42 C 27/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 000 Kč od 21. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalobce v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a změně některých zákonů, vypravil v roce 2019 pohřeb jméno příjmení, nar. dne datum, zemř. dne datum, posledně bytem adresa, ulice a číslo. V rámci pozůstalostního řízení po tomto zemřelém obdržel dne 25. 9. 2019 žalobce žádost soudní komisařky titul jméno příjmení o sdělení, zda žalobce souhlasí s nabytím majetku nepatrné hodnoty, mimo jiné také pohledávky zůstavitele ve výši 7 000 Kč z titulu náhrady škody způsobené trestným činem, z jehož spáchání byla žalovaná uznána vinnou rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací. Žalobce s tím svůj souhlas udělil, přitom usnesením název soudu č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci téhož dne, bylo řízení o pozůstalosti po shora jmenovaném zůstaviteli zastaveno a majetek nepatrné hodnoty patřící do pozůstalosti byl vydán žalobci. Do vydaného majetku nepatrné hodnoty tak náleží mimo jiné výše uvedená pohledávka zůstavitele ve výši 7 000 Kč z titulu náhrady škody způsobené trestným činem, z jehož spáchání byla uznána žalovaná vinnou rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci téhož dne, a to mimo jiné pro skutek spočívající v tom, že v době od 15:30 hodin do 19:00 hodin dne datum z bytu číslo domu adresa na ulici název ulice ve obec, kde byla na návštěvě, využila nepozornosti poškozeného jméno příjmení a v obývacím pokoji ze zásuvky skříně odcizila zde volně uloženou hnědou pánskou peněženku s finanční hotovostí ve výši 7 000 Kč, čímž mu způsobila škodu odcizením ve výši 7 000 Kč. Poškozený jméno příjmení se řádně a včas se svým nárokem k trestní řízení připojil, avšak vzhledem k tomu, že ještě před vydáním výše zmíněného rozsudku dne datum zemřel a soudu nebyli známi jeho dědicové, postupoval soud dle ust. § 229 odst. 1 trestního řádu a právní nástupce zemřelého poškozeného odkázal s nárokem na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce z výše citovaného rozsudku zjistil, že přestože je žalovaná občankou země a má trvalý pobyt ve země, dlouhodobě se zdržuje v České republice na adrese adresa žalované. Žalobce žalovanou písemně kontaktoval ve stát. instituce, adresa příjmení. příjmení anonymizováno, kde si tato dne 5. 3. 2020 osobně převzala výzvu k úhradě pohledávky ve výši 7 000 Kč, lhůta splatnosti byla stanovena na 15 dnů od doručení výzvy a uběhla tak dnem 20. 3. 2020. Na výzvu žalovaná nereagovala, pohledávku dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 19. 1. 2021 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 1. 2. 2021 osobním převzetím, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci téhož dne, byla žalovaná uznána vinnou mimo jiné z přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, odstavce 2, odst. 3 trestního zákoníku, dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu dle § 21 odst. 1 k § 205 odst. 1, odst. 2, odst. 3 trestního zákoníku, a to mimo jiné pro skutek spočívající v tom, že v době od 15.30 hodin do 19:00 hodin dne datum z bytu číslo domu čísla popisného číslo na ulici název ulice ve obec, kde byla na návštěvě, využila nepozornosti poškozeného jméno příjmení a v obývacím pokoji ze zásuvky skříně mu odcizila zde volně uloženou hnědou pánskou peněženku s finanční hotovostí ve výši 7 000 Kč, čímž mu způsobila škodu odcizením ve výši 7 000 Kč, přitom podle § 229 odst. 1 trestního řádu byli právní nástupci poškozeného jméno příjmení odkázáni se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, když v době rozhodování soudu v trestní věci nebyli dědici poškozeného známi. Následně pak usnesením název soudu anonymizováno ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci téhož dne, bylo řízení o pozůstalosti jméno příjmení zastaveno a majetek nepatrné hodnoty patřící do pozůstalosti, mimo jiné i pohledávka zůstavitele ve výši 7 000 Kč z titulu náhrady škody způsobené trestným činem, z jehož spáchání byla uznána vinnou rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací žalovaná, byl vydán žalobci. Žalovaná však ani přes výzvu žalobce ze dne 4. 3. 2020 svůj dluh neuhradila.

5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

6. Podle § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zanechal-li zůstavitel majetek bez hodnoty nebo jen majetek nepatrné hodnoty, soud usnesením vydá zůstavitelův majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, jestliže s nabytím tohoto majetku vyslovil souhlas, a současně řízení zastaví; to neplatí o takovém majetku zůstavitele, o němž zákon stanoví, že k němu nabývají vlastnické právo jiné osoby.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 000 Kč se shora uvedeným příslušenstvím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a je na místě jí vyhovět. Žalovaná zemřelému jméno příjmení způsobila škodu na majetku ve výši 7 000 Kč, tato škoda i její výše je postavena na jisto, když žalovaná byla uznána pravomocným trestní rozsudkem vinnou z přečinu krádeže, přitom poškozený se řádně připojil se svým nárokem na náhradu škody do trestní řízení, zemřel však dříve, než bylo ve věci rozhodnuto, a protože ke dni rozhodování trestní soudu nebyli známi jeho dědicové, byli tito odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. jméno příjmení však zanechal pouze majetek nepatrné hodnoty, pročež pověřený soudní komisař usnesením zastavil dědické řízení a vydal tento nepatrný majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, tj. žalobci (který s nabytím tohoto majetku souhlasil). Žalobce se na základě těchto skutečností stal ve vztahu k předmětné pohledávce zemřelého za žalovanou jeho právním nástupcem a je tak v řízení aktivně legitimován. Vzhledem ke všem těmto závěrům proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě předmětné částky spolu s úrokem z prodlení od 21. 3. 2020, tj. od dne následujícího po dni, kdy žalované uběhla lhůta k plnění určená žalobcem v jeho výzvě k plnění, která byla žalované řádně doručena dne 5. 3. 2020 a byla určena na 15 dnů. Neuhrazením částky 7 000 Kč se totiž žalovaná dostala dnem následujícím po splatnosti této částky, ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobci tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalované i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle ust. § 1970 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud, zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již k delší době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalované k tomuto dluhu, žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měl žalobce se svou žalobou plný úspěch, a proto mu dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 000 Kč, které představují jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a jednak částku 600 Kč za náklady nezastoupeného účastníku ve smyslu § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (za dva úkony v podobě sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 300 Kč). Žalovaná proto byla zavázána zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.