42 C 59/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Michaelou Janošcovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 4 574 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 574 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně -) z částky 1 524 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení, -) z částky 1 525 Kč od 14. 2. 2021 do zaplacení, -) z částky 1 525 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 574 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení, z částky 1 525 Kč od 14. 2. 2021 do zaplacení a z částky 1 525 Kč od 24. 2. 2021 do zaplacení, když tuto částku měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě toho, že během trvání svých přeprav dne 8. 12. 2020 v 11:47 hodin na autobusové lince č. 81, dne 29. 1. 2021 v 10:42 hodin na autobusové lince č. 81 a dne 8. 2. 2021 v 11:24 hodin na autobusové lince č. 81 se žalovaný vždy při přepravní kontrole nemohl prokázat platným jízdním dokladem. Mezi žalovaným a žalobkyní byly uzavřeny Dohoda s cestujícím [číslo] (pro přepravu ze dne 8. 12. 2020), v níž se žalovaný zavázal uhradit uvedené společnosti jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, a [číslo] [číslo] (pro přepravy ze dne 29. 1. 2021 a 8. 2. 2021), v nichž se žalovaný zavázal uhradit uvedené společnosti jízdné vždy ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému vždy ve výši 1 500 Kč Tyto své povinnosti k úhradě částek však žalovaný nesplnil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 7. 3. 2022 vyzval žalobkyni a žalovaného, aby se vyjádřili, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byli současně poučeni, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jejich souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 21. 3. 2022 a žalovanému dne 4. 4. 2022 náhradním doručením - formou uložení u pošty, přičemž však se ani žalobkyně ani žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že obě procesní strany s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný se v [obec] ve dnech 8. 12. 2020 v 11:47 hodin, 29. 1. 2021 v 10:42 hodin a 8. 2. 2021 v 11:24 hodin, vždy na autobusové lince č. 81 přepravoval dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu, jímž se nemohl na výzvu osoby pověřené dopravcem - žalobkyní, při kontrole prokázat, tedy aniž by měl zaplaceno jízdné ve výši 24 Kč (pro přepravu dne 8. 12. 2020, resp. 2 x 25 Kč (pro přepravy dne 29. 1. 2021 a 8. 2. 2021), s ohledem na uvedené proto žalobkyni vznikl nárok na úhradu jízdného ve výši 24 Kč a 2 x 25 Kč a dále částky 4 500 Kč (1 500 Kč x 3), coby uložených přirážek s tím, že tyto tři částky měl žalovaný uhradit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu.

5. Podle § 2 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas.

6. Podle § 18b odst. 1 věta prvá zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata, s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řády.

7. Podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa místa trvalého pobytu, uvedené v osobním dokladu cestujícího vydaném příslušným správním úřadem.

8. Podle § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění účinném od 01.05.2014 výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

9. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl.č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.

10. Podle § 4 odst. 1 vyhl.č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.

11. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla vždy okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní – autobusu, uzavřena přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovaným a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku doplněna zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovaným a žalobkyní uzavřených přepravních smluv bylo jednou z povinností žalovaného zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaný dobrovolně nesplnil a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatil, neboť v době, kdy byl kontrolován pověřeným pracovníkem žalobkyně, jako přepravce, se neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalovaného vyplývajícímu z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně v souladu s ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě a svými smluvními přepravními podmínkami po žalovaném oprávněně požaduje zaplacení přirážky, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, činila 1 500 Kč za jednotlivou jízdu bez jízdního dokladu, když tyto částky žalovaný doposud žalobkyni neuhradil.

12. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 4 574 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 1 970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.

13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto je žalovaný ve smyslu shora citovaného ustanovení povinen nahradit jí všechny účelně vynaložené náklady celého řízení, pročež tak soud zavázal žalovaného nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dva režijní paušály dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby. I v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 600 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny.