42 C 357/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 11 672,18 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 672,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 672,18 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 672,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 672,18 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, kterou měl žalovaný dlužit žalobkyni, když dne 22. 11. 2019 byl kontrolou č. 106329 zjištěn neoprávněný odběr elektřiny žalovaným v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Na uvedeném odběrném místě bez elektroměru, bylo kontrolou elektroměrového rozvaděče zjištěno dvoufázové neoprávněné napojení, které bylo provedeno v elektroměrovém rozvaděči, a to v ukončovací krabici KP01, na které byly porušeny prostředky proti neoprávněné manipulaci. Zde byly fázové vodiče Cu 6mm2 spojeny přiložením k sobě a neoprávněně odebíraná elektřina byla užívána v odběrném místě, bytě č.1, a to bez měření spotřeby. Neoprávněné napojení bylo jištěno jističem 25 A. Za přítomnosti hlídky Policie České republiky byla ověřena funkčnost napojení měřením a neoprávněný odběr byl zadokumentován a odstraněn. Odběrné místo bylo zajištěno proti další neoprávněné manipulaci v odpojeném stavu. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni, jakožto provozovateli distribuční soustavy elektrické energie, nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny, způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Výpočet náhrady škody za neoprávněný odběr v období od 14. 10. 2019 do 22. 11. 2019, tedy za 39 dnů neoprávněného odběru při spotřebě 155,61 kWh byl proveden vynásobením množství odebrané elektrické energie 155,61 kWh x cena odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu následovně: 155,61 kWh x 5, 68748 Kč/kWh = 885,03 Kč. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru žalobkyně uhradila, což dokládá čestným prohlášením ze dne 29. 1. 2021. Celkovou částku nákladů ve výši 10 787,15 Kč vč. DPH představuje suma následujících položek: práci kontrolních techniků a doby strávené kontrolou v souvislosti s přerušením, zamezením neoprávněného odběru. Přesný rozpis je obsažen v důkazu Výpočet náhrady škody v souvislosti s neoprávněným odběrem, kde je uvedena i ekologická daň za neoprávněný odběr ve výši 4,40 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla tedy žalobci způsobena škoda v celkové výši 11 672,18 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 885,03 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 10 787,15 Kč, avšak až doposud žalovaný na tyto částky ničeho neuhradil, a to ani přesto, že byl k úhradě celkové částky vyzván fakturou č. 9625012783 ze dne 9. 12. 2020, která byla splatná do 30. 12. 2020, následně byl žalovaný o úhradu tohoto dluhu upomínán písemně předžalobní upomínkou ze dne 29. 1. 2021 a 8. 2. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 3. 11. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o. s. ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří- li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 3. 2. 2022 osobním převzetím, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Soud v řízení provedl dokazování následujícími listinnými důkazy, ze kterých zjistil: Oznámením o výsledku kontroly odběrného místa [číslo] ze dne 22. 11. 2019, protokolem o kontrole ze dne 22. 11. 2019, plnou mocí pro společnost [právnická osoba] ze dne 28. 2. 2019, je v řízení prokázáno, že pracovníci společnosti [právnická osoba], vykonávající na základě zmocnění ze strany žalobkyně vybrané služby v oblasti měření neoprávněných odběrů elektřiny a jiných protiprávních jednání ve smyslu ust. §§ 51, 52 a 53 energetického zákona, zjistili v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při kontrole dne 22. 11. 2019 neoprávněné napojení na neměřenou část elektroinstalace bez měřícího zařízení, jednofázové neoprávněné napojení bylo provedeno v nezajištěné krabici KP01, zde byly fázové vodiče AL 6 mm2 vodivě spojeny přiložením k sobě a neoprávněně odebíraná elektřina byla využívána v bytě č. 1 bez měření spotřeby. Neoprávněné napojení bylo jištěno jednofázovým jističem 25A; o tomto byl následně sepsán protokol. Energetickými regulačními věstníky vydanými Energetickým regulačním úřadem a vyhlášenými 22. 11. 2018 v částce 10/2018 a 11/2018, jakož i listinou označenou jako Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě [číslo] jakož i čestným prohlášením pracovnice žalobkyně ze dne 29. 1. 2021, je dále v řízení prokázáno, že žalobkyně provedla výpočet výše škody ve smyslu § 9 vyhl.č. 82/2011 Sb. za neoprávněný odběr elektřiny v tomto odběrném místě tak, že jednak výši škody za neoprávněný odběr v době od 14. 10. 2019 do 22. 11. 2019, tj. za 39 dnů, určila ze spotřeby 3,99kWh/den x 39 dnů, tj. 155,61 kWh při ceně 5, 68748 Kč/kWh na částku 885,03 Kč, jednak výši nákladů za neoprávněný odběr tak, že za přerušení a zamezení neoprávněného odběru naúčtovala částku 10 787,15 Kč včetně DPH, kterou uhradila za náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru společnosti [právnická osoba]; tedy celkovou výši škody určila na částku 11 672,18 Kč. Dopisem žalobkyně ze dne 12. 1. 2021 adresovaným žalovanému na adresu [adresa žalovaného], jakož i fakturou žalobkyně v.s. 9625012783 ze dne 9. 12. 2020 a splatnou dne 30. 12. 2021, je dále prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že zjistila v odběrném místě [číslo] na adrese [adresa žalovaného], při kontrole dne 22. 11. 2019 neoprávněný odběr, kdy škodu za tento vyčíslila na částku 11 672,18 Kč a zároveň vyzvala žalovaného k její úhradě nejpozději do 30. 12. 2020. Konečně upomínkou ze dne 12. 1. 2021 a předžalobními upomínkami žalobkyně ze dne 29. 1. 2021 a 8. 2. 2021, včetně kopií doručenek, je v řízení postaveno na jisto, že žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě bude dluh vymáhat soudní cestou.

5. Všechny shora rozvedené a provedené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud přitom provedl všechny důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo.

6. Soud s ohledem na provedené dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 22. 11. 2019 zjištěno, že žalovaný provádí v odběrném místě [číslo] na adrese na adrese [adresa žalovaného], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy v podobě neoprávněného napojení na neměřenou část elektroinstalace bez měřícího zařízení, přičemž množství neoprávněně odebrané elektřiny činí 155,61 kWh při ceně 5, 68748 Kč/kWh. S ohledem na uvedené tak proto žalovaný dluží žalobkyni až dosud právě částku 885,03 Kč a dále částku 10 458,03 Kč včetně DPH, kterou uhradila za náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru žalobkyně společnosti [právnická osoba]; žalovaný však až doposud na tyto částky ničeho neuhradil, a to ani přesto, že byl k jejich úhradě žalobkyní opakovaně vyzván.

7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Podle ust. § 51 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.

9. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

10. Podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

11. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 672,18 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení, tak jak byl tento nárok uplatněn žalobou, ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu a lze ji proto v celém rozsahu vyhovět. Soud má za to, že v řízení bylo s ohledem na výše provedené dokazování jednoznačně prokázáno, že žalovaný prováděl v odběrném místě [číslo] na adrese na adrese [adresa žalovaného], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, přičemž následkem tohoto jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s cit. ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, když žalovaný v daném místě prováděl neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy v podobě neoprávněného napojení na neměřenou část elektroinstalace bez měřícího zařízení, přičemž uvedeným připojením tak žalovaný porušil svoji právní povinnost vyplývající z ust. §51 zák. č. 458/2000 Sb. energetického zákona, čímž žalobkyni vznikla v přímé příčinné souvislosti s tímto proti právním jednáním žalovaného škoda. Při stanovení rozsahu náhrady škody se v daném případě vycházelo z cit ust. § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., v platném znění. S ohledem na tuto skutečnost vznikl žalobkyni dle platných ustanovení nárok na úhradu celkem 155,61 kWh neoprávněně odebrané elektřiny při ceně 5, 68748 Kč/kWh. S ohledem na uvedené tak proto žalovaný dluží žalobkyni až dosud právě částku 885,03 Kč a dále částku 10 787,15 Kč včetně DPH představující náhradu, kterou žalobkyně uhradila společnosti [právnická osoba] za náklady v souvislosti se zjištěním neoprávněného odběru v daném odběrném místě. S ohledem na uvedené tak proto žalovaný dluží žalobkyni až dosud právě částku 11 672,18 Kč, avšak až doposud žalovaný na tuto částku ničeho neuhradil, a to ani přesto, že byl k úhradě této částky opakovaně vyzýván.

12. Neuhrazením dlužné částky ve lhůtě do 30. 12. 2020, tj. ve lhůtě stanovené v žalovanému doručené faktuře, se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti tohoto dluhu, tj. dnem 31. 12. 2020, s úhradou dluhu ve smyslu ust. § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, do prodlení a žalobkyni tak dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

13. Vzhledem k této skutečnosti tak soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku částky 11 672,18 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 11 672,18 Kč od 31. 12. 2020 do zaplacení, to vše pak do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. tak, jak bylo žalobkyní požadováno.

14. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když v daném případě soud zejména vzhledem k nevýrazné výši a naopak již dlouhé době trvání dluhu, jakož i s přihlédnutím k dosavadnímu zcela pasivnímu postoji žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny a tím méně prokázány.

15. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 400 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a částku 600 Kč za dva režijní paušály dle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby. I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 1 400 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.