42 C 44/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 316 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 316 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 777 Kč od 25. 10. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 539 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 316 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že účastníci mezi sebou dne 8. 1. 2018 uzavřeli smlouvu o sběru, svozu, využívání a odstraňování komunálního odpadu, na základě které zajišťovala žalobkyně provádění pravidelného svozu, využívání a odstraňování komunálního odpadu od objektu žalovaného, tzn. domu na adrese [adresa žalovaného], přičemž žalovaný se zavázal za poskytované služby sběru, svozu, využívání a odstraňování komunálního odpadu platit cenu stanovenou ceníkem žalobkyně za běžný kalendářní rok. Od 7. 1. 2019 na žádost žalovaného byla provedena změna ve svozu popelnice na tarif " 1 x týdně 110 l"; ke dni 30. 6. 2020 byl na žádost žalovaného svoz na adrese [adresa] [anonymizováno] ukončen. Žalobkyně přitom usnesením Rady [územní celek] č. 79/4/18 ze dne 18. 12. 2018 stanovila cenu za pravidelný sběr, přepravu a odstraňování směsného komunálního odpadu pro rok 2019 v tarifu "1 x 14 dní 110 l" na částku 1 566 Kč a v tarifu "1 x týdně 110 l" na částku 2 797 Kč, usnesením Rady [územní celek] [číslo] ze dne 16. 12. 2019 pak stanovila cenu pro rok 2020 v tarifu "1 x týdně 110 l" na částku 3 077 Kč. Žalovaný však neuhradil žalobkyni za tuto službu v roce 2019 a 2020 ničeho. Splatnost úplaty za poskytování této služby byla stanovena do 24. 10. 2019 (pro rok 2019), resp. do 22. 7. 2020 (pro rok 2020). Žalovaný tedy žalobkyni dluží na úplatě za poskytování pravidelného sběru, svozu, využívání a odstraňování komunálního odpadu za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 částku 2 777 Kč a za období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 částku 1 539 Kč. Které neuhradil i přes předžalobní výzvu ze dne 25. 6. 2020 k úhradě dluhu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 2. 2022, č. j. 42 C 44/2022-9, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a o.s.ř., souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5-ti dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 28. 2. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.

4. Na základě provedeného dokazování učinil soud skutkový závěr, že žalobkyně pro žalovaného na základě jejich dohody ze dne 8. 1. 2018 prováděla pravidelný svoz, využívání a odstraňování komunálního odpadu od objektu žalovaného na adrese [adresa žalovaného], v intervalu tarifu "1 x 14 dní 110 l", a od 7. 1. 2019 pak v intervalu "1 x týdně 110 l"; žalovaný se zavázal za poskytované služby platit cenu stanovenou ceníkem žalobkyně za běžný kalendářní rok, tj. pro rok 2019 v tarifu "1 x 14 dní 110 l" částku 1 566 Kč a v tarifu "1 x týdně 110 l" částku 2 797 Kč, a pro rok 2020 v tarifu "1 x týdně 110 l" na částku 3 077 Kč. Žalovaný však žalobkyni neuhradil za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 částku 2 777 Kč a za období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 částku 1 539 Kč, když na jeho žádost byla tato činnost žalobkyně ke dni 30. 6. 2020 ukončena.

5. Podle § 10b odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2020, poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí a) fyzická osoba přihlášená v obci, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. Podle odst. 4 tohoto zákonného ustanovení se poplatek platí obci, na jejímž území je fyzická osoba přihlášená, nebo obci, na jejímž území se nachází stavba určená k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům. Podle odst. 5 tohoto zákonného ustanovení sazbu poplatku tvoří a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok a b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 750 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.

6. Podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

7. Podle § 2631 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě.

8. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 4 316 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto zcela vyhovět. Žalobkyně je samosprávnou obcí, která má podle zákona zajišťovat systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a jeho provoz, přitom za tyto činnosti je oprávněna stanovit v rámci místní samosprávy poplatky, které jsou povinnosti platit občané obce. Žalovaný pak s žalobkyní uzavřel smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala zajišťovat na adrese žalovaného [adresa žalovaného], provádění pravidelného svozu, využívání a odstraňování komunálního odpadu v sjednaných časových intervalech a žalovaný se zavázal za tuto činnost žalobkyni hradit částku, jak bude stanovena rozhodnutím obce, tj. pro rok 2019 v tarifu "1 x 14 dní 110 l" ve výši 1 566 Kč a v tarifu "1 x týdně 110 l" ve výši 2 797 Kč, a pro rok 2020 v tarifu "1 x týdně 110 l" ve výši 3 077 Kč se splatností do 24. 10. 2019 (pro rok 2019), resp. do 22. 7. 2020 (pro rok 2020). Žalobkyně pak svoji povinnost ze smlouvy plnila, když ve sjednaných intervalech (od 8. 1. 2018 v intervalu 1 x 14 dní 110 l, a od 7. 1. 2019 na žádost žalovaného v intervalu 1 x týdně 110 l) svoz prováděla, žalovaný však za tuto práci žalobkyni ničeho nehradil, pročež mu za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 vznikl dluh ve výši 2 777 Kč a za období od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 1 539 Kč, když na jeho žádost byla tato činnost žalobkyně ke dni 30. 6. 2020 ukončena.

9. Vzhledem k této skutečnosti tak soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 4 316 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši, specifikované ve výroku rozsudku shora, když žalovaný se nezaplacením té které částky dostal dnem následujícím po uplynutí lhůty k plnění do prodlení a žalobkyni proto v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vznikl nárok na úhradu úroků z prodlení.

10. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když v daném případě soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší či pro povolení splátek neshledal, respektive tyto důvody nebyly rovněž ani žádným z účastníků tvrzeny.

11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 000 Kč a jsou představovány jednak zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a jednak částkou 600 Kč jako náklady nezastoupeného účastníku ve smyslu § 1 odst. 3, § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (za dva úkony v podobě sepisu předžalobní výzvy a sepisu žaloby po 300 Kč). Žalovaný proto byl zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 000 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když ani zde soud důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal.