na existenci jeho bytové potřeby. Okolnost spočívající v tom, že by syn žalovaného tento byt využíval pouze občas při návštěvám svého otce, aby nemusel hledat ubytování v hotelech, není, dle názoru soudu, pro daný výpovědní důvod významná a už vůbec ne zásadní. Veden těmito důvody soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, aniž by se dále podrobně zabýval dalšími námitkami žalobců v tom směru, že daná výpověď je i v rozporu s dobrými mravy.

13. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci přitom byli žalobci a), b) plně úspěšní, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jim všechny účelně vynaložené náklady celého řízení. Tyto celkové náklady přitom činí částku 22 353,88 Kč a jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, jednak náklady právního zastoupení žalobců v celkové výši 20 353,88 Kč mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 16 000 Kč jako odměna za právní zastoupení vypočtená podle § 9 odst. 3 písm. e) ve spojení s § 7 bodem 5 a § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb., počítána z tarifní hodnoty 35 000 Kč kdy výše odměny za zastupování jednoho z žalobců je z původní sazby 2 500Kč ponížena o 20 % na 2 000 Kč, a to za 2 x čtyři žalobcům a), b) účelně poskytnutých úkonů právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu předžalobních námitek proti výpovědi z nájmu, sepis žaloby a účast u jednání soudu dne 16. 5. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 200 Kč jako čtyř paušálních náhrad po 300 Kč za tyto úkony právní pomoci dle § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., částkou 2 000 Kč jako náhradou za promeškaný čas ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny (tj. 2 x 1 000 Kč) v souvislosti s účasti u jednání dne 20. 2. 2023, které bylo odročeno bez projednání věci ve smyslu § 14 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., částkou 400 Kč jako náhradou za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za čtyři započaté půlhodiny v souvislosti s cestou právního zástupce k jednání soudu dne 16. 5. 2023 z [obec] do [obec] a zpět, a konečně částkou 753,88 Kč jako náhradou cestovného na cestě právního zástupce žalobců k jednáním soudu dne 20. 2. 2023 a dne 16. 5. 2023 z [obec] do [obec] a zpět, tj. celkem 50 km tam i zpět, při použití jednak osobního motorového vozidla zn. Volkswagen Golf, [registrační značka] o kombinované spotřebě 5,7 l benzínu 95 na 100 km dle technického průkazu vozidla, jednak osobního motorového vozidla zn. Volkswagen Golf, [registrační značka] o kombinované spotřebě 5,3 l benzínu 95 na 100 km dle technického průkazu vozidla, vždy při vyhláškové ceně benzínu 95 41,20 Kč litr a při sazbě základní náhrady 5,20 Kč za 1 km jízdy, vše dle vyhl. č. 467/2022 Sb. a zákoníku práce (počítáno za použití vzorce (počet ujetých kilometrů x průměrná spotřeba /100 km x cena pohonných hmot) + (sazba za 1 kilometr x počet ujetých kilometrů). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobcům a), b) k jejich ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku 22 353,88 Kč Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobců a), b) - vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.